Fabio Fognini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fabio Fognini
Fabio Fognini během Wimbledonu 2019
Fabio Fognini během Wimbledonu 2019
PřezdívkaFogna[1]
StátItálieItálie Itálie[1]
Datum narození24. května 1987 (36 let)[1]
Místo narozeníSanremo, Itálie[1]
BydlištěArma di Taggia, Itálie[1]
Výška178 cm[1]
Hmotnost79 kg[1]
Profesionál od2004[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek18 010 180 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů411–373
Tituly9 ATP, 6 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění9. místo (15. července 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2014, 2018, 2020, 2021)
French Openčtvrtfinále (2011)
Wimbledon3. kolo (2010, 2014, 2017, 2018, 2019, 2021)
US Open4. kolo (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2016, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů223–221
Tituly8 ATP, 1 challenger
Nejvyšší umístění7. místo (20. července 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2015)
French Opensemifinále (2015)
Wimbledon2. kolo (2014)
US Opensemifinále (2011)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2015)
Olympijské hryčtvrtfinále (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2013, 2016)
Wimbledon2. kolo (2012, 2013)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2014, 2022)
Hopman Cupzákladní skupina (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230811a11. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fabio Fognini (* 24. května 1987 Sanremo) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour devět singlových titulů včetně Monte Carlo Masters 2019 a osm deblových trofejí včetně Australian Open 2015. Na challengerech ATPokruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl nejvýše klasifikován v červenci 2019 na 9. místě ve dvouhře a ve čtyřhře v červenci 2015 na 7. místě. Trénuje ho German Gaich. Dříve tuto roli plnil Alberto Mancini.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni triumfoval s krajanem Simone Bolellim v mužské čtyřhře Australian Open 2015, čímž se stali první ryze italským mužským párem, který australský major ovládl.[3] Ve vítězném finále čtyřhry Croatia Open Umag 2022 odvrátili šest mečbolů v řadě, když po ztrátě první sady otočili v tiebreaku druhé poměr míčů 0:6. Celkově v utkání čelili osmi mečbolům.[4]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním zóny Evropy a Afriky proti Lotyšsku, v němž ve třech setech nestačil na Ernestse Gulbise. Do září 2023 v soutěži nastoupil k třiceti mezistátním utkáním s bilancí 23–9 ve dvouhře a 12–11 ve čtyřhře.[5]

Itálii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v londýnském All England Clubu, kde v mužské dvouhře na úvod podlehl světové dvojce Novaku Djokovićovi, přestože získal první set. Zúčastnil se také Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, kde ve třetím kole dvouhry podlehl pozdějšímu vítězi Andymu Murraymu. Spolu s Andreasem Seppim skončili v mužské čtyřhře ve čtvrtfinále na raketách páru Daniel NestorVasek Pospisil.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v turistickém letovisku na riviéře Sanremu do rodiny vlastníka společnosti Fulvia a ženy v domácnosti Silvany Fogniniových. Má mladší sestru Fulvii. Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Nepreferuje žádný povrch a za nejsilnější údery uvedl forhend a bekhend. Je fotbalovým fanouškem italských klubů Inter Milán a Janov. Vyjma rodné italštiny mluví anglicky, španělsky a francouzsky.[1]

V únoru 2014 navázal partnerský vztah s italskou tenistkou a vítězkou US Open Flavií Pennettaovou.[6][7] Následujícího roku se pár zasnoubil a v červnu 2016 uzavřel sňatek v jihoitalském městě Ostuni.[8] V roce 2017 se jim narodil syn Federico a o dva roky později dcera Farah.[9]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2015 Australian Open tvrdý Itálie Simone Bolelli Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–4

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před / od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 Č)
Turnaj mistrů (0–0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (1–0 D; 0–3 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (1–2 D; 1–3 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (7–8 D; 6–6 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (1–4 D; 3–4 Č)
antuka (8–6 D; 4–8 Č)
tráva (0–0)
koberec (0–0)

Dvouhra: 19 (9–10)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20120429a29. dubna 2012 Bukurešť, Rumunsko antuka Francie Gilles Simon 4–6, 3–6
Finalista 2. 20120923a23. září 2012 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Slovensko Martin Kližan 2–6, 3–6
Vítěz 1. 20130714a14. července 2013 Stuttgart, Německo antuka Německo Philipp Kohlschreiber 5–7, 6–4, 6–4
Vítěz 2. 20130721a21. července 2013 Hamburk, Německo antuka Argentina Federico Delbonis 4–6, 7–6(10–8), 6–2
Finalista 3. 20130728a28. července 2013 Umag, Chorvatsko antuka Španělsko Tommy Robredo 0–6, 3–6
Vítěz 3. 20140209a9. února 2014 Viña del Mar, Chile antuka Argentina Leonardo Mayer 6–2, 6–4
Finalista 4. 20140216a16. února 2014 Buenos Aires, Argentina antuka Španělsko David Ferrer 4–6, 3–6
Finalista 5. 20140504a4. května 2014 Mnichov, Německo antuka Slovensko Martin Kližan 6–2, 1–6, 2–6
Finalista 6. 20150222a22. února 2015 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Španělsko David Ferrer 2–6, 3–6
Finalista 7. 20150802a2. srpna 2015 Hamburk, Německo antuka Španělsko Rafael Nadal 5–7, 5–7
Vítěz 4. 20160724a24. července 2016 Umag, Chorvatsko antuka Slovensko Andrej Martin 6–4, 6–1
Finalista 8. 23. října 2016 Moskva, Rusko tvrdý (h) Španělsko Pablo Carreño Busta 6–4, 3–6, 2–6
Vítěz 5. 30. července 2017 Gstaad, Švýcarsko antuka Německo Yannick Hanfmann 6–4, 7–5
Finalista 9. 24. září 2017 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Bosna a Hercegovina Damir Džumhur 6–3, 4–6, 2–6
Vítěz 6. 4. března 2018 São Paulo, Brazílie antuka (h) Chile Nicolás Jarry 1–6, 6–1, 6–4
Vítěz 7. 22. července 2018 Båstad, Švédsko antuka Francie Richard Gasquet 6–3, 3–6, 6–1
Vítěz 8. 5. srpna 2018 Los Cabos, Mexiko tvrdý Argentina Juan Martín del Potro 6–4, 6–2
Finalista 10. 30. září 2018 Čcheng-tu, Čína tvrdý Austrálie Bernard Tomic 1–6, 6–3, 6–7(7–9)
Vítěz 9. 21. dubna 2019 Monte Carlo, Monako antuka Srbsko Dušan Lajović 6–3, 6–4

Čtyřhra: 20 (8–12)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 20080720a20. července 2008 Umag, Chorvatsko antuka Argentina Carlos Berlocq Slovensko Michal Mertiňák
Česko Petr Pála
2-6, 6-3, 10-5
Finalista 2. 20100227a27. února 2010 Acapulco, Mexiko antuka Itálie Potito Starace Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
6-0, 6-0
Vítěz 1. 20110730a30. července 2011 Umag, Chorvatsko antuka Itálie Simone Bolelli Chorvatsko Marin Čilić
Chorvatsko Lovro Zovko
6–3, 5–7, [10–7]
Finalista 3. 20120414a14. dubna 2012 Casablanca, Maroko antuka Itálie Daniele Bracciali Německo Dustin Brown
Austrálie Paul Hanley
5–7, 3–6
Vítěz 2. 20130224a24. února 2013 Buenos Aires, Argentina antuka Itálie Simone Bolelli USA Nicholas Monroe
Německo Simon Stadler
6–3, 6–2
Finalista 4. 20130302a2. března 2013 Acapulco, Mexiko antuka Itálie Simone Bolelli Polsko Łukasz Kubot
Španělsko David Marrero
5–7, 2–6
Finalista 5. 20131006a6. října 2013 Peking, Čína tvrdý Itálie Andreas Seppi Bělorusko Max Mirnyj
Rumunsko Horia Tecău
4–6, 2–6
Vítěz 3. 20150131a31. ledna 2015 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Itálie Simone Bolelli Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–4
Finalista 6. 20150322a22. března 2015 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Itálie Simone Bolelli USA Jack Sock
Kanada Vasek Pospisil
6–4, 6–7(3–7), [10–7]
Finalista 7. 20150419a19. dubna 2015 Monte Carlo, Monako antuka Itálie Simone Bolelli USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(3–7), 1–6
Finalista 8. 20151018a18. října 2015 Šanghaj, Čína tvrdý Itálie Simone Bolelli Jižní Afrika Raven Klaasen
Brazílie Marcelo Melo
3–6, 3–6
Finalista 4. 2. října 2016 Šen-čen, Čína tvrdý Švédsko Robert Lindstedt Rakousko Oliver Marach
Francie Fabrice Martin
7–6(7–4), 6–3
Finalista 9. 22. července 2018 Båstad, Švédsko antuka Itálie Simone Bolelli Chile Julio Peralta
Argentina Horacio Zeballos
3–6, 4–6
Vítěz 5. 23. září 2018 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Itálie Matteo Berrettini Česko Roman Jebavý
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–6(8–6), 7–6(7–4)
Finalista 10. 10. ledna 2022 Sydney, Austrálie tvrdý Itálie Simone Bolelli Slovensko Filip Polášek
Austrálie John Peers
5–7, 5–7
Finalista 11. únor 2022 Buenos Aires, Argentina antuka Argentina Horacio Zeballos Mexiko Santiago González
Argentina Andrés Molteni
1–6, 1–6
Vítěz 6. únor 2022 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Itálie Simone Bolelli Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
7–5, 6–7(2–7), [10–6]
Finalista 12. červenec 2022 Båstad, Švédsko antuka Itálie Simone Bolelli Brazílie Rafael Matos
Španělsko David Vega Hernández
4–6, 6–3, [11–13]
Vítěz 7. červenec 2022 Umag, Chorvatsko antuka Itálie Simone Bolelli Spojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
5–7, 7–6(8–6), [10–7]
Vítěz 8. únor 2023 Buenos Aires, Argentina (2) antuka Itálie Simone Bolelli Kolumbie Nicolás Barrientos
Uruguay Ariel Behar
6–2, 6–4

Vítězství nad hráči Top 10[editovat | editovat zdroj]

Č. hráč ATP turnaj povrch fáze skóre
2010
1. Španělsko Fernando Verdasco 9. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva 1. kolo 7–6(11–9), 6–2, 6–7(6–8), 6–4
2013
2. Česko Tomáš Berdych 6. Monte Carlo, Monako antuka 3. kolo 6–4, 6–2
3. Francie Richard Gasquet 9. Monte Carlo, Monako antuka čtvrtfinále 7–6(7–0), 6–2
2014
4. Spojené království Andy Murray 8. Davis Cup, Neapol, Itálie antuka zákl. skupina 6–3, 6–3, 6–4
2015
5. Španělsko Rafael Nadal 3. Rio de Janeiro, Brazílie antuka semifinále 1–6, 6–2, 7–5
6. Španělsko Rafael Nadal 4. Barcelona, Španělsko antuka 3. kolo 6–4, 7–6(8–6)
7. Španělsko Rafael Nadal 8. US Open, New York, Spojené státy tvrdý 3. kolo 3–6, 4–6, 6–4, 6–3, 6–4
2017
8. Francie Jo-Wilfried Tsonga 8. Indian Wells, Spojené státy tvrdý 2. kolo 7–6(7–4), 3–6, 6–4
9. Japonsko Kei Nišikori 4. Miami, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–4, 6–2
10. Spojené království Andy Murray 1. Řím, Itálie antuka 2. kolo 6–2, 6–4
2018
11. Rakousko Dominic Thiem 8. Řím, Itálie antuka 2. kolo 6–4, 1–6, 6–3
12. Argentina Juan Martín del Potro 4. Los Cabos, Mexiko tvrdý finále 6–4, 6–2
2019
13. Německo Alexander Zverev 3. Monte Carlo, Monako antuka 3. kolo 7–6(8–6), 6–1
14. Španělsko Rafael Nadal 2. Monte Carlo, Monako antuka semifinále 6–4, 6–2
15. Rusko Karen Chačanov 9. Šanghaj, Čína tvrdý 3. kolo 6–3, 7–5
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 1082. 786. 302. 249. 94. 92. 54. 55. 48. 45. 16. 20. 21. 49. 27. 13. 12. 17. 37. 56.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 1040. 1334. 1656. 374. 490. 133. 212. 138. 34. 111. 36. 57. 10. 177. 96. 78. 148. 142. 107. 23.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fabio Fognini na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j Fabio Fognini na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  2. Fabio Fognini na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  3. ZABLOUDIL, Luboš. Grandslamovou čtyřhru mužů vyhrála poprvé italská dvojice: Bolelli s Fogninim. TenisPortal.cz [online]. 2015-01-31 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  4. Simone Bolelli & Fabio Fognini Save 8 Match Points To Win Umag Title In 'Craziest Match'. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-31 [cit. 2022-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-01. (anglicky) 
  5. Fabio Fognini na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  6. Flavia Pennetta Wants to Become a Mother! [online]. [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Tennis couple Fabio Fognini and Flavia Pennetta take time off tennis court to attend Milan Fashion Week, ibtimes.com.au
  8. Le nozze di Flavia Pennetta e Fabio Fognini [online]. Vanity Fair Italia [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Fognini and Pennetta welcome second child to their family. Baseline [online]. 2019-12-24 [cit. 2021-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]