Son Hung-min

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Son Hung-min
Son Hung-min na Mistrovství světa v roce 2018
Son Hung-min na Mistrovství světa v roce 2018
Osobní informace
Datum narození8. července 1992 (29 let)
Místo narozeníČchunčchon, Jižní Korea Jižní Korea
Výška1,83 m
Klubové informace
Současný klubTottenham Hotspur
Číslo dresu7
Poziceútočník
Mládežnické kluby*
Jižní Korea FC Seoul
Německo Hamburger SV
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2010–2013
2013–2015
2015–
Německo Hamburger SV
Německo Bayer Leverkusen
Anglie Tottenham Hotspur[1]
0730(20)
0620(21)
1850(66)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2008–2009
2010–
Jižní Korea Jižní Korea U17
Jižní Korea Jižní Korea
01500(7)
0890(26)
Další informace
RodičeSon Woong-jung
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
2. 3. 2021
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
9. 11. 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Son Hung-min (hangul 손흥민, anglický přepis: Son Heung-min; * 8. července 1992, Čchunčchon) je jihokorejský fotbalový útočník a reprezentant, od roku 2015 hraje za Tottenham Hotspur.

Když roku 2015 přestoupil z Bayeru Leverkusen do Tottenhamu Hotspur stal se nejdražším přestupujícím asijským fotbalistou.[2] Roku 2020 se stal prvním fotbalistou z Asie, který v anglické Premier League vstřelil 50 a více gólů.[3]

Zúčastnil se Mistrovství světa v roce 2014 (Brazílie) a v roce 2018 (Rusko). V roce 2016 si zahrál na Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru (Brazílie).[4]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Bayer Leverkusen[editovat | editovat zdroj]

V průběhu června roku 2013 přestoupil z Hamburku do Bayeru Leverkusen za částku činící circa 10 milionů eur a v týmu nahradil do Chelsea odcházejícího André Schürrleho.[5]

Za 87 zápasů Bundesligy stihl nastřílet 29 gólů.[2]

Tottenham[editovat | editovat zdroj]

Son v roce 2017

Na konci srpna roku 2015 opustil Bayer Leverkusen a zamířil do londýnského Tottenhamu Hotspur za částku 22 milionů liber, přičemž zde podepsal pětiletou smlouvu. Stal se nejdražším přestupujícím fotbalistou původem z Asie.[2] Trenér Mauricio Pochettino Sonovi umožnil debutovat na půdě Sunderlandu dne 13. září 2015, kde Tottenham vyhrál 1:0. Ze zápasu odehrál více než hodinu, posléze byl vystřídán Androsem Townsendem.[6] Ve svém druhém zápase – a prvním na domácím stadionu White Hart Lane – dal dva góly v Evropské lize 17. září proti Karabachu.[7] Na hřišti Watfordu 28. prosince vkročil na trávník jako střídající hráč na posledních 20 minut a v 89. minutě dal vítězný gól na konečných 2:1.[8] Proti Chelsea v klíčovém zápase hraném 2. května 2016 na její půdě zvyšoval před poločasovou přestávkou vedení na 2:0, vedení ale Tottenham ve zbytku zápase ztratil.[9] Konečný výsledek 2:2 přisoudil mistrovský titul konkurenčnímu Leicesteru, Tottenham mezitím prodloužil čekání na svůj ligový triumf, trvající od roku 1961.[10]

Pro Sona započala sezóna 2016/17 povedeným výkonem na půdě Stoke City 10. září 2016, kde dvěma góly vyztužil vedení 2:0, aby ještě připravil asistenci na konečných 4:0 pro Harryho Kanea.[11] Střelcem dvou gólů při venkovní výhře 2:1 se stal rovněž 24. září proti Middlesbrough.[12] Pátým gólem v pěti zápasech rozhodl tři dny nato o výhře 1:0 v Lize mistrů venku proti CSKA Moskva.[13] Záříjové výkony v Premier League byly základem pro jeho jmenování „hráčem měsíce“, což se do té doby nikomu z jihokorejských, ba asijských fotbalistů nepodařilo.[14]

Díky jeho hattricku při výhře 6:0 do sítě Millwallu 12. března 2017 postoupil Tottenham do semifinále FA Cupu.[15] 1. dubna dal druhý gól svého mužstva při venkovní výhře 2:0 proti Burnley.[16] O čtyři dny později udržel při životě naděje na titul, když vstřelil druhý ze tří gólů Spurs při výhře 3:1 na půdě Swansea City, kde Tottenham otočil výsledek všemi třemi góly až po 88. minutě.[17] 8. dubna se potřetí v sezóně prezentoval dvougólově při domácí výhře 4:0 s Watfordem, která pro Tottenham znamenala šestou ligovou výhru po sobě a držení kroku s vedoucí Chelsea.[18] Proti AFC Bournemouth 15. září pomohl vyhrát 4:0 jedním gólem, nezabránil však semifinálovému vyřazení v FA Cupu ze strany Chelsea.[19] Podruhé v sezóně byl 12. května ohlášen hráčem měsíce za měsíc duben.[19]

Před začátkem sezóny 2018/19 prodloužil stávající smlouvu do roku 2023.[20] První góly v sezóně zaznamenal 31. října na hřišti West Ham United při výhře 3:1, kdy dvěma trefami poslal svůj tým do vedení 2:0 ve čtvrtém kole Ligového poháru (EFL Cup).[21] Dne 24. listopadu zvyšoval vedení Tottenhamu na 3:0 v domácím zápase s Chelsea, kterou Son se spoluhráči ve 13. kole porazil 3:1. Zatímco pro Chelsea to byla první ligová porážka sezóny, Son vstřelil svůj 50. gól v klubu.[22] Za tuto individuální akci, při které nejen rychlostí překonal dva soupeřovy hráče, získal cenu pro nejlepší gól měsíce za měsíc listopad.[23] Na hřišti Leicesteru 8. prosince dal první gól tohoto střetnutí a později asistoval gólu na konečných 2:0 pro Tottenham.[24]

Son otevřel skóre prvního klání osmifinále Ligy mistrů 13. února 2019 proti Borussii Dortmund. Tottenham se domácí výhrou 3:0 přiblížil postupu do čtvrtfinále.[25] První zápas čtvrtfinále této soutěže proti Manchesteru City se již odehrál na novém stadionu 9. dubna. Son jediným gólem zápasu rozhodl o výhře 1:0.[26] V odvetě čtvrtfinále v následujícím týdnu se do 10. minuty dvakrát přesně trefil a nejprve vyrovnal na 1:1 a pak poslal Tottenham do vedení. Zápas se stal „přestřelkou“, ze které z pohledu Sona vzešla porážka 3:4. Díky pravidlu venkovních gólů po souhrnném výsledku 4:4 proto zamířil do semifinále Tottenham.[27] Londýnský klub se probojoval do semifinále teprve podruhé ve své historii a poprvé od roku 1962, kdy se to zdařilo v rámci dřívější Ligy mistrů – Poháru mistrů evropských zemí.[27] Mezitím se Son stal nejgólovějším Asiatem v Lize mistrů, když se 12 góly překonal Uzbeka Maxima Šatskicha.[27] Na webu BBC Sport byl hlasujícími fanoušky zvolen hráčem zápasu.[28] Ve finále Ligy mistrů čelil 1. června Liverpoolu na stadionu Wanda Metropolitano v Madridu, ve kterém však zakusil porážku 0:2.[29]

V únoru 2020 vstřelil dva góly mužstvu Aston Villy při venkovní ligové výhře 3:2. Za stavu 1:1 se ujmul penalty, kterou sice zprvu vychytal brankář Pepe Reina, útočník Tottenhamu ale z dorážky přesto skóroval. Tímto se stal fotbalistou s 50 góly v anglické nejvyšší lize – Premier League – jako vůbec první hráč původem z Asie a v zápase ještě přidal další, svůj druhý, gól.[3]

Ve druhém kole ligové sezóny 2020/21 se Son uvedl čtyřmi góly na půdě Southamptonu při výhře 5:2, na něž všechny mu nahrál autor posledního gólu Tottenhamu, útočník Harry Kane.[30] Ve čtvrtém kole se 4. října dvěma trefami (a asistencí) podílel na výhře 6:1 na hřišti Manchesteru United, nejvyšší výhře Tottenhamu na půdě tohoto soupeře v klubové historii a nejvyšší výhra nad tímto soupeřem z Manchesteru od roku 1932, kdy Tottenham rovněž vyhrál 6:1 (doma).[31] Později byl díky říjnovým výkonům potřetí v kariéře vyhlášen hráčem měsíce.[32] Doma proti Leeds United 2. ledna dal Son gól a přispěl k výhře 3:0 v zápase Premier League, ve kterém navíc asistoval gólu Tobyho Alderweirelda. Korejec tímto zaznamenal 100. gól ve dresu londýnského týmu, který zvítězil poprvé od začátku prosince.[33]

Sezónu Premier League 2021/22 načal jediným a tudíž vítězným gólem zápasu doma proti obhajujícímu Manchesteru City.[34] Když převzal tým nový trenér Antonio Conte, odvděčil se mu Son 4. listopadu gólem do sítě Vitesse v Evropské konferenční lize UEFA a pomohl vyhrát 3:2. Již potřetí se tak trefil jako první hráč týmu při premiérovém zápase nového trenéra, předtím tak učinil při premiérách Josého Mourinha a Nuna Espírita Santa.[35] Při výhře 3:0 nad Crystal Palace 26. prosince protáhl svoji střeleckou sérii na čtyři zápasy, díky čemuž trenér Conte nadále v novém působišti neprohrál.[36][37]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Prošel mládežnickými výběry a v roce 2009 se představil na Mistrovství světa hráčů do 17 let, který ten rok pořádala Nigérie. Skóroval hned první zápas proti Uruguayi, kdy na úvod pomohl vyhrát 3:1.[38] Ve čtvrtfinále vstřelil gól proti pozdějším poraženým finalistům, domácím Nigerijcům, kteří ovšem proměnili prozatímní stav 1:1 na vítězný výsledek 3:1.[39]

V lednu 2011 se účastnil Asijského poháru AFC, svého prvního turnaje za národní mužstvo. Ve třetím skupinovém zápase dal první reprezentační gól při výhře 4:1 proti Indii, jeho nakonec jediný gól na turnaji, který pro Jižní Koreu skončil třetím místem.[40]

Zúčastnil se Mistrovství světa 2014 v Brazílii[41], kde Jižní Korea obsadila s jedním bodem poslední místo v základní skupině H. Zahrál si také na následujícím závěrečném turnaji, na Mistrovství světa 2018 v Rusku, kde se mu podařilo vsítit dvě branky. Jižní Korea skončila na 3. místě skupiny F.

V kvalifikačním zápase 16. listopadu 2021 venku proti Iráku, který se ovšem odehrál v Kataru, podpořil gólem z proměněné penalty výhru 3:0 a přiblížil Jižní Koreu na závěrečný světový turnaj pořádaný právě Katarem v roce následujícícm.[40]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Son v roce 2016

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Tottenham Hotspur

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Jihokorejská reprezentace U23

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.profutbal.sk/ligy/prestupy-a-spekulacie/clanok196610-Tottenham_ziskal_z_Leverkusenu_korejskeho_utocnika_Sona.htm
  2. a b c LONG, Sam. Tottenham's Son Heung-min vows to justify £22m price tag after becoming most expensive Asian player in history. London Evening Standard [online]. 2015-08-31 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b South Korean becomes first Asian to reach 50 goals while he also scored one of Spurs' latest winners. PremierLeague.com [online]. 2020-02-17 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Heung-min Son: Achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  5. QUINN, Phillip. Bayer Leverkusen have bolstered their attack with the addition of Hamburg's Heung Min Son.. sbnation.com [online]. 2013-06-14 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CHOWDHURY, Saj. Sunderland 0–1 Tottenham. BBC [online]. 2015-09-13 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. JENNINGS, Patrick. Tottenham 3–1 FK Qarabag. BBC [online]. 2015-09-17 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. SANGHERA, Mandeep. Watford 1–2 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2015-12-28 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. USRY, Rob. Heung-Min Son doubles Tottenham's lead over Chelsea. SB Nation [online]. 2016-05-02 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. LEWIS, Aimee. Chelsea 2-2 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2016-05-02 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. JUREJKO, Jonathan. Stoke City 0–4 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2016-09-10 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. RIACH, James. Tottenham edge out Middlesbrough as in-form Son Heung-min hits double. The Guardian [online]. 2016-09-24 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. HYTNER, David. Son Heung-min secures Tottenham Hotspur vital win in Moscow. The Guardian [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b Son claims EA SPORTS Player of the Month prize. PremierLeague.com [online]. 2016-10-14 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. JOHNSTON, Neil. Tottenham Hotspur 6-0 Millwall. BBC Sport [online]. 2017-03-12 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. SKELTON, Jack. Burnley 0–2 Tottenham Hotspur. BBC Sport [online]. 2017-04-01 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. PRITCHARD, Dafydd. Swansea 1–3 Tottenham Hotspur. BBC Sport [online]. 2017-04-05 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. JENNINGS, Patrick. Tottenham Hotspur 4–0 Watford. BBC Sport [online]. [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. a b c Heung-Min Son is April's EA SPORTS Player of the Month. tottenhamhotspur.com [online]. 2017-05-12 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Tottenham Hotspur: Son Heung-min & Erik Lamela sign new contracts. BBC [online]. 2018-07-20 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. SUTCLIFFE, Steve. West Ham United 1–3 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2018-10-31 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. HAFEZ, Shamoon. Tottenham Hotspur 3–1 Chelsea. BBC [online]. 2018-11-25 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. DRURY, Sean. Premier League Goal of the Month: Tottenham's Son Heung-Min Wins November Award. 90min.com [online]. 2018-12-14 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Leicester 0-2 Tottenham: Dele Alli scores 50th goal as Spurs go third. Sky Sports [online]. 2018-12-09 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. MCNULTY, Phil. Tottenham Hotspur 3–0 Borussia Dortmund: Spurs secure superb Champions League win. BBC [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. CREDITOR, Avi. WATCH: Son's Goal Gives Tottenham UCL Edge Over Man City; Kane Hurt in Win. Sports Illustrated (si.com) [online]. 2019-04-09 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. a b c MCNULTY, Phil. Manchester City 4–3 Tottenham Hotspur (4–4 agg): Spurs stun City on away goals in modern classic. BBC Sport [online]. 2019-04-17 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Man City v Tottenham in the Champions League - rate the players. BBC Sport [online]. 2019-04-17 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. MCNULTY, Phil. Liverpool beat Spurs 2-0 to win Champions League final in Madrid. BBC Sport [online]. 2019-06-01 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Son Heung-min scores FOUR as Tottenham hammer Southampton. Eurosport [online]. 2020-09-20 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. STONE, Simon. Manchester United 1 : 6 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2020-10-04 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. a b SPENCER, Jamie. Son Heung-min Named Premier League Player of the Month for October. 90min.com [online]. 2020-11-13 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. SUTCLIFFE, Steve. Tottenham Hotspur 0–3 Leeds United. BBC [online]. 2021-01-02 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. WILSON, Jonathan. Tottenham’s Son Heung-min strikes to stun wasteful Manchester City. The Guardian [online]. 2021-08-15 [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. CATTERSON-REID, Aaron. 'Kane could never' - Tottenham fans spot Son Heung-Min trend that continued under Antonio Conte. football.london [online]. 2021-11-04 [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. MANN, Mantej. Tottenham 3-0 Crystal Palace: Harry Kane helps Spurs cruise past 10-man Palace. BBC Sport [online]. 2021-12-26 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. Son Heung-min extends scoring streak to 4 matches in Tottenham's win. Korea Times [online]. 2021-12-26 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Uruguay 1-3 Korea Republic. FIFA.com [online]. 2009-10-26 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-12. (anglicky) 
  39. Spain, Nigeria enter semis in U-17 World Cup. CCTV.com [online]. 2009-11-10 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. a b BANERJEE, Ritabrata. 'I want to come back here next year' - South Korea's Heung-Min Son eager to play in Qatar at the 2022 World Cup. Goal.com [online]. 2021-11-17 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. 
  41. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine, FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  42. Son Heung-min named Korea's top male footballer for record 6th year. Korea Times [online]. 2021-12-29 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. a b c Son Heung-min. premierleague.com [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-18. (anglicky) 
  44. Manchester City dominate PFA Team of the Year with six players in the line-up. The Athletic [online]. 2021-06-05 [cit. 2021-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]