Son Hung-min

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Son Hung-min
Son Hung-min (2018)
Son Hung-min (2018)
Osobní informace
Datum narození8. července 1992 (30 let)
Místo narozeníČchunčchon, Jižní Korea Jižní Korea
Výška184 cm
Klubové informace
Současný klubAnglie Tottenham Hotspur
Číslo dresu7
Pozicekřídelník
Mládežnické kluby*
2007–2008
2008–2010 		Jižní Korea FC Seoul
Německo Hamburger SV
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2010–2013
2013–2015
2015–		 Německo Hamburger SV
Německo Bayer Leverkusen
Anglie Tottenham Hotspur[1]		 0730(20)
0620(21)
2320(93)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2009
2008–2009
2008–2009
2008
2016–2018
2010–		 Jižní Korea Jižní Korea U15
Jižní Korea Jižní Korea U16
Jižní Korea Jižní Korea U17
Jižní Korea Jižní Korea U18
Jižní Korea Jižní Korea U23
Jižní Korea Jižní Korea		 00100(0)
00600(4)
01100(3)
00400(0)
01000(3)
01020(33)
Další informace
RodičeSon Woong-jung
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 22. 5. 2022
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 14. 6. 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Son Hung-min (hangul 손흥민, anglický přepis: Son Heung-min; * 8. července 1992, Čchunčchon) je jihokorejský profesionální fotbalista, který hraje na pozici křídelníka za anglický klub Tottenham Hotspur FC a za jihokorejský národní tým.

Když roku 2015 přestoupil z Bayeru Leverkusen do Tottenhamu Hotspur stal se nejdražším přestupujícím asijským fotbalistou.[2] Roku 2020 se stal prvním fotbalistou z Asie, který v anglické Premier League vstřelil 50 a více gólů.[3]

Zúčastnil se Mistrovství světa v roce 2014 (Brazílie) a v roce 2018 (Rusko). V roce 2016 si zahrál na Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru (Brazílie).[4]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Bayer Leverkusen[editovat | editovat zdroj]

V průběhu června roku 2013 přestoupil z Hamburku do Bayeru Leverkusen za částku činící circa 10 milionů eur a v týmu nahradil do Chelsea odcházejícího André Schürrleho.[5]

Za 87 zápasů Bundesligy stihl nastřílet 29 gólů.[2]

Tottenham[editovat | editovat zdroj]

Son v roce 2017

Na konci srpna roku 2015 opustil Bayer Leverkusen a zamířil do londýnského Tottenhamu Hotspur za částku 22 milionů liber, přičemž zde podepsal pětiletou smlouvu. Stal se nejdražším přestupujícím fotbalistou původem z Asie.[2] Trenér Mauricio Pochettino Sonovi umožnil debutovat na půdě Sunderlandu dne 13. září 2015, kde Tottenham vyhrál 1:0. Ze zápasu odehrál více než hodinu, posléze byl vystřídán Androsem Townsendem.[6] Ve svém druhém zápase – a prvním na domácím stadionu White Hart Lane – dal dva góly v Evropské lize 17. září proti Karabachu.[7] Na hřišti Watfordu 28. prosince vkročil na trávník jako střídající hráč na posledních 20 minut a v 89. minutě dal vítězný gól na konečných 2:1.[8] Proti Chelsea v klíčovém zápase hraném 2. května 2016 na její půdě zvyšoval před poločasovou přestávkou vedení na 2:0, vedení ale Tottenham ve zbytku zápase ztratil.[9] Konečný výsledek 2:2 přisoudil mistrovský titul konkurenčnímu Leicesteru, Tottenham mezitím prodloužil čekání na svůj ligový triumf, trvající od roku 1961.[10]

Pro Sona započala sezóna 2016/17 povedeným výkonem na půdě Stoke City 10. září 2016, kde dvěma góly vyztužil vedení 2:0, aby ještě připravil asistenci na konečných 4:0 pro Harryho Kanea.[11] Střelcem dvou gólů při venkovní výhře 2:1 se stal rovněž 24. září proti Middlesbrough.[12] Pátým gólem v pěti zápasech rozhodl tři dny nato o výhře 1:0 v Lize mistrů venku proti CSKA Moskva.[13] Záříjové výkony v Premier League byly základem pro jeho jmenování „hráčem měsíce“, což se do té doby nikomu z jihokorejských, ba asijských fotbalistů nepodařilo.[14]

Díky jeho hattricku při výhře 6:0 do sítě Millwallu 12. března 2017 postoupil Tottenham do semifinále FA Cupu.[15] 1. dubna dal druhý gól svého mužstva při venkovní výhře 2:0 proti Burnley.[16] O čtyři dny později udržel při životě naděje na titul, když vstřelil druhý ze tří gólů Spurs při výhře 3:1 na půdě Swansea City, kde Tottenham otočil výsledek všemi třemi góly až po 88. minutě.[17] 8. dubna se potřetí v sezóně prezentoval dvougólově při domácí výhře 4:0 s Watfordem, která pro Tottenham znamenala šestou ligovou výhru po sobě a držení kroku s vedoucí Chelsea.[18] Proti AFC Bournemouth 15. září pomohl vyhrát 4:0 jedním gólem, nezabránil však semifinálovému vyřazení v FA Cupu ze strany Chelsea.[19] Podruhé v sezóně byl 12. května ohlášen hráčem měsíce za měsíc duben.[19]

Před začátkem sezóny 2018/19 prodloužil stávající smlouvu do roku 2023.[20] První góly v sezóně zaznamenal 31. října na hřišti West Ham United při výhře 3:1, kdy dvěma trefami poslal svůj tým do vedení 2:0 ve čtvrtém kole Ligového poháru (EFL Cup).[21] Dne 24. listopadu zvyšoval vedení Tottenhamu na 3:0 v domácím zápase s Chelsea, kterou Son se spoluhráči ve 13. kole porazil 3:1. Zatímco pro Chelsea to byla první ligová porážka sezóny, Son vstřelil svůj 50. gól v klubu.[22] Za tuto individuální akci, při které nejen rychlostí překonal dva soupeřovy hráče, získal cenu pro nejlepší gól měsíce za měsíc listopad.[23] Na hřišti Leicesteru 8. prosince dal první gól tohoto střetnutí a později asistoval gólu na konečných 2:0 pro Tottenham.[24]

Son otevřel skóre prvního klání osmifinále Ligy mistrů 13. února 2019 proti Borussii Dortmund. Tottenham se domácí výhrou 3:0 přiblížil postupu do čtvrtfinále.[25] První zápas čtvrtfinále této soutěže proti Manchesteru City se již odehrál na novém stadionu 9. dubna. Son jediným gólem zápasu rozhodl o výhře 1:0.[26] V odvetě čtvrtfinále v následujícím týdnu se do 10. minuty dvakrát přesně trefil a nejprve vyrovnal na 1:1 a pak poslal Tottenham do vedení. Zápas se stal „přestřelkou“, ze které z pohledu Sona vzešla porážka 3:4. Díky pravidlu venkovních gólů po souhrnném výsledku 4:4 proto zamířil do semifinále Tottenham.[27] Londýnský klub se probojoval do semifinále teprve podruhé ve své historii a poprvé od roku 1962, kdy se to zdařilo v rámci dřívější Ligy mistrů – Poháru mistrů evropských zemí.[27] Mezitím se Son stal nejgólovějším Asiatem v Lize mistrů, když se 12 góly překonal Uzbeka Maxima Šatskicha.[27] Na webu BBC Sport byl hlasujícími fanoušky zvolen hráčem zápasu.[28] Ve finále Ligy mistrů čelil 1. června Liverpoolu na stadionu Wanda Metropolitano v Madridu, ve kterém však zakusil porážku 0:2.[29]

V únoru 2020 vstřelil dva góly mužstvu Aston Villy při venkovní ligové výhře 3:2. Za stavu 1:1 se ujmul penalty, kterou sice zprvu vychytal brankář Pepe Reina, útočník Tottenhamu ale z dorážky přesto skóroval. Tímto se stal fotbalistou s 50 góly v anglické nejvyšší lize – Premier League – jako vůbec první hráč původem z Asie a v zápase ještě přidal další, svůj druhý, gól.[3]

Ve druhém kole ligové sezóny 2020/21 se Son uvedl čtyřmi góly na půdě Southamptonu při výhře 5:2, na něž všechny mu nahrál autor posledního gólu Tottenhamu, útočník Harry Kane.[30] Ve čtvrtém kole se 4. října dvěma trefami (a asistencí) podílel na výhře 6:1 na hřišti Manchesteru United, nejvyšší výhře Tottenhamu na půdě tohoto soupeře v klubové historii a nejvyšší výhra nad tímto soupeřem z Manchesteru od roku 1932, kdy Tottenham rovněž vyhrál 6:1 (doma).[31] Později byl díky říjnovým výkonům potřetí v kariéře vyhlášen hráčem měsíce.[32] Doma proti Leeds United 2. ledna dal Son gól a přispěl k výhře 3:0 v zápase Premier League, ve kterém navíc asistoval gólu Tobyho Alderweirelda. Korejec tímto zaznamenal 100. gól ve dresu londýnského týmu, který zvítězil poprvé od začátku prosince.[33]

Sezónu Premier League 2021/22 načal jediným a tudíž vítězným gólem zápasu doma proti obhajujícímu Manchesteru City.[34] Když převzal tým nový trenér Antonio Conte, odvděčil se mu Son 4. listopadu gólem do sítě Vitesse v Evropské konferenční lize UEFA a pomohl vyhrát 3:2. Již potřetí se tak trefil jako první hráč týmu při premiérovém zápase nového trenéra, předtím tak učinil při premiérách Josého Mourinha a Nuna Espírita Santa.[35] Při výhře 3:0 nad Crystal Palace 26. prosince protáhl svoji střeleckou sérii na čtyři zápasy, díky čemuž trenér Conte nadále v novém působišti neprohrál.[36][37]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Prošel mládežnickými výběry a v roce 2009 se představil na Mistrovství světa hráčů do 17 let, který ten rok pořádala Nigérie. Skóroval hned první zápas proti Uruguayi, kdy na úvod pomohl vyhrát 3:1.[38] Ve čtvrtfinále vstřelil gól proti pozdějším poraženým finalistům, domácím Nigerijcům, kteří ovšem proměnili prozatímní stav 1:1 na vítězný výsledek 3:1.[39]

V lednu 2011 se účastnil Asijského poháru AFC, svého prvního turnaje za národní mužstvo. Ve třetím skupinovém zápase dal první reprezentační gól při výhře 4:1 proti Indii, jeho nakonec jediný gól na turnaji, který pro Jižní Koreu skončil třetím místem.[40]

Zúčastnil se Mistrovství světa 2014 v Brazílii[41], kde Jižní Korea obsadila s jedním bodem poslední místo v základní skupině H. Zahrál si také na následujícím závěrečném turnaji, na Mistrovství světa 2018 v Rusku, kde se mu podařilo vsítit dvě branky. Jižní Korea skončila na 3. místě skupiny F.

V kvalifikačním zápase 16. listopadu 2021 venku proti Iráku, který se ovšem odehrál v Kataru, podpořil gólem z proměněné penalty výhru 3:0 a přiblížil Jižní Koreu na závěrečný světový turnaj pořádaný právě Katarem v roce následujícím.[40]

Představil se na Mistrovství světa, které Katar hostil v listopadu a prosinci roku 2022. Okolo jeho startu byly pochybnosti způsobené zraněním obličeje v klubovém utkání.[42] Do skupinového utkání proti Uruguayi dne 24. listopadu nastoupil s ochrannou maskou a patřil mezi nejnebezpečnější hráče svého týmu. Úvodní utkání skončilo remízou bez gólu.[43]

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

K 22. květnu 2022

Klub Sezóna Liga Národní pohár Ligový pohár Evropské poháry Celkem
Division Apps Goals Apps Goals Apps Goals Apps Goals Apps Goals
Hamburger SV 2010/11 Bundesliga 13 3 1 0 — — 14 3
2011/12 27 5 3 0 — — 30 5
2012/13 33 12 1 0 — — 34 12
Celkem 73 20 5 0 — — 78 20
Bayer Leverkusen 2013/14 Bundesliga 31 10 4 2 — 8 0 43 12
2014/15 30 11 2 1 — 10 5 42 17
2015/16 1 0 0 0 — 1 0 2 0
Celkem 62 21 6 3 — 19 5 87 29
Tottenham Hotspur 2015/16 Premier League 28 4 4 1 1 0 7 3 40 8
2016/17 34 14 5 6 0 0 8 1 47 21
2017/18 37 12 7 2 2 0 7 4 53 18
2018/19 31 12 1 1 4 3 12 4 48 20
2019/20 30 11 4 2 1 0 6 5 41 18
2020/21 37 17 2 0 3 1 9 4 51 22
2021/22 35 23 2 0 4 0 4 1 45 24
Celkem 232 93 25 12 15 4 53 22 325 131
Celkem 373 135 36 15 15 4 72 27 496 181

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Ke 14. červnu 2022[44]

Jižní Korea
Year Apps Goals
2010 1 0
2011 7 1
2012 3 0
2013 11 4
2014 12 2
2015 12 9
2016 6 1
2017 9 3
2018 13 3
2019 13 3
2020 2 0
2021 7 4
2022 6 3
Celkem 102 33

Reprezentační góly[editovat | editovat zdroj]

Skóre a výsledky Jižní Koreje jsou vždy zapisovány jako první[44]
Seznam reprezentačních gólů Son Hung-mina
Gól Datum Místo Soupeř Skóre Výsledek Soutěž
1. 18. ledna 2011 Thani bin Jassim Stadium, Dauhá, Katar Indie Indie 4:1 4:1 Asijský pohár 2011
2. 26. března 2013 Seoul World Cup Stadium, Soul, Jižní Korea Katar Katar 2:1 2:1 Kvalifikace na Mistrovství světa 2014
3. 6. září 2013 Incheon Football Stadium, Inčchon, Jižní Korea Haiti Haiti 1:0 4:1 Přátelský zápas
4. 4:1
5. 15. října 2013 Cheonan Stadium, Čchonan, Jižní Korea Mali Mali 2:1 3:1
6. 5. března 2014 Stadion Karaiskakis, Athény, Řecko Řecko Řecko 2:0 2:0
7. 22. června 2014 Estádio Beira-Rio, Porto Alegre, Brazílie Alžírsko Alžírsko 1:3 2:4 Mistrovství světa 2014
8. 22. ledna 2015 Melbourne Rectangular Stadium, Melbourne, Austrálie Uzbekistán Uzbekistán 1:0 2:0 Asijský pohár 2015
9. 2:0
10. 31. ledna 2015 Olympijský stadion Australia, Sydney, Austrálie Austrálie Austrálie 1:1 1:2
11. 16. června 2015 Rajamangala Stadium, Bangkok, Thajsko Myanmar (Barma) Myanmar 2:0 2:0 Kvalifikace na Mistrovství světa 2018
12. 3. září 2015 Hwaseong Stadium, Hwasong, Jižní Korea Laos Laos 2:0 8:0
13. 5:0
14. 7:0
15. 17. listopadu 2015 New Laos National Stadium, Vientiane, Laos Laos Laos 3:0 5:0
16. 5:0
17. 6. října 2016 Suwon World Cup Stadium, Suwon, Jižní Korea Katar Katar 3:2 3:2
18.. 10. října 2017 Tissot Arena, Biel, Švýcarsko Maroko Maroko 1:3 1:3 Přátelský zápas
19. 10. listopadu 2017 Suwon World Cup Stadium, Suwon, Jižní Korea Kolumbie Kolumbie 1:0 2:1
20. 2:0
21. 28. května 2018 Daegu Stadium, Tegu, Jižní Korea Honduras Honduras 1:0 2:0
22. 23. června 2018 Rostov Arena, Rostov na Donu, Rusko Mexiko Mexiko 1:2 1:2 Mistrovství světa 2018
23. 27. června 2018 Kazaň Arena, Kazaň Arena, Rusko Německo Německo 2:0 2:0
24. 26. března 2019 Seoul World Cup Stadium, Soul, Jižní Korea Kolumbie Kolumbie 1:0 2:1 Přátelský zápas
25. 10. října 2019 Hwaseong Stadium, Hwasong, Jižní Korea Srí Lanka Srí Lanka 1:0 8:0 Kvalifikace na Mistrovství světa 2022
26. 5:0
27. 13. června 2021 Goyang Stadium, Kojang, Jižní Korea Libanon Libanon 2:1 2:1
28. 7. října 2021 Ansan Wa~ Stadium, Ansan, Jižní Korea Sýrie Sýrie 2:1 2:1
29. 12. října 2021 Azadi Stadium, Teherán, Írán Írán Írán 1:0 1:1
30. 16. listopadu 2021 Thani bin Jassim Stadium, Dauhá, Katar Irák Irák 2:0 3:0

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Son v roce 2016

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Tottenham Hotspur

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Jihokorejská reprezentace U23

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.profutbal.sk [online]. [cit. 2015-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-18. 
  2. ↑ a b c LONG, Sam. Tottenham's Son Heung-min vows to justify £22m price tag after becoming most expensive Asian player in history. London Evening Standard [online]. 2015-08-31 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b South Korean becomes first Asian to reach 50 goals while he also scored one of Spurs' latest winners. PremierLeague.com [online]. 2020-02-17 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Heung-min Son: Achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ QUINN, Phillip. Bayer Leverkusen have bolstered their attack with the addition of Hamburg's Heung Min Son.. sbnation.com [online]. 2013-06-14 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ CHOWDHURY, Saj. Sunderland 0–1 Tottenham. BBC [online]. 2015-09-13 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ JENNINGS, Patrick. Tottenham 3–1 FK Qarabag. BBC [online]. 2015-09-17 [cit. 2021-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-20. (anglicky) 
  8. ↑ SANGHERA, Mandeep. Watford 1–2 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2015-12-28 [cit. 2021-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-10. (anglicky) 
  9. ↑ USRY, Rob. Heung-Min Son doubles Tottenham's lead over Chelsea. SB Nation [online]. 2016-05-02 [cit. 2021-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-03. (anglicky) 
  10. ↑ LEWIS, Aimee. Chelsea 2-2 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2016-05-02 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ JUREJKO, Jonathan. Stoke City 0–4 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2016-09-10 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ RIACH, James. Tottenham edge out Middlesbrough as in-form Son Heung-min hits double. The Guardian [online]. 2016-09-24 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ HYTNER, David. Son Heung-min secures Tottenham Hotspur vital win in Moscow. The Guardian [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b Son claims EA SPORTS Player of the Month prize. PremierLeague.com [online]. 2016-10-14 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ JOHNSTON, Neil. Tottenham Hotspur 6-0 Millwall. BBC Sport [online]. 2017-03-12 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ SKELTON, Jack. Burnley 0–2 Tottenham Hotspur. BBC Sport [online]. 2017-04-01 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ PRITCHARD, Dafydd. Swansea 1–3 Tottenham Hotspur. BBC Sport [online]. 2017-04-05 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ JENNINGS, Patrick. Tottenham Hotspur 4–0 Watford. BBC Sport [online]. [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b c Heung-Min Son is April's EA SPORTS Player of the Month. tottenhamhotspur.com [online]. 2017-05-12 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Tottenham Hotspur: Son Heung-min & Erik Lamela sign new contracts. BBC [online]. 2018-07-20 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ SUTCLIFFE, Steve. West Ham United 1–3 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2018-10-31 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ HAFEZ, Shamoon. Tottenham Hotspur 3–1 Chelsea. BBC [online]. 2018-11-25 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ DRURY, Sean. Premier League Goal of the Month: Tottenham's Son Heung-Min Wins November Award. 90min.com [online]. 2018-12-14 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Leicester 0-2 Tottenham: Dele Alli scores 50th goal as Spurs go third. Sky Sports [online]. 2018-12-09 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ MCNULTY, Phil. Tottenham Hotspur 3–0 Borussia Dortmund: Spurs secure superb Champions League win. BBC [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ CREDITOR, Avi. WATCH: Son's Goal Gives Tottenham UCL Edge Over Man City; Kane Hurt in Win. Sports Illustrated (si.com) [online]. 2019-04-09 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ a b c MCNULTY, Phil. Manchester City 4–3 Tottenham Hotspur (4–4 agg): Spurs stun City on away goals in modern classic. BBC Sport [online]. 2019-04-17 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Man City v Tottenham in the Champions League - rate the players. BBC Sport [online]. 2019-04-17 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ MCNULTY, Phil. Liverpool beat Spurs 2-0 to win Champions League final in Madrid. BBC Sport [online]. 2019-06-01 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Son Heung-min scores FOUR as Tottenham hammer Southampton. Eurosport [online]. 2020-09-20 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ STONE, Simon. Manchester United 1 : 6 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2020-10-04 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ a b SPENCER, Jamie. Son Heung-min Named Premier League Player of the Month for October. 90min.com [online]. 2020-11-13 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ SUTCLIFFE, Steve. Tottenham Hotspur 0–3 Leeds United. BBC [online]. 2021-01-02 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ WILSON, Jonathan. Tottenham’s Son Heung-min strikes to stun wasteful Manchester City. The Guardian [online]. 2021-08-15 [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ CATTERSON-REID, Aaron. 'Kane could never' - Tottenham fans spot Son Heung-Min trend that continued under Antonio Conte. football.london [online]. 2021-11-04 [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ MANN, Mantej. Tottenham 3-0 Crystal Palace: Harry Kane helps Spurs cruise past 10-man Palace. BBC Sport [online]. 2021-12-26 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Son Heung-min extends scoring streak to 4 matches in Tottenham's win. Korea Times [online]. 2021-12-26 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Uruguay 1-3 Korea Republic. FIFA.com [online]. 2009-10-26 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-12. (anglicky) 
  39. ↑ Spain, Nigeria enter semis in U-17 World Cup. CCTV.com [online]. 2009-11-10 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ a b BANERJEE, Ritabrata. 'I want to come back here next year' - South Korea's Heung-Min Son eager to play in Qatar at the 2022 World Cup. Goal.com [online]. 2021-11-17 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. 
  41. ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  42. ↑ TAN, Gabriel. With or without Son Heung-min, South Korea can show how far they've come in FIFA World Cup clash with Uruguay. ESPN [online]. 2022-11-23 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ SANDERS, Emma. Uruguay 0-0 South Korea - nothing to separate teams in exciting goalless draw. BBC [online]. 2022-11-24 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ a b 손흥민 Son Heungmin [online]. Korea Football Association [cit. 2021-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 February 2020. (anglicky) 
  45. ↑ Son Heung-min named Korea's top male footballer for record 6th year. Korea Times [online]. 2021-12-29 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ a b Son Heung-min. premierleague.com [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-18. (anglicky) 
  47. ↑ Manchester City dominate PFA Team of the Year with six players in the line-up. The Athletic [online]. 2021-06-05 [cit. 2021-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Tottenham Hotspur FC – 2019/2020
Hráči
Realizační tým
Portugalsko José Mourinho (hlavní trenér)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Son_Hung-min&oldid=22199911“