Juan Martín del Potro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Juan Martín del Potro

Juan Martin del Potro ve Wimbledonu 2016
Přezdívka The Tower, La torre de Tandil, Delpo
Stát ArgentinaArgentina Argentina
Datum narození 23. září 1988 (27 let)
Místo narození Tandil, Argentina
Bydliště Tandil, Argentina
Výška 198 cm
Váha 97 kg
Profesionál od 2005
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 15 663 682 USD
Tenisová raketa Wilson K Six One 95
Dvouhra
Poměr zápasů 332–137
Tituly 18 ATP
Nejvyšší umístění 4. místo (11. ledna 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2009, 2012)
French Open semifinále (2009)
Wimbledon semifinále (2013)
US Open vítěz (2009)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů finále (2009)
Olympijské hry Stříbrná olympijská medaile stříbro (2016)
Bronzová olympijská medaile bronz (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 36–32
Tituly 1 ATP, 2 challengery
Nejvyšší umístění 105. místo (25. května 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open 1. kolo (2006, 2007)
Wimbledon 1. kolo (2007, 2008)
Poslední aktualizace: 15. srpna 2016
Přehled medailí
Letní olympijské hry
stříbro Rio de Janeiro 2016 dvouhra mužů
bronz Londýn 2012 dvouhra mužů

Juan Martín del Potro, často přezdívaný jako „Delpo“[1] (* 23. září 1988 Tandil) je argentinský tenista, stříbrný olympijský medailista z Riodejaneirských her a bronzový medailista z Londýnských her. Profesionální kariéru zahájil v sezóně 2005. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour osmnáct turnajů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal šest titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2010 na 4. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2009 na 105. místě. Trénuje ho Franco Davin. Poté, co ve světové klasifikaci dosáhl svého maxima, musel vynechat většinu sezóny 2010 pro dlouhodobé zranění zápěstí.[2]

Tenis začal hrát v sedmi letech.[3] Debutové utkání v mužské soutěži odehrál v roce 2004, kdy mu bylo patnáct let.[4] V sezóně 2008 vytvořil druhou nejdelší sérii vítězných zápasů a druhou nejdelší mezi hráči do 20 let v otevřené éře, když neprohrál 23 utkání v řadě během šesti turnajů. Rekordmanem v této statistice je Rafael Nadal.[4]

Premiérový grandslamový titul si připsal na US Open 2009, když v semifinále porazil Nadala a v pětisetové bitvě o titul pak Rogera Federera. Stal se tak prvním tenistou, který oba hráče zdolal na jediném Grand Slamu. Až do zisku Wawrinkova premiérového majoru v lednu 2014 byl jediným hráčem mimo tzv. „velkou čtyřku“ – Djokoviće, Nadala, Federera a Murrayho, který od roku 2005 dokázal vyhrát singlový grandslamový titul. Představuje druhého Argentince a pátého nejmladšího šampióna na US Open v otevřené éře tenisu.[5] V roce 2009 jej ve finále londýnského Turnaje mistrů zdolal Rus Nikolaj Davyděnko.

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 prvním kolem Světové skupiny proti Rakousku, v němž vyhrál dvouhru nad Jürgenem Melzerem. Do září 2014 v soutěži nastoupil k desíti mezistátním utkáním s bilancí 12–4 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře. Na olympiádě v Rio De Janeiro 2016 dokázal v 1.kole porazit Novaka Djokovice 2-0 na sety.

Argentinu reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012Londýnu, kde v mužské dvouhře vybojoval bronzovou medaili po výhře nad Srbem Novakem Djokovićem. Do smíšené čtyřhry nastoupil s Giselou Dulkovou, aby soutěž opustili ve čtvrtfinále po prohře od třetího nasazeného amerického páru Lisa Raymondová a Mike Bryan.

Zúčastnil se také riodejaneirských Her XXXI. olympiády, kde v úvodním kole dvouhry opět zdolal světovou jedničku Djokoviće a v semifinále přešel přes Rafaela Nadala. V utkání o zlato pak podlehl obhájci trofeje a světové dvojce Andymu Murraymu po čtyřsetovém průběhu 7–5, 4–6, 6–2, 7–5. Finálové drama trvalo přes čtyři hodiny a oba aktéři si patnáctkrát prolomili svá podání. Argentinec hrál pod žebříčkovou ochranou, když se na dvorce vrátil v únoru 2016 po dlouhodobém zranění zápěstí. Během turnaje mu patřila 141. příčka na žebříčku.[6] Spolu s Máximem Gonzálezem skončili v mužské čtyřhře ve druhém kole na raketách španělského páru a pozdějších olympijských vítězů Marca Lópeze a Rafaela Nadala.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1988 v Tandil do rodiny veterináře a poloprofesionálního hráče rugby Daniela del Potra.[3][7] Matka Patricia del Potrová je pedagožka. Má mladší sestru Julietu del Potrovou. Vyjma rodné španělštiny hovoří také anglicky a částečně italsky.[8]

Prvním trenérem v dětství se stal Marcelo Gómez, který vedl v Tandilu narozené hráče Juana Mónaca, Mariana Zabaletu a Máxima Gonzáleze.[3] Jeho tenisový talent rozpoznal bývalý italský tenista Ugo Colombini, který jej v počáteční fázi rozvíjející se kariéry trénoval a k roku 2012 stále působil ve funkci del Potrova tenisového agenta.[9]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 1 finále (1 vítězství)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 2009 US Open tvrdý Švýcarsko Roger Federer 3–6, 7–6(7–5), 4–6, 7–6(7–4), 6–2

Zápasy o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 2 (1 stříbro, 1 bronz)[editovat | editovat zdroj]

Medaile Datum Turnaj Povrch Soupeř Výsledek
Bronz 5. srpna 2012 Londýn, Spojené království tráva Srbsko Novak Djoković 7–5, 6–4
Stříbro 14. srpna 2016 Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý Spojené království Andy Murray 5–7, 6–4, 2–6, 5–7

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 D)
Stříbro na letních olympijských hrách (1 D)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–1 D)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–3 D)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (8–2 D)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (9–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 26 (18–8)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Finalista Výsledek
Vítěz 1. 2008-07-1313. července 2008 Německo Stuttgart antuka Francie Gasquet, RichardRichard Gasquet 6–4, 7–5
Vítěz 2. 2008-07-2020. července 2008 Rakousko Kitzbühel antuka Rakousko Melzer, JürgenJürgen Melzer 6–2, 6–1
Vítěz 3. 2008-08-1010. srpna 2008 USA Los Angeles tvrdý USA Roddick, AndyAndy Roddick 6–1, 7–6(7–2)
Vítěz 4. 2008-08-1717. srpna 2008 USA Washington, D.C. tvrdý Srbsko Troicki, ViktorViktor Troicki 6–3, 6–3
Finalista 1. 2008-10-055. října 2008 Japonsko Tokio tvrdý Česko Berdych, TomášTomáš Berdych 1–6, 4–6
Vítěz 5. 2009-01-1717. ledna 2009 Nový Zéland Auckland tvrdý USA Querrey, SamSam Querrey 6–4, 6–4
Vítěz 6. 2009-08-099. srpna 2009 USA Washington, D.C. (2) tvrdý USA Roddick, AndyAndy Roddick 3–6, 7–5, 7–6(8–6)
Finalista 2. 2009-08-1616. srpna 2009 Kanada Montreal tvrdý Spojené království Murray, AndyAndy Murray 7–6(7–4), 6–7(3–7), 1–6
Vítěz 7. 2009-09-1414. září 2009 USA New York tvrdý Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer 3–6, 7–6(7–5), 4–6, 7–6(7–4), 6–2
Finalista 3. 2009-11-2929. listopadu 2009 Spojené království Londýn – Turnaj mistrů tvrdý (h) Rusko Davyděnko, NikolajNikolaj Davyděnko 3–6, 4–6
Vítěz 8. 2011-02-2727. února 2011 USA Delray Beach tvrdý Srbsko Tipsarević, JankoJanko Tipsarević 6–4, 6–4
Vítěz 9. 2011-05-011. května 2011 Portugalsko Estoril antuka Španělsko Verdasco, FernandoFernando Verdasco 6–2, 6–2
Finalista 4. 2011-10-3030. října 2011 Rakousko Vídeň tvrdý (h) Francie Tsonga, Jo-WilfriedJo-Wilfried Tsonga 7–6(7–5), 3–6, 4–6
Finalista 5. 2012-02-1919. února 2012 Nizozemsko Rotterdam tvrdý (h) Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer 1–6, 4–6
Vítěz 10. 2012-02-2626. února 2012 Francie Marseille tvrdý (h) Francie Michaël Llodra 6–4, 6–4
Vítěz 11. 2012-05-066. května 2012 Portugalsko Estoril (2) antuka Francie Gasquet, RichardRichard Gasquet 6–4, 6–2
Vítěz 12. 2012-10-2121. října 2012 Rakousko Vídeň tvrdý (h) Slovinsko Žemlja, GregaGrega Žemlja 7–5, 6–3
Vítěz 13. 2012-10-2828. října 2012 Švýcarsko Basilej tvrdý (h) Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer 6–4, 6–7(5–7), 7–6(7–3)
Vítěz 14. 2013-02-1717. února 2013 Nizozemsko Rotterdam tvrdý (h) Francie Benneteau, JulienJulien Benneteau 7–6(7–2), 6–3
Finalista 6. 2013-03-1717. března 2013 USA Indian Wells tvrdý Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal 6–4, 3–6, 4–6
Vítěz 15. 2013-08-044. srpna 2013 USA Washington (3) tvrdý USA Isner, JohnJohn Isner 3–6, 6–1, 6–2
Vítěz 16. 2013-10-066. října 2013 Japonsko Tokio (2) tvrdý Kanada Raonic, MilosMilos Raonic 7–6(7–5), 7–5
Finalista 7. 2013-10-1313. října 2013 Čína Šanghaj tvrdý Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković 6–1, 3–6, 7–6(7–3)
Vítěz 17. 2013-10-2727. října 2013 Švýcarsko Basilej (2) tvrdý (h) Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer 7–6(7–3), 2–6, 6–4
Vítěz 18. 2014-01-1111. ledna 2014 Austrálie Sydney tvrdý Austrálie Tomic, BernardBernard Tomic 6–3, 6–1
Finalista 8. 14. srpna 2016 Brazílie Rio de Janeiro – LOH tvrdý Spojené království Andy Murray 5–7, 6–4, 2–6, 5–7

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. 2007-07-3030. července 2007 USA Indianapolis tvrdý USA Parrott, TravisTravis Parrott Rusko Gabašvili, TeimurazTeimuraz Gabašvili
Chorvatsko Karlović, IvoIvo Karlović
3–6, 6–2, [10–6]

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Pořadí 1077. 159. 91. 44. 9. 5. 257. 11. 7. 5. 138. 581.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Pořadí 1568. 283. 254. 178. 268. 118. 185. 554. 781. 575.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan Martín del Potro na anglické Wikipedii.

  1. Gustavo Goitia."Delpo's ad: Landing a blow for Argentina", ESPN, 2009-09-15. Ověřeno k 2009-09-28. 
  2. http://espndeportes.espn.go.com/news/story?id=1013782&s=ten&type=story
  3. a b c Greg Bishop."Town of Red Meat and Tennis Raises Another Star", New York Times, 2009-09-07. Ověřeno k 2009-09-14. 
  4. a b Del Potro Captures Fourth Straight ATP Title [online]. 2008-08-17, [cit. 2008-08-28]. [1]. (anglicky) 
  5. ATP Staff. Del Potro stuns Federer to win title [online]. ATP World Tour, 2009-09-14, [cit. 2009-10-04]. [2]. (anglicky) 
  6. Murray - Del Potro 7:5, 4:6, 6:2, 7:5. Murray po velké bitvě s Del Potrem jako první tenista v historii OH obhájil zlato! [online]. Sport.cz, 2016-08-14, rev. 2016-08-15, [cit. 2016-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  7. Mariano Przybylski."Trama secreta de la final", Revista Noticias. Ověřeno k 2009-08-24.Spanish 
  8. "ATP World Tour profile", ATP World Tour. Ověřeno k 2009-09-14. 
  9. "Del Potro ničí soupeře. Jako Sampras", Denik Sport, 2009-07-10. Ověřeno k 2009-08-21.Czech 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]