Harri Heliövaara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Harri Heliövaara
Harri Heliövaara na French Open 2022
Harri Heliövaara na French Open 2022
StátFinskoFinsko Finsko
Datum narození4. června 1989 (34 let)[1]
Místo narozeníHelsinky, Finsko[1]
BydlištěHelsinky, Finsko[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost82 kg[1]
Profesionál od2008
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek541 623 USD
Dvouhra
Poměr zápasů9–14
Tituly0 ATP, 8 ITF
Nejvyšší umístění194. místo (19. prosince 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2012)
French Open1. kolo kvalifikace (2012)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2012)
US Open1. kolo kvalifikace (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů116–74
Tituly4 ATP, 14 challengerů, 20 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (12. června 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022, 2023)
French Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledon3. kolo (2021, 2022)
US Openčtvrtfinále (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Openvítěz (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230615a15. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harri Heliövaara (* 4. června 1989 Helsinky) je finský profesionální tenista. Na grandslamu triumfoval ve smíšené čtyřhře US Open 2023 po boku Kazachstánky Anny Danilinové. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a třicet čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2011 na 194. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2023 na 7. místě. Trénuje ho Boris Černov. Dříve tuto roli plnil Johan Landsberg. V roce 2005 navázal spolupráci Erikem Piispou, jenž vede jeho fyzickou přípravu.[3][1]

Ve finském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 hanskou baráží 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Lucembursku, v níž prohrál nedělní dvouhru s Gillesem Müllerem. Finové přesto zvítězili 3:2 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupil k dvaceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 9–14 ve dvouhře a 9–5 ve čtyřhře.[4]

V juniorském tenise triumfoval s Britem Graemem Dycem ve čtyřhře Australian Open 2007 po finálové výhře nad australsko-indickým párem Stephen Donald a Rupeš Roy.[5]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1989 ve finské metropoli Helsinkách do rodiny profesora lesnické zoologie Kariho a ornitoložky Arji Heliövaarových. Má bratra Lauriho Heliövaaru. Hovoří finsky, švédsky a anglicky. S tenisem začal v šesti letech. Magisterský obor absolvoval na oddělení průmyslového inženýrství a řízení Aaltovy univerzity, která během jeho studia vznikla sloučením tří vysokých škol včetně Helsinské technické univerzity, na níž začínal. Za preferovaný povrch uvedl tvrdý a za silný úder pak bekhend.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2004, když v úvodním kole helsinského turnaje dotovaného 50 tisíci dolary uhrál jen dva gamy na krajana Lauriho Kiiskiho ze sedmé světové stovky.[2] Premiérový singlovou trofej v této úrovni tenisu si odvezl během dubna 2010 z jihokorejského Sogüpcha, turnaje s rozpočtem 15 tisíc dolarů, kde ve finále zdolal Rumuna Teodora-Daciana Craciuna z osmé stovky žebříčku. V září 2011 pak přidal první výhru na challengerech. S Ukrajincem Denysem Molčanovem zvládli oba tiebreaky závěrečného zápasu čtyřhry proti jihoafricko-americké dvojici Raven Klaasen a John-Paul Fruttero. Po dvou challengerových semifinále v Bangkokuvirginském Charlottesville mu bodový zisk zajistil posun na kariérní maximum. V prosinci 2011 tak figuroval na 194. místě singlového žebříčku ATP. Díky tomu mohl poprvé zasáhnout do kvalifikací na grandslamu, které v sezóně 2012 odehrál všechny čtyři. Jediné vítězství si připsal ve wimbledonské kvalifikační soutěži, v jejímž úvodním kole vyřadil Brazilce Júlia Silvu.[6][2]

V roce 2019 se začal specializovat na čtyřhru. Při třetím startu v hlavní soutěži okruhu ATP Tour vybojoval první titul v březnové čtyřhře Open 13 2021Marseille. S Britem Lloydem Glasspoolem ve finále zdolali nizozemskou dvojici Sander Arends a David Pel po dvousetovém průběhu. Spolupráci s britským tenistou navázal během challengerů v listopadu 2020, na nichž se probojovali do čtyř finále.[7]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2023 US Open tvrdý Kazachstán Anna Danilinová USA Jessica Pegulaová
USA Austin Krajicek
6–3, 6–4

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (1–2 Č)
ATP Tour 250 (3–5 Č)

Čtyřhra: 11 (4–7)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. březen 2021 Marseille, Francie tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Nizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel
7–5, 7–6(7–4)
Vítěz 2. říjen 2021 Moskva, Rusko tvrdý (h) Nizozemsko Matwé Middelkoop Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić
Srbsko Nikola Ćaćić
7–5, 4–6, [11-9]
Finalista 1. únor 2022 Montpellier, Francie tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–7(3–7), [10–12]
Finalista 2. únor 2022 Dallas, Spojené státy tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Salvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–7(4–7), 4–6
Finalista 3. červen 2022 Queen's Club, Londýn, Velká Británie tráva Spojené království Lloyd Glasspool Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 6–7(3–7), [6–10]
Vítěz 3. červenec 2022 Hamburk, Německo antuka Spojené království Lloyd Glasspool Indie Rohan Bopanna
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–2, 6–4
Finalista 4. červenec 2022 Umag, Chorvatsko antuka Spojené království Lloyd Glasspool Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
7–5, 6–7(6–8), [7–10]
Finalista 5. září 2022 Mety, Francie tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Monako Hugo Nys
Polsko Jan Zieliński
6–7(5–7), 4–6
Finalista 6. říjen 2022 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Salvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
3–6, 3–6
Vítěz 4. leden 2023 Adelaide, Austrálie tvrdý Spojené království Lloyd Glasspool Spojené království Jamie Murray
Nový Zéland Michael Venus
6–3, 7–6(7–3)
Finalista 7. únor 2023 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Spojené království Lloyd Glasspool USA Maxime Cressy
Francie Fabrice Martin
6–7(2–7), 4–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (0 D; 14 Č)
ITF (8 D; 20 Č)

Dvouhra (8 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. duben 2010 Sogüpcho, Jižní Korea tvrdý Rumunsko Teodor-Dacian Craciun 6–4, 6–2
2. červen 2010 Wu-chan, Čína tvrdý Jižní Korea Lim Yong-kyu 6–7(5-7), 6–4, 6–0
3. leden 2011 Sheffield, Velká Británie tvrdý Francie Kenny De Schepper 6–4, 5–7, 6–4
4. květen 2011 Andidžan, Uzbekistán tvrdý Nový Zéland Michael Venus 6–4, 6–4
5. říjen 2011 Jakarta, Indonésie tvrdý Jižní Korea Daniel Yoo 6–3, 1–0skreč
6. říjen 2017 Tartu, Estonsko koberec Česko Zdeněk Kolář 6–3, 7–5
7. únor 2018 Loughborough, Velká Británie tvrdý Belgie Maxime Authom 7–6(7-2), 6–4
8. březen 2018 Ramat ha-Šaron, Izrael tvrdý Izrael Jišaj Oli'el 6–1, 6–3

Čtyřhra (34 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. duben 2008 Exmouth, Velká Británie koberec Finsko Henri Kontinen Německo Ralph Granbow
Spojené království Ken Skupski
6–2, 6–2
2. červenec 2008 Kuressaare, Estonsko antuka Finsko Timo Nieminen Bělorusko Pavel Katljarov
Rumunsko Bogdan-Victor Leonte
bez boje
3. červenec 2009 Kuressaare, Estonsko antuka Finsko Henri Kontinen Estonsko Mait Kunnap
Finsko Juho Paukku
6–3, 6–3
4. říjen 2009 Nakhon Ratčasima, Thajsko tvrdý Česko Roman Jebavý Nový Zéland Matt Simpson
Nový Zéland William Ward
6–2, 6–2
5. duben 2010 Tegu, Jižní Korea tvrdý Austrálie Adam Feeney Japonsko Hiroki Kondó
Čínská Tchaj-pej Yi Chu-huan
6–2, 6–2
6. červen 2010 Gausdal, Norsko tvrdý Finsko Juho Paukku Francie Fabrice Martin
Itálie Riccardo Ghedin
2–6, 6–4, [10–5]
7. červenec 2010 Gausdal, Norsko tvrdý Finsko Juho Paukku Švédsko Stefan Borg
Švédsko Carl Bergman
6–3, 1–6, [10–7]
8. červenec 2010 Tallinn, Estonsko antuka Finsko Juho Paukku Ukrajina Alexandr Agafonov
Uruguay Marcel Felder
6–3, 6–2
9. srpen 2010 Vierumaki, Finsko antuka Finsko Juho Paukku Itálie Filippo Leonardi
Itálie Jacopo Marchegiani
6–1, 6–4
10. květen 2011 Andidžan, Uzbekistán tvrdý Rusko Jervind Gasparjan Bělorusko Andrej Vasilevskij
Rusko Alexandr Rumjancev
6–4, 7–5
11. červen 2011 Martos, Španělsko tvrdý Ukrajina Denys Molčanov Rusko Ilja Beljajev
Kanada Steven Diez
6–3, 6–4
12. červen 2011 Melilla, Španělsko tvrdý Ukrajina Denys Molčanov Španělsko Jamie Pulgar-García
Španělsko Javier Pulgar-García
6–2, 7–6(7-2)
1. září 2011 Taškent, Uzbekistán tvrdý Ukrajina Denys Molčanov Jižní Afrika Raven Klaasen
USA John-Paul Fruttero
7–6(7-5), 7–6(7-3)
13. září 2017 Hammámet, Tunisko antuka USA Evan Zhu Brazílie Luis Britto
Brazílie Marcelo Zormann
6–1, 6–4
14. říjen 2017 Tartu, Estonsko koberec Finsko Patrik Niklas-Salminen Rusko Jevgenij Ťurněv
Rusko Vladimir Poljakov
6–1, 7–6(7-3)
15. listopad 2017 Tallinn, Estonsko tvrdý Finsko Patrik Niklas-Salminen Belgie Maxime Authom
Francie Gregoire Barrere
6–2, 6–3
16. únor 2018 Loughborough, Velká Británie tvrdý Dánsko Frederik Nielsen Spojené království Luke Johnson
Spojené království Jack Findel-Hawkins
6–4, 6–1
17. březen 2018 Ramat ha-Šaron, Izrael tvrdý Finsko Patrik Niklas-Salminen Ukrajina Marat Děvjaťarov
Ukrajina Volodymyr Užylovskyj
6–3, 6–2
18. květen 2018 Wu-chan, Čína tvrdý Finsko Patrik Niklas-Salminen Japonsko Šintaró Imai
Japonsko Juta Šimizu
6–1, 6–7(5-7), [10–4]
19. květen 2018 Lu-an, Čína tvrdý Finsko Patrik Niklas-Salminen Čína Kao Sin
Čína Tche Ž'-ke-le
6–2, 6–3
2. červenec 2018 Båstad, Švédsko antuka Švýcarsko Henri Laaksonen Česko Zdeněk Kolář
Portugalsko Goncalo Oliveira
6–4, 6–3
20. září 2018 Schlieren, Švýcarsko antuka Finsko Patrik Niklas-Salminen Česko David Škoch
Česko Petr Nouza
6–3, 6–1
3. listopad 2018 Charlottesville, Spojené státy tvrdý Švýcarsko Henri Laaksonen Japonsko Tošihide Macui
Dánsko Frederik Nielsen
6–3, 6–4
4. červenec 2019 Amersfoort, Nizozemsko antuka Finsko Emil Ruusuvuori Nizozemsko Jesper De Jong
Nizozemsko Ryan Nijboer
6–3, 6–4
5. říjen 2019 Nur-Sultan, Kazachstán tvrdý Ukrajina Illja Marčenko Polsko Szymon Walkow
Polsko Karol Drzewiecki
6–4, 6–4
6. listopad 2019 Playford, Austrálie tvrdý Finsko Patrik Niklas-Salminen Filipíny Ruben Gonzales
USA Evan King
6–4, 6–7(4–7), [10–7]
7. únor 2020 Burnie, Austrálie tvrdý Nizozemsko Sem Verbeek Švýcarsko Luca Margaroli
Itálie Andrea Vavassori
7–6(7–5), 7–6(7–4)
8. říjen 2020 Biella, Itálie antuka Polsko Szymon Walkow Spojené království Lloyd Glasspool
USA Alex Lawson
7–5, 6–3
9. listopad 2020 Bratislava, Slovensko tvrdý Finsko Emil Ruusuvuori Slovensko Lukáš Klein
Slovensko Alex Molčan
6–4, 6–3
10. únor 2021 Las Palmas, Španělsko antuka Spojené království Lloyd Glasspool Belgie Kimmer Coppejans
Španělsko Sergio Martos Gomes
7–5, 6–1
11. říjen 2021 Barcelona, Španělsko antuka Česko Roman Jebavý Portugalsko Nuno Borges
Portugalsko Francisco Cabral
6-4, 6-3
12. listopad 2021 Roanne, Francie tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Monako Romain Arneodo
Francie Albano Olivetti
7–6(7–5), 6–7(5–7), [12–10]
13. listopad 2021 Bari, Itálie tvrdý Spojené království Lloyd Glasspool Itálie Andrea Vavassori
Španělsko David Vega Hernández
6–3, 6–0
14. květen 2023 Bordeaux, Francie antuka Spojené království Lloyd Glasspool Francie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
6–4, 6–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harri Heliövaara na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Harri Heliövaara na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230615a15. června 2023
  2. a b c Harri Heliövaara na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230615a15. června 2023
  3. a b Harri Heliövaara | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Harri Heliövaara na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230115a15. ledna 2023
  5. AUSTRALIAN OPEN BOYS DOUBLES. Mirror [online]. 2007-01-27 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Harri Heliövaara | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Lloyd Glasspool & Harri Heliovaara Claim Maiden ATP Tour Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-14 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]