Taró Daniel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Taró Daniel
ダニエル 太郎
Stát JaponskoJaponsko Japonsko
Datum narození 27. ledna 1993 (26 let)
Místo narození New York, Spojené stárty
Bydliště Valencie, Španělsko
Výška 191 cm
Váha 76 kg
Profesionál od 2010
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 1 154 369 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 44–71
Tituly 1 ATP, 5 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění 82. místo (7. května 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo kvalifikace (2016, 2018)
French Open 2. kolo (2016, 2017)
Wimbledon 1. kolo (2016, 2017)
US Open 2. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 2–18
Tituly 0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění 566. místo (23. září 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon 1. kolo kvalifikace (2017)
Týmové soutěže
Davis Cup čtvrtfinále (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2018051010. května 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taró Daniel, japonsky: ダニエル 太郎, [Danieru Taró] – jap. přepis = Daniel), (* 27. ledna 1993 New York) je japonský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour jeden singlový turnaj. Na challengerech ATPokruhu Futures získal do května 2018 devět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2018 na 82. místě a ve čtyřhře pak v září 2013 na 566. místě. Trénuje ve valencijské TenisVal Academy pod vedením bývalého španělského tenisty Josého Francisca Altura.[2]

V japonském daviscupovém družstvu debutoval v roce 2014 tokijským čtvrtfinále Světové skupiny proti České republice, v němž odešel poražen z dvouher proti Lukáši Rosolovi a Jiřímu Veselému. Japonci duel prohráli 0:5 na zápasy. Do dubna 2018 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 3–6 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Japonsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské dvouhře startoval na divokou kartu. Po výhrách nad Američanem Jackem Sockem a Britem Kylem Edmundem vypadl ve třetím kole s pozdějším stříbrným medailistou Juanem Martínem del Potrem z Argentiny.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na nejvyšší grandslamové úrovni si ve dvouhře zahrál třetí kolo kvalifikace na Australian Open 2014. Na úvod si poradil se Švýcarem Henrim Laaksonenem a ve druhém kole vyřadil chilského hráče Pauls Capdevilla. V přímém boji o účast v hlavní mužské soutěži však nestačil na favorizovaného Brazilce Thomaze Bellucciho.

Po zvládnuté kvalifikaci si premiérovou účast v hlavní soutěži turnaje okruhu ATP Tour zajistil na Royal Guard Open 2014 v chilském Viña del Mar. V prvním kole vrátil čerstvou porážku Belluccimu po setech 6–3 a 6–3. Ve druhé fázi udolal argentinskou turnajovou osmičku Federica Delbonise po dramatickém průběhu 1–6, 7–6 a 7–6, v rozhodujícím tiebreaku poměrem míčů 9:7. Ve čtvrtfinále však nestačil na třetího nasazeného Španěla Nicoláse Almagra ve dvou sadách.

Na březnovém mastersu BNP Paribas Open 2018 v Indian Wells vyřadil jako kvalifikant a 109. hráč žebříčku Brita Camerona Norrieho a následně bývalou světovou jedničku Novaka Djokoviće po třísetovém průběhu.[4] Ve třetím kole dohrál na raketě Argentince Leonarda Mayera.

Premiérovou kariérní trofej na túře ATP vybojoval ve dvaceti pěti letech, když ve finále květnového Istanbul Open 2018 zdolal 34letého tuniského hráče Maleka Džazírího po dvousetovém průběhu.[5]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1993 v New Yorku do rodiny amerického finančního managera Paula Daniela a japonské matky Jasue, narozené v Amami, prefektuře Kagošima. Má starší sestru Kanu. Za preferované druhy dvorců uvádel tvrdý povrch a antuku. Jako nejsilnější pak hofnotil bekhendový úder.[2]

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP World Tour Masters 1000 (0)
ATP World Tour 500 (0)
ATP World Tour 250 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 6. května 2018 Istanbul, Turecko antuka Tunisko Malek Džazírí 7–6(7–4), 6–4

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (4–5 D; 5–6 Č)
Futures (1–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 15 (9–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 10. června 2012 Santa Margarida de Montbui, Španělsko tvrdý Rusko Alexandr Lobkov 7–5, 7–5
Vítěz 2. 22. července 2012 Gandia, Španělsko antuka Španělsko Marc Giner 6–3, 6–4
Vítěz 3. 18. května 2013 Valldoreix, Španělsko antuka Kanada Steven Diez 6–3, 6–2
Vítěz 4. 13. října 2013 Porto, Portugalsko antuka Španělsko Ricardo Lara Ojeda 6–0, 6–3
Finalista 1. 5. listopadu 2013 Yeongwol, Jižní Korea tvrdý USA Bradley Klahn 6–7(5–7), 2–6
Finalista 2. 8. září 2014 Sevilla, Španělsko antuka Španělsko Pablo Carreño Busta 4–6, 1–6
Vítěz 1. 20. dubna 2015 Vercelly, Itálie antuka Itálie Filippo Volandri 6–3, 1–6, 6–4
Vítěz 2. 1. června 2015 Fürth, Německo antuka Španělsko Albert Montañés 6–3, 6–0
Finalista 3. 15. listopadu 2015 Kóbe, Japonsko tvrdý (h) Austrálie John Millman 1–6, 3–6
Vítěz 3. 22. listopadu 2015 Jokohama, Japonsko tvrdý Japonsko Go Soeda 4–6, 6–3, 6–3
Vítěz 4. 21. srpna 2016 Cordenons, Itálie antuka Španělsko Daniel Gimeno-Traver 6–3, 6–4
Finalista 4. 10. září 2016 Seville, Španělsko (2) antuka Norsko Casper Ruud 3–6, 4–6
Finalista 5. 29. ledna 2017 Maui, Spojené státy tvrdý Jižní Korea Čong Hjon 6–7(3–7), 1–6
Vítěz 5. 19. března 2017 Tigre, Argentina tvrdý Argentina Leonardo Mayer 5–7, 6–3, 6–4
Finalista 6. 201711055. listopadu 2017 Canberra, Austrálie tvrdý Austrálie Matthew Ebden 6–7(4–7), 4–6

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 17. února 2013 Mallorca, Španělsko antuka Venezuela David Souto Slovensko Jozef Kovalík
Česko Lukáš Maršoun
bez boje
Finalista 1. 22. září 2013 Kenitra, Maroko antuka Rusko Alexandr Rumjancev Španělsko Gerard Granollers
Španělsko Jordi Samper-Montana
4–6, 4–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taro Daniel na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) Taró Daniel na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2018051010. května 2018
  2. a b (anglicky) Taró Daniel na stránkách ATP Tour, přístup: 2018051010. května 2018
  3. (anglicky) Taró Daniel na stránkách Davis Cupu, přístup: 2018031616. března 2018
  4. Indian Wells: Novak Djokovic beaten by world number 109 Taro Daniel [online]. BBC Sport, 2018-03-11 [cit. 2018-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Daniel v souboji finálových debutantů porazil Jazírího a v Istanbulu slaví titul [online]. ISTANBUL: TenisPortal.cz, 2018-05-06 [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]