Přeskočit na obsah

Wimbledon 2016 – mužská dvouhra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wimbledon 2016
VítězSpojené království Andy Murray
Žebříček:         2. → 2. (▬)
FinalistaKanada Milos Raonic
Žebříček:         7. → 7. (▬)
Výsledek6–4, 7–6(7–3), 7–6(7–2)
Soutěže
mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů
dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek
dvouhra vozíčkářů • dvouhra vozíčkářek
čtyřhra vozíčkářů • čtyřhra vozíčkářek
mužské legendy • ženské legendy
seniorské legendy
Wimbledon
mužská dvouhra
2015 ◄◄  2016  ►► 2017
Grand Slam 2016
mužská dvouhra
Australian Open • French Open
 Wimbledon • US Open

Mužská dvouhra ve Wimbledonu 2016 proběhla na přelomu června a července 2016. Do londýnského grandslamu nastoupilo sto dvacet osm tenistů. Z kvalifikačního turnaje, odehrávajícího se mezi 20. až 25. červnem, postoupilo šestnáct hráčů. Rozlosování proběhlo 25. června 2016. Dvojnásobným obhájcem titulu byl první hráč světa Novak Djoković ze Srbska,[1] jenž však ztroskotal ve třetím kole na Američanovi Samu Querreymu.[2]

Významné zápasy

[editovat | editovat zdroj]
Překvapením turnaje se stal postup 772. hráče žebříčku Marcuse Willise z předkvalifikace až do 2. kola hlavní soutěže, kde vypadl s Federerem

V úvodním kole vyřadil na sedmnáctém dvorci britský kvalifikant a 772. hráč žebříčku Marcus Willis litevského tenistu Ričardase Berankise, jemuž patřila 54. příčka světové klasifikace. Třísetový zápas, v němž odvrátil 19 z 20 brejkbolů, byl pro 26letého Brita prvním grandslamovým duelem v hlavní soutěži. Do té pronikl po šesti výhrách v předkvalifikaci a kvalifikaci.[3] Ve druhé fázi nestačil na Rogera Federera.

Vítězstvím ve druhém kole nad Francouzem Adrianem Mannarinem vytvořil Novak Djoković nový rekord otevřené éry 30 vítěznými zápasy na Grand Slamu v řadě, čímž překonal výkon tenisové legendy Roda Lavera z konce šedesátých let dvacátého století.[4] Rekord ale hned v následném kole nedokázal navýšit, když byl překvapivě nad jeho síly dvacátý osmý nasazený americký tenista Sam Querrey, který dokázal Srba porazit ve čtyřech setech po výsledku 6–7, 1–6, 6–3 a 6–7. Utkání se hrálo ve dvou dnech, nejprve v pátek 2. července vyhrál Američan první dva sety a pro nepřízeň počasí se zápas odložil na sobotu. V ní pak srbská jednička získala třetí set, ovšem po nevyužití šancí ve 4. sadě rozhodl o vítězství Querreyho tiebreak s výsledným skórem 7–5. Na grandslamu se Djokovič nedostal do osmifinále poprvé od Roland Garros 2009, kdy v Paříži rovněž skončil ve třetím kole. Ukončil tím šňůru dvaceti osmi grandslamových čtvrtfinále v řadě.[2]

Juan Martín del Potro, vracející se po vleklých zraněních obou zápěstí, vyřadil ve druhém kole světovou čtyřku Stana Wawrinku. Argentinský semifinalista z roku 2013 na grandslamu nestartoval od Australian Open 2014 a pro postavení 165. hráče ve světové klasifikaci získal žebříčkovou ochranu.[5]

Debutové grandslamové finále odehrál Milos Raonic, v němž nestačil na Andyho Murrayho

Osmnáctý nasazený Američan John Isner ve třetím kole navázal na nejdelší zápas tenisové historie z roku 2010. V pětisetovém maratonu proti francouzské turnajové dvanáctce Jo-Wilfriedu Tsongovi ztratil vedení 2–0 na sety, aby v závěrečném pátém dějství podlehl poměrem her 17–19. Tsonga tak navýšil aktivní bilanci pětisetových utkání na 15–7, z toho ve Wimbledonu na 6–0. Svou 103. grandslamovou výhrou vyrovnal historický rekord francouzských tenistů v počtu vítězství na majorech, jenž držel Jean Borotra. Isnerův poměr pětisetových duelů činil 6–15. Celé utkání trvalo 4:24 hodin a Francouz v poslední sadě, hrané přes dvě hodiny, proměnil jediný brejkbol, aby se ujal vedení 18–17. Za stavu gamů 15–16 přitom odvrátil mečbol.[6]

První ryze český zápas v mužské dvouhře od duelu Štěpánka s Hernychem v roce 2008 sehráli v osmifinále 22letý Jiří Veselý a desátý nasazený Tomáš Berdych. Za vedení 2–1 na sety, 6–5 a 40:0 měl při podání soupeře Berdych tři mečboly, které neproměnil. Méně zkušený levák pak získal 10 z 11 dalších míčů a v tiebreaku se ujal vedení 6:1. Pět setbolů v řadě však nezužitkoval. Série následných 6 míčů favorizovaného Čecha znamenala vedení 7:6 a čtvrtý mečbol pro Berdycha. Poté prohospodařil i pátou šanci na ukončení zápasu, přestože čárový rozhodčí při mečbolu zahlásil Veselému aut. Hlavní rozhodčí však rozhodnutí změnil a opakovanou výměnu získal mladší 22letý hráč. Jestřábí oko v té chvíli nefungovalo pro přílišnou tmu, na níž si v závěru čtvrté sady stěžoval i Berdych. Veselý zkrácenou hru získal poměrem 11:9 a po 3:22 hodinách se duel musel dohrávat příští den. Turnajová desítka se ještě snažila přesvědčit rozhodčí o přesunutí zápasu na centrální dvorec, kde bylo k dispozici osvětlení. V úterní páté sadě dominovala favorizovaná světová devítka a za 34 minut ji získala poměrem 6–3 po využití osmého mečbolu.[7] Počtvrté v kariéře tak Berdych postoupil do wimbledonského čtvrtfinále.[8][9]

Do čtvrtfinále se probojoval Francouz Lucas Pouille, který před turnajem nevyhrál ani jeden zápas na trávě.[10] Poprvé také na grandslamu překonal brány druhého kola. Mezi poslední osmičkou jej však zastavil Tomáš Berdych po třísetovém průběhu.[11]

Podesáté v kariéře dokázal Roger Federer otočit průběh zápasu ze stavu 0–2 na sety, když ve čtvrtfinále zdolal devátého nasazeného Marina Čiliće v pěti sadách. Chorvat nevyužil ani jeden ze tří mečbolů. Basilejský rodák tak mezi poslední čtveřici hráčů na londýnském grandslamu prošel ve 34 letech a 336 dnech věku, čímž se stal nejstarším tenistou v této fázi od roku 1974 a tehdy 42letého Australana Kena Rosewalla. 307. vítězným zápasem na Grand Slamu překonal historický rekord Martiny Navrátilové (306) v počtu výher. Jedenáctou účastí ve wimbledonském semifinále vyrovnal rekordní zápis Američana Jimmyho Connorse.[11]

Andy Murray: Druhý triumf ve Wimbledonu

[editovat | editovat zdroj]
Statistiky finále[12]
Raonic Murray
8 esa 7
1 dvojchyby 2
73/114 = 64% 1. podání do dvorce 69/103 = 67%
49/73 = 67% úspěšnost 1. podání 60/69 = 87%
29/41 = 71% úspěšnost 2. podání 19/34 = 56%
39 vítězné míče 39
29 nevynucené chyby 12
0/2 = 0% brejkboly 1/7 = 14%
46/74 = 62% hra na síti 17/22 = 77%
servis
78 celkem vyhraných míčů při vlastním podání 79
193 km/h průměrná rychlost podání 187 km/h
237 km/h nejvyšší rychlost podání 209 km/h
délka utkání 2:48 hodin

Finále nabídlo reprízu z tří týdnů starého travnatého turnaje AEGON Championships v londýnském Queen's Clubu mezi Andym Murrayem a Milosem Raonicem, kde v posledním utkání uspěla domácí jednička Brit Murray, který mladšího rivala porazil ve třech setech.[13] V deseti předchozích grandslamových finálových střetnutích byli jeho soupeři buď Roger Federer nebo Novak Djoković.[13] Vítěz si do žebříčku ATP připsal 2 000 bodů a získal částku 2 000 000 liber, finalista pak poloviční prémii.

Stejný počet setů potřeboval Murray i ve finále na Centre Courtu, kde prvního Kanaďana v historii finále londýnského Grand Slamu a debutanta v grandslamovém finále Raonice porazil po výsledku 6–4, 7–6 a 7–6, vylepšil si vedení ve vzájemné bilanci zápasů na 7-3 a ziskem 3. grandslamové trofeje navázal na svůj londýnský triumf z roku 2013 a vítězství na US Open 2012.[14] V prvním sadě dokázal Skot prorazit podání kanadského tenisty v sedmé hře, a jelikož sám dobře podával, doservíroval set bez větších komplikací. V následujícím setu měl rodák z Glasgow čtyři příležitosti k brejknutí soupeře, ale ani jednu z nich nevyužil, a tak musela o vítězi setu rozhodnout zkrácena hra. V ní měl od začátku navrch domácí tenista, který ukořistil tiebreak poměrem míčků 7:3. Ve 3. setě přišli Kanaďanovi šance, když mu za stavu 2–2 na gemy nabídl soupeř poprvé šanci k brejku, kterou však nedokázal využít. I tato sada dospěla do zkrácené hry, v níž se rychle ujal vedení 5:0 Murray, jenž nakonec využil svůj druhý mečbol a po svém čtyřicátém vyhraném utkání v sezoně se dojetím rozplakal na lavičce.[15]

Ceremoniál
Vítěz grandslamu Andy Murray s trofejí

Při slavnostním ceremoniálu pak dojatý Murray zmínil: „Tohle je pro mě každý rok nejdůležitější turnaj. Zažil jsem tady nádherné chvíle i těžké časy, ale dnes jsem hrál opravdu dobře. Když jsem tu vyhrál poprvé v roce 2013, byla to taková úleva po tom všem stresu a tlaku, že jsem neměl šanci si to pořádně užít. Nyní si to rozhodně vychutnám.“ Murray poděkoval i svému staronovému kouči Ivanu Lendlovi: „Patří mu dík za všechno, co pro mě udělal. Spolupráce s ním funguje výborně.“

Poté však publikum v hledišti bučelo, to když Skot narážel na ministerského předsedu Davida Camerona a jeho roli ve vystoupení Británie z EU: „Vyhrát Wimbledon je těžké, ale určitě bych nechtěl být ministerským předsedou.“[15][16]

Zklamaný Raonic poznamenal: „Nevyšlo to, ale doufám, že to brzy zažiju znovu. Dnes jsem udělal maximum. Chtěl jsem ho dostat pod tlak, ale on hrál ze základní čáry mnohem lépe než já. Hrál jsem s ním vyrovnaně, ale v důležitých okamžicích jsem prostě nedokázal zahrát lépe.“[15]

Faktor Lendl

Pár týdnů před Wimbledon obnovil Skot spolupráci se staronovým trenérem Ivanem Lendlem, pod jehož vedením vyhrál na trávě všech 12 zápasů, ke kterým nastoupil. Pod Lendlovým vedením zaznamenal Murray tři grandslamové triumfy ze 4 finále, které pod jeho taktovkou hrál. Bez něj neuspěl ani v jednom ze 7 finále, jež na turnajích velké čtyřky odehrál.[15]

Nasazení hráčů

[editovat | editovat zdroj]
 1.   Srbsko Novak Djoković (3. kolo)
 2.   Spojené království Andy Murray (vítěz)
 3.   Švýcarsko Roger Federer (semifinále)
 4.   Švýcarsko Stan Wawrinka (2. kolo)
 5.   Japonsko Kei Nišikori (4. kolo)
 6.   Kanada Milos Raonic (finále)
 7.   Francie Richard Gasquet (4. kolo, odstoupil kvůli bolesti zad)
 8.   Rakousko Dominic Thiem (2. kolo)
 9.   Chorvatsko Marin Čilić (čtvrtfinále)
10.   Česko Tomáš Berdych (semifinále)
11.   Belgie David Goffin (4. kolo)
12.   Francie Jo-Wilfried Tsonga (čtvrtfinále)
13.   Španělsko David Ferrer (2. kolo)
14.   Španělsko Roberto Bautista Agut (3. kolo)
15.   Austrálie Nick Kyrgios (4. kolo)
16.   Francie Gilles Simon (2. kolo)
17.   Francie Gaël Monfils (1. kolo)
18.   USA John Isner (3. kolo)
19.   Austrálie Bernard Tomic (4. kolo)
20.   Jižní Afrika Kevin Anderson (1. kolo)
21.   Německo Philipp Kohlschreiber (1. kolo)
22.   Španělsko Feliciano López (3. kolo)
23.   Chorvatsko Ivo Karlović (2. kolo)
24.   Německo Alexander Zverev (3. kolo)
25.   Srbsko Viktor Troicki (2. kolo)
26.   Francie Benoît Paire (2. kolo)
27.   USA Jack Sock (2. kolo)
28.   USA Sam Querrey (čtvrtfinále)
29.   Uruguay Pablo Cuevas (1. kolo)
30.   Ukrajina Alexandr Dolgopolov (2. kolo)
31.   Portugalsko João Sousa (3. kolo)
32.   Francie Lucas Pouille (čtvrtfinále)

Kvalifikace

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Wimbledon 2016 – kvalifikace mužské dvouhry.

Pavouk

[editovat | editovat zdroj]
Legenda

Finálová fáze

[editovat | editovat zdroj]
  Čtvrtfinále Semifinále Finále
                                                   
  28  USA Sam Querrey 4 5 7 1  
6  Kanada Milos Raonic 6 7 5 6  
  6  Kanada Milos Raonic 6 63 4 7 6  
  3  Švýcarsko Roger Federer 3 77 6 5 3  
3  Švýcarsko Roger Federer 64 4 6 711 6
  9  Chorvatsko Marin Čilić 77 6 3 69 3  
    6  Kanada Milos Raonic 4 63 62
  2  Spojené království Andy Murray 6 77 77
  10  Česko Tomáš Berdych 7 6 6  
32  Francie Lucas Pouille 5 3 2  
10  Česko Tomáš Berdych 3 3 3
  2  Spojené království Andy Murray 6 6 6  
12  Francie Jo-Wilfried Tsonga 610 1 6 6 1
  2  Spojené království Andy Murray 712 6 3 4 6  

Horní polovina

[editovat | editovat zdroj]

1. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
1  Srbsko N Djoković 6 77 6  
WC  Spojené království J Ward 0 63 4     1  Srbsko N Djoković 6 6 77  
 Spojené království K Edmund 2 5 4    Francie A Mannarino 4 3 65  
 Francie A Mannarino 6 7 6       1  Srbsko N Djoković 6 1 6 65  
 Brazílie T Bellucci 3 6 6 1 8       28  USA S Querrey 78 6 3 77  
Q  Belgie R Bemelmans 6 4 3 6 6      Brazílie T Bellucci 4 3 2
 Česko L Rosol 78 77 4 2 10   28  USA S Querrey 6 6 6  
28  USA S Querrey 66 65 6 6 12       28  USA S Querrey 6 77 6
21  Německo P Kohlschreiber 5 3 6 3        Francie N Mahut 4 65 4
 Francie P-H Herbert 7 6 3 6      Francie P-H Herbert 3 77 77 6  
 Bosna a Hercegovina D Džumhur 77 7 2 1 6    Bosna a Hercegovina D Džumhur 6 61 60 2  
 USA D Kudla 65 5 6 6 3        Francie P-H Herbert 65 4 6 3
WC  Spojené království B Klein 60 4 4        Francie N Mahut 77 6 3 6  
 Francie N Mahut 77 6 6      Francie N Mahut 6 6 6
 Izrael D Sela 2 1 1   13  Španělsko D Ferrer 1 4 3  
13  Španělsko D Ferrer 6 6 6  

2. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
11  Belgie D Goffin 6 6 6  
WC  Spojené království A Ward 2 3 2     11  Belgie D Goffin 6 6 6  
Q  Francie É Roger-Vasselin 1 6 6 6   Q  Francie É Roger-Vasselin 4 0 3  
 Rusko T Gabašvili 6 3 4 4       11  Belgie D Goffin 6 6 2 6  
 Španělsko N Almagro 6 78 5 3 6        Uzbekistán D Istomin 4 3 6 1  
 Brazílie R Dutra Silva 3 66 7 6 3      Španělsko N Almagro 4 65 2
 Uzbekistán D Istomin 4 613 6 77 6    Uzbekistán D Istomin 6 77 6  
20  Jižní Afrika K Anderson 6 715 4 62 3       11  Belgie D Goffin 6 6 4 4 4
27  USA J Sock 6 6 6       6  Kanada M Raonic 4 3 6 6 6
 Lotyšsko E Gulbis 4 4 4     27  USA J Sock 6 6 63 6  
 Argentina D Schwartzman 6 2 3 6 5    Nizozemsko R Haase 1 3 77 4  
 Nizozemsko R Haase 2 6 6 2 7       27  USA J Sock 62 4 61
 Itálie A Seppi 6 6 6       6  Kanada M Raonic 77 6 77  
 Španělsko G García-López 2 4 0      Itálie A Seppi 65 4 2
 Španělsko P Carreño Busta 64 2 4   6  Kanada M Raonic 77 6 6  
6  Kanada M Raonic 77 6 6  

3. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
3  Švýcarsko R Federer 77 77 6  
 Argentina G Pella 65 63 3     3  Švýcarsko R Federer 6 6 6  
 Litva R Berankis 3 3 4   Q  Spojené království M Willis 0 3 4  
Q  Spojené království M Willis 6 6 6       3  Švýcarsko R Federer 6 6 6  
 Spojené království D Evans 6 66 79 7        Spojené království D Evans 4 2 2  
 Německo J-L Struff 3 78 67 5      Spojené království D Evans 78 6 6
 Rusko J Donskoj 2 4 6 63   30  Ukrajina A Dolgopolov 66 4 1  
30  Ukrajina A Dolgopolov 6 6 3 77       3  Švýcarsko R Federer 6 6 7
17  Francie G Monfils 77 0 6 1 2        USA S Johnson 2 3 5
 Francie J Chardy 64 6 4 6 6      Francie J Chardy 1 66 3  
 Tunisko M Džazírí 5 62 4    USA S Johnson 6 78 6  
 USA S Johnson 7 77 6        USA S Johnson 66 77 6 6
Q  USA B Fratangelo 3 4 2        Bulharsko G Dimitrov 78 63 4 2  
 Bulharsko G Dimitrov 6 6 6      Bulharsko G Dimitrov 6 77 4 6
PR  Srbsko J Tipsarević 6 4 5 3   16  Francie G Simon 3 61 6 4  
16  Francie G Simon 4 6 7 6  

4. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
9  Chorvatsko M Čilić 6 7 6  
PR  USA B Baker 3 5 3     9  Chorvatsko M Čilić 6 66 6 6  
 Ukrajina S Stachovskij 6 6 6    Ukrajina S Stachovskij 2 78 4 4  
Q  Japonsko J Nišioka 3 4 4       9  Chorvatsko M Čilić 6 6 6  
 Itálie P Lorenzi 4 77 5 3       Q  Slovensko L Lacko 3 3 4  
Q  Slovensko L Lacko 6 65 7 6     Q  Slovensko L Lacko 6 3 77 6
 Chorvatsko B Ćorić 68 67 4   23  Chorvatsko I Karlović 3 6 65 4  
23  Chorvatsko I Karlović 710 79 6       9  Chorvatsko M Čilić 6 5
29  Uruguay P Cuevas 3 6 7 3 4       5  Japonsko K Nišikori 1 1r
 Rusko A Kuzněcov 6 3 5 6 6      Rusko A Kuzněcov 6 6 6  
 Kolumbie S Giraldo 6 77 65 3 13    Lucembursko G Müller 3 4 4  
 Lucembursko G Müller 4 63 77 6 15        Rusko A Kuzněcov 5 3 5
PR  Francie J Benneteau 6 6 710       5  Japonsko K Nišikori 7 6 7  
 Ukrajina I Marčenko 4 2 68     PR  Francie J Benneteau 6 4 4 2
 Austrálie S Groth 4 3 5   5  Japonsko K Nišikori 4 6 6 6  
5  Japonsko K Nišikori 6 6 7  

Dolní polovina

[editovat | editovat zdroj]

5. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
8  Rakousko D Thiem 7 6 6  
PR  Německo F Mayer 5 4 4     8  Rakousko D Thiem 64 65 63  
 Česko J Veselý 6 6 79    Česko J Veselý 77 77 77  
Q  Nizozemsko I Sijsling 2 4 67        Česko J Veselý 6 6 7  
Q  Austrálie L Saville 6 4 5 4       31  Portugalsko J Sousa 2 2 5  
Q  USA D Novikov 4 6 7 6     Q  USA D Novikov 4 4 6 4
PR  Rusko D Tursunov 6 62 6 3 5   31  Portugalsko J Sousa 6 6 3 6  
31  Portugalsko J Sousa 3 77 4 6 7        Česko J Veselý 6 3 68 711 3
24  Německo A Zverev 6 6 6       10  Česko T Berdych 4 6 710 69 6
 Francie P-H Mathieu 3 4 2     24  Německo A Zverev 6 3 6 4 6  
 Argentina H Zeballos 4 4 6 1    Rusko M Južnyj 4 6 0 6 2  
 Rusko M Južnyj 6 6 3 6       24  Německo A Zverev 3 4 6 1
 Německo B Becker 6 6 6       10  Česko T Berdych 6 6 4 6  
 Argentina F Bagnis 3 3 1      Německo B Becker 4 1 2
 Chorvatsko I Dodig 65 7 1 62   10  Česko T Berdych 6 6 6  
10  Česko T Berdych 77 5 6 77  

6. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
14  Španělsko R Bautista Agut 6 6 6  
 Austrálie J Thompson 3 3 3     14  Španělsko R Bautista Agut w/o  
 Kazachstán M Kukuškin 79 77 6    Kazachstán M Kukuškin  
 Slovensko M Kližan 67 65 4       14  Španělsko R Bautista Agut 2 4 4  
 Portugalsko G Elias 6 2 5 4       19  Austrálie B Tomic 6 6 6  
Q  Moldavsko R Albot 3 6 7 6     Q  Moldavsko R Albot 63 3 78 3
 Španělsko F Verdasco 6 3 3 6 4   19  Austrálie B Tomic 77 6 66 6  
19  Austrálie B Tomic 4 6 6 3 6       19  Austrálie B Tomic 4 6 6 4 8
32  Francie L Pouille 6 4 6 6       32  Francie L Pouille 6 4 3 6 10
Q  Rumunsko M Copil 4 6 4 1     32  Francie L Pouille 6 6 6  
 USA D Young 6 7 3 6    USA D Young 4 3 3  
 Argentina L Mayer 4 5 6 3       32  Francie L Pouille 64 78 7 6
 Francie S Robert 1 5 0       PR  Argentina JM del Potro 77 66 5 1  
PR  Argentina JM del Potro 6 7 6     PR  Argentina JM del Potro 3 6 7 6
 USA T Fritz 64 1 77 4   4  Švýcarsko S Wawrinka 6 3 6 3  
4  Švýcarsko S Wawrinka 77 6 62 6  

7. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
7  Francie R Gasquet 6 6 6  
 Spojené království A Bedene 3 4 3     7  Francie R Gasquet 4 7 6 6  
 Španělsko M Granollers 6 6 2 6    Španělsko M Granollers 6 5 3 1  
 Dominikánská republika V Estrella Burgos 2 4 6 4       7  Francie R Gasquet 2 77 6 6  
 Kanada V Pospisil 4 6 3 4        Španělsko A Ramos-Viñolas 6 65 2 3  
 Španělsko A Ramos-Viñolas 6 3 6 6      Španělsko A Ramos-Viñolas 3 6 6 2 6
Q  Francie T Lamasine 4 2 2   25  Srbsko V Troicki 6 3 3 6 3  
25  Srbsko V Troicki 6 6 6       7  Francie R Gasquet 2r
18  USA J Isner 77 77 6       12  Francie J-W Tsonga 4
 Kypr M Baghdatis 62 65 3     18  USA J Isner 710 77 710  
Q  Francie A Olivetti 79 65 3 77 12   Q  Austrálie M Barton 68 63 68  
Q  Austrálie M Barton 67 77 6 65 14       18  USA J Isner 77 6 65 2 17
 Japonsko T Daniel 5 6 3 2       12  Francie J-W Tsonga 63 3 77 6 19  
 Argentina J Mónaco 7 4 6 6      Argentina J Mónaco 1 4 3
 Španělsko Í Cervantes 4 65 4   12  Francie J-W Tsonga 6 6 6  
12  Francie J-W Tsonga 6 77 6  

8. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
15  Austrálie N Kyrgios 6 6 69 6  
WC  Česko R Štěpánek 4 3 711 1     15  Austrálie N Kyrgios 63 6 2 6 6  
 Srbsko D Lajović 6 3 6 3 4   WC  Německo D Brown 77 1 6 4 4  
WC  Německo D Brown 4 6 3 6 6       15  Austrálie N Kyrgios 6 62 6 6  
 Argentina F Delbonis 4 6 77 2 3       22  Španělsko F López 3 77 3 4  
 Itálie F Fognini 6 1 63 6 6      Itálie F Fognini 6 77 3 3 3
 USA R Ram 65 4 4   22  Španělsko F López 3 65 6 6 6  
22  Španělsko F López 77 6 6       15  Austrálie N Kyrgios 5 1 4
26  Francie B Paire 3 77 2 6 10       2  Spojené království A Murray 7 6 6
Q  Chorvatsko F Škugor 6 62 6 3 8     26  Francie B Paire 65 3 6 2  
 Austrálie J Millman 7 4 5 6 6    Austrálie J Millman 77 6 4 6  
 Španělsko A Montañés 5 6 7 4 3        Austrálie J Millman 3 5 2
PR  Čínská Tchaj-pej Lu J-s 6 6 6       2  Spojené království A Murray 6 7 6  
Q  Rusko A Kudrjavcev 4 1 4     PR  Čínská Tchaj-pej Lu J-s 3 2 1
WC  Spojené království L Broady 2 3 4   2  Spojené království A Murray 6 6 6  
2  Spojené království A Murray 6 6 6  

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2016 Wimbledon Championships – Men's Singles na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Djokovič obhájil wimbledonský titul, ve finále porazil opět Federera. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-12 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b POKORNÝ, Petr. Senzace ve Wimbledonu: Djokovič nestačil na Querreyho a končí už ve 3. kole! [online]. 2016-07-02 [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ NEWBERY, Piers. Wimbledon 2016: Marcus Willis stuns Ricardas Berankis, plays Federer next [online]. 27-06-2016 [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ Jacob Steinberg. Novak Djokovic breaks a Rod Laver record with second-round victory. The Guardian [online]. 2016-06-29 [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Del Potro - Wawrinka 3:6, 6:3, 7:6, 6:3. Del Potro se dostává do formy, odnesl to Wawrinka. Postará se Querrey o senzaci?. Sport.cz [online]. 2016-07-01 [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ Associated Press. Jo-Wilfried Tsonga eliminates John Isner with 36-game fifth set [online]. ESPN, 2016-07-03 [cit. 2016-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Tomas Berdych into Wimbledon quarter-finals on eighth match point [online]. France 24, 2016-07-05 [cit. 2016-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-06. (anglicky) 
  8. ↑ Petr Pokorný. Berdych neproměnil pět mečbolů. Bitva s Veselým se bude dohrávat v úterý [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-04 [cit. 2016-07-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ Petr Pokorný. Berdych v dohrávce přehrál Veselého a je ve čtvrtfinále [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-05 [cit. 2016-07-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ Pouille Continues Wimbledon 2016 Run Over Tomic [online]. ATP Tour, Inc., 2016-07-05 [cit. 2016-07-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Wimbledon: Federer odvrátil 3 mečboly. Jaký překonal rekord? Postup slaví i Berdych! [online]. O2 Sport.cz, 2016-07-06 [cit. 2016-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-22. 
  12. ↑ Centre Court • Gentlemen's Singles • Final [online]. wimbledon.com, 2016-07-10 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b ZABLOUDIL, Luboš. 14. den ve Wimbledonu: Finále Raonic - Murray [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-10 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ BATTERSBY, Kate. Murray is Wimbledon champion again [online]. Londýn: wimbledon.com, 2016-07-10 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b c d ZABLOUDIL, Luboš. Lendl znovu zafungoval. Murray porazil Raonice a podruhé dobyl Wimbledon [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-10 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. 
  16. ↑ BEREŇ, Michael. Šampion Murray: Nechtěl bych být premiérem. Lendlovi se leskly oči [online]. iDNES.cz, 2016-07-11 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Mužská dvouhra ve Wimbledonu 2016 [online]. wimbledon.org [cit. 2016-06-25]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wimbledon_2016_–_mužská_dvouhra&oldid=21705781“