Juan Martín del Potro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Juan Martín del Potro
Juan Martin del Potro ve Wimbledonu 2016
Přezdívka The Tower, La torre de Tandil, Delpo
Stát ArgentinaArgentina Argentina
Datum narození 23. září 1988 (30 let)
Místo narození Tandil, Argentina
Bydliště Tandil, Argentina
Výška 198 cm
Váha 97 kg
Profesionál od 2005
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 24 368 923 USD
Tenisová raketa Wilson K Six One 95
Dvouhra
Poměr zápasů 431–169
Tituly 22 ATP
Nejvyšší umístění 3. místo (13. srpna 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2009, 2012)
French Open semifinále (2009)
Wimbledon semifinále (2013)
US Open vítěz (2009)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů finále (2009)
Olympijské hry Stříbrná olympijská medaile stříbro (2016)
Bronzová olympijská medaile bronz (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 40–42
Tituly 1 ATP, 2 challengery
Nejvyšší umístění 105. místo (25. května 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open 1. kolo (2006, 2007)
Wimbledon 1. kolo (2007, 2008)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2018091313. září 2018
Přehled medailí
Letní olympijské hry
stříbro Rio de Janeiro 2016 dvouhra mužů
bronz Londýn 2012 dvouhra mužů

Juan Martín del Potro, přezdívaný jako „Delpo“[1] (* 23. září 1988 Tandil) je argentinský tenista, stříbrný olympijský medailista z Riodejaneirských her a bronzový medailista z Londýnských her. Profesionální kariéru zahájil v sezóně 2005. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour dvacet dva turnajů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal šest titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2018 na 3. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2009 na 105. místě.[3] Trénuje ho Sebastian Prieto. Dříve tuto roli plnil Franco Davin. Poté, co ve světové klasifikaci dosáhl svého maxima, musel vynechat většinu sezóny 2010 pro dlouhodobé zranění zápěstí.

Jediný grandslamový titul si připsal na US Open 2009, když v semifinále porazil Nadala a v pětisetové bitvě o titul pak Rogera Federera. Stal se tak prvním tenistou, který oba hráče zdolal na jediném Grand Slamu. Až do zisku Wawrinkova premiérového majoru v lednu 2014 byl jediným hráčem mimo tzv. „velkou čtyřku“ – Djokoviće, Nadala, Federera a Murrayho, který od roku 2005 dokázal vyhrát singlový grandslamový titul. Představuje druhého Argentince a pátého nejmladšího šampióna na US Open v otevřené éře tenisu.[4] V roce 2009 jej ve finále londýnského Turnaje mistrů zdolal Rus Nikolaj Davyděnko.

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 prvním kolem Světové skupiny proti Rakousku, v němž vyhrál dvouhru nad Jürgenem Melzerem. V roce 2016 plnil roli jedničky družstva, které poprvé historii vyhrálo Davisův pohár a Argentina se stala prvním jihoamerickým šampionem soutěže. V záhřebském finále přehráli Chorvatsko 3:2 na zápasy. Chorvat Marin Čilić byl přitom blízko zisku třetího rozhodujícího bodu, když nad del Potrem vedl již 2–0 na sety. Zbylou sadu se mu však získat nepodařilo a po téměř pětihodiném dramatu odešel poražen. V závěrečné dvouhře již dominoval Argentinec Federico Delbonis.[5] Do dubna 2018 v soutěži nastoupil k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 15–4 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[6]

Argentinu reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012Londýnu, kde v mužské dvouhře vybojoval bronzovou medaili po výhře nad Srbem Novakem Djokovićem. Do smíšené čtyřhry nastoupil s Giselou Dulkovou, aby soutěž opustili ve čtvrtfinále po prohře od třetího nasazeného amerického páru Lisa RaymondováMike Bryan.

Zúčastnil se také riodejaneirských Her XXXI. olympiády, kde v úvodním kole dvouhry opět zdolal světovou jedničku Djokoviće a v semifinále přešel přes Rafaela Nadala. V utkání o zlato pak podlehl obhájci trofeje a světové dvojce Andymu Murraymu po čtyřsetovém průběhu. Finálové drama trvalo přes čtyři hodiny a oba aktéři si patnáctkrát prolomili svá podání. Argentinec hrál pod žebříčkovou ochranou, když se na dvorce vrátil v únoru 2016 po dlouhodobém zranění zápěstí. Během turnaje mu patřila 141. příčka na žebříčku.[7] Spolu s Máximem Gonzálezem skončili v mužské čtyřhře ve druhém kole na raketách španělského páru a pozdějších olympijských vítězů Marca Lópeze a Rafaela Nadala.

Individuální tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Příjem na US Open 2016

Tenis začal hrát v sedmi letech.[8] Debutové utkání v mužské soutěži odehrál v roce 2004, kdy mu bylo patnáct let[9] a první výhru si připsal jako sedmnáctiletý v únoru 2006 nad 117. hráčem klasifikace Albertem Portasem na Delray Beach Open.[10]

V sezóně 2008 vytvořil druhou nejdelší sérii vítězných zápasů, o jedno vítězství více dosáhl Nadal, a v rámci hráčů do 20 let druhou nejdelší sérii v otevřené éře, když neprohrál 23 utkání v řadě během šesti turnajů.[9] Během ní se stal prvním tenistou v historii ATP, který získal první čtyři tituly právě na čtyřech odehraných turnajích, když mezi červencem a srpnem 2008 ovládl v řadě akce ve Stuttgartu, Kitzbühelu, Los Angeles a Washingtonu. Jeho vítězné tažení ukončil až ve čtvrtfinále US Open 2008 Andy Murray. Do elitní světové desítky žebříčku pak debutově pronikl 6. října 2008.

Po dosažení kariérního žebříčkového maxima, kdy v lednu 2010 figuroval na 4. příčce, vynechal většinu sezóny 2010 pro zranění pravého zápěstí.[11][12] Na okruh se vrátil během roku 2011 a v lednu 2014 mu opět patřila 4. příčka. Následně však přerušil kariéru tentokrát pro poranění levého zápěstí, které mu stěžovalo kariéru již od roku 2012.[13]

Po operaci a rekonvalescenci se pokusil odehrát lednové Apia International Sydney 2015Australian Open 2015, ale pokračující bolest v zápěstí jej vyřadila na další rok a vedla opět k chirurgickému zákroku během června 2015.[14] Prvním zápasem po návratu se 15. února 2016 stal vítězný duel proti Denisu Kudlovi na Delray Beach Open 2016.[15] V létě téže sezóny pak odehrál dvě bitvy proti Andymu Murraymu – na letní olympiádě mu podlehl ve finále a o měsíc později Skotovi porážku vrátil v pětisetovém klání glasgowského semifinále Davis Cupu, jež trvalo 5 hodin a 7 minut.

Premiérový titul ze série Masters získal na březnovém BNP Paribas Open 2018 v Indian Wells. Ve čtvrtfinále otočil nepříznivý průběh s Němcem Philippem Kohlschreiberem a po výhře nad Milosem Raonicem počtvrté v kariéře prošel do závěrečného boje o titul. V něm sehrál dramatický třísetový duel proti švýcarské světové jedničce Rogeru Federerovi, když odvrátil tři mečboly.[16][17]

Do druhého kariérního finále grandslamu se probojoval opět ve Flushing Meadows na US Open 2018, kam přijel v roli světové trojky. Po čtvrtfinálové výhře nad jedenáctým nasazeným Johnem Isnerem mu v semifinále vzdal obhájce trofeje a světová jednička Rafael Nadal pro zranění kolena. V duelu Argentinec získal první dvě sady. Na třech ze čtyř předcházejících grandslamů přitom Španěl del Potra vyřadil.[18] V boji o titul pak podlehl šestému nasazenému Srbu Novaku Djokovići po třísetovém průběhu. Srbský šampion navýšil poměr vzájemných duelů na 15–4, z toho dosáhl třinácté výhry v řadě a přeskočil Jihoameričana na žebříčku, když jej vystřídal na 3. příčce.[19][20][21]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1988 v Tandil do rodiny veterináře a poloprofesionálního hráče rugby Daniela del Potra.[8][22] Matka Patricia del Potrová je pedagožka. Má mladší sestru Julietu del Potrovou. Vyjma rodné španělštiny hovoří také anglicky a částečně italsky.[3]

Prvním trenérem v dětství se stal Marcelo Gómez, který vedl v Tandilu narozené hráče Juana Mónaca, Mariana Zabaletu a Máxima Gonzáleze.[8] Jeho tenisový talent rozpoznal bývalý italský tenista Ugo Colombini, který jej v počáteční fázi rozvíjející se kariéry trénoval a poté působil ve funkci del Potrova tenisového agenta.[23]

Vyznáním je římský katolík.[24]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 2009 US Open tvrdý Švýcarsko Roger Federer 3–6, 7–6(7–5), 4–6, 7–6(7–4), 6–2
Finalista 2018 US Open tvrdý Srbsko Novak Djoković 3–6, 6–7(4–7), 3–6

Zápasy o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 2 (1 stříbro, 1 bronz)[editovat | editovat zdroj]

Medaile Datum Turnaj Povrch Soupeř Výsledek
Bronz 5. srpna 2012 Londýn, Spojené království tráva Srbsko Novak Djoković 7–5, 6–4
Stříbro 14. srpna 2016 Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý Spojené království Andy Murray 5–7, 6–4, 2–6, 5–7

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 D)
Stříbro na letních olympijských hrách (1 D)
Turnaj mistrů (0–1 D)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (1–3 D)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (9–4 D)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (11–3 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 35 (22–13)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Finalista Výsledek
Vítěz 1. 2008071313. července 2008 Stuttgart, Německo antuka Francie Gasquet, RichardRichard Gasquet 6–4, 7–5
Vítěz 2. 2008072020. července 2008 Kitzbühel, Rakousko antuka Rakousko Melzer, JürgenJürgen Melzer 6–2, 6–1
Vítěz 3. 2008081010. srpna 2008 Los Angeles, Spojené státy tvrdý USA Roddick, AndyAndy Roddick 6–1, 7–6(7–2)
Vítěz 4. 2008081717. srpna 2008 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Srbsko Troicki, ViktorViktor Troicki 6–3, 6–3
Finalista 1. 200810055. října 2008 Tokio, Japonsko tvrdý Česko Berdych, TomášTomáš Berdych 1–6, 4–6
Vítěz 5. 2009011717. ledna 2009 Auckland, Nový Zéland tvrdý USA Querrey, SamSam Querrey 6–4, 6–4
Vítěz 6. 200908099. srpna 2009 Washington, D.C., Spojené státy (2) tvrdý USA Roddick, AndyAndy Roddick 3–6, 7–5, 7–6(8–6)
Finalista 2. 2009081616. srpna 2009 Montreal, Kanada tvrdý Spojené království Murray, AndyAndy Murray 7–6(7–4), 6–7(3–7), 1–6
Vítěz 7. 2009091414. září 2009 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer 3–6, 7–6(7–5), 4–6, 7–6(7–4), 6–2
Finalista 3. 2009112929. listopadu 2009 Londýn – Turnaj mistrů, Spojené království tvrdý (h) Rusko Davyděnko, NikolajNikolaj Davyděnko 3–6, 4–6
Vítěz 8. 2011022727. února 2011 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Srbsko Tipsarević, JankoJanko Tipsarević 6–4, 6–4
Vítěz 9. 201105011. května 2011 Estoril, Portugalsko antuka Španělsko Verdasco, FernandoFernando Verdasco 6–2, 6–2
Finalista 4. 2011103030. října 2011 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Francie Tsonga, Jo-WilfriedJo-Wilfried Tsonga 7–6(7–5), 3–6, 4–6
Finalista 5. 2012021919. února 2012 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer 1–6, 4–6
Vítěz 10. 2012022626. února 2012 Marseille, Francie tvrdý (h) Francie Michaël Llodra 6–4, 6–4
Vítěz 11. 201205066. května 2012 Estoril, Portugalsko (2) antuka Francie Gasquet, RichardRichard Gasquet 6–4, 6–2
Vítěz 12. 2012102121. října 2012 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Slovinsko Žemlja, GregaGrega Žemlja 7–5, 6–3
Vítěz 13. 2012102828. října 2012 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer 6–4, 6–7(5–7), 7–6(7–3)
Vítěz 14. 2013021717. února 2013 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Francie Benneteau, JulienJulien Benneteau 7–6(7–2), 6–3
Finalista 6. 2013031717. března 2013 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal 6–4, 3–6, 4–6
Vítěz 15. 201308044. srpna 2013 Washington, D.C., Spojené státy (3) tvrdý USA Isner, JohnJohn Isner 3–6, 6–1, 6–2
Vítěz 16. 201310066. října 2013 Tokio, Japonsko (2) tvrdý Kanada Raonic, MilosMilos Raonic 7–6(7–5), 7–5
Finalista 7. 2013101313. října 2013 Šanghaj, ČLR tvrdý Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković 6–1, 3–6, 7–6(7–3)
Vítěz 17. 2013102727. října 2013 Basilej, Švýcarsko (2) tvrdý (h) Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer 7–6(7–3), 2–6, 6–4
Vítěz 18. 2014011111. ledna 2014 Sydney, Austrálie tvrdý Austrálie Tomic, BernardBernard Tomic 6–3, 6–1
Finalista 8. 14. srpna 2016 Rio de Janeiro – LOH, Brazílie tvrdý Spojené království Andy Murray 5–7, 6–4, 2–6, 5–7
Vítěz 19. 2016102323. října 2016 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) USA Jack Sock 7–5, 6–1
Vítěz 20. 2017102222. října 2017 Stockholm, Švédsko (2) tvrdý (h) Bulharsko Grigor Dimitrov 6–4, 6–2
Finalista 9. 29. října 2017 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Švýcarsko Roger Federer 7–6(7–5), 4–6, 3–6
Finalista 10. 13. ledna 2018 Auckland, Nový Zéland tvrdý Španělsko Roberto Bautista Agut 1–6, 6–4, 5–7
Vítěz 21. 5. března 2018 Acapulco, Mexiko tvrdý Jihoafrická republika Kevin Anderson 6–4, 6–4
Vítěz 22. 18. března 2018 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–7(8–10), 7–6(7–2)
Finalista 11. 5. srpna 2018 Los Cabos, Mexiko tvrdý Itálie Fabio Fognini 4–6, 2–6
Finalista 12. 9. září 2018 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Srbsko Novak Djoković 3–6, 6–7(4–7), 3–6
Finalista 13. 7. října 2018 Peking, ČLR tvrdý Gruzie Nikoloz Basilašvili 4–6, 4–6

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. 2007073030. července 2007 Indianapolis, Spojené státy tvrdý USA Parrott, TravisTravis Parrott Rusko Gabašvili, TeimurazTeimuraz Gabašvili
Chorvatsko Karlović, IvoIvo Karlović
3–6, 6–2, [10–6]

Finále soutěží družstev: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráči Finalisté Výsledek
Finalista 1. 21.–23. listopadu 2008 Davis Cup
Mar del Plata, Argentina
tvrdý (h) Argentina David Nalbandian
Argentina José Acasuso
Argentina Agustín Calleri
Španělsko David Ferrer
Španělsko Fernando Verdasco
Španělsko Feliciano López
Španělsko Marcel Granollers
1–3
Finalista 2. 2.–4. prosince 2011 Davis Cup
Sevilla, Španělsko
antuka (h) Argentina Juan Mónaco
Argentina David Nalbandian
Argentina Eduardo Schwank
Španělsko Rafael Nadal
Španělsko David Ferrer
Španělsko Feliciano López
Španělsko Fernando Verdasco
3–2
Vítěz 1. 25.–27. listopadu 2016 Davis Cup
Záhřeb, Chorvatsko
tvrdý (h) Argentina Federico Delbonis
Argentina Leonardo Mayer
Argentina Guido Pella
Chorvatsko Marin Čilić
Chorvatsko Ivo Karlović
Chorvatsko Ivan Dodig
Chorvatsko Franko Škugor
3–2

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 1077. 159. 91. 44. 9. 5. 257. 11. 7. 5. 138. 581. 38. 11.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 1568. 283. 254. 178. 268. 118. 185. 554. 781. 575. 354. 313.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan Martín del Potro na anglické Wikipedii.

  1. Gustavo Goitia. Delpo's ad: Landing a blow for Argentina [online]. ESPN, 2009-09-15 [cit. 2009-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. (anglicky) Juan Martín del Potro na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2018081414. srpna 2018
  3. a b (anglicky) Juan Martín del Potro na stránkách ATP Tour, přístup: 2018081414. srpna 2018
  4. ATP Staff. Del Potro stuns Federer to win title [online]. ATP World Tour, 2009-09-14 [cit. 2009-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. iDNES.cz, ČTK. Davis Cup patří Argentině. Chorvatskou zkázu dokonal Delbonis. iDNES.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  6. (anglicky) Juan Martín del Potro na stránkách Davis Cupu, přístup: 2018031818. března 2018
  7. Murray - Del Potro 7:5, 4:6, 6:2, 7:5. Murray po velké bitvě s Del Potrem jako první tenista v historii OH obhájil zlato! [online]. Sport.cz, 2016-08-14, rev. 2016-08-15 [cit. 2016-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b c Greg Bishop. Town of Red Meat and Tennis Raises Another Star [online]. New York Times, 2009-09-07 [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b Del Potro Captures Fourth Straight ATP Title [online]. 2008-08-17 [cit. 2008-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. US Open 2009: Juan Martín del Potro factfile [online]. London: 15-09-2009 [cit. 2009-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Del Potro se operó muñeca en EE.UU [online]. 2010-05-05 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Juan Martin del Potro beats Bernard Tomic in Sydney final [online]. BBC Sport, 2014-01-11 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Juan Martin del Potro receiving treatment for wrist injury | SI.com [online]. 2014-01-28 [cit. 2016-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 6-4-2014. (anglicky) 
  14. Juan Martin del Potro to make return at Delray Beach [online]. BBC Sport, 2016-02-03 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Del Potro Returns To Action In Delray Beach [online]. ATP [cit. 2016-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Del Potro unikl Federerovi z mečbolů, připravil mu první prohru v sezoně a poprvé vyhrál turnaj Masters! [online]. TenisPortal.cz, 2018-03-18, rev. 2018-03-19 [cit. 2018-03-19]. Dostupné online. 
  17. Juan Martín del Potro beats Roger Federer at Indian Wells for first Masters title [online]. The Guardian, 18-03-2018 [cit. 2018-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Nadal kvůli kolenu vzdal Del Potrovi, Djokovič neztratil s Nišikorim set [online]. Tenisportal.cz, 2018-09-07 [cit. 2018-09-08]. Dostupné online. 
  19. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Djokovič s Del Potrem neztratil set a slaví 14. grandslamový triumf [online]. Tenisportal.cz, 2018-09-09 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. 
  20. Novak Djokovic beats Juan Martin del Potro to win title [online]. BBC Sport, 09-09-2018 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Novak Djokovic powers past Juan Martín del Potro to win third US Open [online]. Guardian, 10-09-2018 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Mariano Przybylski. Trama secreta de la final [online]. Revista Noticias [cit. 2009-08-24]. Dostupné v archivu. (Spanish) 
  23. Del Potro ničí soupeře. Jako Sampras [online]. Denik Sport, 2009-07-10 [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (Czech) 
  24. Juan Martin del Potro: 'To win, first you have to know how to lose' | Profiles | News [online]. The Independent [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]