Přeskočit na obsah

Dustin Brown (tenista)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dustin Brown
Dustin Brown na US Open 2016
Dustin Brown na US Open 2016
PřezdívkaDreddy
StátNěmeckoNěmecko Německo (2011–2021)
JamajkaJamajka Jamajka (2002–2010, od 2022)
Datum narození4. prosince 1984 (39 let)
Místo narozeníCelle, Západní Německo
BydlištěMontego Bay, Jamajka
Výška196 cm
Hmotnost75 kg
Profesionál od2002
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 068 284 USD
Dvouhra
Poměr zápasů62–98
Tituly0 ATP, 8 challengerů, 3 ITF
Nejvyšší umístění64. místo (10. října 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2011, 2015, 2017, 2018)
French Open2. kolo (2016)
Wimbledon3. kolo (2013, 2015)
US Open2. kolo (2010, 2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů73–88
Tituly2 ATP, 26 challengerů, 16 ITF
Nejvyšší umístění43. místo (14. května 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2011, 2015)
French Open3. kolo (2011)
Wimbledon2. kolo (2012, 2014, 2016)
US Open1. kolo (2012, 2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221022a22. října 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dustin Brown (* 8. prosince 1984 Celle, Dolní Sasko) je jamajský profesionální tenista, který v sezónách 2011–2021 reprezentoval rodné Německo. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour dva turnaje ve čtyřhře. Na challengerech ATPokruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a čtyřicet dva ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2016 na 64. místě a ve čtyřhře v květnu 2012 na 43. místě.[2]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do třetího kola ve Wimbledonu 2013, kde zdolal Lleytona Hewitta. Výkon zopakoval ve Wimbledonu 2015. V grandslamové čtyřhře si třetí fázi zahrál na pařížském French Open 2011. Premiérový titul na okruhu ATP Tour si připsal na zářijovém Open de Moselle 2010 v Metách. S Nizozemcem Rogierem Wassenem ve finále zdolali Brazilce Marcela Mela s Brunem Soaresem. Druhý triumf vybojoval na antukovém Grand Prix Hassan II 2012, v Casablance po boku Australana Paula Hanleyho.

V jamajském daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 utkáním základního bloku 3. skupiny Americké zóny proti Bolívii, v němž vyhrál nad Albertem Sottocornem. Do roku 2023 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 3–0 ve čtyřhře, když odehrál ročníky 2003 a 2015.[3]

Německo reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v úvodním kole mužské dvouhry skrečoval Brazilci Thomazi Belluccimu.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2010 tenista oznámil, že vzhledem k nedostatečné podpoře ze strany Jamajského tenisového svazu, uvažuje o získání britského občanství a reprezentování Velké Británie. Jeho prarodiče z otcovy strany jsou Britové.[4][5][6] V říjnu 2010 se však rozhodl nastupovat za Německo, kde se narodil a žil do srpna 1996, než se přestěhoval na Jamajku, kde zahájil tenisovou kariéru. Rozhodnutí reprezentovat německý stát potvrdil na facebookovém profilu. Prvním turnajem, který Brown odehrál v německých barvách, byl Bauer Watertechnology Cup 2010 v Eckentalu.

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (2–4 Č)

Čtyřhra: 6 (2–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20100926a26. září 2010 Mety, Francie tvrdý Nizozemsko Rogier Wassen Brazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares
6–3, 6–3
Finalista 1. 20120226a26. února 2012 Marseille, Francie tvrdý (h) Francie Jo-Wilfried Tsonga Francie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–3, [10–6]
Vítěz 2. 20120414a14. dubna 2012 Casablanca, Maroko antuka Austrálie Paul Hanley Itálie Daniele Bracciali
Itálie Fabio Fognini
7–5, 6–3
Finalista 2. 20120728a28. července 2012 Kitzbühel, Rakousko antuka Austrálie Paul Hanley Česko František Čermák
Rakousko Julian Knowle
6–7(4–7), 6–3, [10–12]
Finalista 3. duben 2013 Casablanca, Maroko antuka Německo Christopher Kas Rakousko Julian Knowle
Slovensko Filip Polášek
3–6, 2–6
Finalista 4. duben 2017 Houston, Spojené státy antuka USA Frances Tiafoe Chile Julio Peralta
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 5–7, [6–10]

Finále na challengerech ATP

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (8–9 D; 26–20 Č)

Dvouhra: 17 (8–9)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20090525a25. května 2009 Karlsruhe, Německo antuka Německo Florian Mayer 2–6, 4–6
Vítěz 1. 20090810a10. srpna 2009 Samarkand, Uzbekistán antuka Francie Jonathan D. de Veigy 7–6(7–3), 6–3
Finalista 2. 20090824a24. srpna 2009 Almaty, Kazachstán tvrdý Ukrajina Ivan Sergejev 3–6, 7–5, 4–6
Finalista 3. 20091102a2. listopadu 2009 Eckental, Německo koberec (h) Německo Daniel Brands 4–6, 4–6
Finalista 4. 20091109a9. listopadu 2009 Aachen, Německo koberec (h) USA Rajeev Ram 6–7(2–7), 7–6(7–5), 6–7(2–7)
Vítěz 2. 20100417a17. dubna 2010 Johannesburg, Jihoafrická rep. tvrdý Jižní Afrika Izak van der Merwe 7–6(7–2), 6–3
Vítěz 3. 20101114a14. listopadu 2010 Cáchy, Německo koberec (h) Nizozemsko Igor Sijsling 6–3, 7–6(7–3)
Vítěz 4. 20120325a25. března 2012 Bath, Velká Británie tvrdý Česko Jan Mertl 6–4, 7–6(7–1)
Finalista 5. březen 2013 Sarajevo, Bosna a Hercegovina tvrdý (h) Francie Adrian Mannarino 6–7(3–7), 6–7(2–7)
Vítěz 5. září 2013 Janov, Itálie antuka Itálie Filippo Volandri 7–6(7–5), 6–3
Finalista 6. listopad 2013 Andria, Itálie tvrdý (h) Maďarsko Márton Fucsovics 3–6, 4–6
Vítěz 6. září 2014 Štětín, Polsko antuka Německo Jan-Lennard Struff 6–4, 6–3
Finalista 7. říjen 2015 Fairfield, Spojené státy tvrdý USA Taylor Fritz 3–6, 4–6
Vítěz 7. červen 2016 Manchester, Spojené království tráva Čínská Tchaj-pej Lu Jan-sun 7–6(7–4), 6–1
Finalista 8. září 2016 Štětín, Polsko antuka Itálie Alessandro Giannessi 2–6, 3–6
Finalista 9. září 2018 Janov, Itálie antuka Itálie Lorenzo Sonego 2–6, 1–6
Vítěz 8. duben 2019 Sophia Antipolis, Francie antuka Srbsko Filip Krajinović 6–3, 7–5

Čtyřhra: 46 (26–20)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20090914a14. září 2009 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Rakousko Rainer Eitzinger Bosna a Hercegovina Ismar Gorčić
Itálie Simone Vagnozzi
6–3, 6–3
Finalista 1. 20100215a15. února 2010 Bělehrad, Srbsko tvrdý (h) Rakousko Martin Slanar Srbsko Ilija Bozoljac
Spojené království Jamie Delgado
3–6, 3–6
Vítěz 2. 20100329a29. března 2010 Neapol, Itálie antuka USA Jesse Witten Indie Rohan Bopanna
Pákistán Ajsám Kúreší
7–6(7–4), 7–5
Vítěz 3. 20100426a26. dubna 2010 Rhodos, Řecko tvrdý Německo Simon Stadler Spojené království Jonathan Marray
Spojené království Jamie Murray
7–6(7–4), 6–7(4–7), [10–7]
Finalista 2. 20100503a3. května 2010 Káhira, Egypt antuka Německo Andre Begemann Rakousko Martin Slanar
Itálie Simone Vagnozzi
3–6, 4–6
Finalista 3. 20100510a10. května 2010 Biella, Itálie antuka Itálie Alessandro Motti USA James Cerretani
Kanada Adil Shamasdin
3–6, 6–2, [9–11]
Vítěz 4. 20100531a31. května 2010 Fürth, Německo antuka Austrálie Rameez Junaid Německo Martin Emmrich
Austrálie Joseph Sirianni
6–3, 6–1
Vítěz 5. 20100808a8. srpna 2010 Kitzbühel, Rakousko antuka Nizozemsko Rogier Wassen Chile Hans Podlipnik-Castillo
Rakousko Max Raditschnigg
3–6, 7–5, [10–7]
Vítěz 6. 20100918a18. září 2010 Štětín, Polsko antuka Nizozemsko Rogier Wassen Austrálie Rameez Junaid
Německo Philipp Marx
6–4, 7–5
Vítěz 7. 20101128a28. listopadu 2010 Helsinky, Finsko tvrdý Německo Martin Emmrich Finsko Henri Kontinen
Finsko Jarkko Nieminen
7–6(19–17), 0–6, [10–7]
Finalista 4. 20110306a6. března 2011 Dallas, Spojené státy tvrdý Německo Björn Phau USA Scott Lipsky
USA Rajeev Ram
6–7(3–7), 4–6
Finalista 5. 20110605a5. června 2011 Nottingham, Spojené království tráva Německo Martin Emmrich Spojené království Colin Fleming
Spojené království Ross Hutchins
6–4, 6–7(8–10), [11–13]
Vítěz 8. 20110828a28. srpna 2011 Manerbio, Itálie antuka Chorvatsko Lovro Zovko Itálie Alessio di Mauro
Itálie Alessandro Motti
7–6(7–4), 7–5
Vítěz 9. 20110910a10. září 2011 Janov, Itálie antuka Argentina Horacio Zeballos Austrálie Jordan Kerr
USA Travis Parrott
6–2, 7–5
Vítěz 10. 20111113a13. listopadu 2011 Urtijëi, Itálie koberec Chorvatsko Lovro Zovko Německo Philipp Petzschner
Německo Alexander Waske
6–4, 7–6(7–4)
Finalista 6. 20120212a12. února 2012 Quimper, Francie tvrdý Spojené království Jonathan Marray Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Maxime Teixeira
6–7(5–7), 4–6
Finalista 7. 20120304a4. března 2012 Cherbourg, Francie tvrdý Spojené království Jonathan Marray Litva Laurynas Grigelis
Bělorusko Vladimir Ignatik
6–4, 6–7(9–11), [0–10]
Vítěz 11. 20120317a17. března 2012 Sarajevo, Bosna a Hercegovina tvrdý Spojené království Jonathan Marray Slovensko Michal Mertiňák
Slovensko Igor Zelenay
7–6(7–2), 2–6, [11–9]
Vítěz 12. 20120421a21. dubna 2012 Řím, Itálie antuka Spojené království Jonathan Marray Rumunsko Andrei Dăescu
Rumunsko Florin Mergea
6–4, 7–6(7–0)
Finalista 8. srpen 2013 Meerbusch, Německo antuka Německo Philipp Marx Austrálie Rameez Junaid
Německo Frank Moser
3–6, 6–7(4–7)
Vítěz 13. listopad 2013 Eckental, Německo koberec (h) Německo Philipp Marx Polsko Piotr Gadomski
Polsko Mateusz Kowalczyk
7–6(7–4), 6–2
Finalista 9. listopad 2013 Helsinky, Finsko tvrdý (h) Německo Philipp Marx Finsko Henri Kontinen
Finsko Jarkko Nieminen
5–7, 7–5, [5–10]
Vítěz 14. září 2014 Štětín, Polsko (2) antuka Německo Jan-Lennard Struff Polsko Tomasz Bednarek
Slovensko Igor Zelenay
6–2, 6–4
Vítěz 15. květen 2015 Řím, Itálie antuka Česko František Čermák Argentina Andrés Molteni
Argentina Marco Trungelliti
6–1, 6–2
Vítěz 16. srpen 2015 Meerbusch, Německo antuka Austrálie Rameez Junaid Nizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–4, 7–5
Finalista 10. říjen 2015 Sacramento, Spojené státy tvrdý Německo Daniel Brands Slovinsko Blaž Kavčič
Slovinsko Grega Žemlja
1–6, 6–3, [3–10]
Finalista 11. říjen 2015 Fairfield, Spojené státy tvrdý Austrálie Carsten Ball Švédsko Johan Brunström
Dánsko Frederik Nielsen
3–6, 7–5, [5–10]
Vítěz 17. říjen 2015 Las Vegas, Spojené státy tvrdý Austrálie Carsten Ball Jižní Afrika Dean O’Brien
Jižní Afrika Ruan Roelofse
3–6, 6–3, [10–6]
Finalista 12. listopad 2015 Andria, Itálie tvrdý (h) Austrálie Carsten Ball Švýcarsko Marco Chiudinelli
Německo Frank Moser
6–7(5–7), 5–7
Finalista 13. srpen 2017 Meerbusch, Německo antuka Chorvatsko Antonio Šančić Německo Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
1–6, 6–7(5–7)
Finalista 14. říjen 2017 Ismaning, Německo koberec (h) Německo Tim Pütz Chorvatsko Marin Draganja
Chorvatsko Tomislav Draganja
7–6(7–1), 2–6, [8–10]
Vítěz 18. září 2018 Como, Itálie antuka Německo Andre Begemann Slovensko Martin Kližan
Slovensko Filip Polášek
3–6, 6–4, [10–5]
Vítěz 19. leden 2019 Nouméa, Nová Kaledonie tvrdý USA Donald Young Švédsko André Göransson
Nizozemsko Sem Verbeek
7–5, 6–4
Finalista 15. únor 2019 Bergamo, Itálie tvrdý (h) Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić Litva Laurynas Grigelis
Česko Zdeněk Kolář
5–7, 6–7(7–9)
Vítěz 20. listopad 2020 Eckental, Německo (2) koberec (h) Francie Antoine Hoang Spojené království Lloyd Glasspool
USA Alex Lawson
6–7(8–10), 7–5, [13–11]
Finalista 16. červen 2021 Milán, Itálie antuka Rakousko Tristan-Samuel Weissborn Česko Vít Kopřiva
Česko Jiří Lehečka
4–6, 0–6
Finalista 17. srpen 2021 Meerbusch, Německo antuka Nizozemsko Robin Haase Polsko Szymon Walków
Polsko Jan Zieliński
3–6, 1–6
Vítěz 21. září 2021 Tulln, Rakousko antuka Itálie Andrea Vavassori Brazílie Rafael Matos
Brazílie Felipe Meligeni Alves
7–6(7–5), 6–1
Vítěz 22. říjen 2021 Neapol, Itálie (2) antuka Itálie Andrea Vavassori Bosna a Hercegovina Mirza Bašić
Chorvatsko Nino Serdarušić
7–5, 7–6(7–5)
Finalista 18. říjen 2021 Neapol, Itálie antuka Itálie Andrea Vavassori Itálie Marco Bortolotti
Španělsko Sergio Martos Gornés
4–6, 6–3, [7–10]
Vítěz 23. květen 2022 Troisdorf, Německo antuka USA Evan King Německo Hendrik Jebens
Polsko Piotr Matuszewski
6–4, 7–5
Vítěz 24. srpen 2022 Cordenons, Itálie antuka Itálie Andrea Vavassori Srbsko Ivan Sabanov
Srbsko Matej Sabanov
6–4, 7–5
Finalista 19. září 2022 Como, Itálie antuka Německo Julian Lenz Rakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
1–6, 6–7(3–7)
Vítěz 25. září 2022 Štětín, Polsko (3) antuka Itálie Andrea Vavassori Česko Roman Jebavý
Česko Adam Pavlásek
6–4, 5–7, [10–8]
Vítěz 26. září 2022 Janov, Itálie (2) antuka Itálie Andrea Vavassori Česko Roman Jebavý
Česko Adam Pavlásek
6–2, 6–2
Finalista 20. říjen 2022 Hamburk, Německo tvrdý (h) Německo Julian Lenz Filipíny Treat Conrad Huey
USA Max Schnur
6–7(6–8), 4–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dustin Brown (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. Dustin Brown na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221022a22. října 2022
  2. Dustin Brown na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20221022a22. října 2022
  3. Dustin Brown (tenista) na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20221022a22. října 2022
  4. SPECK, Ivan. Dreaded Dustin Brown is ready for Great Britain's Davis Cup call. Daily Mail. London: 2010-06-22. Dostupné online. 
  5. Jamaican Brown open to GB switch. BBC News. 2010-06-21. Dostupné online. 
  6. MITCHELL, Kevin. Dustin Brown hopes to make Jamaica's loss Britain's gain. The Guardian. London: 2010-06-20. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]