David Goffin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
David Goffin

David Goffin na US Open 2016
Přezdívka La Goff[1]
Stát BelgieBelgie Belgie
Datum narození 7. prosince 1990 (26 let)[1]
Místo narození Rocourt, Belgie[1]
Bydliště Lutych, Belgie[1]
Výška 180 cm[1]
Váha 68 kg[1]
Profesionál od 2009
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 8 635 195 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 173–116
Tituly 4 ATP, 6 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění 7. místo (20. listopadu 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2017)
French Open čtvrtfinále (2016)
Wimbledon 4. kolo (2015, 2016)
US Open 4. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů finále (2017)
Olympijské hry 3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 4–20
Tituly 0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění 249. místo (9. května 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2013)
US Open 1. kolo (2012, 2015)
Týmové soutěže
Davis Cup finále (2015, 2017)
Poslední aktualizace: 2017-11-2222. listopadu 2017

David Goffin (* 7. prosince 1990 Rocourt) je belgický profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour čtyři turnaje ve dvouhře. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal dvanáct titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2] V únoru 2017 se stal prvním Belgičanem, který pronikl do elitní světové desítky singlového žebříčku ATP, když mu patřila 10. příčka.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2017 na 7. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2016 na 249. místě. Trénuje ho Thierry Van Cleemput.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře probojoval do čtvrtfinále French Open 2016, kde skončil na raketě Dominic Thiem a podruhé během Australian Open 2017, aby jej zastavil Grigor Dimitrov. Ve finále Turnaje mistrů 2017 jej pak opět zdolal Bulhar Grigor Dimitrov.

V belgickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2012 glasgowským čtvrtfinále 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Velké Británii, v němž zvítězil ve dvouhře a prohrál ve čtyřhře. Belgičané zvítězili 4:1 na zápasy. V roce 2015 dovedl v roli týmové jedničky družstvo do světového finále, v němž Belgii porazila Velká Británie 3:1 na zápasy. V Davis Cupu 2017 se stal opět lídrem týmu, který po dvou letech zopakoval finálovou účast po vítězství nad Austrálií 3:2 na zápasy. Do listopadu 2017 v soutěži nastoupil k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 19–3 ve dvouhře a 0–3 ve čtyřhře.[4]

Belgii reprezentoval na londýnských Letních olympijských hrách 2012, kde v mužské dvouhře vypadl v úvodním kole s devátým nasazeným Argentincem Juanem Mónacem. Zúčastnil se také Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, když do dvouhry nastupoval jako turnajová osmička. Ve třetí fázi však podlehl Brazilci Thomazi Belluccimu.

V roce 2014 získal od Asociace tenisových profesionálů cenu za Návrat roku.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Rocourtu, na předměstí třetího největšího belgického města Lutychu, otci Michelovi a matce Francoise Goffinovým.[1] Má jednoho bratra Simona.[1] K tenisu ho v šesti letech přivedl otec Michel, který je tenisovým trenérem v lutyšském oddílu.[1] Nejraději hraje na kurtech tvrdého podkladu.[1] Mezi jeho koníčky patří například golf.[1] Když vyrůstal, byl jeho idolem švýcarský tenista Roger Federer, sám k tomu řekl: „Když jsem byl mladý, měl jsem v pokoji spoustu obrázků s jeho podobiznami.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

První zápas na ATP Tour vyhrál na čennaíském turnaji Chennai Open 2011, když porazil indickou jedničku Somdeva Devvarmana po setech 6–2, 6–4. Ve druhém kole pak nestačil na Srba Janka Tipsareviće dvakrát 7–6.[2]

V sezóně 2012 se poprvé probojoval do čtvrtfinále turnaje ATP na Chennai Open poté, co přehrál Xaviera Malisse a Andrease Becka. Debutový start v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal na French Open, kam prošel z kvalifikace jako šťastný poražený. V úvodním kole vyřadil po pětisetové bitvě dvacátého třetího nasazeného Radka Štěpánka. Ve druhém si poradil s Francouzem Arnaudem Clémentem a ve třetím s Polákem Kubotem. Zastavil jej až v osmifinále třetí nasazený Roger Federer.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře poprvé probojoval do osmifinále na French Open 2012, kde do hlavní soutěže prošel jako šťastný poražený z kvalifikace. Skončil na raketě třetího nasazeného Švýcara Rogera Federera ve čtyřech setech. Mezi poslední šestnáctku se podíval také ve Wimbledonu 2015 a Wimbledonu 2016. Čtvrtfinalistou se stal na French Open 2016 a Australian Open 2017.

Bekhend na French Open 2015

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval v srpnu na antukovém Austrian Open Kitzbühel 2014, když si ve finále poradil s rakouským hráčem Dominicem Thiemem ve třech setech. O měsíc a půl později triumfoval na halovém Open de Moselle 2014 v Metách. Jako osmý nasazený zdolal v boji o titul Portugalce Joãa Sousu 6–4 a 6–3.

Ve třetím kole římského Mastersu Internazionali BNL d'Italia 2016 vyřadil po 49 minutách osmého hráče světa Tomáše Berdycha po setech 6–0 a 6–0. Jednalo se o nejtěžší porážku českého tenisty v kariéře – včetně juniorské dráhy, když v zápase uhrál patnáct míčů a ve druhé sadě nevyužil tři brejkboly. Dvanáctý nasazený Belgičan si připsal teprve třetí vítězství nad hráčem Top 10 a proti této skupině soupeřů snížil výrazně pasivní zápasovou bilanci na 3–26. Člen první světové desítky naposledy předtím neuhrál žádný game v semifinále Turnaje mistrů 2005, když devátý muž klasifikace Gastón Gaudio nestačil na světovou jedničku Rogera Federera.[5][6] Ve čtvrtfinále však Goffin odešel poražen od skotské světové trojky Andy Murrayho po dvousetovém průběhu.

Třetí singlový titul vybojoval na ATP Shenzhen Open 2017 v Šen-čenu, kde startoval jako druhý nasazený. Po volném losu na jeho raketě skončili Rus Jevgenij Donskoj, americká turnajová osmička Donald Young a v semifinále překvapení soutěže Henri Laaksonen ze Švýcarska. V závěrečném duelu zdolal ukrajinskou turnajovou pětku Alexandra Dolgopolova po třísetovém průběhu. Klíčovým momentem se stal prolomený servis Dolgopolova v rozhodující sadě, kterým se Belgičan ujal vedení 4–3 na gamy. Titulem tak přerušil šňůru šesti finálových porážek.[7]

Jako přímý účastník Turnaje mistrů debutoval na londýnském ATP Finals 2017, kde předcházející ročník odehrál jeden zápas z pozice náhradníka. V základní skupině poprvé v kariéře porazil světovou jedničku, Španěla Rafaela Nadala, který následně z turnaje odstoupil pro kolenní zranění. Výhra nad Dominicem Thiemem mu zajistila postup do semifinále. V duelu proti bulharskému šestému hráči žebříčku Grigoru Dimitrovovi uhrál jen dva gamy. Z druhé místa Samprasovy skupiny postoupil do semifinále, kde za 1.45 hodin překvapivě zdolal světovou dvojku Rogera Federera, přestože ztratil úvodní set. Jednalo se o jeho první vítězství nad Švýcarem po sérii šesti vzájemných porážek. Oplatil mu tím hladkou porážku ze semifinále říjnového Swiss Indoors 2017.[8][9] Goffin se stal pátým tenistou, jenž dokázal na témže turnaji porazit Nadala i Federera, respektive druhým takovým hráčem v rámci Turnaje mistrů, když v tomto ohledu navázal na Nikolaje Davyděnka a rok 2009. Ve finále se podruhé střetl s Dimitrovem, jemuž podlehl po třísetovém boji. Bulhar navýšil aktivní bilanci vzájemných zápasů na 8–1. V následném vydání žebříčku ATP z 20. listopadu 2017 se belgický tenista poprvé v kariéře posunul na 7. místo.[10]

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Turnaj mistrů (0–1 D)
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP World Tour 500 (1–3 D)
ATP World Tour 250 (3–3 D)
Tituly dle povrchu
Tvrdý (3–5 D)
Antuka (1–1 D)
Tráva (0–1 D)
Koberec (0–0)
Tituly dle prostředí
Hala (1–4 D)
Venku (3–3 D)

Dvouhra: 11 (4–7)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 1. 2. srpna 2014 Kitzbühel, Rakousko antuka Rakousko Dominic Thiem 4–6, 6–1, 6–3
Vítěz 2. 21. září 2014 Mety, Francie tvrdý (h) Portugalsko João Sousa 6–4, 6–3
Finalista 1. 26. října 2014 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Švýcarsko Roger Federer 2–6, 2–6
Finalista 2. 14. června 2015 Rosmalen, Nizozemsko tráva Francie Nicolas Mahut 6–7(1–7), 1–6
Finalista 3. 2. srpna 2015 Gstaad, Švýcarsko antuka Rakousko Dominic Thiem 5–7, 2–6
Finalista 4. 9. října 2016 Tokio, Japonsko tvrdý Austrálie Nick Kyrgios 6–4, 3–6, 5–7
Finalista 5. 12. února 2017 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Bulharsko Grigor Dimitrov 5–7, 4–6
Finalista 6. 19. února 2017 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Francie Jo-Wilfried Tsonga 6–4, 4–6, 1–6
Vítěz 3. 1. října 2017 Šen-čen, ČLR tvrdý Ukrajina Alexandr Dolgopolov 6–4, 6–7(5–7), 6–3
Vítěz 4. 8. října 2017 Tokio, Japonsko tvrdý Francie Adrian Mannarino 6–3, 7–5
Finalista 7. 2017-11-1919. listopadu 2017 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) Bulharsko Grigor Dimitrov 5–7, 6–4, 3–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (6 D)
Futures (6 D; 2 Č)

Dvouhra: 12[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
1. 21. září 2008 Cefalonia, Řecko tvrdý Belgie Germain Gigounon 6–1, 6–2
2. 11. července 2010 Roemerberg, Německo antuka Francie Éric Prodon bez boje
3. 15. srpna 2010 Eupen, Belgie antuka Německo Peter Torebko 6–3, 4–6, 6–3
4. 17. října 2010 Saint-Dizier, Francie tvrdý Švýcarsko Adrien Bossel 6–4, 7–5
5. 23. října 2011 La Roche-sur-Yon, Francie tvrdý (h) Německo Peter Torebko 6–2, 1–6, 7–64
6. 30. října 2011 Rodez, Francie tvrdý (h) Španělsko Adrián Menéndez-Maceiras 6–3, 6–2
1. 1. dubna 2012 Le Gosier, Francie tvrdý Německo Mischa Zverev 6–2, 6–2
2. 30. září 2012 Orléans, Francie tvrdý Belgie Ruben Bemelmans 6–4, 3–6, 6–3
3. 21. července 2013 Eskişehir, Turecko tvrdý Turecko Marsel İlhan 4–6, 7–5, 6–2
4. 13. července 2014 Scheveningen, Nizozemsko antuka Německo Andreas Beck 6–3, 6–2
5. 20. července 2014 Poznaň, Polsko antuka Slovinsko Blaž Rola 6–4, 6–2
6. 27. července 2014 Tampere, Finsko antuka Finsko Jarkko Nieminen 7–6(7–3), 6–3

Vítězství nad hráči z Top 10[editovat | editovat zdroj]

Č. hráč ATP turnaj povrch fáze skóre Goffin
2014
1. Kanada Milos Raonic 9. Swiss Indoors, Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) čtvrtfinále 6–7(3–7), 6–3, 6–4 28.
2016
2. Švýcarsko Stan Wawrinka 4. Indian Wells, Spojené státy tvrdý 4. kolo 6–3, 5–7, 7–6(7–5) 18.
3. Československo Tomáš Berdych 8. Rome Masters, Řím, Itálie antuka 3. kolo 6–0, 6–0 43.
4. Francie Gaël Monfils 8. Šanghaj, Šanghaj, ČLR tvrdý 3. kolo 4–6, 6–4, 6–2 12.
2017
5. Rakousko Dominic Thiem 8. Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý 4. kolo 5–7, 7–6(7–4), 6–2, 6–2 11.
6. Rakousko Dominic Thiem 9. Monte-Carlo, Monako antuka 3. kolo 7–6(7–4), 4–6, 6–3 13.
7. Srbsko Novak Djoković 2. Monte-Carlo, Monako antuka čtvrtfinále 6–2, 3–6, 7–5 13.
8. Kanada Milos Raonic 6. Madrid, Španělsko antuka 3. kolo 6–4, 6–2 10.
9. Španělsko Rafael Nadal 1. Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) zákl. skupina 7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–4 8.
10. Rakousko Dominic Thiem 4. Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) zákl. skupina 6–4, 6–1 8.
11. Švýcarsko Roger Federer 2. Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) semifinále 2–6, 6–3, 6–4 8.

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 711. 309. 229. 174. 46. 113. 22. 16. 11. 7.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 1107. 1525. 632. 957. 1282. 1266. 377. 571.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Goffin na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m (anglicky) David Goffin na stránkách ATP Tour, přístup: 3. srpna 2015
  2. a b (anglicky) David Goffin na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2017-11-2222. listopadu 2017
  3. David Goffin Breaks Top 10 and Makes History, Tennis Channel, 20. února 2017.
  4. (anglicky) David Goffin na stránkách Davis Cupu, přístup: 2017-10-055. října 2017
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Řím: Berdych utrpěl nejpotupnější porážku kariéry, Federer prohrál s Thiemem [online]. Tenisportal.cz, 2016-05-12, [cit. 2016-05-12]. Dostupné online.  
  6. ATP Staff. Murray Moves Into Rome QFs [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-05-12, [cit. 2016-05-12]. Dostupné online.  
  7. ZABLOUDIL, Luboš. Goffin v Shenzhenu přerušil sérii šesti finálových nezdarů a má třetí titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-10-01, [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  8. ZABLOUDIL, Luboš. Goffinova pohádka! V Londýně porazil i Federera a je ve finále Turnaje mistrů! [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-18, [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  9. Federer To Make Record 15th Appearance At Nitto ATP Finals [online]. [cit. 2017-11-17]. [1]. (anglicky) 
  10. ZABLOUDIL, Luboš. Dimitrovova tečka za životní sezonou? Triumf na Turnaji mistrů! [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-19, [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]