Dušan Lajović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dušan Lajović
Přezdívka Dutzi
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
Datum narození 30. června 1990 (27 let)
Místo narození Bělehrad, SR Srbsko, SFRJ
Bydliště Stara Pazova, Srbsko
Výška 183 cm
Váha 79 kg
Držení rakety pravou rukou;bekhend jednoruč
Výdělek 249 457 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 57–78
Nejvyšší umístění 114. místo (24. června 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2014)
French Open 3. kolo kvalifikace (2013)
Wimbledon 1. kolo kvalifikace (2012, 2013)
US Open 1. kolo kvalifikace (2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů 17–26
Nejvyšší umístění 454. místo (11. června 2012)
Týmové soutěže
Davis Cup finále (2013)
Poslední aktualizace: 11. listopadu 2013

Dušan Lajović (srbsky: Душан Лајовић, Dušan Lajović; narozený 30. června 1990 Bělehrad) je srbský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře nevyhrál na okruhu ATP World Tour žádný turnaj. Na challengerech ATPokruhu Futures získal do listopadu 2013 devět titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2013 na 114. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2012 na 454. místě. Trénuje ho Jan Velthuis. Kondičním koučem je od roku 2008 Strahinja Tomović.

Na nejvyšší grandslamové úrovni neodehrál do roku 2014 žádné utkání hlavní soutěže. Nejdále se probojoval do 3. kola kvalifikace mužské dvouhry French Open 2013, v němž byl nad jeho síly australský tenista James Duckworth.

V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2012 utkáním 1. kola Světové skupiny v Niši proti Švédsku, v němž za rozhodnutého stavu ve prospěch Srbů vyhrál poslední singl proti Filipu Prpicovi. Do roku 2014 v soutěži nastoupil ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře. Ve finále Davis Cupu 2013 poprvé plnil roli týmové dvojky, ale oba singly proti Berdychovi i Štěpánkovi prohrál. Titul tak připadl České republice v poměru 3:2 na zápasy.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

S tenisem začal v sedmi letech. V minulosti také trénoval v Barceloně při Katalánské tenisové federaci. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše postaven v lednu 2008 na 132. místě.

K sezóně 2014 se pohyboval především na nižších tenisových okruzích – challengerech ATPokruhu Futures, na němž si první titul připsal v srpnu 2009. Ve finále v srbském Somboru tehdy porazil krajana Aleksandara Sloviće. Premiérový triumf na challengeru přišel o čtyři roky později, když v srpnu 2012 dokázal vyhrát uzbecký turnaj v Samarkandu. V boji o titul přehrál Uzbeka Farrukha Dustova 6–3 a 6–2. Druhý pak přidal v červnu 2013 v italské Caltanissettě, kde ve finálovém duelu zdolal nizozemského hráče Robina Haaseho 7–6, 6–3. Třetí trofej si odvezl v listopadu 2013 ze Soulu, když do boje o titul nenastoupil Němec Julian Reister.

V rámci ATP World Tour se v sezóně 2011 z kvalifikace probojoval do hlavní soutěže moskevského Kremlin Cupu, kde v úvodním kole po třísetovém průběhu nestačil na americkou turnajovou pětku Alexe Bogomolova. Čtvrtfinále si jako kvalifikant zahrál na St. Petersburg Open. Po výhrách nad Francouzem Jérémym Chardym a Izraelcem Dudi Selou skončil opět na raketě Bogomolova, když dokázal získat pouze tři gamy. V roce 2012 navázal spolupráci s trenérem Borisem Bošnjakovićem a odehrál první utkání v Davisově poháru. V sezóně 2013 si hlavní soutěže turnajů ATP zahrál na chilském VTR Open, argentinském Copa Claro, acapulském Abierto Mexicano Telcel a ATP Vegeta Croatia Open Umag. Ve všech případech nepřešel první kolo.

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (3–2 D)
Futures (6–3 D; 4–1 Č)

Dvouhra: 14 (9–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 1. 10. srpna 2009 Sombor, Srbsko antuka Srbsko Aleksandar Slović 6–3, 6–4
Finalista 1. 14. června 2010 Bělehrad, Srbsko antuka Ukrajina Oleksandr Nedovjesov 4–6, 2–6
Vítěz 2. 2. srpna 2010 Novi Sad, Srbsko antuka Bosna a Hercegovina Aldin Šetkić 6–0, 4–6, 6–3
Finalista 2. 22. srpna 2010 Este, Itálie antuka Itálie Matteo Viola 5–7, 1–6
Finalista 3. 31. října 2010 Káhira, Egypt antuka Srbsko Miljan Zekić 1–6, 6–3, 4–6
Vítěz 3. 23. ledna 2011 Antalya, Turecko tvrdý Ukrajina Artem Smirnov bez boje
Vítěz 4. 19. března 2011 Cividino, Itálie tvrdý Itálie Andrea Stoppini 3–6, 6–4, 6–3
Vítěz 5. 25. března 2011 Foggia, Itálie antuka Itálie Walter Trusendi 6–2, 6–7(7–9), 6–2
Vítěz 6. 2. října 2011 Umag, Chorvatsko antuka Rusko Andrej Kuzněcov 6–4, 0–6, 7–5
Finalista 4. 29. července 2012 Orbetello, Itálie antuka Španělsko Roberto Bautista Agut 3–6, 1–6
Vítěz 7. 11. srpna 2012 Samarkand, Uzbekistán antuka Uzbekistán Farrukh Dustov 6–3, 6–2
Vítěz 8. 9. června 2013 Caltanissetta, Itálie antuka Nizozemsko Robin Haase 7–6(7–4), 6–3
Finalista 5. 16. června 2013 Blois, Francie antuka Německo Julian Reister 1–6, 7–6(7–3), 6–7(2–7)
Vítěz 9. 3. listopadu 2013 Soul, Jižní Korea tvrdý Německo Julian Reister bez boje

Čtyřhra: 5 (4–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. 29. června 2008 Srbsko Bělehrad antuka Srbsko Nikola Čačić Srbsko David Savić
Srbsko Miljan Zekić
7–6(8–6), 3–6, [10–8]
Finalista 1. 25. října 2009 Egypt Káhira antuka Srbsko Nikola Ćirić Španělsko Oscar Burrieza Lopez
Španělsko Javier Marti
4–6, 6–1, [9–11]
Vítěz 2. 16. května 2010 Bosna a Hercegovina Sarajevo antuka Srbsko Miljan Zekić Bosna a Hercegovina Mirza Bašić
Bosna a Hercegovina Zlatan Kadrić
6–3, 6–4
Vítěz 3. 15. srpna 2010 Srbsko Novi Sad antuka Srbsko Ilija Vučić Mexiko Javier Herrera-Eguiluz
Austrálie Brendan Moore
7–5, 5–7, [10–8]
Vítěz 4. 24. října 2010 Egypt Káhira antuka Srbsko Miljan Zekić Rusko Alexandr Lobkov
Rusko Alexandr Rumjancev
7–6(7–5), 7–6(10–8)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dušan Lajović na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]