Dominic Thiem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dominic Thiem
Dominic Thiem ve Wimbledonu 2017
Přezdívka Dominator[1]
Stát RakouskoRakousko Rakousko
Datum narození 3. září 1993 (26 let)[1]
Místo narození Vídeňské Nové Město, Rakousko[1]
Bydliště Lichtenworth, Rakousko[1]
Výška 185 cm[1]
Váha 82 kg[1]
Profesionál od 2011
Držení rakety pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek 19 337 022 USD
Tenisová raketa Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů 275–148
Tituly 16 ATP, 2 challengery, 5 Futures
Nejvyšší umístění 4. místo (6. listopadu 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2017, 2018)
French Open finále (2018, 2019)
Wimbledon 4. kolo (2017)
US Open čtvrtfinále (2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů základní skupina (2016, 2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 39–70
Tituly 0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění 67. místo (7. října 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2016)
French Open 1. kolo (2014, 2015, 2016)
Wimbledon 2. kolo (2014)
US Open 2. kolo (2014, 2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20191028a28. října 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominic Thiem (* 3. září 1993 Vídeňské Nové Město) je rakouský profesionální tenista, který se profesionálem stal v roce 2011. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour šestnáct singlových turnajů, první z nich na antukovém Open de Nice Côte d’Azur 2015. V roce 2019 poprvé triumfoval v sérii Masters na BNP Paribas Open. Na challengerech ATPokruhu Futures získal sedm titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2017 na 4. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2019 na 67. místě.[1] Trénují ho krajan Günther Bresnik a od února 2019 také chilský olympijský vítěz Nicolás Massú.[1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v lednu 2011 na 2. příčce.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se v letech 2018 a 2019 probojoval do finále dvouhry pařížského French Open, kde nestačil na Španěla Rafaela Nadala.

V juniorské kategorii si v roce 2011 zahrál finále dvouhry na French Open, v němž podlehl Američanu Bjornu Fratangelovi poměrem gamů 6–8 až v rozhodující sadě.[3]

V rakouském daviscupovém týmu debutoval jako 20letý v roce 2014 utkáním zóny Evropy a Afriky proti Slovensku, když nastoupil do prvního zápasu proti Norbertu Gombosovi, se kterým prohrál ve čtyřech setech. Rakousko v sérii prohrálo 1:4 na zápasy.[4] Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 8–3 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[5]

Praktikuje agresivní celodvorcový tenis od základní čáry s tvrdým jednoručným bekhendem. Média ho označila za možného Nadalova nástupce a oficiální web Roland-Garros mu přiřkl nálepku „dědic trůnu“.[6]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Pochází z rodiny tenisových trenérů otce Wolfganga Thiema a matky Karin Thiemové.[1] Tenis začal hrát v šesti letech.[1] Má mladšího bratra Moritze, který je školákem a doufá, že se jednou stane profesionálním tenistou jako bratr Dominic.[1] Když vyrůstal, byly jeho idoly rakouští tenisté Stefan Koubek a Jürgen Melzer.[1] Oblíbeným úderem je pro něj forhend, antuka zase neoblíbenějším povrchem.[1] Thiem je velký fotbalový fanoušek, jehož oblíbeným klubem je londýnská Chelsea, také rád sleduje skoky na lyžích.[1] Mluví německy a anglicky.[1]

V lednu 2018 oficiálně potvrdil médiím partnerský vztah s tenistkou Kristinou Mladenovicovou z Francie, který začal v roce 2017.[7]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Ve svém prvním grandslamovém finále na French Open 2018 podlehl Nadalovi. Stal se tak prvním Rakušanem ve finále grandslamové dvouhry od roku 1995 a Thomase Mustera.

Sedmou singlovou trofej získal na MercedesCupu 2016 ve Stuttgartu, kde jako světová sedmička v semifinále odvrátil dva mečboly nejvýše nasazenému Rogeru Federerovi a zdolal jej ve třech sadách. Ve finále pak přehrál Němce Philippa Kohlschreibera po třísetovém průběhu. Po turnaji tak měl ze všech hráčů nejvíce – 45 vítězných zápasů v sezóně 2016 a jako první vybojoval tituly na všech třech površích: antuce, tvrdém i trávě. Tím se stal dvacátým devátým tenistou otevřené éry (od května 1968) a teprve devátým aktivním, kterému se tento výkon podařil v rámci jedné sezóny. K finanční odměně obdržel také vůz Mercedes-Benz SL 500.[8]

V sezóně 2017 se stal jediným hráčem, který na antuce porazil Španěla Rafaela Nadala, když jej vyřadil ve čtvrtfinále květnového Rome Masters 2017. Oplatil mu tak prohru z finále předcházejícího Mutua Madrid Open 2017. Španěl jej pak přehrál v semifinále French Open 2017 a deklasoval během Monte-Carlo Rolex Masters 2018. Nadalovu antukovou neporazitelnost čítající 21 zápasů a 50 setů, trvající od Rome Masters 2017, ukončil Thiem ve čtvrtfinále Mutua Madrid Open 2018, čímž jej připravil o post světové jedničky. Snížil tak pasivní vzájemnou bilanci utkání na 3–6 a po Djokovićovi a Gaudiovi se stal třetím tenistou na okruhu ATP Tour, který mallorského rodáka na antuce porazil alespoň třikrát.[9] Po semifinálové výhře nad jihoafrickou světovou osmičkou Kevinem Andersonem prošel druhý rok za sebou do finále madridského Mastersu. V něm nestačil na druhého nasazeného 21letého Němce Alexandra Zvereva po dvousetovém průběhu.[10]

Do prvního grandslamového finále prošel na French Open 2018 po výhrách nad světovou trojkou Alexandrem Zverevem a italským překvapením turnaje Marcem Cecchinatem. V boji o titul nestačil na desetinásobného vítěze a světovou jedničku Nadala ve třech setech. Stal se tak prvním rakouským tenistou v singlovém finále grandslam od roku 1995, kdy si o titul na French Open zahrál Thomas Muster. Pařížská prohra znamenala zvýraznění pasivního poměru vzájemných zápasů proti Španělovi na 3–7. Z osmého místa žebříčku postoupil o jednu příčku výše.[11]

V roli sedmého nasazeného zavítal na březnový BNP Paribas Open 2019 do Indian Wells, na němž poprvé triumfoval v sérii Masters. Dvě předchozí finále této kategorie prohrál. Do závěrečného urtkání prošel po vyrovnaném duelu s Kanaďanem Milosem Raonicem. V něm poté zdolal turnajovou čtyřku Rogera Federera ve třech sadách. Stal se prvním rakouským šampionem turnaje Masters od Thomase Mustera na Miami Masters 1997. Poprvé v kariéře na tvrdém povrchu zdolal hráče z elitní světové trojky a přerušil Federerovu devítizápasovou neporazitelnost.[12]

V semifinále dubnového Barcelona Open Banco Sabadell 2019 vyřadil trojnásobného obhájce a druhého hráče světa Rafaela Nadala. Na antuce jej tak porazil počtvrté. To se na okruhu před ním podařilo pouze Djokovićovi. Pasivní bilanci vzájemných utkání snížil na 4–8.[13] Ve finále pak přehrál ruskou turnajovou sedmičku Daniila Medveděva po dvousetovém průběhu. Aktivní poměr vzájemných zápasů navýšil na 2–0 a dosáhl na třináctý singlový titul, z toho osmý antukový.[14] Nadal mu porážku oplatil na French Open 2019, kde jej druhý rok v řadě zdolal ve finále. Thiem mu jako jediný odebral na turnaji set. Již v semifinále potřetí v kariéře vyřadil úřadující světovou jedničku, tentokrát Novaka Djokoviće po petisetové bitvě.[15] Říjnovou účast na Erste Bank Open 2019 v rodné Vídni, kde startoval podeváté, proměnil v šestnáctý kariérní titul. Ve finále zdolal 27letého Argentince Diega Schwartzmana po třísetovém průběhu a poprvé v rámci jedné sezóny si připsal páté turnajové vítězství. Vylepšil tak své čtvrtfinálové účasti z let 2013 a 2018.[16]

Trenérské vedení[editovat | editovat zdroj]

Od devíti let jej koučuje krajan Günther Bresnik, s nímž se zná od útlého dětství. Kontakt navázali, když otec začal v roce 1997 trénovat ve vídeňské Bresnikově tenisové akademii.[17][18] V únoru 2019 se členem trenérského týmu stal chilský olympijský vítěz Nicolás Massú.[1]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok Grand Slam povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 2018 French Open antuka Španělsko Rafael Nadal 4–6, 3–6, 2–6
Finalista 2019 French Open antuka Španělsko Rafael Nadal 3–6, 7–5, 1–6, 1–6

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–2 D)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–2 D; 0–1 Č)
ATP Tour 500 (5–1 D)
ATP Tour 250 (10–3 D; 0–2 Č)

Dvouhra: 24 (16–8)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 2. srpna 2014 Kitzbühel, Rakousko antuka Belgie David Goffin 6–4, 1–6, 3–6
Vítěz 1. 23. května 2015 Nice, Francie antuka Argentina Leonardo Mayer 6–7(8–10), 7–5, 7–6(7–2)
Vítěz 2. 26. července 2015 Umag, Chorvatsko antuka Portugalsko João Sousa 6–4, 6–1
Vítěz 3. 2. srpna 2015 Gstaad, Švýcarsko antuka Belgie David Goffin 7–5, 6–2
Vítěz 4. 14. února 2016 Buenos Aires, Argentina antuka Španělsko Nicolás Almagro 7–6(7–2), 3–6, 7–6(7–4)
Vítěz 5. 27. února 2016 Acapulco, Mexiko tvrdý Austrálie Bernard Tomic 7–6(8–6), 4–6, 6–3
Finalista 2. 1. května 2016 Mnichov, Německo antuka Německo Philipp Kohlschreiber 6–7(7–9), 6–4, 6–7(4–7)
Vítěz 6. 21. května 2016 Nice, Francie (2) antuka Německo Alexander Zverev 6–3, 3–6, 6–0
Vítěz 7. 12. června 2016 Stuttgart, Německo tráva Německo Philipp Kohlschreiber 6–7(2–7), 6–4, 6–4
Finalista 3. 25. září 2016 Mety, Francie tvrdý (h) Francie Lucas Pouille 6–7(5–7), 2–6
Vítěz 8. 26. února 2017 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Španělsko Pablo Carreño Busta 7–5, 6–4
Finalista 4. 30. dubna 2017 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Rafael Nadal 4–6, 1–6
Finalista 5. 14. května 2017 Madrid, Španělsko antuka Španělsko Rafael Nadal 6–7(8–10), 4–6
Vítěz 9. 12. února 2018 Buenos Aires, Argentina (2) antuka Slovinsko Aljaž Bedene 6–2, 6–4
Finalista 6. 13. května 2018 Madrid, Španělsko (2) antuka Německo Alexander Zverev 4–6, 4–6
Vítěz 10. 26. května 2018 Lyon, Francie antuka Francie Gilles Simon 3–6, 7–6(7–1), 6–1
Finalista 7. 10. června 2018 French Open, Paříž, Francie antuka Španělsko Rafael Nadal 4–6, 3–6, 2–6
Vítěz 11. 23. září 2018 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Slovensko Martin Kližan 6–3, 6–1
Vítěz 12. 17. března 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Švýcarsko Roger Federer 3–6, 6–3, 7–5
Vítěz 13. 28. dubna 2018 Barcelona, Španělsko antuka Rusko Daniil Medveděv 6–4, 6–0
Finalista 8. 9. června 2019 French Open, Paříž, Francie antuka Španělsko Rafael Nadal 3–6, 7–5, 1–6, 1–6
Vítěz 14. 4. srpna 2019 Kitzbühel, Rakousko antuka Španělsko Albert Ramos-Viñolas 7–6(7–0), 6–1
Vítěz 15. 6. října 2019 Peking, Čína tvrdý Řecko Stefanos Tsitsipas 3–6, 6–4, 6–1
Vítěz 16. 27. října 2019 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Argentina Diego Schwartzman 3–6, 6–4, 6–3

Čtyřhra: 3 (0–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 1. 23. července 2016 Kitzbühel, Rakousko antuka Rakousko Dennis Novak Nizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–2, 3–6, [9–11]
Finalista 2. 17. února 2019 Buenos Aires, Argentina antuka Argentina Diego Schwartzman Argentina Máximo González
Argentina Horacio Zeballos
1–6, 1–6
Finalista 3. 11. května 2019 Madrid, Španělsko antuka Argentina Diego Schwartzman Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
2–6, 3–6

Vítězství nad hráči Top 10[editovat | editovat zdroj]

Přehled
Sezóna 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Celkem
Vítězství 1 0 5 4 5 6 21
Vítězství
Č. hráč ATP turnaj povrch fáze skóre Thiem
2014
1. Švýcarsko Stan Wawrinka 3. Madrid Open, Madrid, Španělsko antuka 2. kolo 1–6, 6–2, 6–4 70.
2016
2. Španělsko Rafael Nadal 5. Argentina Open, Buenos Aires, Argentina antuka semifinále 6–4, 4–6, 7–6(7–4) 19.
3. Španělsko David Ferrer 6. Rio Open, Rio de Janeiro, Brazílie antuka čtvrtfinále 6–3, 6–2 19.
4. Švýcarsko Roger Federer 2. Italian Open, Řím, Itálie antuka 3. kolo 7–6(7–2), 6–4 15.
5. Švýcarsko Roger Federer 3. MercedesCup, Stuttgart, Německo tráva semifinále 3–6, 7–6(9–7), 6–4 7.
6. Francie Gaël Monfils 6. ATP World Tour Finals, Londýn, Spojené království tvrdý (h) zákl. skupina 6–3, 1–6, 6–4 9.
2017
7. Spojené království Andy Murray 1. Barcelona Open, Barcelona, Španělsko antuka semifinále 6–2, 3–6, 6–4 9.
8. Španělsko Rafael Nadal 4. Rome Masters, Řím, Itálie antuka čtvrtfinále 6–4, 6–3 7.
9. Srbsko Novak Djoković 2. French Open, Paříž, Francie antuka čtvrtfinále 7–6(7–5), 6–3, 6–0 7.
10. Španělsko Pablo Carreño Busta 10. ATP Finals, Londýn, Spojené království tvrdý (h) zákl. skupina 6–3, 3–6, 6–4 4.
2018
11. Španělsko Rafael Nadal 1. Madrid Open, Madrid, Španělsko antuka čtvrtfinále 7–5, 6–3 7.
12. Jihoafrická republika Kevin Anderson 8. Madrid Open, Madrid, Španělsko antuka semifinále 6–4, 6–2 7.
13. Německo Alexander Zverev 3. French Open, Paříž, Francie antuka čtvrtfinále 6–4, 6–2, 6–1 8.
14. Jihoafrická republika Kevin Anderson 5. US Open, New York, Spojené státy tvrdý 4. kolo 7–5, 6–2, 7–6(7–2) 9.
15. Japonsko Kei Nišikori 9. ATP Finals, Londýn, Spojené království tvrdý (h) zákl. skupina 6–1, 6–4 8.
2019
16. Švýcarsko Roger Federer 4. BNP Paribas Open, Indian Wells, Spojené státy tvrdý finále 3–6, 6–3, 7–5 8.
17. Španělsko Rafael Nadal 2. Barcelona Open, Barcelona, Španělsko antuka semifinále 6–4, 6–4 5.
18. Švýcarsko Roger Federer 3. Mutua Madrid Open, Madrid, Španělsko antuka čtvrtfinále 3–6, 7–6(13–11), 6–4 5.
19. Srbsko Novak Djoković 1. French Open, Paříž, Francie antuka semifinále 6–2, 3–6, 7–5, 5–7, 7–5 4.
20. Rusko Karen Chačanov 9. China Open, Peking, Čína tvrdý semifinále 2–6, 7–6(7–5), 7–5 5.
21. Řecko Stefanos Tsitsipas 7. China Open, Peking, Čína tvrdý finále 3–6, 6–4, 6–1 5.

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 2011 French Open antuka USA Bjorn Fratangelo 6–3, 3–6, 6–8

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 915. 640. 405. 121. 39. 20. 8. 5. 8.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 685. 428. 257. 257. 94. 269. 178.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dominic Thiem na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p (anglicky) Dominic Thiem na stránkách ATP Tour, přístup: 20191007a7. října 2019
  2. (anglicky) Dominic Thiem na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20191028a28. října 2019
  3. Roland Garros Junior Championships 2011 [online]. ITF. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SVK d. AUT 4-1 in SVK [online]. Davis Cup [cit. 2015-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Dominic THIEM [online]. Davis Cup [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Heirs to the throne, Part IV: Dominic Thiem - Roland-Garros - The 2019 Roland-Garros Tournament official site [online]. www.rolandgarros.com [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. as. Tenisové hvězdy Thiem a Mladenovic: Proč rok tajili, že jsou milenci? [online]. iSport.cz, 2018-01-04 [cit. 2018-08-16]. Dostupné online. 
  8. ATP Staff. Thiem Wins Fourth Title Of Year In Stuttgart [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-06-13 [cit. 2016-06-14]. Dostupné online. 
  9. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal přišel s Thiemem o antukovou neporazitelnost a ztratí post jedničky [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-10 [cit. 2018-05-11]. Dostupné online. 
  10. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Bez ztráty setu a podání! Zverev po výhře nad Thiemem ovládl letošní Masters v Madridu [online]. MADRID: TenisPortal.cz, 2018-05-13 [cit. 2018-05-15]. Dostupné online. 
  11. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal bez problémů přehrál Thiema a má 11. trofej z Roland Garros! [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-10 [cit. 2018-06-11]. Dostupné online. 
  12. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Thiem v Indian Wells zdolal Federera a má první titul z Masters! [online]. TenisPortal.cz, 2019-03-17 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  13. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Thiem má už čtvrtý antukový skalp Nadala a v Barceloně si zahraje o titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-27 [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. 
  14. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Thiem vyhrál bez ztráty setu turnaj ATP 500 v Barceloně. Ve finále přehrál Medveděva [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-28 [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  15. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Nadal má 12. titul z Roland Garros. Tolik trofejí z jednoho grandslamu nikdo nemá [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-09 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  16. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Thiem dobyl domácí halu ve Vídni a poprvé vyhrál pět turnajů během jedné sezony [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-27 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  17. Five questions with Dominic Thiem [online]. ESPN, 2014-03-12 [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Thein coach Günter Bresnik Dostupné online. The New York Times, cit. [11-06-2017] (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]