Nikola Mektić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nikola Mektić
Nikola Mektić ve Wimbledonu 2017
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Datum narození24. prosince 1988 (33 let)[1]
Místo narozeníZáhřeb, Jugoslávie[1]
BydlištěZáhřeb, Chorvatsko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost80 kg[1]
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 467 184 USD
Dvouhra
Poměr zápasů3–9
Tituly0 ATP, 15 Futures
Nejvyšší umístění213. místo (6. května 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2011)
French Open1. kolo kvalifikace (2013)
Wimbledon3. kolo kvalifikace (2011)
US Open2. kolo kvalifikace (2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů259–137
Tituly22 ATP, 9 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (18. října 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2021)
French Opensemifinále (2018)
Wimbledonvítěz (2021)
US Openfinále (2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůvítěz (2020)
Olympijské hryZlatá olympijská medaile zlato (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2020)
French Openčtvrtfinále (2019)
Wimbledon3. kolo (2017)
US Openfinále (2018)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221123a23. listopadu 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato 2020 Tokio čtyřhra mužů

Nikola Mektić (* 24. prosince 1988 Záhřeb) je chorvatský profesionální tenista specializující se na čtyřhru. Během podzimu 2021 byl světovou jedničkou ve čtyřhře,[2] kterou se stal jako padesátý pátý v pořadí a druhou tenisovou jedničkou z Chorvatska. Na vrcholu strávil tři týdny.[3][4]

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet dva deblových turnajů včetně grandslamového Wimbledonu 2021 a sedmi Mastersů. Jako první Chorvat ovládl Turnaj mistrů, když s Koolhofem triumfoval ve čtyřhře ATP Finals 2020.[5] Na challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[6] S Češkou Barborou Krejčíkovou triumfoval ve smíšené soutěži Australian Open 2020.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2013 na 213. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2021 na 1. místě. Trénuje ho Goran Orešić.[1]

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 baráží světové skupiny proti Jihoafrické republive, v níž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru s Ravenem Klaasenem. Chorvaté zvítězili 4:1 na zápasy. V roce 2018 se stal členem chorvatského vítězného družstva, když s Dodigem vyhrál čtvrtfinálovou čtyřhřu proti Kazachům. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 7–1 ve čtyřhře.[7]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží singlových událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2005, když na turnaji v rodném Záhřebu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole pak podlehl Slováku Janu Stančíkovi.[6] Premiérový titul na challengerech si odvezl ze čtyřhry lublaňského turnaje, kde v září 2010 s Ivanem Zovkem přehráli ve finále pár Marin Draganja a Dino Marcan.[1][6]

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na únorovém PBZ Zagreb Indoors 2009, kam obdržel od organizátorů divokou kartu. V prvním kole dvouhry však nestačil na Jana Hernycha.[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání v mužské čtyřhře Indian Wells Masters 2017, které po boku Marina Čiliće prohráli. Na navazujícím Miami Masters 2017 již prošli do čtvrtfinále, v němž je vyřadil bratrský pár Bob a Mike Bryanovi.[1][6]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil v mužské čtyřhře Croatia Open Umag 2016 po boku krajana Antonia Šančiće, aby je v závěrečném duelu přehrál pár Martin Kližan a David Marrero.[8] Premiérový kariérní titul z této úrovně tenisu vybojoval na únorovém Memphis Open 2017, kde ve finále čtyřhry s Američanem Brianem Bakerem zdolali dvojici Ryan Harrison a Steve Johnson.[9] Druhou deblovou trofej přidal z debutového ročníku Gazprom Hungarian Open 2017 probíhajícího v Budapešti, na němž opět s Bakerem zvládli rozhodující utkání proti Kolumbijcům Juanu Sebastiánu Cabalovi a Robertu Farahovi.[10][1][6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2016, v němž odešli poraženi v úvodní fázi s krajanem Marinem Draganjou od šesté nasazené indicko-rumunské dvojice Rohan Bopanna a Florin Mergea. Singlovou grandslamovou kvalifikaci si poprvé zahrál již na Australian Open 2010, z níž odešel poražen v prvním zápase po prohře od Jihoafričana Izaka van der Merweho.[1][6]

Do prvního grandslamového finále postoupil s Polkou Alicjí Rosolskou v mixu US Open 2018. V boji o titul nestačili na americko-britský pár Bethanie Matteková-Sandsová a Jamie Murray nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem míčů v rozhodujícím supertiebreaku.[11] S Češkou Barborou Krejčíkovou pak ovládl smíšenou soutěž Australian Open 2020, když oplatil stejnému páru předchozí finálovou prohru.[12]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2020 US Open tvrdý Nizozemsko Wesley Koolhof Chorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
5–7, 3–6
Vítěz 2021 Wimbledon tráva Chorvatsko Mate Pavić Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5
Finalista 2022 Wimbledon tráva Chorvatsko Mate Pavić Austrálie Matthew Ebden
Austrálie Max Purcell
6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–4, 4–6, 6–7(2–10)

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2018 US Open tvrdý Polsko Alicja Rosolská USA Bethanie Matteková-Sandsová
Spojené království Jamie Murray
6–2, 3–6, [9–11]
Vítěz 2020 Australian Open tvrdý Česko Barbora Krejčíková USA Bethanie Matteková-Sandsová
Spojené království Jamie Murray
5–7, 6–4, [10–1]

Finále na Turnaji mistrů[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek finále
Vítěz 2020 Londýn, Spojené království tvrdý (h) Nizozemsko Wesley Koolhof Rakousko Jürgen Melzer
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–2, 3–6, [10–5]
Finalista 2022 Turín, Itálie tvrdý (h) Chorvatsko Mate Pavić USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–7(4–7), 4–6

Utkání o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (1 zlaté medaile)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok místo konání povrch spoluhráč soupeři výsledek
Zlato 2020 Tokio, Japonsko tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Chorvatsko Marin Čilić
Chorvatsko Ivan Dodig
6–4, 3–6, [10–7]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–2 Č)
Olympijské hry (1–0 Č)
Turnaj mistrů (1–1 Č)
ATP Tour Masters 1000 (7–2 Č)
ATP Tour 500 (3–4 Č)
ATP Tour 250 (9–6 Č)

Čtyřhra: 37 (22–15)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 23. července 2016 Umag, Chorvatsko antuka Chorvatsko Antonio Šančić Slovensko Martin Kližan
Španělsko David Marrero
4–6, 2–6
Vítěz 1. 19. února 2017 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) USA Brian Baker USA Ryan Harrison
USA Steve Johnson
6–3, 6–4
Vítěz 2. 30. dubna 2017 Budapešť, Maďarsko antuka USA Brian Baker Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
7–6(7–2), 6–4
Finalista 2. 1. října 2017 Šen-čen, ČLR tvrdý USA Nicholas Monroe Rakousko Alexander Peya
USA Rajeev Ram
3–6, 2–6
Finalista 3. 11. února 2018 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Rakousko Alexander Peya Nizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–5, 4–6, [4–10]
Finalista 4. 25. února 2018 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Rakousko Alexander Peya Španělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
7–5, 5–7, [8–10]
Vítěz 3. 14. dubna 2018 Marrákeš, Maroko antuka Rakousko Alexander Peya Francie Benoît Paire
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–5, 3–6, [10–7]
Finalista 5. 6. května 2018 Mnichov, Německo antuka Rakousko Alexander Peya Chorvatsko Ivan Dodig
USA Rajeev Ram
3–6, 5–7
Vítěz 4. 13. května 2018 Madrid, Španělsko antuka Rakousko Alexander Peya USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
5–3skreč
Vítěz 5. 10. února 2019 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Rakousko Jürgen Melzer Čínská Tchaj-pej Sie Čcheng-pcheng
Indonésie Christopher Rungkat
6–2, 4–6, [10–2]
Vítěz 6. 16. března 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Argentina Horacio Zeballos Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 6–4, [10–3]
Vítěz 7. 21. dubna 2019 Monte-Carlo, Monako antuka Chorvatsko Franko Škugor Nizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Wesley Koolhof
6–7(3–7), 7–6(7–3), [11–9]
Finalista 6. 6. října 2019 Tokio, Japonsko tvrdý Chorvatsko Franko Škugor Francie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–7(7–9), 4–6
Finalista 7. 23. února 2020 Marseille, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Wesley Koolhof Francie Nicolas Mahut
Kanada Vasek Pospisil
3–6, 4–6
Finalista 8. 10. září 2020 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Nizozemsko Wesley Koolhof Chorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
5–7, 3–6
Vítěz 8. 22. listopadu 2020 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) Nizozemsko Wesley Koolhof Rakousko Jürgen Melzer
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–2, 3–6, [10–5]
Vítěz 9. 12. ledna 2021 Antalya, Turecko tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Chorvatsko Ivan Dodig
Slovensko Filip Polášek
6–2, 6–4
Vítěz 10. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Francie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin
7–6(7–2), 6–3
Vítěz 11. 7. března 2021 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Chorvatsko Mate Pavić Německo Kevin Krawietz
Rumunsko Horia Tecău
7–6(9–7), 6–2
Finalista 9. 20. března 2021 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–7(0–7), 6–7(4–7)
Vítěz 12. 3. dubna 2021 Miami, Spojené státy tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Spojené království Daniel Evans
Spojené království Neal Skupski
6–4, 6–4
Vítěz 13. 18. dubna 2021 Monte Carlo, Monako (2) antuka Chorvatsko Mate Pavić Spojené království Daniel Evans
Spojené království Neal Skupski
6–3, 4–6, [10–7]
Finalista 10. 9. května 2021 Madrid, Španělsko antuka Chorvatsko Mate Pavić Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
6–1, 3–6, [8–10]
Vítěz 14. 16. května 2021 Řím, Itálie antuka Chorvatsko Mate Pavić USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–4, 7–6(7–4)
Vítěz 15. 25. června 2021 Eastbourne, Spojené království tráva Chorvatsko Mate Pavić USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–4, 6–3
Vítěz 16. 10. července 2021 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Chorvatsko Mate Pavić Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5
Vítěz 17. 30. července 2021 LOH – Tokio, Japonsko tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Chorvatsko Marin Čilić
Chorvatsko Ivan Dodig
6–4, 3–6, [10–7]
Finalista 11. 15. srpna 2021 Toronto, Kanada tvrdý Chorvatsko Mate Pavić USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
3–6, 6–4, [3–10]
Finalista 12. 26. února 2022 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Německo Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus
3–6, 7–6(7–5), [14–16]
Finalista 13. 24. dubna 2022 Bělehrad, Srbsko antuka Chorvatsko Mate Pavić Uruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
6–2, 3–6, [10–7]
Vítěz 18. 15. května 2022 Řím, Itálie (2) antuka Chorvatsko Mate Pavić USA John Isner
Argentina Diego Schwartzman
6–2, 6–7(6–8), [12–10]
Vítěz 19. 21. května 2022 Ženeva, Švýcarsko antuka Chorvatsko Mate Pavić Španělsko Pablo Andújar
Nizozemsko Matwé Middelkoop
2–6, 6–2, [10–3]
Vítěz 20. 19. června 2022 Queen's Club, Londýn, Spojené království tráva Chorvatsko Mate Pavić Spojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
3–6, 7–6(7–3), [10–6]
Vítěz 21. 24. června 2022 Eastbourne, Spojené království (2) tráva Chorvatsko Mate Pavić Nizozemsko Matwé Middelkoop
Austrálie Luke Saville
6–4, 6–2
Finalista 14. 19. července 2022 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Chorvatsko Mate Pavić Austrálie Matthew Ebden
Austrálie Max Purcell
6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–4, 4–6, 6–7(2–10)
Vítěz 22. 9. října 2022 Astana, Kazachstán tvrdý (h) Chorvatsko Mate Pavić Francie Adrian Mannarino
Francie Fabrice Martin
6–4, 6–2
Finalista 15. 20. listopadu 2022 Turnaj mistrů, Turín, Itálie tvrdý (h) Chorvatsko Mate Pavić USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–7(4–7), 4–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (0 D; 9 Č)
Futures (15 D; 6 Č)

Dvouhra (15)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 25. května 2008 Brčko, Bosna a Hercegovina antuka Německo Dennis Bloemke 6–2, 6–3
2. 10. května 2009 Doboj, Bosna a Hercegovina antuka Srbsko Ivan Bjelica 7–6, 4–6, 6–3
3. 31. května 2009 Brčko, Bosna a Hercegovina antuka Srbsko Aleksander Slović 7–6, 7–5
4. 23. srpna 2009 Vinkovci, Chorvatsko antuka Bosna a Hercegovina Ismar Gorčić 7–6, 7–6
5. 30. srpna 2009 Čakovec, Chorvatsko antuka Maďarsko Attila Balázs 6–3, 7–5
6. 6. září 2009 Osijek, Chorvatsko antuka Bosna a Hercegovina Aldin Šetkić 2–6, 6–4, 6–2
7. 6. června 2010 Rogaška Slatina, Slovinsko antuka Ukrajina Denys Molčanov 6–3, 4–2skreč
8. 18. července 2010 Fano, Itálie antuka Itálie Stefano Ianni 6–2, 6–0
9. 27. února 2011 Záhřeb, Chorvatsko antuka Švýcarsko Michael Lammer 7–6skreč
10. 27. května 2012 Prijedor, Bosna a Hercegovina antuka Chorvatsko Marin Bradarić 5–7, 7–5, 6–0
11. 3. června 2012 Bled, Slovinsko antuka Německo Marcel Zimmermann 1–6, 6–2, 6–4
12. 29. září 2013 Sokobanja, Srbsko antuka Rakousko Marc Rath 6–6, 5–2skreč
13. 13. října 2013 Solin, Chorvatsko antuka Chorvatsko Mate Delić 7–6, 7–6
14. 2. března 2014 Trento, Itálie koberec Česko Roman Jebavý 6–3, 5–7, 6–1
15. 26. října 2014 Jablonec nad Nisou, Česko koberec Česko Jan Hernych 6–4, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikola Mektić na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k Nikola Mektić na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20211123a23. listopadu 2021
  2. Mate Pavić becomes world’s No.1 ranked doubles player | Croatia Week. Croatia Week [online]. 2021-04-04 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Nikola Mektić becomes world No.1 doubles player – second Croatian in history | Croatia Week. Croatia Week [online]. 2021-10-18 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Mektic is the second Croatian to be ranked primary in tennis: Pavic is pleased that we modified positions – NewsLine. newsline.news [online]. 2021-10-19 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Koolhof/Mektic End Team Debut Season With London Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2020-11-22 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f Nikola Mektić na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221123a23. listopadu 2022
  7. Nikola Mektić na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20221123a23. listopadu 2022
  8. ATP Staff. Klizan/Marrero Win Second Umag Title [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Phil Stukenborg, USA TODAY NETWORK. Nashville’s Brian Baker wins Memphis Open doubles title [online]. Tennessee: Tennessean, 2017-02-19 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ATP Staff. Mektic & Birthday Boy Baker Blast To Budapest Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-04-30 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Matteková-Sandsová a Jamie Murray vyhráli smíšenou čtyřhru na US Open [online]. Tenisportal.cz, 2018-09-08 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online. 
  12. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková obhájila triumf na Australian Open v mixu. Letos vládla s Chorvatem Mektičem [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-01 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

                                Žebříček ATP                                                                       Žebříček WTA                                
Mužská dvouhra20221128a28. listopadu 2022
Poř. tenista body posun
1. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 6 820
2. Španělsko Rafael Nadal (ESP) 6 020
3. Norsko Casper Ruud (NOR) 5 820
4. Řecko Stefanos Tsitsipas (GRE) 5 550
5. Srbsko Novak Djoković (SRB) 4 820
6. Kanada Félix Auger-Aliassime (CAN) 4 195
7.  Daniil Medveděv 4 065
8.  Andrej Rubljov 3 930
9. USA Taylor Fritz (USA) 3 355
10. Polsko Hubert Hurkacz (POL) 2 905
Ženská dvouhra20221128a28. listopadu 2022
Poř. tenistka body posun
1. Polsko Iga Świąteková (POL) 11 085
2. Tunisko Ons Džabúrová (TUN) 5 055
3. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 691
4. Francie Caroline Garciaová (FRA) 4 375
5.  Aryna Sabalenková 3 925
6. Řecko Maria Sakkariová (GRE) 3 871
7. USA Coco Gauffová (USA) 3.646
8.  Darja Kasatkinová 3 435
9.  Veronika Kuděrmetovová 2 795
10. Rumunsko Simona Halepová (ROU) 2 661
Mužská čtyřhra20221128a28. listopadu 2022
Poř. tenista body posun
1. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 7 850
Spojené království Neal Skupski (GBR) 7 850
3. USA Rajeev Ram (USA) 7 480
4. Spojené království Joe Salisbury (GBR) 7 390
5. Chorvatsko Mate Pavić (CRO) 5 325
6. Salvador Marcelo Arévalo (ESA) 5 230
Nizozemsko Jean-Julien Rojer (NED) 5 230
8. Chorvatsko Nikola Mektić (CRO) 5 120
9. Chorvatsko Ivan Dodig (CRO) 4 210
10. USA Austin Krajicek (USA) 4 205
Ženská čtyřhra20221128a28. listopadu 2022
Poř. tenistka body posun
1. Česko Kateřina Siniaková (CZE) 6 890
2.   Veronika Kuděrmetovová 6 035
3. Česko Barbora Krejčíková (CZE) 5 937
4. USA Coco Gauffová (USA) 5 360
5. Belgie Elise Mertensová (BEL) 5 310
6. USA Jessica Pegulaová (USA) 5 160
7. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 4 740
8. Mexiko Giuliana Olmosová (MEX) 4 650
9. Ukrajina Ljudmila Kičenoková (UKR) 4 300
10. Austrálie Storm Sandersová (AUS) 4 265