Ernests Gulbis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ernests Gulbis
Ernests Gulbis ve Wimbledonu 2017
Stát LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
Datum narození 30. srpna 1988 (30 let)[1]
Místo narození Riga, Sovětský svaz[1]
Bydliště Jūrmala, Lotyšsko[1]
Výška 191 cm[1]
Váha 85 kg[1]
Profesionál od 2004[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 6 896 202 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 239–225
Tituly 6 ATP, 4 challengery, 3 Futures
Nejvyšší umístění 10. místo (9. června 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2009, 2014)
French Open semifinále (2014)
Wimbledon 4. kolo (2018)
US Open 4. kolo (2007)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 1. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů 31–31
Tituly 2 ATP, 3 challengery
Nejvyšší umístění 130. místo (23. listopadu 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon 1. kolo (2007)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2018102424. října 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernests Gulbis (* 30. srpna 1988 Riga) je lotyšský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál šest singlových a dva deblové turnaje, když z finále odešel poprvé poražen až v celkově devátém utkání o titul v singlu Stockholm Open 2018. S Martinem Kližanem spoludrží rekord ATP výhrami z prvních šesti kariérních finále dvouhry.[2] Na challengerech ATP a okruhu Futures získal sedm titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2014 na 10. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2009 na 130. místě. Trénuje ho Pjotrs Ņečajevs.[1]

Na Grand Slamu se nejdále probojoval do semifinále French Open 2014, díky němuž se posunul do elitní světové desítky, kterou po skončení uzavíral na 10. místě.

V lotyšském daviscupovém týmu debutoval v roce 2005 utkáním 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Řecku, v němž prohrál s Vasilisem Mazarakisem. Lotyši přesto zvítězili 4:1 na zápasy. Do roku 2019 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 22–5 ve dvouhře a 9–6 ve čtyřhře.[4]

Lotyšsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, kde v mužské dvouhře v úvodním kole podlehl čtvrtému nasazenému Rusu Nikolaji Davyděnkovi.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Ernests Gulbis se narodil roku 1988 do rodiny investičního podnikatele a basketbalisty Ainarse a herečky Mileny Gulbisových v Rize. Má tři sestry a mladšího bratra. Dědeček je bývalý basketbalový reprezentant SSSR a vítěz mistrovství Evropy.[1]

Na kurt Gulbise přivedla již v pěti letech jeho babička. Ve dvanácti letech se začal tenisu věnovat profesionálně. Navštěvoval tenisovou akademii Nikoly Piliće, kde trénoval až do svých osmnácti let.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Počáteční období profesionální kariéry[editovat | editovat zdroj]

2004-2005: První titul na Futures a debut v Davis cupu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 si Gulbis připsal první starty na turnajích Futures a zúčastnil se challengeru v Německu.[5]

O rok později již Gulbis vyhrál první turnaj Futures ve Friedbergu v Německu[6] a dostal příležitost ve dvou utkáních Davis cupu proti Slovinsku a Řecku.[7] Od začátku sezóny 2005 se Gulbis posunul ze čtrnácté stovky žebříčku až do páté.[8]

2006: Semifinále v Petrohradu[editovat | editovat zdroj]

Sezónu začal vítězstvím na turnaji Futures v Rakousku. V březnu následoval titul na Futures ve Švýcarsku a dvě po sobě jdoucí finále ve Francii a Švédsku, také Futures.[9]

Druhou polovinu sezóny načala dvě finále na turnajích kategorie challengeru v Oberstaufenu (Německo) a Tampere (Finsko).[9] Průlomový byl závěr sezóny, kdy Gulbis postoupil až do semifinále turnaje ATP v Petrohradu z pozice divoké karty a vyhrál německý challengeru v Eckentalu.[9]

Ve čtyřhře přidal ještě titul z Cách společně s Mischou Zverevem.[10] Na konci sezóny se Gulbis nacházel již v první stopadesátce žebříčku.[8]

Kariéra na okruhu ATP[editovat | editovat zdroj]

2007: Debut na Grand Slamu a osmifinále US Open[editovat | editovat zdroj]

Ernests Gulbis na US Open 2007

Na prvním Grand Slamu sezóny Australian Open Gulbis vypadl hned v prvním kole kvalifikace s Andrejem Golubjevem. Výraznější výsledky přišly na přelomu února a března v podobě vítězství na challengerech v Besanconu (Francie) a v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)[11], kde vyhrál i čtyřhru společně s Denissem Pavlovsem.[12]

Po čtyřech porážkách v řadě na turnajích ATP se v úvodním kole Roland Garros dočkal prvního Grand Slamového vítězství nad Timem Henmanem, v druhé fázi byl ale poražen Španělem Montañésem ve čtyřech setech. Následovaly velmi nevýrazné výsledky včetně wimbledonské porážky s Baghdatisem.[11]

Na posledním Grand Slamu sezóny US Open postoupil do osmifinále, kde podlehl Carlosovi Moyovi. V cestě soutěží předtím porazil světovou osmičku Tommyho Robreda i Potita Staraceho. [11]

Na závěr sezóny získal titul z challengeru v Mons (Belgie) a posunul se poprvé do první světové padesátky.[8][11]

2008: Čtvrtfinalista French Open a první deblový titul[editovat | editovat zdroj]

Ernests Gulbis na US Open 2008

V sezóně startoval výhradně na turnajích ATP. Až do Roland Garros se sezóna nevyvíjela dobře, což dokazovala i zápasová bilance 8–11, účasti maximálně v druhých kolech turnajů a propad žebříčkem o třicet míst.[13] Naopak ve čtyřhře přišel první titul na okruhu ATP z turnaje v Houstonu společně s Rainerem Schuettlerem.[14]

Na French Open však zaznamenal dosavadně nejlepší výsledek v kariéře, když vypadl až ve čtvrtfinále se světovou trojkou Novakem Djokovičem. Následovalo osmifinále z Queen's clubu a porážka po dobrém výkonu ve druhém kole Wimbledonu proti Nadalovi.[13]

Po brzkém vypadnutí na Mastersu v Kanadě následovalo čtvrtfinále Cincinnati Masters, kde prohrál opět s Novakem Djokovičem. Do konce sezóny navázal na nevýrazné výsledky ze začátku roku a potvrdil nevyrovnanost svých výkonů.[13]

2009: Špatné výsledky a propad žebříčkem, druhý titul ve čtyřhře[editovat | editovat zdroj]

Mezi dobré výsledky se řadí jen čtvrtfinále z turnaje ATP 500 v Tokiu a porážka Novaka Djokoviče z úvodu sezóny v prvním kole na turnaji v Brisbane[15], jinak se Lotyšovi sezóna nepovedla, což se projevilo i na propadu žebříčkem až k 90. místu.[8]

Mimo podprůměrné výsledky ve dvouhře, kde Gulbis docházel nejdále do druhého kola[15], vyhrál druhý titul ve čtyřhře společně s Dmitryem Tursonovem v Indianapolis.[16]

2010: Titul v Delray Beach a povedená antuková sezóna[editovat | editovat zdroj]

Gulbis na US Open 2010

Po vypadnutí v prvním kole Australian Open odtrhly Gulbise od hranice mezi první a druhou stovkou žebříčku[8] dva výsledky na amerických betonech. Nejprve dosáhl semifinále na turnaji v Memphisu a o týden později dokázal vyhrát svůj premiérový turnaj na okruhu ATP v Delray Beach.[17] [18]

Následovala antuková sezóna. Po čtvrtfinále v Barceloně dokázal na turnaji série Masters 1000 v Římě dojít do semifinále, kde podlehl ve vyrovnaném utkání Rafaelu Nadalovi. V cestě do semifinále přehrál i světovou jedničku Rogera Federera. Další antukový turnaj série Masters v Madridu znamenal čtvrtfinálovou porážku s Federerem. Na Roland Garros skrečoval zápas prvního kola a travnaté sezóny se nezúčastnil kvůli zranění.[19][18]

Poslední třetina sezóny jej nezastihla v optimální formě. Na US Open byl vyřazen v prvním kole.[18]

2011: Titul z Los Angeles[editovat | editovat zdroj]

Po semifinále ze Sydney ze začátku roku následovala až do července řada podprůměrných výsledků.[20]

V červenci získal druhý singlový titul,[17] tentokrát v Los Angeles, kde ve finále přehrál Američana Mardyho Fishe. Ten mu porážku oplatil o dva týdny později v osmifinále Canada Masters. Na US Open vypadl ve druhém kole.[20]

Především díky titulu z Los Angeles se na konci roku nacházel na hranici světové padesátky.[8]

Forehand Ernestse Gulbise na Masters v Indian Wells 2012

2012: Nejhorší sezóna dosavadní kariéry[editovat | editovat zdroj]

V sezóně nejdále postoupil do čtvrtfinále turnaje kategorie ATP 250. V úvodním kole Wimbledonu vyřadil ve třech setech Tomáše Berdycha, aby však poté vypadl.[21]

Na konci sezóny se účastnil challengeru v Eckentalu[21] a v žebříčku mu patřilo až 151. místo.[8] Gulbisův přístup k tréninku ani životospráva nebyly optimální.[22] [23]

2013: Cesta zpátky do Top 25[editovat | editovat zdroj]

Gulbis při přechodu na síť na French Open 2013

Sezónu odstartoval na dvou challengerech, kde si připsal pouze jednu výhru.[24]

Přestal jsem kouřit a pít. Letos budu v TOP 20“, prohlásil v únoru 2013 po challengerech.[23] Následně musel projít kvalifikací v Rotterdamu a Marseille, kde vypadl v osmifinále s Tomášem Berdychem a poté s Del Potrem, tedy s hráči první světové desítky.[24] Díky žebříčkovému postavení musel absolvovat kvalifikační kola i na turnaji ATP 250 v Delray Beach.[8] Zde po osmi vítězstvích včetně finálového nad Édouardem Rogerem-Vasselinem získal druhý titul z Delray Beach. O dva týdny později prošel na turnaji série Masters v Indian Wells opět kvalifikací až do osmifinále, kde jeho třináctizápasové tažení zastavil ve třech setech Rafael Nadal.[24]

Ve druhém kole odešel poražen na Roland Garros a ve třetím kole ve Wimbledonu. Osmifinále si zahrál na římském Internazionali BNL d'Italia.[24]

Na Mastersu v Montréalu jej ve čtvrtfinále vyřadil Milos Raonic. Na US Open pak vypadl nečekaně v prvním kole. Na závěr sezóny zaznamenal druhý turnajový titul v sezóně na turnaji ATP 250 v Petrohradě, kde ve finále zdolal G.Garciu-Lopéze. Následně postoupil do semifinále ve Stockholmu.[24]

Gulbis ve Wimbledonu 2014

2014: Nejlepší sezóna kariéry a posun do první světové desítky[editovat | editovat zdroj]

Na grandslamové přípravě v katarském Dauhá narazil již ve čtvrtfinále na Nadala a ani na posedmé jej nedokázal porazit. [25] Během melbournského Australian Open vypadl ve druhém kole.[26]

Do semifinále postoupil na turnaji kategorie ATP 500 v Rotterdamu. Poté porazil čtyři soupeře v Marseille a odvezl si první turnajový vavřín v sezóně. Ve finále přehrál Tsongu. Nový turnaj s tvrdým povrchem v Acapulcu znamenal čtvrtfinálovou porážku od Bulhara Dimitrova. V Indian Wells došel do čtvrtfinále.[26]

Na antuce nejprve postoupil do semifinále turnaje ATP 500 v Barceloně. Následovaly dvě porážky na turnajích Masters s antukářem Davidem Ferrerem, nejprve ve čtvrtfinále v Madridu a poté v osmifinále Říma. Turnajovou trofej si odvezl z Nice po finálové výhře nad Federicem Delbonisem, čímž prodloužil finálovou sérii neporazitelnosti.[17] Poprvé v kariéře prošel do semifinále grandslamu na French Open, v němž jej vyřadil Novak Djoković. V osmifinálovév pětisetové bitvě předtím zdolal Rogera Federera a ve čtvrtfinále Tomáše Berdycha.[26] Následující týden se poprvé objevil v elitní světové desítce.[8] Po prvním kole v Queen’s Clubu, prohrál ve Wimbledonu již ve druhém kole s Ukrajincem Stachovským.[26]

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (0)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (6–1 D; 2–0 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (5–1 D; 1–0 Č)
tráva (0–0)
antuka (1–0 D; 1–0 Č)
koberec (0–0)
Tituly dle místa
venku (4–0 D; 2–0 Č)
hala (2–1 D)

Dvouhra: 7 (6–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 2010022828. února 2010 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Chorvatsko Ivo Karlović 6–2, 6–3
Vítěz 2. 2011073131. července 2011 Los Angeles, Spojené státy tvrdý USA Mardy Fish 5–7, 6–4, 6–4
Vítěz 3. 201303033. března 2013 Delray Beach, Spojené státy (2) tvrdý Francie Édouard Roger-Vasselin 7–6(7–3), 6–3
Vítěz 4. 2013092222. září 2013 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Španělsko Guillermo García-López 3–6, 6–4, 6–0
Vítěz 5. 2014022323. února 2014 Marseille, Francie tvrdý (h) Francie Jo-Wilfried Tsonga 7–6(7–5), 6–4
Vítěz 6. 2014052424. května 2014 Nice, Francie antuka Argentina Federico Delbonis 6–1, 7–6(7–5)
Finalista 1. 21. října 2018 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Řecko Stefanos Cicipas 4–6, 4–6

Čtyřhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 2008041414. dubna 2008 Houston, Spojené státy antuka Německo Rainer Schüttler Uruguay Pablo Cuevas
Španělsko Marcel Granollers
7–5, 7–6(7–3)
Vítěz 2. 2009071818. července 2009 Indianapolis, Spojené státy tvrdý Rusko Dmitrij Tursunov Austrálie Ashley Fisher
Austrálie Jordan Kerr
6–4, 3–6, [11–9]

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 1339. 451. 139. 61. 53. 90. 24. 61. 139. 24. 13. 151. 81. 200.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 1752. 1276. 311. 322. 309. 132. 401. 542. 770. 793. 571 374.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernests Gulbis na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i ATP Profile: Ernests Gulbis [online]. ATP World Tour [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. 
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Tsitsipas připravil Gulbise o finálovou neporazitelnost a je prvním řeckým šampionem [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-21 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. 
  3. (anglicky) Ernests Gulbis na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2018102424. října 2018
  4. (anglicky) Ernests Gulbis na stránkách Davis Cupu, přístup: 2018102424. října 2018
  5. Ernests Gulbis's 2004 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ernests Gulbis's 2005 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Davis Cup Profile: Ernests Gulbis [online]. Davis Cup [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d e f g h i Ernests Gulbis's Ranking History [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c Ernests Gulbis's 2006 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Ernests Gulbis's 2006 Doubles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b c d Ernests Gulbis's 2007 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Ernests Gulbis's 2007 Doubles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b c Ernests Gulbis's 2008 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Ernests Gulbis's 2008 Doubles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b Ernests Gulbis's 2009 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Ernests Gulbis's 2009 Doubles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b c Ernests Gulbis's Titles/Finals [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. a b c Ernests Gulbis's 2010 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Gulbis se neuzdravil, na Wimbledon musí zapomenout. tenisportal.cz [online]. 2010-06-20 [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. (česky) 
  20. a b Ernests Gulbis's 2011 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. a b Ernests Gulbis's 2012 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Překvapení v LA: Náladový Gulbis si vyšlápl na Del Potra. tenisportal.cz [online]. 2011-07-30 [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. (česky) 
  23. a b Gulbis: Přestal jsem kouřit a pít. Letos budu v Top 20!. tenisportal.cz [online]. 2013-02-22 [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. (česky) 
  24. a b c d e Ernests Gulbis's 2013 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Head 2 Head Nadal-Gulbis [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-03. (anglicky) 
  26. a b c d Ernests Gulbis's 2014 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2014-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]