Alexander Peya

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexander Peya
Alexander Peya na French Open 2016
Stát RakouskoRakousko Rakousko
Datum narození 27. června 1980 (40 let)
Místo narození Vídeň, Rakousko
Bydliště Vídeň, Rakousko
Výška 182 cm
Váha 76 kg
Profesionál od 1998
Držení rakety pravou rukou, jednoručný bekhend
Výdělek 4 428 635 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 22–51
Nejvyšší umístění 92. místo (30. dubna 2007)
Dvouhra na Grand Slamu
French Open 1. kolo (2004, 2007)
Wimbledon 2. kolo (2004)
US Open 3. kolo (2004)
Čtyřhra
Poměr zápasů 368–266
Tituly 17 ATP
Nejvyšší umístění 3. místo (13. srpna 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2014)
French Open semifinále (2013, 2016, 2018)
Wimbledon semifinále (2011)
US Open finále (2013)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů semifinále (2013)
Olympijské hry čtvrtfinále (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2015)
French Open čtvrtfinále (2015, 2018)
Wimbledon vítěz (2018)
US Open 2. kolo (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200313a13. března 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Peya (* 27. června 1980 Vídeň) je rakouský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour sedmnáct turnajů ve čtyřhře. Na challengerech ATPokruhu Futures získal jedenáct titulů ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2007 na 92. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2013 na 3. místě. Trénují ho Scott Davidoff a Michael Oberleitner.[2]

Ve dvouhře nejvyšší grandslamové úrovně se nejdále probojoval do třetího kola US Open 2004. V mužské čtyřhře skončil jako poražený finalista na US Open 2013, když s Brazilcem Brunem Soaresem nestačili na indicko-českou dvojici Leander Paes a Radek Štěpánek. Ve smíšené soutěži si první grandslamové finále zahrál po boku Maďarky Tímey Babosové ve Wimbledonu 2015. Z boje o titul odešli poraženi od páru Leander Paes a Martina Hingisová.[3] Ve 38 letech si pak odvezl trofej z Wimbledonu 2018, kde startoval s Američankou Nicole Melicharovou. V závěrečném duelu přehráli bělorusko-britskou dvojici Viktoria Azarenková a Jamie Murray.[4]

V rakouském daviscupovém týmu debutoval v roce 1999 utkáním 1. kola Světové skupiny Švédsku, v němž po boku Jürgena Melzera prohrál čtyřhru s párem Kulti a Tillström. Do dubna 2020 v soutěži nastoupil k dvaceti dvěma mezistátním utkáním s bilancí 4–6 ve dvouhře a 7–10 ve čtyřhře.[5]

Rakousko reprezentoval na Hrách XXX. olympiády v Londýně, kde do mužské čtyřhry nastoupil s Jürgenem Melzerem. Soutěž opustili ve druhém kole po prohře od Španělů Davida Ferrera a Feliciana Lópeze. Zúčastnil se také Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru. V deblové soutěži prošel s Oliverem Marachem do čtvrtfinále, v němž je vyřadili pozdější olympijští vítězové Marc LópezRafaelem Nadaem.

Do manželství s Nataschou Peyovou se v červnu 2012 narodil syn Noah.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2013 US Open tvrdý Brazílie Bruno Soares Indie Leander Paes
Česko Radek Štěpánek
1–6, 3–6

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Finalista 2015 Wimbledon tráva Maďarsko Tímea Babosová Indie Leander Paes
Švýcarsko Martina Hingisová
1–6, 1–6
Vítěz 2018 Wimbledon tráva USA Nicole Melicharová Bělorusko Viktoria Azarenková
Spojené království Jamie Murray
7–6(7–1), 6–3

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (3–3 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (6–9 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (8–16 Č)

Čtyřhra: 46 (17–29)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 27. července 2003 Kitzbühel, Rakousko antuka Rakousko Jürgen Melzer Česko Martin Damm
Česko Cyril Suk
4–6, 4–6
Finalista 2. 7. května 2006 Mnichov, Německo antuka Německo Björn Phau Rumunsko Andrei Pavel
Německo Alexander Waske
4–6, 2–6
Finalista 3. 12. října 2008 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Německo Philipp Petzschner Bělorusko Max Mirnyj
Izrael Andy Ram
1–6, 5–7
Finalista 4. 27. února 2011 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Německo Christopher Kas USA Scott Lipsky
USA Rajeev Ram
6–4, 4–6, [3–10]
Finalista 5. 1. května 2011 Bělehrad, Srbsko antuka Rakousko Oliver Marach Česko František Čermák
Slovensko Filip Polášek
5–7, 2–6
Vítěz 1. 24. července 2011 Hamburk, Německo antuka Rakousko Oliver Marach Česko František Čermák
Slovensko Filip Polášek
6–4, 6–1
Finalista 6. 31. července 2011 Gstaad, Švýcarsko antuka Německo Christopher Kas Česko František Čermák
Slovensko Filip Polášek
3–6, 6–7(7–9)
Finalista 7. 27. srpna 2011 Vítězston-Salem, Spojené státy tvrdý Německo Christopher Kas Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram
6–7(2–7), 4–6
Vítěz 2. 14. ledna 2012 Auckland, Nový Zéland tvrdý Rakousko Oliver Marach Česko František Čermák
Slovensko Filip Polášek
6–3, 6–2
Finalista 8. 15. července 2012 Båstad, Švédsko antuka Brazílie Bruno Soares Švédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
3–6, 6–7(5–7)
Vítěz 3. 30. září 2012 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h) Brazílie Bruno Soares Spojené království Colin Fleming
Spojené království Ross Hutchins
5–7, 7–5, [10–7]
Vítěz 4. 7. října 2012 Tokio, Japonsko tvrdý Brazílie Bruno Soares Indie Leander Paes
Česko Radek Štěpánek
6–3, 7–6(7–5)
Vítěz 5. 28. října 2012 Valencie, Španělsko tvrdý (h) Brazílie Bruno Soares Španělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
6–3, 6–2
Vítěz 6. 17. února 2013 São Paulo, Brazílie antuka (h) Brazílie Bruno Soares Česko František Čermák
Slovensko Michal Mertiňák
6–7(5–7), 6–2, [10–7]
Vítěz 7. 28. dubna 2013 Barcelona, Španělsko antuka Brazílie Bruno Soares Švédsko Robert Lindstedt
Kanada Daniel Nestor
5–7, 7–6(9–7), [10–4]
Finalista 9. 12. května 2013 Madrid, Španělsko antuka Brazílie Bruno Soares USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
2-6, 3-6
Finalista 10. 16. června 2013 Queen's Club – Londýn,
Spojené království
tráva Brazílie Bruno Soares USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 5–7, [3–10]
Vítěz 8. 21. června 2013 Eastbourne tráva Brazílie Bruno Soares Spojené království Colin Fleming
Spojené království Jonathan Marray
3–6, 6–3, [10–8]
Vítěz 9. 11. srpna 2013 Montréal, Kanada tvrdý Brazílie Bruno Soares Spojené království Andy Murray
Spojené království Colin Fleming
6–4, 7–6(7–4)
Finalista 12. 7. září 2013 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Brazílie Bruno Soares Indie Leander Paes
Česko Radek Štěpánek
1–6, 3–6
Vítěz 10. 27. října 2013 Valencie, Španělsko tvrdý (h) Brazílie Bruno Soares USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–3), 6–7(1–7), [13–11]
Finalista 13. 3. listopadu 2013 Paříž, Francie tvrdý (h) Brazílie Bruno Soares USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 3–6
Finalista 14. 3. ledna 2014 Dauhá, Katar tvrdý Brazílie Bruno Soares Česko Tomáš Berdych
Česko Jan Hájek
2–6, 4–6
Finalista 15. 11. ledna 2014 Auckland, Nový Zéland tvrdý Brazílie Bruno Soares Rakousko Julian Knowle
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 3–6, [5–10]
Finalista 16. 16. března 2014 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Brazílie Bruno Soares USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 3–6
Vítěz 11. 15. června 2014 Queen's Club, Londýn,
Spojené království
tráva Brazílie Bruno Soares Spojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
4–6, 7–6(7–4), [10–4]
Finalista 17. 21. června 2014 Eastbourne, Spojené království tráva Brazílie Bruno Soares Filipíny Treat Conrad Huey
Spojené království Dominic Inglot
5–7, 7–5, [8–10]
Finalista 18. 20. července 2014 Hamburk, Německo antuka Brazílie Bruno Soares Chorvatsko Marin Draganja
Rumunsko Florin Mergea
4–6, 5–7
Vítěz 12. 10. srpna 2014 Toronto, Kanada tvrdý Brazílie Bruno Soares Chorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 6–3
Vítěz 13. 3. května 2015 Mnichov, Německo antuka Brazílie Bruno Soares Německo Alexander Zverev
Německo Mischa Zverev
4–6, 6–1, [10–5]
Finalista 19. 14. června 2015 Stuttgart, Německo tráva Brazílie Bruno Soares Indie Rohan Bopanna
Rumunsko Florin Mergea
5–7, 6–2, [10–7]
Finalista 20. září 2015 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Rakousko Julian Knowle Filipíny Treat Huey
Finsko Henri Kontinen
5–7, 3–6
Vítěz 14. 1. listopadu 2015 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Brazílie Bruno Soares Spojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
7–5, 7–5
Finalista 21. leden 2016 Dauhá, Katar tvrdý Německo Philipp Petzschner Španělsko Feliciano López
Španělsko Marc López
4–6, 3–6
Finalista 22. únor 2016 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Německo Philipp Petzschner Francie Nicolas Mahut
Kanada Vasek Pospisil
6–7(2–7), 4–6
Finalista 23. únor 2016 Acapulco, Mexiko tvrdý Německo Philipp Petzschner Filipíny Treat Huey
Bělorusko Max Mirnyj
6–7(5–7), 3–6
Vítěz 15. 19. června 2016 Halle, Německo tráva Jihoafrická republika Raven Klaasen Polsko Łukasz Kubot
USA Rajeev Ram
7–6(7–5), 6–2
Finalista 25. 24. července 2016 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Polsko Łukasz Kubot Kanada Daniel Nestor
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–7(3–7), 6–7(4–7)
Finalista 26. . dubna 2017 Barcelona, Španělsko antuka Německo Philipp Petzschner Rumunsko Florin Mergea
Pákistán Ajsám Kúreší
4–6, 3–6
Vítěz 15. 1. října 2017 Šen-čen, ČLR tvrdý USA Rajeev Ram Chorvatsko Nikola Mektić
USA Nicholas Monroe
6–3, 6–2
Finalista 27. 11. února 2018 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Chorvatsko Nikola Mektić Nizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–5, 4–6, [4–10]
Finalista 28. 25. února 2018 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Chorvatsko Nikola Mektić Španělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
7–5, 5–7, [8–10]
Vítěz 16. 14. dubna 2018 Marrákeš, Maroko antuka Chorvatsko Nikola Mektić Francie Benoît Paire
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–5, 3–6, [10–7]
Finalista 29. 6. května 2018 Mnichov, Německo antuka Chorvatsko Nikola Mektić Chorvatsko Ivan Dodig
USA Rajeev Ram
3–6, 5–7
Vítěz 17. 13. května 2018 Madrid, Španělsko antuka Chorvatsko Nikola Mektić USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
5–3skreč

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Peya na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) Alexander Peya na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20200313a13. března 2020
  2. (anglicky) Alexander Peya na stránkách ATP Tour, přístup: 20200313a13. března 2020
  3. Wimbledon 2015: Hingis and Paes win mixed doubles title. BBC [online]. 2015-07-12 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  4. Melichar and Peya win Wimbledon mixed for first major title [online]. WIMBLEDON, Great Britain: WTA Tour, Inc., 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. (anglicky) Alexander Peya na stránkách Davis Cupu, přístup: 20200313a13. března 2020

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]