Austrian Open Kitzbühel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Austrian Open Kitzbühel
Generali Open
Tennis Stadium Kitzbühel

Založeno1945
OdehránoGenerali Open Kitzbühel 2022
MístoKitzbühel, RakouskoRakousko Rakousko
DějištěTennis Stadium Kitzbühel
Souřadnice
Povrchantuka / venku
Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace597 500 EUR
Prize money534 555 EUR
Obdobíčervenec a srpen
ATP Tour
1990–1997ATP World Series
1998–2008ATP International Series Gold
2009ATP Tour 250
2010ATP Challenger Tour
2011–ATP Tour 250

www.generaliopen.com/de/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rakušan Thomas Muster, vítěz 1993

Austrian Open Kitzbühel, oficiálně Generali Open, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v rakouském Kitzbühelu, který byl založen v roce 1945. Od 70. let do sezóny 1989 se konal v rámci okruhu Grand Prix, aby se v roce 1990 začlenil do nově vzniklé túry ATP, organizované Asociací tenisových profesionálů. Mezi lety 1999–2008 patřil do zlaté série ATP International Series Gold. Od sezóny 2009 se s jednoletou výjimkou řadí do kategorie ATP Tour 250.

Probíhá v červenci či srpnu na otevřených antukových dvorcích v komplexu Tennis Stadium Kitzbühel, jenž leží v ulici Kapserfeld. Centrální stadion postavený v roce 1991 má kapacitu 6,4 tisíce diváků.[1] Náklady na rekonstrukci do roku 2019 činily 5,2 milionu eur.[2]

Do soutěže dvouhry nastupuje dvacet osm singlistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. Nejvyšší počet čtyř singlových trofejí vyhrál argentinský tenista Guillermo Vilas.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Antukový kitzbühelský turnaj byl hrán již od roku 1895 jako Austrian International Championships. Moderní tenisový turnaj pak vznikl po konci druhé světové války v roce 1945. Interní spor místních sportovních funkcionářů vyvrcholil na podzim 1956, kdy byl v Kitzbühelu založen nový tenisový klub a prezidentem zvolen Hans Zwerger. Do té doby turnaj organizovala tenisová sekce klubu kitzbühelských zimních sportů. Následný rychlý rozmach a zvýšení konkurence vedly k tomu, že rakouský tenisový svaz již v roce 1959 přiznal alpské události status mezinárodního mistrovství Rakouska.

Příchod otevřené éry vytvořil tlak na zvyšující se finanční náklady včetně odměn hráčů. V závěru roku 1970 se tak silným partnerem stal první rakouský výrobce tenisových raket HEAD, což v letech 1971–1993 odrážel název turnaje Head Cup. Jeho úvodní ročník 1971 disponoval prize money 25 tisíc dolarů. Od 70. let dvacátého století se událost etablovala jako součást okruhu Grand Prix. Se založením ATP Tour v roce 1990 byl turnaj začleněn do jeho kalendáře v rámci kategorie World Series. Kitzbühelský klub uzavřel roku 1991 pod vedením prezidenta Klause Lacknera a ředitele turnaje Hellmutha Dietera Küchenmeistera původně desetileté partnerství s rumunským podnikatelem Ionem Țiriacem. Hlavním sponzorem se roku 1994 stala pojišťovna Generali, která tuto funkci plnila třináct sezón.[3] V roce 1997 pak pořadatelé navýšili odměny na 535 tisíc dolarů, což vedlo k vzestupu významu události. Od sezóny 1999 získali licenci na pořadatelství ve vyšší kategorii, zlaté sérii ATP International Series Gold. To se odrazilo i v dalším růstu finančních prémií na 700 tisíc dolarů v roce 2000 a 900 tisíc dolarů v sezóně 2002, rekordní částky v celé historii turnaje.

S rekonstrukcí kategorií ATP od sezóny 2009, a na pozadí světové finanční krize, získala kitzbühelská místo v nižší kategorii ATP Tour 250. Během prosince 2009 pak odkoupil pořadatelskou licenci obnovený Open de Nice Côte d’Azur. V roce 2010 se tak v Kitzbühelu uskutečnil pouze challenger. Organizátorům se však podařilo získat nového finančního partnera, internetovou sázkovou společnost bet-at-home.com, a v sezóně 2011 se událost vrátila na túru ATP do kategorie 250. Ředitelem turnaje se od daného ročníku stal bývalý daviscupový reprezentant Alexander Antonitsch.[4] V sezóně 2015 na pozici generálního sponzora spolupráci obnovila pojišťovací síť Generali Group.[3]

Vývoj názvu turnaje[editovat | editovat zdroj]

Němec Florian Mayer, 2004
  • 1945–1970: Alpenländer-Pokal
  • 1971–1988: Head Cup, partner HEAD
  • 1989–1993: Philips Head Cup, partneři Philips a HEAD
  • 1994–2006: Generali Open, partner Generali
  • 2007–2008: Austrian Open
  • 2009: Interwetten Austrian Open, partner Interwetten
  • 2010: Austrian Open
  • 2011–2014: bet-at-home Cup, partner bet-at-home.com
  • od 2015: Generali Open, partner Generali

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítěz finalista výsledek
1945 USA K. Denis
1946 Rakousko Kurt Eggert
1947 Rakousko Franz Weihs
1948 Rakousko Lubomir Czaikovsky
1949 Německo Willi Stingl Rakousko Lubomir Czaikovsky 6–1, 6–2, 6–3
1950 Rakousko Lubomir Czaikovsky
1951 Rakousko Alfred Huber Jugoslávie Milan Branovic 6–3, 6–3
1952 Jugoslávie Milan Petrović
1953 turnaj se nekonal
1954 USA Malcolm Fox
1955 Jugoslávie Milan Petrović
1956 Německo Milan Petrovic
1957 Jihoafrická republika Trevor Fancutt
1958 Belgie Jacques Brichant
1959 USA Budge Patty
1960 Francie Pierre Darmon Austrálie Roy Emerson
1961 Austrálie Roy Emerson Austrálie Rod Laver 6–3, 6–3, 3–6, 0–6, 6–2
1962 Německo Christian Kuhnke
1963 Německo Christian Kuhnke
1964 Německo Christian Kuhnke
1965 Německo Wilhelm Bungert
1966 Německo Wilhelm Bungert
1967 Austrálie Martin Mulligan Německo Wilhelm Bungert 6–2, 6–2, 2–6, 6–4
1968 Austrálie Martin Mulligan Německo Wilhelm Bungert 6–2, 6–2, 6–3
1969 Španělský stát Manuel Santana Španělský stát Manuel Orantes 6–4, 6–2, 6–3
1970 Jugoslávie Željko Franulović Austrálie John Alexander 6–4, 9–7, 6–4
1971 USA Clark Graebner
Španělský stát Manuel Orantes
6–1, 7–5, 6–7, 6–7, 4–4,
nedohráno pro tmu
1972 Austrálie Colin Dibley Austrálie Dick Crealy 6–1, 6–3, 6–4
1973 Španělský stát Manuel Orantes
Mexiko Raúl Ramírez
nehráno pro déšť
1974 Maďarsko Balázs Taróczy Nový Zéland Onny Parun 6–1, 6–4, 6–4
1975 Itálie Adriano Panatta Československo Jan Kodeš 2–6, 6–2, 7–5, 6–4
1976 Španělský stát Manuel Orantes Československo Jan Kodeš 7–6, 6–2, 7–6
1977 Argentina Guillermo Vilas Československo Jan Kodeš 5–7, 6–2, 4–6, 6–3, 6–2
1978 Nový Zéland Chris Lewis Československo Vladimír Zedník 6–1, 6–4, 6–0
1979 USA Vitas Gerulaitis Československo Pavel Složil 6–2, 6–2, 6–4
1980 Argentina Guillermo Vilas Československo Ivan Lendl 6–3, 6–2, 6–2
1981 Austrálie John Fitzgerald Argentina Guillermo Vilas 3–6, 6–3, 7–5
1982 Argentina Guillermo Vilas Brazílie Marcos Hocevar 7–6, 6–1
1983 Argentina Guillermo Vilas Francie Henri Leconte 7–6, 4–6, 6–4
1984 Španělsko José Higueras Paraguay Víctor Pecci 7–5, 3–6, 6–1
1985 Československo Pavel Složil Německo Michael Westphal 7–5, 6–2
1986 Československo Miloslav Mečíř Ekvádor Andrés Gómez 6–4, 4–6, 6–1, 2–6, 6–3
1987 Španělsko Emilio Sánchez Česko Miloslav Mečíř 6–4, 6–1, 4–6, 6–1
1988 Švédsko Kent Carlsson Španělsko Emilio Sánchez 6–1, 6–1, 4–6, 4–6, 6–3
1989 Španělsko Emilio Sánchez Argentina Martín Jaite 7–6, 6–1, 2–6, 6–2
1990 Argentina Horacio de la Peña Česko Karel Nováček 6–4, 7–6, 2–6, 6–2
1991 Československo Karel Nováček Švédsko Magnus Gustafsson 7–6(7–2), 7–6(7–4), 6–2
1992 USA Pete Sampras Argentina Alberto Mancini 6–3, 7–5, 6–3
1993 Rakousko Thomas Muster Španělsko Javier Sánchez 6–3, 7–5, 6–4
1994 Chorvatsko Goran Ivanišević Francie Fabrice Santoro 6–2, 4–6, 4–6, 6–3, 6–2
1995 Španělsko Albert Costa Rakousko Thomas Muster 4–6, 6–4, 7–6(7–3), 2–6, 6–4
1996 Španělsko Alberto Berasategui Španělsko Àlex Corretja 6–2, 6–4, 6–4
1997 Belgie Filip Dewulf Španělsko Julián Alonso 7–6(7–2), 6–4, 6–1
1998 Španělsko Albert Costa Itálie Andrea Gaudenzi 6–2, 1–6, 6–2, 3–6, 6–1
1999 Španělsko Albert Costa Španělsko Fernando Vicente 7–5, 6–2, 6–7(5–7), 7–6(7–4)
2000 Španělsko Àlex Corretja Španělsko Emilio Benfele Álvarez 6–3, 6–1, 3–0skreč
2001 Ekvádor Nicolás Lapentti Španělsko Albert Costa 1–6, 6–4, 7–5, 7–5
2002 Španělsko Àlex Corretja Španělsko Juan Carlos Ferrero 6–4, 6–1, 6–3
2003 Argentina Guillermo Coria Chile Nicolás Massú 6–1, 6–4, 6–2
2004 Chile Nicolás Massú Argentina Gastón Gaudio 7–6(7–3), 6–4
2005 Argentina Gastón Gaudio Španělsko Fernando Verdasco 2–6, 6–2, 6–4, 6–4
2006 Argentina Agustín Calleri Argentina Juan Ignacio Chela 7–6(11–9), 6–2, 6–3
2007 Argentina Juan Mónaco Itálie Potito Starace 5–7, 6–3, 6–4
2008 Argentina Juan Martín del Potro Rakousko Jürgen Melzer 6–2, 6–1
2009 Španělsko Guillermo García-López Francie Julien Benneteau 3–6, 7–6(7–1), 6–3
2010 Itálie Andreas Seppi Rumunsko Victor Crivoi 6–2, 6–1
2011 Nizozemsko Robin Haase Španělsko Albert Montañés 6–4, 4–6, 6–1
2012 Nizozemsko Robin Haase Německo Philipp Kohlschreiber 6–7(2–7), 6–3, 6–2
2013 Španělsko Marcel Granollers Argentina Juan Mónaco 0–6, 7–6(7–3), 6–4
2014 Belgie David Goffin Rakousko Dominic Thiem 4–6, 6–1, 6–3
2015 Německo Philipp Kohlschreiber Francie Paul-Henri Mathieu 2–6, 6–2, 6–2
2016 Itálie Paolo Lorenzi Gruzie Nikoloz Basilašvili 6–3, 6–4
2017 Německo Philipp Kohlschreiber Portugalsko João Sousa 6–3, 6–4
2018 Slovensko Martin Kližan Uzbekistán Denis Istomin 6–2, 6–2
2019 Rakousko Dominic Thiem Španělsko Albert Ramos-Viñolas 7–6(7–0), 6–1
2020 Srbsko Miomir Kecmanović Německo Yannick Hanfmann 6–4, 6–4
2021 Norsko Casper Ruud Španělsko Pedro Martínez 6–1, 4–6, 6–3
2022 Španělsko Roberto Bautista Agut Rakousko Filip Misolic 6–2, 6–2

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězové finalisté výsledek
1970 Austrálie John Alexander
Austrálie Phil Dent
Jugoslávie Željko Franulović
Československo Jan Kodeš
10–8, 6–2, 6–4
1971 USA Clark Graebner
Rumunsko Ion Țiriac
1972 Německo Jürgen Fassbender
Německo Hans-Jürgen Pohmann
Austrálie Malcolm J. Anderson
Austrálie Geoff Masters
7–6, 6–4, 6–4
1973 USA Jim McManus
Mexiko Raúl Ramírez
Brazílie Jose Mandarino
Argentina Tito Vázquez
6–2, 6–2, 6–3
1974 Kolumbie Iván Molina
Kolumbie Jairo Velasco, st.
Československo František Pála
Maďarsko Balázs Taróczy
2–6, 7–6, 6–4, 6–4
1975 Itálie Paolo Bertolucci
Itálie Adriano Panatta
Francie Patrice Dominguez
Francie François Jauffret
6–2, 6–2, 7–6
1976 Československo Jiří Hřebec
Československo Jan Kodeš
Německo Jürgen Fassbender
Německo Hans-Jürgen Pohmann
6–7, 6–2, 6–4
1977 Spojené království Buster Mottram
Spojené království Roger Taylor
Spojené království Colin Dowdeswell
Austrálie Chris Kachel
7–6, 6–4
1978 USA Mike Fishbach
Nový Zéland Chris Lewis
Československo Pavel Hutka
Československo Pavel Složil
6–7, 6–4, 6–3
1979 Jugoslávie Željko Franulović
Švýcarsko Heinz Günthardt
Austrálie Dick Crealy
Itálie Antonio Zugarelli
6–2, 6–4
1980 Austrálie David Carter
Austrálie Paul Kronk
Jugoslávie Marko Ostoja
Nizozemsko Louk Sanders
7–6, 6–1
1981 Austrálie David Carter
Austrálie Paul Kronk
Jugoslávie Marko Ostoja
Nizozemsko Louk Sanders
7–6, 6–1
1982 Austrálie Mark Edmondson
Austrálie Kim Warwick
Austrálie Rod Frawley
Československo Pavel Složil
7–6, 6–1
1983 Polsko Wojciech Fibak
Česko Pavel Složil
Spojené království Colin Dowdeswell
Maďarsko Zoltán Kuhárszky
7–5, 6–2
1984 Francie Henri Leconte
Francie Pascal Portes
Spojené království Colin Dowdeswell
Polsko Wojciech Fibak
2–6, 7–6, 7–6
1985 Španělsko Emilio Sánchez
Španělsko Sergio Casal
Itálie Paolo Canè
Itálie Claudio Panatta
6–3, 3–6, 6–2
1986 Švýcarsko Heinz Günthardt
Československo Tomáš Šmíd
Chile Hans Gildemeister
Ekvádor Andrés Gómez
4–6, 6–3, 7–6
1987 Španělsko Emilio Sánchez
Španělsko Sergio Casal
Československo Miloslav Mečíř
Československo Tomáš Šmíd
7–6, 7–6
1988 Španělsko Emilio Sánchez
Španělsko Sergio Casal
Švédsko Joakim Nyström
Itálie Claudio Panatta
6–4, 7–5
1989 Španělsko Emilio Sánchez
Španělsko Javier Sánchez
Československo Petr Korda
Československo Tomáš Šmíd
7–5, 7–6
1990 Španělsko Javier Sánchez
Francie Éric Winogradsky
Španělsko Francisco Clavet
Rakousko Horst Skoff
7–6, 6–2
1991 Španělsko Tomás Carbonell
Španělsko Francisco Roig
Peru Pablo Arraya
Sovětský svaz Dmitrij Poljakov
6–7, 6–2, 6–4
1992 Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
Argentina Horacio de la Peña
Československo Vojtěch Flégl
6–1, 6–2
1993 Argentina Juan Garat
Argentina Roberto Saad
Jihoafrická republika Marius Barnard
USA Tom Mercer
4–6, 6–3, 3–6
1994 Jižní Afrika David Adams
Rusko Andrej Ol'chovskij
Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
6–1, 6–2
1995 USA Francisco Montana
USA Greg Van Emburgh
Španělsko Jordi Arrese
Austrálie Wayne Arthurs
6–7, 6–3, 7–6
1996 Belgie Libor Pimek
Jižní Afrika Byron Talbot
Jižní Afrika David Adams
Nizozemsko Menno Oosting
7–6, 6–3
1997 Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Richard Fromberg
Rakousko Thomas Buchmayer
Rakousko Thomas Strengberger
6–4, 6–3
1998 Nizozemsko Tom Kempers
Argentina Daniel Orsanic
Austrálie Joshua Eagle
Austrálie Andrew Kratzmann
6–3, 6–4
1999 Jižní Afrika Chris Haggard
Švédsko Peter Nyborg
Španělsko Álex Calatrava
Jugoslávie Dušan Vemić
6–3, 6–7(4–7), 7–6(7–4)
2000 Argentina Pablo Albano
Česko Cyril Suk
Austrálie Joshua Eagle
Austrálie Andrew Florent
6–3, 3–6, 6–3
2001 Španělsko Àlex Corretja
Argentina Luis Lobo
Švédsko Simon Aspelin
Austrálie Andrew Kratzmann
6–1, 6–4
2002 Jižní Afrika Robbie Koenig
Japonsko Thomas Šimada
Argentina Lucas Arnold Ker
Španělsko Àlex Corretja
7–6(7–3), 6–4
2003 Česko Martin Damm
Česko Cyril Suk
Rakousko Jürgen Melzer
Rakousko Alexander Peya
6–4, 6–4
2004 Česko František Čermák
Česko Leoš Friedl
Argentina Lucas Arnold Ker
Argentina Martín García
6–3, 7–5
2005 Česko Leoš Friedl
Rumunsko Andrei Pavel
Belgie Christophe Rochus
Belgie Olivier Rochus
6–2, 6–7, 6–0
2006 Německo Philipp Kohlschreiber
Rakousko Stefan Koubek
Rakousko Oliver Marach
Česko Cyril Suk
6–2, 6–3
2007 Peru Luis Horna
Itálie Potito Starace
Německo Tomas Behrend
Německo Christopher Kas
7–6, 7–6
2008 USA James Cerretani
Rumunsko Victor Hănescu
Argentina Lucas Arnold Ker
Belgie Olivier Rochus
6–3, 7–5
2009 Brazílie Marcelo Melo
Brazílie André Sá
Rumunsko Andrei Pavel
Rumunsko Horia Tecău
7–6(11–9), 6–2, [10–7]
2010 Jamajka Dustin Brown
Nizozemsko Rogier Wassen
Chile Hans Podlipnik Castillo
Rakousko Max Raditschnigg
3–6, 7–5, [10–7]
2011 Itálie Daniele Bracciali
Mexiko Santiago González
Brazílie Franco Ferreiro
Brazílie André Sá
7–6(7–1), 4–6, [11–9]
2012 Česko František Čermák
Rakousko Julian Knowle
Německo Dustin Brown
Austrálie Paul Hanley
7–6(7–4), 3–6, [12–10]
2013 Německo Martin Emmrich
Německo Christopher Kas
Česko František Čermák
Česko Lukáš Dlouhý
6–4, 6–3
2014 Finsko Henri Kontinen
Finsko Jarkko Nieminen
Itálie Daniele Bracciali
Kazachstán Andrej Golubjev
6–1, 6–4
2015 Španělsko Nicolás Almagro
Argentina Carlos Berlocq
Nizozemsko Robin Haase
Finsko Henri Kontinen
5–7, 6–3, [11–9]
2016 Nizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop
Rakousko Dennis Novak
Rakousko Dominic Thiem
2–6, 6–3, [11–9]
2017 Uruguay Pablo Cuevas
Argentina Guillermo Durán
Chile Hans Podlipnik-Castillo
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–4, 4–6, [12–10]
2018 Česko Roman Jebavý
Argentina Andrés Molteni
Itálie Daniele Bracciali
Argentina Federico Delbonis
6–2, 6–4
2019 Rakousko Philipp Oswald
Slovensko Filip Polášek
Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
6–4, 6–4
2020 USA Austin Krajicek
Chorvatsko Franko Škugor
Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
7–6(7–5), 7–5
2021 Rakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
Česko Roman Jebavý
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–5, 7–6(7–5)
2022 Španělsko Pedro Martínez
Itálie Lorenzo Sonego
Německo Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus
5–7, 6–4, [10–8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků ATP Kitzbühel na německé Wikipedii a Austrian Open Kitzbühel na anglické Wikipedii.

  1. Generali Open Austrian Tennis Tournament 2021 [online]. kitzbuehel.net [cit. 2021-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-08. (anglicky) 
  2. NACHRICHTEN, Salzburger. 2019 soll Stadionrenovierung in Kitz Realität werden. www.sn.at [online]. 2018-07-31 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b Generali Group returns as Kitzbühel tennis event title sponsor [online]. Sportbusiness Sponsorship, 2014-12-24 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  4. Verdasco und Gasquet schlagen in Kitzbühel auf. Laola1.at [online]. 2018-06-02 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]