Daviscupový tým Austrálie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Austrálie

Flag of Australia.svg

Kapitán Lleyton Hewitt[1]
Trenér Joshua Eagle[2]
Žebříček ITF 10.
Barvy       zelená
      zlatá
Poprvé v soutěži 1905
(1905–1922 jako Australásie)
Odehraných let 100
Zápasů celkem 262 (190–72)
Roky ve Světové skupině 32 (53–28)
Vítěz 28 (1907, 1908, 1909, 1911,
1914, 1919, 1939, 1950,
1951, 1952, 1953, 1955,
1956, 1957, 1959, 1960,
1961, 1962, 1964, 1965,
1966, 1967, 1973, 1977,
1983, 1986, 1999, 2003)
Finalista 19 (1912, 1920, 1922, 1923,
1924, 1936, 1938, 1946,
1947, 1948, 1949, 1954,
1958, 1963, 1968, 1990,
1993, 2000, 2001)
Nejvíce výher, celkem Lleyton Hewitt (59–21)
Nejvíce výher, dvouhra Lleyton Hewitt (42–14)
Nejvíce výher, čtyřhra Todd Woodbridge (25–7)
Nejlepší pár Woodforde / Woodbridge (14–2)
Nejvíce zápasů Lleyton Hewitt (43)
Nejvíce odehraných let Lleyton Hewitt (19)

Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2019

Vyzývací finále 1922: USA–Austrálie 4:1
Bill Tilden (vlevo) vs. James Anderson, 6–1, 6–2, 6–3

Daviscupový tým Austrálie reprezentuje AustráliiDavisově poháru od roku 1905. Řídící organizací reprezentace je národní tenisový svaz Tennis Australia. V letech 1905–1922 hráli Australané s Novozélanďany ve společném týmu Australasie.

Austrálie představuje po Spojených státech druhé nejúspěšnější družstvo v soutěži. Salátovou mísu získala celkově 28krát, poprvé v roce 1907 především díky Normanu Brooksovi a naposledy v sezóně 2003. Jako poražený finalista odešla 19krát.

Týmovým statistikám vévodí bývalý první hráč žebříčku Lleyton Hewitt, jenž zaznamenal nejvyšší počet 59 vyhraných zápasů, 42 vítězných dvouher a 43 odehraných mezistátních utkání v 19 sezónách. Od roku 2016 působí jako nehrající kapitán družstva. Nejlepším deblovým párem je Mark WoodfordeTodd Woodbridge se 14 výhrami.

Roy Emerson vyhrál jako hráč osm titulů, což představuje absolutní rekord soutěže. Rovněž šestnáct trofejí Harryho Hopmana v roli kapitána je daviscupovým rekordem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1905–1914 startovali australští tenisté ve společném družstvu s Novým Zélandem pod hlavičkou Australasie. Kombinovaná sestava si připsala pět trofejí v ročnících 1907, 1908, 1909, 1911 a 1914. Ačkoli byli novozélandští tenisté způsobilý ke startu za tým, této možnosti využil pouze jediný Novozélanďan Tony Wilding. Sportovci z obou států vytvářeli v prvních dekádách 20. století australasijské výběry ve více sportech.

Po skončení první světové války nastoupili Australané roku 1919 premiérově jako samostatné družstvo, které danou sezónu vybojovalo trofej.[3] Mezinárodní tenisová federace pak Austrálii připisuje všechny výsledky, které dosáhla v rámci Australásie.

Roku 1951 se zformovala australská dvojice Frank Sedgman a Ken McGregor, která položila základ nové australské éře. Následná dominantnost Australanů se projevila v letech 19501967, když z 18 ročníků vyhráli patnáctkrát. Během tohoto období australský tým postavil pět různých sestav, v nichž nastoupilo postupně sedm wimbledonských vítězů. Po celou dobu 1950–1968 byl trenérem a nehrajícím kapitánem družstva Harry Hopman, bývalý aktivní účastník soutěže. Poté co Sedgman a McGregor přestoupili k profesionálům, nasadil Hopman v roce 1953 dva nezkušené devatenáctileté tenisty Lew Hoada a Kena Rosewalla, kteří dokázali titul obhájit. Další ročník 1954 salátovou mísu ztratili s Američany Vicem Seixasem a Tonym Trabertem, ale následné dva roky opět vyhráli bez ztráty setu. Po jejich odchodu k profesionálům je v družstvu vystřídali Ashley Cooper a Malcom Anderson.[3]

Vítězní Australané John BromwichAdrian Quist se salátovou místou v Sydney, listopad 1939

V roce 1959 byl tým obměněn Fraserem a Laverem. Ve svém prvním finále Laver nevyhrál ani jednu dvouhru, ovšem Austrálie díky Fraserovi uhájila mísu. V dalších ročnících se právě Laver stal základním kamenem týmu, když dokázal vyhrát všechna svá utkání. V roce 1963 obhajovalo titul nově uspořádané družstvo, v němž vedle Roye Emersona nastupoval devatenáctiletý John Newcombe, jenž v další dekádě třikrát vyhrál Wimbledon. Ročník 1963 ovládly Spojené státy, ale následující sezónu 1964 opět vyhrála Austrálie, když dvouhry za ni odehráli Roy Emerson a Fred Stolle a ve čtyřhře nastupoval pár Newcombe a Roche. Do roku 1967 pak tým získal čtyři trofeje v řadě.[3]

Složení týmu 2019[editovat | editovat zdroj]

Žebříček ATP je uveden k týdnu finálového turnaje 2019.

Tenista žebříček ATP daviscupové výhry–prohry zdroj
dvouhra čtyřhra celkem dvouhra čtyřhra
Alex de Minaur 18. 141. 1–3 1–3 0–0 [4]
Nick Kyrgios 30. 239. 9–6 9–5 0–1 [5]
John Millman 48. 341. 1–1 1–1 0–0 [6]
Jordan Thompson 63. 161. 5–2 3–2 2–0 [7]
John Peers 26. 5–3 0–0 5–3 [8]
Kapitán: Lleyton Hewitt

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Rok dějiště soupeř ve finále výsledek
1907 Londýn Spojené království Velká Británie 3:2
1908 Melbourne USA Spojené státy 3:2
1909 Sydney USA Spojené státy 5:0
1911 Christchurch USA Spojené státy 5:0
1912 Melbourne Spojené království Velká Británie 2:3
1914 New York USA Spojené státy 3:2
1919 Sydney Spojené království Velká Británie 4:1
1920 Auckland USA Spojené státy 0:5
1922 New York USA Spojené státy 1:4
1923 New York USA Spojené státy 1:4
1924 Filadelfie USA Spojené státy 0:5
1936 Londýn Spojené království Velká Británie 2:3
1938 Filadelfie USA Spojené státy 2:3
1939 Haverford USA Spojené státy 3:2
1946 Melbourne USA Spojené státy 0:5
1947 New York USA Spojené státy 1:4
1948 New York USA Spojené státy 0:5
1949 New York USA Spojené státy 1:4
1950 New York USA Spojené státy 4:1
1951 Sydney USA Spojené státy 3:2
1952 Adelaide USA Spojené státy 4:1
1953 Melbourne USA Spojené státy 3:2
1954 Sydney USA Spojené státy 2:3
1955 New York USA Spojené státy 5:0
Rok dějiště soupeř ve finále výsledek
1956 Adelaide USA Spojené státy 5:0
1957 Melbourne USA Spojené státy 3:2
1958 Brisbane USA Spojené státy 2:3
1959 New York USA Spojené státy 3:2
1960 Sydney Itálie Itálie 4:1
1961 Melbourne Itálie Itálie 5:0
1962 Brisbane Mexiko Mexiko 5:0
1963 Adelaide USA Spojené státy 2:3
1964 Cleveland USA Spojené státy 3:2
1965 Sydney Španělsko Španělsko 4:1
1966 Melbourne Indie Indie 4:1
1967 Brisbane Španělsko Španělsko 4:1
1968 Adelaide USA Spojené státy 1:4
1973 Cleveland USA Spojené státy 5:0
1977 Sydney Itálie Itálie 5:0
1983 Melbourne Švédsko Švédsko 3:2
1986 Melbourne Švédsko Švédsko 3:2
1990 Petrohrad USA Spojené státy 2:3
1993 Düsseldorf Německo Německo 1:4
1999 Nice Francie Francie 3:2
2000 Barcelona Španělsko Španělsko 1:3
2001 Melbourne Francie Francie 2:3
2003 Melbourne Španělsko Španělsko 3:1

Kapitání[editovat | editovat zdroj]

Kapitán období
Harry Hopman 1950–1969
Neale Fraser 1970–1994
John Newcombe 1995–2000
John Fitzgerald 2001–2010
Patrick Rafter 2010–2014
Wally Masur 2015
Lleyton Hewitt 2016–

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lleyton Hewitt named Australia’s Davis Cup captain [online]. Sports Illustrated [cit. 2015-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Eagle takes over Davis Cup as coaches face shake-up
  3. a b c LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. Praha: Olympia, 1985. 
  4. (anglicky) Alex de Minaur, na stránkách Davis Cupu přístup: 19. listopadu 2019
  5. (anglicky) Nick Kyrgios, na stránkách Davis Cupu přístup: 19. listopadu 2019
  6. (anglicky) John Millman, na stránkách Davis Cupu přístup: 19. listopadu 2019
  7. (anglicky) Jordan Thompson,] na stránkách Davis Cupu přístup: 19. listopadu 2019
  8. (anglicky) John Peers, na stránkách Davis Cupu přístup: 19. listopadu 2019

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]