Jošihito Nišioka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jošihito Nišioka
西岡 良仁
Jošihito Nišioka na French Open 2021
Jošihito Nišioka na French Open 2021
StátJaponskoJaponsko Japonsko
Datum narození27. září 1995 (28 let)[1]
Místo narozeníCu, Japonsko[1]
BydlištěCu, Japonsko[1]
Výška170 cm[1]
Profesionál odledna 2014
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 899 595 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů112–127
Tituly2 ATP, 6 challengerů, 5 Futures
Nejvyšší umístění24. místo (19. června 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2023)
French Open4. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open2. kolo (2015, 2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů12–29
Tituly0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění210. místo (1. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
French Open2. kolo (2019, 2021)
Wimbledon1. kolo (2018, 2021)
US Open2. kolo (2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230627a27. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jošihito Nišioka (japonsky: 西岡 良仁, Nišioka Jošihito, * 27. září 1995 Cu) je japonský profesionální tenista, hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva turnaje ve dvouhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2023 na 24. místě a ve čtyřhře v červenci 2019 na 210. místě.[1]

V japonském daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 světovou baráží proti Kolumbii, v níž prohrál čtyřhru po boku Učijamy s párem Farah a Cabal. Japonci zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 0–2 ve čtyřhře.[3]

Japonsko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Na úvod mužské dvouhry podlehl pozdějšímu stříbrnému medailistovi Karenu Chačanovovi, přestože získal první sadu. Do mužské čtyřhry nastoupil s Taró Danielem. Soutěž opustili po prohře v úvodním kole rovněž s pozdějšími stříbrnými medailisty Marinem Čilićem a Ivanem Dodigem.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v říjnu 2011, když na turnaji v texaském Austinu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehl Američanu Nicholasi Monroeovi.[2] Premiérový titul na challengerech si odvezl z šanghajského turnaje v září 2014. Ve finále přehrál indického hráče Somdeva Devvarmana.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2014 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole dvouhry však během třetího setu skrečoval Italu Paolu Lorenzimu. Zároveň se jednalo o jeho první utkání na okruhu ATP World Tour. V rámci série Masters odehrál první utkání na Miami Open 2016, kde prošel z kvalifikace po výhře nad Argetincem Horaciem Zeballosem. V singlu pak dohrál ve třetím kole na raketě Rakušana Dominica Thiema.[1][2]

Do premiérového finále na túře ATP Tour postoupil na zářijovém Shenzhen Open 2018, na němž prošel do hlavní soutěž z kvalifikace. Ve finále zdolal o sto míst výše postaveného Francouze Pierra-Huguese Herberta po třísetovém průběhu. První kariérní titul ATP jej vrátil do elitní světové stovky na 95. místo.[4]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–1 D)
ATP Tour 250 (2–2 D)

Dvouhra: 5 (2–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 30. září 2018 Šen-čen, Čína tvrdý Francie Pierre-Hugues Herbert 7–5, 2–6, 6–4
Finalista 1. únor 2020 Delray Beach, Spojené státy tvrdý USA Reilly Opelka 5–7, 7–6(7–4), 2–6
Finalista 2. 7. srpna 2022 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Austrálie Nick Kyrgios 4–6, 3–6
Vítěz 2. 2. října 2022 Soul, Jižní Korea tvrdý Kanada Denis Shapovalov 6–4, 7–6(7–5)
Finalista 3. 26. září 2023 Ču-chaj, Čína tvrdý   Karen Chačanov 6–7(2–7), 1–6

Finále na challengerech ATP[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (5–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 8 (6–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 7. září 2014 Šanghaj, Čína tvrdý Indie Somdev Devvarman 6–4, 6–7(5–7), 7–6(7–3)
Vítěz 2. 29. listopadu 2015 Tojota, Japonsko koberec (h) Rusko Alexandr Kudrjavcev 6–3, 6–4
Vítěz 3. 9. července 2016 Winnetka, Spojené státy tvrdý USA Frances Tiafoe 6–3, 6–2
Vítěz 4. 26. listopadu 2016 Astana, Kazachstán tvrdý (h) Uzbekistán Denis Istomin 6–4, 6–7(4–7), 7–6(7–3)
Vítěz 5. 13. května 2018 Kimčchon, Jižní Korea tvrdý Kanada Vasek Pospisil 6–4, 7–5
Finalista 1. 28. října 2018 Traralgon, Austrálie tvrdý Austrálie Jordan Thompson 3–6, 4–6
Vítěz 6. leden 2022 Columbus, Spojené státy tvrdý (h) Švýcarsko Dominic Stricker 6–2, 6–4
Finalista 2. leden 2022 Cleveland, Spojené státy tvrdý (h) Švýcarsko Dominic Stricker 5–7, 1–6

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 28. února 2016 Cherbourg, Francie tvrdý (h) Bosna a Hercegovina Aldin Šetkić Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
6–4, 3–6, [6–10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yoshihito Nishioka na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Jošihito Nišioka na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230627a27. června 2023
  2. a b c d Jošihito Nišioka na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230627a27. června 2023
  3. Jošihito Nišioka na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230605a5. června 2023
  4. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Japonec Nišioka v Shenzhenu zdolal Herberta a poprvé vyhrál turnaj ATP [online]. TenisPortal.cz, 2018-09-30 [cit. 2018-10-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]