David Vega Hernández

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
David Vega Hernández
David Vega Hernández na French Open 2022
David Vega Hernández na French Open 2022
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození23. června 1994 (29 let)[1]
Místo narozeníTelde, Španělsko[1]
BydlištěGran Canaria, Španělsko
Výška188 m[1]
Hmotnost78 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek357 541 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–1
Tituly0 ATP, 3 ITF
Nejvyšší umístění403. místo (21. července 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů34–20
Tituly5 ATP, 12 challengerů, 24 ITF
Nejvyšší umístění28. místo (13. února 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledon3. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Openčtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230306a6. března 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Vega Hernández (* 23. června 1994 Telde) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2014 na 403. místě a ve čtyřhře v únoru 2023 na 28. místě. Trénuje ho Toni Colom.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na okruhu ATP Tour debutoval antukovým Estoril Open 2015, na němž obdržel divokou kartu do kvalifikace. Přestože v její druhé fázi prohrál, do hlavní soutěže postoupil jako šťastný poražený. Po volném losu nestačil ve druhém kole na krajana Pabla Carreña Bustu ze sedmé světové desítky. K létu 2022 si další singlovou soutěž na túře ATP nezahrál. Debut v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenal v mužském deblu French Open 2019, v němž startoval s Australanem Alexem de Minaurem. V úvodním kole však nenašli recept na Francouze Grégoira Barrèreho a Quentina Halyse, kteří figurovali ve třetí stovce žebříčku. Jednalo se zároveň o jeho premiérový start ve čtyřhře okruhu ATP Tour. První deblové semifinále si zahrál o dva týdny později na travnatém Libéma Open 2019 v 's-Hertogenboschi. Po boku Minaura prohráli s britsko-americkým párem Dominic Inglot a Austin Krajicek.[3]

První trofej si odvezl z antukového Croatia Open Umag 2021, do něhož zasáhl s Brazilcem Fernandem Rombolim. Ve finále zdolali hercegovsko-srbské turnajové jedničky Tomislava Brkiće s Nikolou Ćaćićem po dvousetovém průběhu. Ve čtvrtfinále přitom odvrátili čtyři mečboly a v semifinále další tři hrozby na vyřazení. Bodový zisk jej poprvé posunul do elitní světové stovky deblové klasifikace, když mu ve vydání z 26. června 2021 patřila 98. příčka.[4] Druhý titul přidal na dubnovém Grand Prix Hassan II 2022 v Marrákeši, kde startoval s dalším brazilským deblistou Rafaelem Matosem. V závěrečném utkání porazili italsko-polskou dvojici Andrea Vavassori a Jan Zieliński.[5] O čtrnácti dní později odešli oba poraženi z mnichovského finále BMW Open 2022, v němž nestačili na třetí nasazené Němce Kevina Krawietze a Andrease Miese.[6] Ve čtyřhře French Open 2022 se s Matosem probojoval do čtvrtfinále, kde jejich cestu soutěží ukončili pozdější vítězové Salvadorec Marcelo Arévalo s Nizozemcem Jeanem-Julienem Rojerem.[3]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 7 (5–2)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–1)
ATP Tour 250 (5–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. červenec 2021 Umag, Chorvatsko antuka Brazílie Fernando Romboli Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić
Srbsko Nikola Ćaćić
6–3, 7–5
Vítěz 2. duben 2022 Marrákeš, Maroko antuka Brazílie Rafael Matos Itálie Andrea Vavassori
Polsko Jan Zieliński
6–1, 7–5
Finalista 1. květen 2022 Mnichov, Německo antuka Brazílie Rafael Matos Německo Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
6–4, 4–6, [7–10]
Vítěz 3. červen 2022 Mallorca, Španělsko tráva Brazílie Rafael Matos Uruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
7–67–5, 6–76–8, [10–1]
Vítěz 4. červenec 2022 Båstad, Švédsko antuka Brazílie Rafael Matos Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
6–4, 3–6, [13–11]
Vítěz 5. říjen 2022 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Brazílie Rafael Matos Německo Fabian Fallert
Německo Oscar Otte
3–6, 7–5, [10–8]
Finalista 2. říjen 2022 Tokio, Japonsko tvrdý Brazílie Rafael Matos USA Mackenzie McDonald
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 6–3, [4–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (0 D; 12 Č)
ITF (3 D; 24 Č)

Dvouhra (3 tituly)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. červenec 2013 Denia, Španělsko antuka Rusko Alexandr Rumjancev 6–4, 6–3
2. květen 2014 Termas de Monfortinho, Portugalsko koberec Francie Fabrice Martin 5–7, 7–6(7–2), 6–3
3. srpen 2015 Ourense, Španělsko tvrdý Španělsko Ricardo Ojeda Lara 6–3, 4–6, 7–5

Čtyřhra (36 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. květen 2013 Monfortinho, Portugalsko koberec Španělsko Adam Sanjurjo Hermida Portugalsko Gonçalo Falcão
Portugalsko Vasco Mensurado
4–6, 6–2, [10–6]
2. červenec 2013 Denia, Španělsko antuka Španělsko Juan Lizariturry Španělsko Ricardo Ojeda Lara
Španělsko Oriol Roca Batalla
6–3, 0–6, [10–8]
3. listopad 2013 Puerto de la Cruz, Španělsko koberec Španělsko Juan-Samuel Arauzo-Martínez Kolumbie Juan Sebastián Gómez
Španělsko Adam Sanjurjo Hermida
6–1, 2–6, [10–6]
4. březen 2014 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka Španělsko Roberto Carballés Baena Itálie Filippo Baldi
Itálie Pietro Licciardi
6–4, 6–4
5. duben 2014 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka Španělsko Jaume Pla Malfeito Itálie Matteo Fago
Itálie Manuel Mazzella
6–4, 2–6, [10–4]
6. červen 2014 Martos, Španělsko tvrdý Španělsko Iván Arenas-Gualda Itálie Erik Crepaldi
Španělsko Borja Rodríguez Manzano
7–6(7–3), 6–7(7–9), [10–8]
7. srpen 2015 Ourense, Španělsko tvrdý Španělsko Ricardo Villacorta-Alonso Španělsko Marc Fornell Mestres
Španělsko Marco Neubau
3–6, 6–3, [10–4]
8. říjen 2015 Porto, Portugalsko antuka Španělsko Iván Arenas-Gualda Portugalsko Nuno Deus
Portugalsko João Domingues
6–3, 6–0
9. březen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Španělsko Eduard Esteve Lobato Rusko Alexandr Malyšev
Rusko Maxim Malyšev
5–7, 7–5, [10–3]
10. duben 2016 Hammámet, Tunisko antuka Španělsko Oriol Roca Batalla Austrálie Dan Dowson
Spojené království Alexander Ward
6–4, 6–2
11. květen 2016 Lleida, Španělsko antuka Indie Ramkumar Ramanathan Španělsko Carlos Boluda-Purkiss
Austrálie Alex de Minaur
6–3, 6–1
12. červen 2016 Huelva, Španělsko antuka Španělsko Iván Arenas-Gualda Belgie Niels Desein
Maroko Lamine Ouahab
6–4, 6–2
13. září 2016 Sevilla, Španělsko antuka Španělsko Gerard Granollers Pujol Španělsko Eduard Esteve Lobato
Španělsko Sergio Martos Gornés
6–2, 7–5
14. říjen 2016 Melilla, Španělsko antuka Španělsko Carlos Boluda-Purkiss Španělsko Albert Alcaraz Ivorra
Španělsko Mario Vilella Martínez
6–7(9–11), 7–6(7–5), [10–6]
15. listopad 2016 Cuevas del Almanzora, Španělsko tvrdý Španělsko Mario Vilella Martínez Španělsko Jorge Hernando Ruano
Španělsko Pablo Vivero González
6–4, 7–6(7–5)
16. únor 2017 Murcia, Španělsko antuka Rusko Ivan Gachov Španělsko Pedro Martínez
Španělsko Oriol Roca Batalla
5–7, 6–3, [10–8]
17. březen 2017 Loulé, Portugalsko tvrdý Španělsko Roberto Ortega Olmedo Španělsko Carlos Gómez-Herrera
Spojené království Nikki Roenn
6–4, 7–5
18. květen 2017 Bacău, Rumunsko antuka Portugalsko Frederico Ferreira Silva Rumunsko Vasile Antonescu
Rumunsko Patrick Grigoriu
7–5, 6–3
19. červenec 2017 Bakio, Španělsko tvrdý Španělsko Roberto Ortega Olmedo Španělsko Carlos Gómez-Herrera
Španělsko Juan Lizariturry
6–3, 6–2
20. červenec 2017 Getxo, Španělsko antuka Rusko Ivan Gachov Španělsko Carlos Gómez-Herrera
Španělsko Juan Lizariturry
3–6, 6–3, [10–6]
21. září 2017 Sevilla, Španělsko antuka Španělsko Pedro Martínez Španělsko Marc Giner
Španělsko Jaume Pla Malfeito
3–6, 6–4, [10–5]
22. leden 2018 Manacor, Španělsko antuka Itálie Lorenzo Giustino Itálie Pietro Rondoni
Itálie Jacopo Stefanini
7–5, 7–5
23. březen 2018 Loulé, Portugalsko tvrdý Španělsko Roberto Ortega Olmedo Rakousko Maximilian Neuchrist
Rakousko David Pichler
4–6, 6–4, [10–3]
1. červen 2018 Blois, Francie antuka Brazílie Fabrício Neis Čínská Tchaj-pej Sie Čeng-pcheng
Austrálie Rameez Junaid
7–6(7–4), 6–1
2. červenec 2018 Marburg, Německo antuka Brazílie Fabrício Neis Švýcarsko Henri Laaksonen
Švýcarsko Luca Margaroli
4–6, 6–4, [10–8]
24. červenec 2018 Kassel, Německo antuka Brazílie João Souza Brazílie Orlando Luz
Brazílie Marcelo Zormann
6–1, 6–4
3. září 2018 Biella, Itálie antuka Brazílie Fabrício Neis Austrálie Rameez Junaid
Indie Purav Radža
6–4, 6–4
4. říjen 2018 Barcelona, Španělsko antuka Brazílie Marcelo Demoliner Austrálie Rameez Junaid
Nizozemsko David Pel
7–6(7–3), 6–3
5. červen 2019 Poznaň, Polsko antuka Itálie Andrea Vavassori Španělsko Pedro Martínez
Nizozemsko Mark Vervoort
6–4, 6–7(4–7), [10–6]
6. říjen 2019 Barcelona, Španělsko antuka Itálie Simone Bolelli Španělsko Sergio Martos Gornés
Indie Ramkumar Ramanathan
6–4, 7–5
7. únor 2021 Biella, Itálie tvrdý (h) Venezuela Luis David Martinez Polsko Szymon Walków
Polsko Jan Zieliński
6–4, 3–6, [10–8]
8. září 2021 Sevilla, Španělsko antuka Nizozemsko Mark Vervoort Španělsko Javier Barranco Cosano
Španělsko Sergio Martos Gornés
6–3, 6–7(7–9), [10–7]
9. říjen 2021 Alicante, Španělsko tvrdý Ukrajina Denys Molčanov Monako Romain Arneodo
Austrálie Matt Reid
6–4, 6–2
10. leden 2022 Quimper, Francie tvrdý (h) Francie Albano Olivetti Nizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel
3–6, 6–4, [10–8]
11. únor 2022 Pau, Francie tvrdý (h) Francie Albano Olivetti Polsko Karol Drzewiecki
Polsko Kacper Żuk
bez boje
12. květen 2022 Bordeaux, Francie antuka Brazílie Rafael Matos Monako Hugo Nys
Polsko Jan Zieliński
6–4, 6–0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Vega Hernández na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e David Vega Hernández na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230306a6. března 2023
  2. David Vega Hernández na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230306a6. března 2023
  3. a b David Vega Hernandez | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Fernando Romboli/David Vega Hernandez Triumph In Umag [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-25 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Rafael Matos & David Vega Hernandez Win Marrakech Title In ATP Tour Team Debut. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-09 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Kevin Krawietz/Andreas Mies Take Munich Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-01 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]