Thomaz Bellucci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Thomaz Bellucci

Thomaz Bellucci na Wimbledonu 2014
Stát BrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození 30. prosince 1987 (29 let)
Místo narození Tietê, Brazílie
Bydliště São Paulo, Brazílie
Výška 188 cm
Váha 82 kg
Profesionál od 2005
Držení rakety levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 4 877 709 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 195–199
Tituly 4 ATP, 9 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění 21. místo (26. července 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2010, 2011, 2012, 2014, 2016)
French Open 4. kolo (2010)
Wimbledon 3. kolo (2010)
US Open 3. kolo (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry čtvrtfinále (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 54–74
Tituly 1 ATP, 3 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění 70. místo (15. července 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2013)
French Open 1. kolo (2015, 2016)
Wimbledon 2. kolo (2015)
US Open 3. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open semifinále (2011)
Poslední aktualizace: 2017-04-1717. dubna 2017

Thomaz Cocchiarali Bellucci (* 30. prosince 1987 Tietê) je brazilský profesionální tenista, který na mužský okruh vstoupil v roce 2005. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour čtyři turnaje ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal jedenáct titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2010 na 21. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2008 na 115. místě. V juniorské světové klasifikaci ITF figuroval ve dvouhře nejvýše dva týdny po sedmnáctých narozeninách, když mu v lednu 2005 patřilo 15. místo.[2] Trénuje ho João Zwetsch. Dříve tuto roli plnil Daniel Orsanic.[3]

Na grandslamu se v singlu probojoval nejdále do osmifinále French Open 2010 poté, co ve třetím kole jako nasazená dvacet čtyřka přehrál Ivana Ljubičiće a ve čtvrtém nestačil ve třech setech na vítěze Rafaela Nadala. Na pařížském grandslamu pak následující rok došel spolu s australskou hráčkou Jarmilou Gajdošovou do semifinále smíšené čtyřhry, v němž podlehli australsko-americkému páru Casey Dellacquová a Scott Lipsky až v rozhodujícím supertiebreaku těsným rozdílem 12–14.

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

Davis Cup[editovat | editovat zdroj]

V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 zářijovou baráží Světové skupiny proti Rakousku, v níž prohrál s Jürgenem Melzerem. Do dubna 2017 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 21–15 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[4]

Letní olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Brazílii reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde ve dvouhře vypadl v úvodním kole s francouzskou nasazenou pětkou Jo-Wilfriedem Tsongou 1–2 na sety. Spolu s Andrém Sá nastoupil i do mužské čtyřhry, ale v prvním kole podlehli nejvýše nasazeným americkým bratrům Bobu a Miku Bryanovým. Na LOH 2008 v Pekingu vypadl v singlu také v úvodní fázi turnaje se Slovákem Dominikem Hrbatým.

Zúčastnil se také Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru. Ve druhém kole dvouhry přehrál jedenáctého nasazeného Uruguayce Pabla Cuevase a poté belgickou turnajovou osmičku Davida Goffina. Ve čtvrtfinále jej zastavil třetí nasazený Rafael Nadal po třísetovém průběhu. Spolu s Andrém Sá nastoupili do mužské čtyřhry na divokou kartu ITF. V úvodním kole vyřadili druhý nasazený bratrský pár Andy Murray a Jamie Murray, aby poté skončili na raketách Italů Fabia FogninihoAndrease Seppiho.

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (0–0)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (4–4 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 8 (4–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 14. února 2009 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Španělsko Tommy Robredo 6–3, 3–6, 6–4
Vítěz 1. 2. srpna 2009 Gstaad, Švýcarsko antuka Německo Andreas Beck 6–4, 7–6(7–2)
Vítěz 2. 7. února 2010 Santiago, Chile antuka Argentina Juan Mónaco 6–2, 0–6, 6–4
Vítěz 3. 22. července 2012 Gstaad, Švýcarsko (2) antuka Srbsko Janko Tipsarević 6–7(6–8), 6–4, 6–2
Finalista 2. 21. října 2012 Moskva, Rusko tvrdý (h) Itálie Andreas Seppi 6–3, 6–7(3–7), 3–6
Vítěz 4. 23. května 2015 Ženeva, Švýcarsko antuka Portugalsko João Sousa 7–6(7–4), 6–4
Finalista 3. 7. února 2016 Quito, Ekvádor antuka Dominikánská republika Víctor Estrella Burgos 6–4, 6–7(5–7), 2–6
Finalista 4. 16. dubna 2017 Houston, Spojené státy antuka USA Steve Johnson 4–6, 6–4, 6–7(5–7)

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 14. července 2013 Stuttgart, Německo antuka Argentina Facundo Bagnis Polsko Tomasz Bednarek
Polsko Mateusz Kowalczyk
2–6, 6–4, [11–9]
Finalista 1. 6. února 2016 Quito, Ekvádor antuka Brazílie Marcelo Demoliner Španělsko Pablo Carreño Busta
Argentina Guillermo Durán
5–7, 4–6

Tituly na turnajích ATP Challenger Tour[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra (9)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 2. březen 2008 Chile Santiago de Chile antuka Argentina Eduardo Schwank 6–4, 7–6(7–3)
2. 20. duben 2008 Brazílie Florianópolis antuka Brazílie Franco Ferreiro 4–6, 6–4, 6–2
3. 4. květen 2008 Tunisko Tunis antuka Srbsko Dušan Vemić 6–2, 6–4
4. 10. květen 2008 Maroko Rabat antuka Argentina Martín Vassallo Argüello 6–2, 6–2
5. 19. červenec 2009 Itálie Rimini antuka Argentina Juan Pablo Brzezicki 3–6, 6–3, 6–1
6. 1. listopad 2009 Brazílie São Paulo antuka Ekvádor Nicolás Lapentti 6–4, 6–4
7. 7. července 2012 Německo Braunschweig antuka Německo Tobias Kamke 7–6(7–4), 6–3
8. 3. listopadu 2013 Německo Montevideo antuka Argentina Diego Schwartzman 6–4, 6–4
9. 10. července 2016 Německo Braunschweig antuka Španělsko Íñigo Cervantes 6–1, 1–6, 6–3

Čtyřhra (3)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 21. říjen 2007 Kolumbie Bogotá antuka Brazílie Bruno Soares Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Santiago Ventura
6–4, 4–6, [11–9]
2. 4. květen 2008 Tunisko Tunis antuka Brazílie Bruno Soares Švýcarsko Jean-Claude Scherrer
Francie Nicolas Tourte
6–3, 6–4
3. 28. září 2014 Francie Orléans tvrdý (h) Brazílie André Sá USA James Cerretani
Švédsko Andreas Siljeström
5–7, 6–4, [10–8]

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 1447. 864. 578. 199. 90. 36. 31. 37. 33. 125. 65. 37. 61.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 1072. 915. 745. 299. 151. 482. 178. 208. 212. 80. 461. 151. 102.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thomaz Bellucci na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) Thomaz Bellucci na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2017-04-1717. dubna 2017
  2. ITF Juniors Profile Page for Bellucci, accessed 5/15/08
  3. (anglicky) Thomaz Bellucci na stránkách ATP Tour, přístup: 2017-04-1717. dubna 2017
  4. (anglicky) Thomaz Bellucci na stránkách Davis Cupu, přístup: 2017-04-1717. dubna 2017

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]