Albano Olivetti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Albano Olivetti
Albano Olivetti na challengeru v Blois (2022)
Albano Olivetti na challengeru v Blois (2022)
PřezdívkaLa Ol[1]
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození24. listopadu 1991 (32 let)[2]
Místo narozeníHaguenau, Francie[2]
BydlištěHaguenau, Francie
Výška203 cm[2]
Hmotnost104 kg[2]
Profesionál od2010[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek756 051 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů5–9
Tituly0 ATP, 6 ITF
Nejvyšší umístění161. místo (26. května 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2014)
French Open1. kolo (2014)
Wimbledon1. kolo (2016)
US Open1. kolo (2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů34–48
Tituly0 ATP, 24 challengerů, 28 ITF
Nejvyšší umístění46. místo (5. února 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open2. kolo (2011, 2016, 2022)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Openčtvrtfinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240206a6. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albano Olivetti (* 24. listopadu 1991 Haguenau, Bas-Rhin) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a padesát dva ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2014 na 161. místě a ve čtyřhře v únoru 2024 na 46. místě. V roce 2010 se jeho trenérem stal Laurent Raymond.[1][2]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na okruhu ATP Tour, vyjma grandslamu, debutoval ve dvaceti letech únorovým Open 13 2012 v Marseille po průchodu tříkolovou kvalifikací. Na úvod dvouhry jako 388. muž klasifikace přehrál Němce Matthiase Bachingera z konce elitní stovky žebříčku. Ve druhém kole pak zdolal americkou světovou osmičku Mardyho Fishe a připsal si první výhru nad členem Top 10.[4] Jednalo se o první vítězství hráče mimo Top 350 nad příslušníkem světové desítky od výhry 488. muže pořadí Wesselse nad světovou sedmičkou Robredem ve čtvrtfinále rosmalenského turnaje 2007.[5][1] Ve čtvrtfinále však nestačil na padesátého tenistu světa Michaëla Llodru.[6][7]

Bekhend na French Open 2021

Mezi poslední osmičku ve dvouhře ATP podruhé postoupil na montpellierském Open Sud de France 2014 opět po zvládnuté kvalifikaci. Ve druhé fázi hlavní soutěže svedl vyrovnanou třísetovou bitvu s o deset let starším Rusem Nikolajem Davyděnkem, v níž o postupu rozhodl až v závěru třetí sady.[8] Poté mu však stopku vystavil devátý hráč žebříčku Richard Gasquet. Přes třináct es ztratil třikrát servis a ani jednou krajana nebrejkl.[9]

V deblové kariéře zasáhl do první soutěže okruhu ATP Tour na grandslamovém French Open 2011, když s krajanem Kennym de Schepperem obdrželi divokou kartu. Po výhře nad Němci Michaelem Berrerem a Florianem Mayerem ukončili jejich cestu soutěží devátí nasazení Robert Lindstedt s Horiou Tecăuem. Singlovou grandslamovou soutěž si premiérově zahrál na US Open 2013 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V jejím závěru zdolal Argentince Diega Schwartzmana. Časnou porážku mu pak v newyorské dvouhře přivodl krajan a kvalifikant Stéphane Robert z poloviny druhé světové stovky.[7]

První finále na okruhu ATP Tour odehrál ve čtyřhře Nordea Open 2021 v Båstadu, kde startoval s Němcem Andrem Begemannem. V závěrečném klání podlehli nizozemské dvojici Sander Arends a David Pel.[10] I podruhé v kariéře prohrál finálový duel čtyřhry, když na Open Sud de France 2023 s Američanem Maximem Cressym nestačili na nizozemské turnajové čtyřky Robina Haaseho s Matwém Middelkoopem až v rozhodujícím supertiebreaku.[11] Grandslamové maximum si vylepšil na US Open 2023. Po boku Američana Roberta Gallowaye prošli do čtvrtfinále přes čtvrté nasazené, Salvadorce Marcela Arévala s Nizozemcem Jeanem-Julienem Rojerem. V něm však nenašli recept na držitele kariérního grandslamu Pierra-Huguese Herberta a Nicolase Mahuta.[12][7]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 3 (0–3)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–3)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2. červenec 2021 Båstad, Švédsko antuka Německo Andre Begemann Nizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel 		4–6, 2–6
Finalista 2. únor 2023 Montpellier, Francie tvrdý (h) USA Maxime Cressy Nizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Matwé Middelkoop 		6–7(4–7), 6–4, [6–10]
Finalista 3. únor 2024 Montpellier, Francie tvrdý (h) Rakousko Sam Weissborn Francie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul 		7–6(7–5), 4–6, [6–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (0 D; 24 Č)
ITF (6 D; 28 Č)

Dvouhra (6 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. říjen 2010 Sarreguemines, Francie koberec (h) Francie Rudy Coco 7–6(7–4), 6–4
2. červenec 2012 Manchester, Spojené království tráva Spojené království Josh Goodall 7–5, 6–1
3. říjen 2016 Nevers, Francie tvrdý (h) Francie Grégoire Jacq 7–6(8–6), 6–3
4. květen 2017 Sozopol, Bulharsko tvrdý Bulharsko Dimitar Kuzmanov 6–4, 7–6(7–5)
5. červen 2017 Kirjat Šmona, Izrael tvrdý Francie David Guez 6–3, 7–5
6. září 2018 Bagnères-de-Bigorre, Francie tvrdý Francie Corentin Denolly 7–6(7–2), 7–6(7–3)

Čtyřhra (52 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. říjen 2010 Sarreguemines, Francie koberec (h) Francie Julien Obry Francie Baptiste Bayet
Francie Kevin Botti 		7–6(7–5), 6–4
2. červenec 2011 Dublin, Irsko koberec Spojené království Neal Skupski Irsko James Cluskey
Irsko James McGee 		7–6(7–4), 6–3
3. září 2011 Bagnères-de-Bigorre, Francie tvrdý Francie Charles-Antoine Brézac Brazílie Caio Silva
Moldavsko Roman Tudoreanu 		7–5, 6–3
4. září 2011 Mylhúzy, Francie tvrdý (h) Francie Pierre-Hugues Herbert Irsko James Cluskey
Francie Fabrice Martin 		6–3, 6–4
5. říjen 2011 Rodez, Francie tvrdý (h) Francie Pierre-Hugues Herbert Jižní Afrika Jean Andersen
Irsko James Cluskey 		6–4, 6–3
6. leden 2012 Schwieberdingen, Německo koberec (h) Francie Elie Rousset Spojené království Miles Bugby
Spojené království Josh Goodall 		6–4, 6–4
7. duben 2012 Le Gosier, Francie tvrdý Francie Pierre-Hugues Herbert Austrálie Paul Hanley
Austrálie Jordan Kerr 		7–5, 1–6, [10–7]
8. květen 2012 Karlskrona, Švédsko antuka Chile Hans Podlipnik Castillo Spojené království Lewis Burton
Spojené království George Morgan 		6–3, 7–6(7–3)
9. červenec 2012 Dublin, Irsko koberec Francie Elie Rousset Irsko James McGee
Španělsko Jaime Pulgar-Garcia 		6–3, 6–4
10. srpen 2012 Karlsruhe, Německo antuka Německo Bastian Knittel Itálie Giorgio Portaluri
Francie François-Arthur Vibert 		6–4, 6–4
11. červen 2013 Herzlija, Izrael tvrdý Francie Elie Rousset Francie Antoine Benneteau
Jižní Afrika Dean O'Brien 		6–3, 7–6(8–6)
12. červen 2013 Herzlija, Izrael tvrdý Francie Elie Rousset Irsko Sam Barry
Česko Michal Konečný 		6–4, 6–7(5–7), [10–4]
13. červen 2013 Römerberg, Německo antuka Francie Pierre-Hugues Herbert Česko Marek Michalička
Česko David Pultr 		6–7(3–7), 6–4, [10–5]
14. červenec 2013 Manchester, Spojené království tráva Spojené království Neal Skupski Austrálie Zach Itzstein
Spojené království Brydan Klein 		7–6(7–4), 6–3
15. září 2013 Saint-Rémy-de-Provence, Francie tvrdý Francie Pierre-Hugues Herbert Francie Marc Gicquel
Francie Josselin Ouanna 		6–3, 6–7(5–7), [15–13]
16. únor 2014 Quimper, Francie tvrdý (h) Francie Pierre-Hugues Herbert Chorvatsko Toni Androić
Chorvatsko Nikola Mektić 		6–4, 6–3
17. únor 2016 Vroclav, Polsko tvrdý (h) Francie Pierre-Hugues Herbert Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Antonio Šančić 		6–3, 7–6(7–4)
18. březen 2016 Quimper, Francie (2) tvrdý (h) Francie Tristan Lamasine Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Antonio Šančić 		6–2, 4–6, [10–7]
19. červenec 2016 Recanati, Itálie tvrdý Německo Kevin Krawietz Belgie Ruben Bemelmans
Španělsko Adrián Menéndez Maceiras 		6–3, 7–6(7–4)
20. říjen 2016 Sarreguemines, Francie koberec (h) Francie Dan Added Německo Denis Kapric
Německo Lukas Ollert 		7–6(13–11), 6–1
21. listopad 2016 Eckental, Německo koberec (h) Německo Kevin Krawietz Česko Roman Jebavý
Slovensko Andrej Martin 		6–7(8–10), 6–4, [10–7]
22. listopad 2016 Ortisei, Itálie tvrdý (h) Německo Kevin Krawietz Kanada Frank Dancevic
Srbsko Marko Tepavac 		6–4, 6–4
23. březen 2017 Villers-lès-Nancy, Francie tvrdý (h) Francie Dan Added Itálie Erik Crepaldi
Francie Yannick Jankovits 		6–4, 6–4
24. květen 2017 Herzlija, Izrael tvrdý Švýcarsko Antoine Bellier Izrael Dekel Bar
Argentina Matías Franco Descotte 		7–6(7–1), 6–4
25. květen 2017 Netanja, Izrael tvrdý Švýcarsko Antoine Bellier Francie Yanais Laurent
Kanada Filip Peliwo 		7–6(8–6), 7–5
26. září 2017 Mylhúzy, Francie tvrdý (h) Francie Dan Added Německo Johannes Härteis
Francie Hugo Voljacques 		6–4, 6–7(3–7), [10–7]
27. leden 2018 Veigy-Foncenex, Francie koberec (h) Francie Dan Added Nizozemsko Antal van der Duim
Nizozemsko Tim van Terheijden 		2–6, 7–6(7–4), [10–8]
28. únor 2018 Bellevue, Švýcarsko koberec (h) Belgie Niels Desein USA Charlie Emhardt
USA Josh Hagar 		6–3, 6–1
29. březen 2018 Toulouse, Francie tvrdý (h) Francie Dan Added Nizozemsko Igor Sijsling
Nizozemsko Botic van de Zandschulp 		6–3, 7–5
30. červen 2018 Netanja, Izrael tvrdý Francie Dan Added Itálie Francesco Ferrari
Mexiko Tigre Hank 		6–3, 6–4
31. září 2018 Sarreguemines, Francie koberec (h) Francie Dan Added Německo Elmar Ejupovic
Belgie Micheal Geerts 		7–6(7–5), 6–3
32. leden 2019 Bressuire, Francie koberec (h) Francie Dan Added Česko Michal Konečný
Česko Tomáš Macháč 		7–6(7–5), 6–3
33. leden 2019 Veigy-Foncenex, Francie koberec (h) Francie Dan Added Francie Yanais Laurent
Francie Maxime Tchoutakian 		6–0, 4–6, [10–7]
34. září 2019 Forbach, Francie koberec (h) Francie Dan Added Spojené království Jack Findel-Hawkins
Německo Lasse Muscheites 		6-3, 6-4
35. říjen 2019 Nevers, Francie tvrdý (h) Francie Dan Added Francie Quentin Halys
Francie Matteo Martineau 		6-4, 7-5
36. říjen 2019 Rodez, Francie tvrdý (h) Francie Dan Added Francie Benjamin Bonzi
Francie Grégoire Jacq 		7–5, 6–7(1–7), [10–4]
37. říjen 2020 Alicante, Španělsko antuka Francie Enzo Couacaud Španělsko Íñigo Cervantes
Španělsko Oriol Roca Batalla 		4–6, 6–4, [10–2]
38. listopad 2020 Parma, Itálie tvrdý (h) Francie Grégoire Barrère Francie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul 		6–2, 6–4
39. listopad 2020 Ortisei, Itálie tvrdý (h) Německo Andre Begemann Chorvatsko Ivan Sabanov
Chorvatsko Matej Sabanov 		6–3, 6–2
40. leden 2021 Quimper, Francie tvrdý (h) Francie Grégoire Barrère USA James Cerretani
Švýcarsko Marc-Andrea Hüsler 		5–7, 7–6(9–7), [10–8]
41. říjen 2021 Orléans, Francie tvrdý (h) Francie Pierre-Hugues Herbert Francie Antoine Hoang
Francie Kyrian Jacquet 		6–2, 2–6, [11–9]
42. leden 2022 Quimper, Francie tvrdý (h) Španělsko David Vega Hernández Nizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel 		3–6, 6–4, [10–8]
43. únor 2022 Pau, Francie tvrdý (h) Španělsko David Vega Hernández Polsko Karol Drzewiecki
Polsko Kacper Żuk 		bez boje
44. březen 2022 Biel/Bienne, Švýcarsko tvrdý (h) Francie Pierre-Hugues Herbert Indie Purav Radža
Indie Ramkumar Ramanathan 		6-3, 6-4
45. duben 2022 Split, Chorvatsko antuka USA Nathaniel Lammons Francie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul 		4–6, 7–6(8–6), [10–7]
46. červenec 2022 Pozoblanco, Španělsko tvrdý Francie Dan Added Rumunsko Victor Vlad Cornea
Venezuela Luis David Martínez 		3–6, 6–1, [12–10]
47. říjen 2022 Alicante, Španělsko tvrdý Nizozemsko Robin Haase Uzbekistán Sandžar Fajzijev
Uzbekistán Sergej Fomin 		7–6(7–5), 7–5
48. říjen 2022 Saint-Tropez, Francie tvrdý Francie Dan Added Monako Romain Arneodo
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn 		6–3, 3–6, [12–10]
49. únor 2023 Pau, Francie tvrdý (h) Francie Dan Added Spojené království Julian Cash
Německo Constantin Frantzen 		3–6, 6–1, [10–8]
50. březen 2023 Saint-Brieuc, Francie tvrdý (h) Francie Dan Added Finsko Patrik Niklas-Salminen
Nizozemsko Bart Stevens 		4–6, 7–6(9–7), [10–6]
51. květen 2023 Praha, Česko antuka Francie Dan Added Lotyšsko Miķelis Lībietis
USA Hunter Reese 		6–4, 6–3
52. září 2023 Saint-Tropez, Francie tvrdý Francie Dan Added Francie Jonathan Eysseric
Francie Harold Mayot 		3–6, 1–0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albano Olivetti na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Albano Olivetti | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f Albano Olivetti na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 0.997665732959850206a6. února 204
  3. ↑ Albano Olivetti na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240206a6. února 2024
  4. ↑ ODDO, Chris. Fish Stunned by French Qualifier Olivetti in Marseille. Tennis Now [online]. 2012-02-23 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Französischer Riese schockt Mardy Fish. SWI swissinfo.ch [online]. 2012-02-24 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Tsonga, Del Potro reach Open 13 semis. The Sydney Morning Herald [online]. 2012-02-24 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Albano Olivetti | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Tournoi ATP de Montpellier: cinq Français en quarts dont un Gasquet-Olivetti. L'Express [online]. 2014-02-06 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  9. ↑ Richard Gasquet eases through at France event. Stuff [online]. 2014-02-14 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Sander Arends/David Pel Clinch Bastad Doubles Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-18 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Robin Haase & Matwe Middelkoop Triumph In Montpellier. ATP Tour [online]. 2023-02-12 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ SANKAR, Vimal. Record wins for Gauff and Djokovic at US Open quarter-finals. Inside The Games [online]. 2023-09-05 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Albano_Olivetti&oldid=23626916“