Alexander Erler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexander Erler
Alexander Erler v Blois (2022)
Alexander Erler v Blois (2022)
StátRakouskoRakousko Rakousko
Datum narození27. října 1997 (26 let)[1]
Místo narozeníInnsbruck, Rakousko[1]
BydlištěKufstein, Rakousko
Výška193 cm[1]
Hmotnost83 kg[1]
Profesionál od2015[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek486 665 USD
Dvouhra
Poměr zápasů1–1
Tituly0 ATP, 7 ITF
Nejvyšší umístění322. místo (4. října 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů40–27
Tituly5 ATP, 8 challengerů, 18 ITF
Nejvyšší umístění32. místo (8. května 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
French Open1. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230811a11. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Erler (* 27. října 1997 Innsbruck) je rakouský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět turnajů ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a dvacet šest ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2020 na 322. místě a ve čtyřhře v květnu 2023 na 32. místě. Trénují ho Daniel Huber a Thomas Weindorfer.[1]

V rakouském daviscupovém týmu debutoval v roce 2022 soulským kvalifikačním kolem proti Jižní Koreji, v němž s Miedlerem prohráli čtyřhru. Rakušané odešli poražení 1:3 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na okruhu ATP Tour debutoval srpnovou čtyřhrou Generali Open Kitzbühel 2015, do níž obdržel s Němcem Philippem Kohlschreiberem divokou kartu. Na úvod však podlehli Brazilci Joãu Souzovi hrajícímu s Čechem Jiřím Veselým.

Premiérové finále na túře ATP proměnil v titul, když do deblové soutěže Generali Open Kitzbühel 2021 nastoupil s krajanem Lucasem Miedlerem opět na divokou kartu. Ve finále zdolali česko-nizozemské turnajové dvojky Romana Jebavého s Matwé Middelkoopem po zvládnutých koncovkách obou setů. S Miedlerem odehrál na okruhu první společný turnaj, jímž začala dlouhodobá spolupráce.[4] Následně triumfovali na události z kategorie ATP 500, říjnovém Erste Bank Open ve Vídni. V souboji o titul je nezastavila mexicko-argentinská dvojice Santiago González a Andrés Molteni. V sezóně 2022 tím navázali na čtyři challengerové tituly.[5] Třetí triumf dosáhli na acapulském Abierto Mexicano Telcel 2023 opět v úrovni ATP 500. V závěrečném duelu porazili americké deblisty Nathaniela Lammonse s Jacksonem Withrowem po zisku obou tiebreaků. První trofej mimo Rakousko oba posunula na nová kariérní maxima, Erler po skončení figuroval na 42. a Miedler na 43. příčce deblového žebříčku.[6]

Na grandslamu debutoval v mužském deblu Australian Open 2023, kde s Miedlerem na úvod vyřadili desáté nasazené Rohana BopannuMatthewem Ebdenem. Ve druhé fázi však nenašli recept na česko-slovenské spoluhráče, Jiřího LehečkuAlexem Molčanem. Do série Masters Rakušané premiérově zasáhli na březnovém Miami Open 2023. Rovněž jako na navazujících Mutua Madrid Open 2023 a Internazionali BNL d'Italia 2023 z téže kategorie však prohráli úvodní zápas.[7] Čtvrtou trofej vybojovali na mnichovském BMW Open 2023, když ve finále přehráli německé turnajové jedničky Kevina Krawietze s Timem Pützem ve dvou setech.[8] Druhý titul z jediného turnaje si poprvé odvezli z Generali Open Kitzbühel 2023. Na antukové události pod Alpami triumfovali po dvou letech díky závěrečné výhře nad čtvrtými nasazenými, Ekvádorcem Gonzalem Escobarem a Kazachstáncem Oleksandrem Nedověsovem.[9]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 6 (5–1)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (2–0)
ATP Tour 250 (3–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. červenec 2021 Kitzbühel, Rakousko antuka Rakousko Lucas Miedler Česko Roman Jebavý
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–5, 7–6(7–5)
Vítěz 2. říjen 2022 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Rakousko Lucas Miedler Mexiko Santiago González
Argentina Andrés Molteni
6–3, 7–6(7–1)
Vítěz 3. březen 2023 Acapulco, Mexiko tvrdý Rakousko Lucas Miedler USA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow
7–6(11–9), 7–6(7–3)
Finalista 1. duben 2023 Marrákeš, Maroko antuka Rakousko Lucas Miedler Brazílie Marcelo Demoliner
Itálie Andrea Vavassori
4–6, 6–3, [10–12]
Vítěz 4. duben 2023 Mnichov, Německo antuka Rakousko Lucas Miedler Německo Kevin Krawietz
Německo Tim Pütz
6–3, 6–4
Vítěz 5. červenec 2023 Kitzbühel, Rakousko (2) antuka Rakousko Lucas Miedler Ekvádor Gonzalo Escobar
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
6–4, 6–4

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (0 D; 8 Č)
ITF (7 D; 18 Č)

Dvouhra (7 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. září 2018 Káhira, Egypt antuka Itálie Simone Roncalli 6–2, 7–5
2. září 2018 Káhira, Egypt antuka Brazílie Jordan Correia 6–3, 6–1
3. září 2018 Káhira, Egypt antuka Itálie Dante Gennaro 6–4, 6–1
4. Jul 2019 Wels, Rakousko antuka Chorvatsko Duje Kekez 6–4, 6–4
5. listopad 2019 Heráklion, Řecko tvrdý Polsko Jan Zieliński 7–5, 6–1
6. duben 2021 Meerbusch, Německo antuka Francie Arthur Cazaux 6–2, 4–6, 7–5
7. květen 2021 Antalya, Turecko antuka Bulharsko Adrian Andrejev 6–4, 6–1

Čtyřhra (26 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. listopad 2015 Ismaning, Německo koberec Německo Constantin Frantzen Německo Kevin Krawietz
Německo Tim Sandkaulen
2–6, 7–6(7-5), [10–8]
2. únor 2017 Antalya, Turecko tvrdý Rakousko Sebastian Ofner Ukrajina Volodymyr Užylovskyj
Rusko Anton Zajcev
6–2, 3–6, [10–7]
3. srpen 2017 Innsbruck, Rakousko antuka Rakousko Matthias Haim Rakousko Bernd Kossler
Německo Lukas Ollert
6–4, 7–6(7–3]
4. srpen 2018 Innsbruck, Rakousko antuka Rakousko Jakob Aichhorn Argentina Alejo Vilaro
Argentina Mariano Kestelboim
6–1, 1–6, [11–9]
5. září 2018 Káhira, Egypt tvrdý Rusko Markos Kalovelonis Indie Arjan Goveas
Indie Anirúd Čandrasékar
6–4, 7–6(3–7)
6. březen 2019 Trento, Itálie tvrdý Rusko Markos Kalovelonis USA Felix Corwin
USA Danny Thomas
6–3, 6–4
7. listopad 2019 Heráklion, Řecko tvrdý Rakousko Neil Oberleitner Spojené království Luke Johnson
Polsko Jan Zieliński
6–4, 6–0
8. únor 2020 Heráklion, Řecko tvrdý Rakousko David Pichler Německo Valentin Guenther
Německo Kai Wehnelt
3–6, 6–4, [10–4]
9. březen 2020 Heráklion, Řecko tvrdý Rusko Bogdan Bobrov Francie Antoine Cornut-Chauvinc
Německo Constantin Schmitz
2–6, 7–6(7-4), [12–10]
10. září 2020 Caslano, Švýcarsko antuka Rakousko David Pichler Francie Antoine Cornut-Chauvinc
Francie Harold Mayot
7–5, 6–4
11. září 2020 Monastir, Tunisko tvrdý Rakousko David Pichler Argentina Fermin Tenti
Argentina Ignacio Monzon
6–4, 6–1
12. prosinec 2020 Monastir, Tunisko tvrdý Rakousko David Pichler Tunisko Skander Mansouri
Německo Mats Rosenkranz
6–2, 7–6(14–12)
13. prosinec 2020 Monastir, Tunisko tvrdý Rakousko David Pichler Tunisko Skander Mansouri
Francie Dan Added
7–6(9–7), 6–3
14. prosinec 2020 Monastir, Tunisko tvrdý Rakousko David Pichler USA Alexander Kotzen
Francie Constant Dela Bassetiere
6–2, 6–2
15. leden 2021 Monastir, Tunisko tvrdý Rakousko David Pichler Francie Benjamin Pietri
Francie Théo Arribagé
6–4, 7–6(7–5)
16. únor 2021 Monastir, Tunisko tvrdý Tunisko Skander Mansouri Japonsko Naoki Nakagawa
Japonsko Rjóta Tanuma
6–0, 7–5
17. únor 2021 Monastir, Tunisko tvrdý Tunisko Skander Mansouri Francie Lilian Marmousez
Francie Giovanni Mpetshi Perricard
6–2, 5–7, [11–9]
18. duben 2021 Biel, Švýcarsko tvrdý Rakousko Maximilian Neuchrist Francie Lilian Marmousez
Francie Giovanni Mpetshi Perricard
6–3, 4–6, [10–2]
1. listopad 2021 Helsinky, Finsko tvrdý (h) Rakousko Lucas Miedler Finsko Harri Heliövaara
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–3, 7–6(7–2)
2. prosinec 2021 Forlì, Itálie tvrdý (h) Rakousko Lucas Miedler Itálie Marco Bortolotti
Španělsko Sergio Martos Gornés
6-4, 6-2
3. únor 2022 Bengalúr, Indie tvrdý Indie Ardžun Kadhe Indie Saketh Myneni
Indie Ramkumar Ramanathan
6–3, 6–7(4–7), [10–7]
4. duben 2022 Ostrava, Česko antuka Rakousko Lucas Miedler USA Hunter Reese
Nizozemsko Sem Verbeek
7–6(7–5), 7–5
5. červenec 2022 Tampere, Finsko antuka Rakousko Lucas Miedler Polsko Karol Drzewiecki
Finsko Patrik Niklas-Salminen
7–6(7–3), 6–1
6. srpen 2022 Como, Itálie antuka Rakousko Lucas Miedler Jamajka Dustin Brown
Německo Julian Lenz
6–1, 7–6(7–3)
7. září 2022 Tulln an der Donau, Rakousko antuka Rakousko Lucas Miedler Česko Zdeněk Kolář
Ukrajina Denys Molčanov
6–3, 6–4
8. květen 2023 Cagliari, Itálie antuka Rakousko Lucas Miedler Argentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni
7–6(8–6), 6–3

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Erler na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Alexander Erler na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  2. Alexander Erler na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  3. Alexander Erler na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  4. Alexander Erler & Lucas Miedler Capture Kitzbühel Title. ATP Tour [online]. 2021-07-31 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. 
  5. Alexander Erler and Lucas Miedler Clinch Vienna Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-10-30 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Austrians Erler/Miedler Win Acapulco Doubles Crown In Two Tie-breaks. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-03-05 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Alexander Erler | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Erler and Miedler Win Munich Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Home Favourites Erler/Miedler Clinch Second Kitzbühel Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-05 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]