Fabrice Martin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fabrice Martin
Fabrice Martin na French Open 2022
Fabrice Martin na French Open 2022
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození11. září 1986 (37 let)[1]
Místo narozeníBayonne, Francie[1]
BydlištěBradenton, Florida, USA[1]
Výška198 cm[1]
Hmotnost100 kg[1]
Profesionál od2006[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek2 237 726 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů0–2
Tituly0 ATP, 1 challenger, 5 ITF
Nejvyšší umístění228. místo (23. července 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2012)
French Open1. kolo kvalifikace (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů201–191
Tituly8 ATP, 7 challengerů, 24 ITF
Nejvyšší umístění19. místo (24. dubna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2023)
French Openfinále (2019)
Wimbledon3. kolo (2016, 2021)
US Open3. kolo (2017, 2018, 2019)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017)
French Openčtvrtfinále (2023)
Wimbledon2. kolo (2019, 2021)
US Openčtvrtfinále (2019, 2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230424a24. dubna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fabrice Martin (* 11. září 1986 Bayonne) je francouzský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osm deblových turnajů včetně tří s krajanem Jérémym Chardym. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a dvacet devět ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2012 na 228. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2023 na 19. místě. Trénuje ho Paul Forsyth. Dříve tuto roli plnil Arnaud Agniel.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni si s krajanem Jérémym Chardym zahrál finále čtyřhry French Open 2019, z něhož odešli poraženi od německého páru Kevin Krawietz a Andreas Mies.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Tenis začal hrát v pěti letech. V sezóně 2002 vstoupil na juniorský okruh Mezinárodní tenisové federace. V roce 2003 pak debutoval na mužském okruhu ITF. Status profesionálního tenisty získal v roce 2006.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2019 French Open antuka Francie Jérémy Chardy Německo Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
2–6, 6–7(3–7)

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 21 (8–13)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1)
ATP Tour 500 (1–3)
ATP Tour 250 (7–8)
Tituly dle povrchu
tvrdý (7–9)
antuka (1–3)
tráva (0–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 8. února 2015 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h) Indie Purav Radža Chorvatsko Marin Draganja
Finsko Henri Kontinen
4–6, 4–6
Vítěz 1. 10. ledna 2016 Čennaí, Indie tvrdý Rakousko Oliver Marach USA Austin Krajicek
Francie Benoît Paire
6–3, 7–5
Vítěz 2. 21. února 2016 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Rakousko Oliver Marach USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 7–6(9–7), [13–11]
Finalista 2. 12. června 2016 Stuttgart, Německo tráva Rakousko Oliver Marach Nový Zéland Marcus Daniell
Nový Zéland Artem Sitak
7–6(7–4), 4–6, [8–10]
Finalista 3. 2. října 2016 Šen-čen, ČLR tvrdý Rakousko Oliver Marach Itálie Fabio Fognini
Švédsko Robert Lindstedt
6–7(4–7), 3–6
Finalista 4. 30. října 2016 Vídeň, Rakousko tvrdý Rakousko Oliver Marach Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 3–6, [11–13]
Vítěz 3. 7. ledna 2017 Dauhá, Katar tvrdý Francie Jérémy Chardy Kanada Vasek Pospisil
Česko Radek Štěpánek
6–4, 7–6(7–3)
Finalista 5. 12. února 2017 Montpellier, Francie tvrdý (h) Kanada Daniel Nestor Německo Alexander Zverev
Německo Mischa Zverev
4–6, 7–6 (7–3) , [7–10]
Finalista 6. 7. května 2017 Mnichov, Německo antuka Francie Jérémy Chardy Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
3–6, 3–6
Finalista 7. 29. října 2017 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Francie Édouard Roger-Vasselin Chorvatsko Ivan Dodig
Španělsko Marcel Granollers
5–7, 6–7(6–8)
Vítěz 4. 24. února 2019 Marseille, Francie tvrdý (h) Francie Jérémy Chardy Japonsko Ben McLachlan
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–3, 6–7(4–7), [10–3]
Vítěz 5. 5. května 2019 Estoril, Portugalsko antuka Francie Jérémy Chardy Spojené království Luke Bambridge
Spojené království Jonny O'Mara
7–5, 7–6(7–3)
Finalista 8. 8. června 2019 French Open, Paříž, Francie antuka Francie Jérémy Chardy Německo Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
2–6, 6–7(3–7)
Finalista 9. 29. září 2019 Čcheng-tu, Čína tvrdý Izrael Jonatan Erlich Srbsko Nikola Čačić
Srbsko Dušan Lajović
6–7(9–11), 6–3, [3–10]
Vítěz 6. 18. ledna 2020 Adelaide, Austrálie tvrdý Argentina Máximo González Chorvatsko Ivan Dodig
Slovensko Filip Polášek
7–6(14–12), 6–3
Finalista 10. 20. září 2020 Řím, Itálie antuka Francie Jérémy Chardy Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
4–6, 7–5, [8–10]
Finalista 11. únor 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý Francie Jérémy Chardy Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(2–7), 3–6
Vítěz 7. říjen 2021 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Nizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–0, 6–1
Finalista 12. říjen 2022 Astana, Kazachstán tvrdý (h) Francie Adrian Mannarino Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 2–6
Finalista 13. únor 2023 Marseille, Francie tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Mexiko Santiago González
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–4, 6–7(4–7), [7–10]
Vítěz 8. únor 2023 Dubaj, SAE tvrdý USA Maxime Cressy Spojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
7–6(7–2), 6–4

Finále na challengerech ATP[editovat | editovat zdroj]

Legenda – tituly
Challengery (1–2 D)

Dvouhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 31. července 2011 Recanati, Itálie tvrdý Francie Kenny de Schepper 6–1, 6–7(6–8), 7–6(7–3)
Finalista 1. 22. července 2012 Recanati, Itálie tvrdý Itálie Simone Bolelli 3–6, 2–6
Finalista 2. 20. července 2014 Granby, Kanada tvrdý Japonsko Hiroki Morija 5–7 7–6(7–4) 3–6

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 20172022
Pořadí 1447. 860. 640. 1003. 527. 642. 421. 260. 314. 559. 305. 825. 966.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 1483. 728. 910. 610. 399. 379. 254. 246. 209. 148. 71. 37. 33. 87. 29. 26. 27. 57.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fabrice Martin na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Fabrice Martin na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230424a24. dubna 2023
  2. Fabrice Martin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230417a17. dubna 2023

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]