Queen's Club Championships

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
AEGON Championships
Current competition AEGON Championships 2015
Queens Club, Centre Court.png
ATP Tour
Kategorie ATP World Series (1990–1997)
ATP International Series (1998–2008)
ATP World Tour 250 (2009–2014)
ATP World Tour 500 (2015–)
Město Londýn
Spojené království Spojené království
z. souřadnice:
Povrch tráva / venku
Počet 32D / 16Q / 24Č
Vítěz Spojené království Andy Murray
Vítězové Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
Období červen
Dotace 1 574 640
aegonchampionships.com
Hlediště centrkurtu v roce 2005

Queen's Club Championships je profesionální tenisový turnaj mužů, každoročně hraný v londýnském soukromém klubu Queen's Club na otevřených travnatých dvorcích. V rámci okruhu ATP World Tour patří od roku 2015 do kategorie ATP World Tour 500. V sezónách 20092014 byl součástí kategorie ATP World Tour 250.[1][2] Premiérový ročník se konal již v roce 1890, čímž se řadí mezi nejstarší turnaje světa.

Představuje nejdůležitější část travnaté přípravy před grandslamovým Wimbledonem. Sponzorský název zní AEGON Championships. V letech 1979 až 2008 nesl název Stella Artois Championships. V první dekádě třetího milénia události dominovali Andy Roddick a Lleyton Hewitt, když si oba připsali po čtyřech titulech.[3] Roddick popsal kurty v Queen's Clubu jako „zřejmě nejlepší na světě“.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Turnaj byl původně založen pod názvem London Grass Court Championships již v roce 1884, kdy probíhal v Londýnském atletickém klubu na Stamford Bridge ve Fulhamu.[5] Následující ročník získal pojmenování London Championships a odehrával se na otevřených travnatých dvorcích. Roku 1890 došlo ke změně dějiště, když se událost přestěhovala do privátního klubu Queen's Clubu. Tam nejprve probíhaly pouze singlové soutěže mužů a žen. Od roku 1903 se hrála také mužská čtyřhra a o dvě sezóny později se dočkala premiéry i smíšená soutěž. Od roku 1915 se jako poslední konala ženská čtyřhra.

Dva světové konflikty přerušily konání v letech 1915–1918 a 1940–1946. V období 1970–1989 se událost zařadila do okruhu Grand Prix. Ženská polovina byla přerušena po roce 1973 a soutěže mužů chyběly v letech 1974–1976.[6]

Během čtvrtfinále dvouhry ročníku 2004 vytvořil Andy Roddick tehdejší světový rekord nejrychleji zahraného podání, když proti Paradornu Srichaphanovi udělil míči rychlost 153 mph (246,2 km/h).[7]

V roce 2012 byl ve finále za nesportovní chování diskvalifikován Argentinec David Nalbandian, když za stavu 3–3 ve druhé sadě ztratil podání a Chorvat Marin Čilić si připsal break. Nalbandian po prohrané výměně kopl do reklamního panelu, který následně zranil nohu čárového rozhodčího sedícího za ním.[8] Organizace ATP mu udělila pokutu 10 000 eur a odebrala bodový zisk dosažený na turnaji ve výši 150 bodů, stejně jako prize money ve výši cca 45 000 eur.[9]

Na britských ostrovech pokrývá televizní a rozhlasové přenosy veřejnoprávní BBC, od roku 2009 ve vysokém rozlišení High Definition. Sběračky míčků jsou vybírány ze dvou dívčích středních škol Nonsuch High School a St Philomena's Catholic High School for Girls, ležících v jiholondýnském Suttonu.[10]

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Hráči a vítězové[editovat | editovat zdroj]

Mirnyj a Nestor, vítězové čtyřhry 2012
  • nejvíce titulů – John McEnroe (4 ve dvouhře a 1 ve čtyřhře).
  • nejvíce titulů ve dvouhře – Tony Wilding, Roy Emerson, John McEnroe, Boris Becker, Lleyton Hewitt, Andy Roddick a Andy Murray (4)
  • nejmladší vítěz – Boris Becker, 17 let a 207 dnů v roce 1985.
  • nejstarší vítěz – Jimmy Connors, 30 let a 284 dnů v roce 1983.
  • nejníže postavený vítěz na žebříčku ATP – Scott Draper, 108. na světě v roce 1998.
  • nejníže postavený finalista na žebříčku ATP – Laurence Tieleman, 253. na světě v roce 1998.
  • vítězové ve dvouhře i čtyřhře v jednom roce – Pete Sampras v roce 1995 (čtyřhra s Toddem Martinem) a Mark Philippoussis v roce 1997 (čtyřhra s Patrickem Rafterem).

Zápasy[editovat | editovat zdroj]

  • nejdelší finále– Sampras porazil Henmana za 151 minut v roce 1999.
  • nejkratší finále – Stich porazil Ferreiru za 57 minut v roce 1993.
  • nejdelší zápas – Ashe porazil Mittena za 6 hodin a 16 minut v roce 1979.
  • nejvíce gamů v jednom zápaseNduka Odizor porazil Forgeta v zápase, který měl 65 gamů v roce 1987.

Návštěvnost[editovat | editovat zdroj]

  • centrální kurt pojme 6 478 diváků.
  • nejvyšší návštěva za celý týden byla v roce 2003, kdy turnaj navštívilo 52 553 diváků.
  • nejvyšší návštěva za jeden den byla v červnu 2003, kdy zápasy zhlédlo 8 362 diváků.

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítěz finalista výsledek
1890 UKGBI David G. Chaytor UKGBI Wilfred Baddeley 3–6, 6–8, 6–1, 6–2, 6–2
1891 UKGBI Harry S. Barlow UKGBI Joshua Pim 6–4, 2–6, 6–0, 7–5
1892 UKGBI Ernest W. Lewis UKGBI Joshua Pim 6–4, 6–4, 3–6, 4–6, 6–1
1893 UKGBI Joshua Pim UKGBI Harold Mahony 1–6, 6–1, 6–8, 6–3
1894 UKGBI Harold Mahony UKGBI Harry S. Barlow 6–2, 6–3, 6–3
1895 UKGBI Harry S. Barlow UKGBI Manliff Goodbody 6–4, 7–5, 5–7, 5–7, 10–8
1896 UKGBI Harold Mahony UKGBI Reginald Doherty 11–9, 6–4, 6–4
1897 UKGBI Laurence Doherty UKGBI Major Ritchie 6–2, 6–2, 6–2
1898 UKGBI Laurence Doherty UKGBI Harold Mahony 6–3, 6–4, 9–7
1899 UKGBI Harold Mahony UKGBI Arthur Gore 8–10, 6–2, 7–5, 6–1
1900 UKGBI Arthur Goree UKGBI Arthur W. Lavy 6–0, 6–2, 6–3
1901 UKGBI Charles Dixon UKGBI George Greville 6–1, 6–0, 4–6, 6–4
1902 UKGBI Major Ritchie UKGBI Charles Simond 6–3, 6–4, 6–0
1903 UKGBI George Greville UKGBI Charles Simond 6–1, 6–4, 7–9, 5–7, 6–4
1904 UKGBI Major Ritchie UKGBI Harold Mahony 6–3, 6–1, 6–1
1905 USA Holcombe Ward USA Beals C. Wright bez boje
1906 UKGBI Major Ritchie UKGBI John M. Flavelle 6–0, 6–1, 7–5
1907 Nový Zéland Tony Wilding UKGBI Major Ritchie 6–2, 6–1, 6–0
1908 UKGBI Kenneth Powell UKGBI Major Ritchie 6–4, 3–3skreč
1909 UKGBI Major Ritchie Nový Zéland Harry Parker 11–13, 6–4 6–1, 6–0
1910 Nový Zéland Tony Wilding UKGBI Major Ritchie 6–4, 6–3, 2–0skreč
1911 Nový Zéland Tony Wilding UKGBI Alfred Beamish 7–5, 6–2, 6–3
1912 Nový Zéland Tony Wilding Německé císařství Otto Froitzheim bez boje
1913 UKGBI Arthur Lowe USA Wallace F. Johnson 7–5, 6–4, 4–6, 4–6, 6–4
1914 UKGBI Arthur Lowe UKGBI Percival Davson 6–2, 7–5, 6–4
1915 nehráno pro první světovou válku
1916
1917
1918
1919 Austrálie Pat O'Hara Wood JAR(1912) Louis Raymond 6–4, 6–0, 2–6, 7–5
1920 USA William Johnston USA William Tilden 4–6, 6–2, 6–4
1921 Japonsko Zenzo Šimizu Britská Indie Mohammed Sleem 6–2, 6–0
1922 UKGBI Henry Mayes UKGBI Donald Greig 6–8, 6–2, 6–2, 6–1
1923 USA Vincent Richards Britská Indie Sydney M. Jacob 6–2, 6–2
1924 Spojené království Algernon Kingscote Spojené království Arthur Lowe 3–6, 8–6, 6–3, 6–2
1925 Spojené království Arthur Lowe Spojené království Henry Mayes 6–2, 9–7
1926 Spojené království Henry Mayes Spojené království Arthur Lowe 6–3, 6–2
1927 Kanada Henry Mayes Spojené království D.M. Evans 6–3, 6–3
1928 USA William Tilden USA Francis Hunter 6–3, 6–2, 6–1
1929 USA William Tilden USA Francis Hunter sdílený titul
1930 USA Wilmer Allison USA Gregory Mangin 6–4, 8–6
1931 Spojené království John Olliff Spojené království Edward Avory 3–6, 6–4, 6–2
1932 Austrálie Jack Crawford Nizozemsko Hendrik Timmer 1–6, 6–3, 6–3, 6–4
1933 USA Ellsworth Vines USA Lester Stoefen sdílený titul
1934 USA Sidney Wood USA Frank Shields 6–4, 6–3
1935 USA Wilmer Allison Spojené království Clarence Jones sdílený titul
1936 USA Donald Budge USA David P. Jones 6–4, 6–3
1937 USA Donald Budge Spojené království Henry Austin 6–1, 6–2
1938 Spojené království Henry Austin Čína Kho Sin-Kie 6–2, 6–0
1939 Nacistické Německo Gottfried von Cramm Britská Indie Ghaus Mohammad 6–1, 6–3
1940 nehráno pro druhou světovou válku
1941
1942
1943
1944
1945
1946 USA Pancho Segura Austrálie Colin Long 6–4, 7–5
1947 USA Robert Falkenburg Austrálie Colin Long 6–4, 7–5
1948 USA Robert Falkenburg Jihoafrická republika Eric Sturgess sdílený titul
1949 USA Ted Schroeder USA Gardnar Mulloy 8–6, 6–0
1950 Austrálie John Bromwich USA Arthur Larsen 6–2, 6–4
1951 Jihoafrická republika Eric Sturgess Austrálie Frank Sedgman 6–4 5–7 6–2
1952 Austrálie Frank Sedgman Austrálie Mervyn Rose 10–8, 6–2
1953 Austrálie Lew Hoad Austrálie Ken Rosewall 8–6, 10–8
1954 Austrálie Lew Hoad Austrálie Mervyn Rose 8–6, 6–4
1955 Austrálie Ken Rosewall Austrálie Lew Hoad 6–2, 6–3
1956 Austrálie Neale Fraser Austrálie Ken Rosewall 7–5, 3–6, 9–7
1957 Austrálie Ashley Cooper Austrálie Neale Fraser 6–8, 6–2, 6–3
1958 Austrálie Malcolm Anderson Austrálie Robert Mark 1–6, 11–9, 6–3
1959 Indie Ramanathan Krishnan Austrálie Neale Fraser 6–3, 6–0
1960 Španělsko Andrés Gimeno Austrálie Roy Emerson 8–6,6–3
1961 Austrálie Bob Hewitt USA Robert McKinley 6–2 6–3
1962 Austrálie Rod Laver Austrálie Roy Emerson 6–4 7–5
1963 Austrálie Roy Emerson Austrálie Owen Davidson 6–1 6–2
1964 Austrálie Roy Emerson Sovětský svaz Toomas Lejus 12–10, 6–4
1965 Austrálie Roy Emerson USA Dennis Ralston bez boje
1966 Austrálie Roy Emerson Austrálie Tony Roche bez boje
1967 Austrálie John Newcombe Spojené království Roger Taylor 7–5, 6–3
1968 USA Clark Graebner Nizozemsko Tom Okker sdílený titul (déšť)
Otevřená éra
1969 Austrálie Fred Stolle Austrálie John Newcombe 6–3, 22–20
1970 Austrálie Rod Laver Austrálie John Newcombe 6–4, 6–3
1971 USA Stan Smith Austrálie John Newcombe 8–6, 6–3
1972 USA Jimmy Connors Spojené království John Paish 6–2, 6–3
1973 Rumunsko Ilie Năstase Spojené království Roger Taylor 10–8, 6–3
1974 turnaj se nekonal
1975
1976
1977 Mexiko Raúl Ramírez Spojené království Mark Cox 9–7, 7–5
1978 Austrálie Tony Roche USA John McEnroe 8–6, 9–7
1979 USA John McEnroe Paraguay Víctor Pecci 6–7, 6–1, 6–1
1980 USA John McEnroe Austrálie Kim Warwick 6–3, 6–1
1981 USA John McEnroe USA Brian Gottfried 7–6, 7–5
1982 USA Jimmy Connors USA John McEnroe 7–5, 6–3
1983 USA Jimmy Connors USA John McEnroe 6–3, 6–3
1984 USA John McEnroe USA Leif Shiras 6–1, 3–6, 6–2
1985 Západní Německo Boris Becker USA Johan Kriek 6–2, 6–3
1986 USA Tim Mayotte USA Jimmy Connors 6–4, 2–1skreč
1987 Západní Německo Boris Becker USA Jimmy Connors 6–7, 6–3, 6–4
1988 Západní Německo Boris Becker Švédsko Stefan Edberg 6–1, 3–6, 6–3
1989 Československo Ivan Lendl Jihoafrická republika Christo van Rensburg 4–6, 6–3, 6–4
1990 Československo Ivan Lendl Západní Německo Boris Becker 6–3, 6–2
1991 Švédsko Stefan Edberg USA David Wheaton 6–2, 6–3
1992 Jihoafrická republika Wayne Ferreira Japonsko Shuzo Matsuoka 6–3, 6–4
1993 Německo Michael Stich Jihoafrická republika Wayne Ferreira 6–3, 6–4
1994 USA Todd Martin USA Pete Sampras 7–6(7–4), 7–6(7–4)
1995 USA Pete Sampras Francie Guy Forget 7–6(7–3), 7–6(8–6)
1996 Německo Boris Becker Švédsko Stefan Edberg 6–4, 7–6(7–3)
1997 Austrálie Mark Philippoussis Chorvatsko Goran Ivanišević 7–5, 6–3
1998 Austrálie Scott Draper Itálie Laurence Tieleman 7–6(7–5), 6–4
1999 USA Pete Sampras Spojené království Tim Henman 6–7(1–7), 6–4, 7–6(7–4)
2000 Austrálie Lleyton Hewitt USA Pete Sampras 6–4, 6–4
2001 Austrálie Lleyton Hewitt Spojené království Tim Henman 7–6(7–3), 7–6(7–3)
2002 Austrálie Lleyton Hewitt Spojené království Tim Henman 4–6, 6–1, 6–4
2003 USA Andy Roddick Francie Sébastien Grosjean 6–3, 6–3
2004 USA Andy Roddick Francie Sébastien Grosjean 7–6(7–4), 6–4
2005 USA Andy Roddick Chorvatsko Ivo Karlović 7–6(9–7), 7–6(7–4)
2006 Austrálie Lleyton Hewitt USA James Blake 6–4, 6–4
2007 USA Andy Roddick Francie Nicolas Mahut 4–6, 7–6(9–7), 7–6(7–2)
2008 Španělsko Rafael Nadal Srbsko Novak Djoković 7–6(8–6), 7–5
2009 Spojené království Andy Murray USA James Blake 7–5, 6–4
2010 USA Sam Querrey USA Mardy Fish 7–6(7–3), 7–5
2011 Spojené království Andy Murray Francie Jo-Wilfried Tsonga 3–6, 7–6(7–2), 6–4
2012 Chorvatsko Marin Čilić Argentina David Nalbandian 6–7(3–7), 4–3diskvalifikace
2013 Spojené království Andy Murray Chorvatsko Marin Čilić 5–7, 7–5, 6–3
2014 Bulharsko Grigor Dimitrov Španělsko Feliciano López 6–7(8–10), 7–6(7–1), 7–6(8–6)
2015 Spojené království Andy Murray Jihoafrická republika Kevin Anderson 6–3, 6–4

Mužská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Přehled finále od roku 1969
Rok vítězové finalisté výsledek
1969 Austrálie Owen Davidson
USA Dennis Ralston
Švédsko Ove Nils Bengtson
Brazílie Thomaz Koch
8–6, 6–3
1970 Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
USA Arthur Ashe
USA Charlie Pasarell
7–9, 6–4, 9–7
1971 Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
USA Stan Smith
USA Erik Van Dillen
8–6, 4–6, 15–13
1972 USA Jim McManus
USA Jim Osborne
Západní Německo Jürgen Fassbender
Západní Německo Karl Meiler
4–6, 6–3, 7–5
1973 Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
Austrálie Ray Keldie
Jihoafrická republika Raymond Moore
6–4, 7–5
1974

1976
turnaj nekonán
1977 Indie Anand Amritraj
Indie Vijay Amritraj
Spojené království John Lloyd
Spojené království David Lloyd
6–1, 6–2
1978 Jihoafrická republika Bob Hewitt
Jihoafrická republika Frew McMillan
USA Fred McNair
Mexiko Raúl Ramírez
6–2, 7–5
1979 USA Tim Gullikson
USA Tom Gullikson
USA Marty Riessen
USA Sherwood Stewart
6–4, 6–4
1980 Austrálie Rod Frawley
Austrálie Geoff Masters
Austrálie Paul McNamee
USA Sherwood Stewart
6–2, 4–6, 11–9
1981 USA Pat Du Pré
USA Brian Teacher
Jihoafrická republika Kevin Curren
USA Steve Denton
3–6, 7–6, 11–9
1982 USA John McEnroe
USA Peter Rennert
USA Victor Amaya
USA Hank Pfister
7–6, 7–5
1983 USA Brian Gottfried
Austrálie Paul McNamee
Jihoafrická republika Kevin Curren
USA Steve Denton
6–4, 6–3
1984 Austrálie Pat Cash
Austrálie Paul McNamee
Jihoafrická republika Bernard Mitton
USA Butch Walts
6–4, 6–3
1985 USA Ken Flach
USA Robert Seguso
Austrálie Pat Cash
Austrálie John Fitzgerald
3–6, 6–3, 16–14
1986 USA Kevin Curren
Francie Guy Forget
Austrálie Darren Cahill
Austrálie Mark Kratzmann
6–2, 7–6
1987 Francie Guy Forget
Francie Yannick Noah
USA Rick Leach
USA Tim Pawsat
6–4, 6–4
1988 USA Ken Flach
USA Robert Seguso
Jihoafrická republika Pieter Aldrich
Jihoafrická republika Danie Visser
6–2, 7–6
1989 Austrálie Darren Cahill
Austrálie Mark Kratzmann
USA Tim Pawsat
Austrálie Laurie Warder
7–6, 6–3
1990 Spojené království Jeremy Bates
USA Kevin Curren
Francie Henri Leconte
Československo Ivan Lendl
7–6, 6–4
1991 Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde
Kanada Grant Connell
Kanada Glenn Michibata
7–6, 6–4
1992 Austrálie John Fitzgerald
Švédsko Anders Järryd
Chorvatsko Goran Ivanišević
Itálie Diego Nargiso
6–4, 7–6
1993 Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde
Spojené království Neil Broad
Jihoafrická republika Gary Muller
6–4, 6–7, 6–3
1994 Švédsko Jan Apell
Švédsko Jonas Björkman
Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde
5–7, 7–6, 6–4
1995 USA Todd Martin
USA Pete Sampras
Švédsko Jan Apell
Švédsko Jonas Björkman
6–4, 6–2
1996 Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde
Kanada Sébastien Lareau
USA Alex O'Brien
6–2, 6–7, 6–3
1997 Austrálie Mark Philippoussis
Austrálie Patrick Rafter
Austrálie Sandon Stolle
Česko Cyril Suk
6–2, 4–6, 7–5
1998 Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde
Švédsko Jonas Björkman
Austrálie Patrick Rafter
sdílený titul (déšť)
1999 Kanada Sébastien Lareau
USA Alex O'Brien
Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde
6–3, 7–6
2000 Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde
USA Jonathan Stark
Filipíny Eric Taino
7–6, 6–4
2001 USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Filipíny Eric Taino
USA David Wheaton
6–3, 6–2
2002 Zimbabwe Wayne Black
Zimbabwe Kevin Ullyett
Indie Mahesh Bhupathi
Bělorusko Max Mirnyj
7–6, 3–6, 6–3
2003 Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
Indie Mahesh Bhupathi
Bělorusko Max Mirnyj
6–3, 6–4
2004 USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
6–3, 6–4
2005 USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Švédsko Jonas Björkman
Bělorusko Max Mirnyj
7–6(11–9), 7–6(7–4)
2006 Austrálie Paul Hanley
Zimbabwe Kevin Ullyett
Švédsko Jonas Björkman
Bělorusko Max Mirnyj
6–4, 7–6
2007 Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–5, 6–4
2008 Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
Brazílie Marcelo Melo
Brazílie André Sá
6–4, 7–6 (7–3)
2009 Jihoafrická republika Wesley Moodie
Rusko Michail Južnyj
Brazílie Marcelo Melo
Brazílie André Sá
6–4, 4–6, [10–6]
2010 Srbsko Novak Djoković
Izrael Jonatan Erlich
Slovensko Karol Beck
Česko David Škoch
7–6(8–6), 2–6, [10–3]
2011 USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Indie Mahesh Bhupathi
Indie Leander Paes
6–7(2–7), 7–6(7–4), [10–6]
2012 Bělorusko Max Mirnyj
Kanada Daniel Nestor
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–3, 6–4
2013 USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
4–6, 7–5, [10–3]
2014 Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
Spojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
4–6, 7–6, [10–4]
2015 Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
Polsko Marcin Matkowski
Srbsko Nenad Zimonjić
6–2, 6–2

Ženská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězka finalistka výsledek
1972 Sovětský svaz Olga Morozovová Austrálie Evonne Goolagongová 6-2, 6-3
1973 USA Chris Evertová Austrálie Karen Krantzckeová 6-4, 6-0

Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězky finalistky výsledek
1972 USA Rosie Casalsová
USA Billie Jean Kingová
Francie Françoise Durrová
Nizozemsko Betty Stoveová
4-6, 6-3, 7-5
1973 USA Rosie Casalsová
USA Billie Jean Kingová
Jihoafrická republika Brenda Kirková
Jihoafrická republika Pat Walkdenová
5-7, 7-0, 6-2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Queen's Club Championships na anglické Wikipedii.

  1. ATP Announces 2015 ATP World Tour Calendar [online]. ATP, 10 February 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Tennis stretches grass season to six weeks [online]. SBS, 11 February 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  3. "Hewitt to join Nadal at Queens", BBC Sport, 7 May 2009. Ověřeno k 15 September 2010. 
  4. See the video for Sunday, 10 June 2007 – Roddick speaks near the end. [online]. Artoischampionships.com, [cit. 2011-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Queens Club tournament.
  6. "$63, 260 Curtain-Raiser to Wimbledon", 12 April 1974, p. 12. 
  7. Ivo Karlovic sets new world record for fastest serve [online]. BBC, 6 March 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Tenista Nalbandian rozkopl reklamní panel, zranil sudího a byl diskvalifikován, Sport.cz, 17.6.2012
  9. Bombarďák Fish ve Wimbledonu trefil servisem rozhodčí do oka. Musela odstoupit, Sport.cz, 6.7.2012
  10. LTA - Aegon Championships - Behind the Scenes with the Ball Girls at The Queen's Club

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]