Nottingham Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nottingham Open
Viking Open Nottingham
Nottingham Tennis Centre

Založeno1970 (muži) / 1971 (ženy)
OdehránoViking Open Nottingham 2021
Obnoveno2015
MístoNottingham, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
DějištěNottingham Tennis Centre
Souřadnice
Povrchtráva / venku
Obdobíčerven
ATP Challenger Tour
2015–2016ATP World Tour 250
2017–2018Challenger 127 000 € + H
2019–Category 125

Soutěže32 dvouhra (32 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace132 280 EUR
WTA Tour
2015–2020WTA International
2021–WTA 250

Soutěže48 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace235 238 USD
www.lta.org.uk/major-tennis-events/british-major-events/viking-open-nottingham/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chris Guccione Andre Sa Pablo Cuevas David Marrero Nottingham Open 2015.jpg
Chris Guccione a André Sá (dvojice vlevo)

Nottingham Open, oficiálně Viking Open Nottingham, je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný v anglickém Nottinghamu, centru hrabství Nottinghamshire, jež se rozkládá v regionu East Midlands.

Turnaj založený v roce 1970 probíhá v nottinghamském tenisovém centru na otevřených travnatých dvorcích. V červnovém termínu představuje součást třítýdenní přípravy na londýnský grandslam ve Wimbledonu.[1] Muži hrají od sezóny 2017 na okruhu ATP Challenger Tour. Ženská část se na okruhu WTA Tour řadí od roku 2021 do kategorie WTA 250. Do soutěže dvouher nastupuje třicet dva mužů a čtyřicet osm žen. Čtyřher se účastní šestnáct párů.

Nottingham Open má s turnaji Birmingham Classic a Eastbourne International společného generálního partnera. V této roli od sezóny 2018 nahradila skotskou pojišťovnu AEGON americká potravinářská firma Nature Valley.[2] Od roku 2021 se hlavním sponzorem stala americká lodní společnost Viking Cruises uskutečňující záoceánské a vnitrozemské plavby.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

Mužský turnaj byl založen roku 1970 v rámci okruhu Grand Prix. Mezi lety 1978–1994 se nekonal. K obnovení došlo na okruhu ATP Tour v roce 1995, jakožto náhrada za Manchester Open. Poté probíhal až do sezóny 2008, kdy byl opět zrušen a přiřazen k ženské polovině eastbournského International Women's Open ve fromě smíšené události.[4]

Členové nottinghamské městské rady vyjádřili „mimořádné zklamání“ nad rozhodnutím ATP Tour přenést turnaj do Eastbourne. Prezident britského tenisového svazu Roger Draper na to reagoval slovy, že by dané změny měly zvýšit zájem o tenis a přilákat „nové diváky“.[5]

Na konci roku 2008 bylo oznámeno, že se Nottingham stane dějištěm nového turnaje AEGON Nottingham Challenge, jenž vystřídá stávající The Surbiton Trophy, zrušený v roce 2009. Mužská polovina se zařadila do kategorie ATP Challenger Series, představující kvalitativně nižší okruh. V roce 2008 také proběhla renovace travnatého areálu Nottingham Tennis Centre, jejíž náklady dosáhly výše 735 000 liber.[5][6] Dva ročníky 2015 a 2016 se konaly na túře ATP v kategorii ATP World Tour 250, když byla licence zpětně odkoupena z Eastbourne. Od sezóny 2017 se mužská polovina vrátila mezi challengery, v daném ročníku s dotací 100 000 dolarů.[7] V kalendáři ATP Tour 2017 byl anglický turnaj nahrazen travnatým Antalya Open.

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Ženská část nejdříve probíhala v letech 1971–1973 a následně byla až do roku 2010 zrušena. V letech 2011–2014 se konala v rámci okruhu ITF jako AEGON Nottingham Challenge. Poté se stala součástí okruhu WTA Tour, v sezónách 2015–2020 nejdříve v kategorii International s dotací 250 000 dolarů[8] a od roku 2021 v kategorii WTA 250.

Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]

  • 1970–1972: John Player Tournament, generální partner tabáková firma John Player & Sons
  • 1973: John Player Open, generální partner tabáková firma John Player & Sons
  • 1995–2000: Nottingham Open
  • 2001–2003: Samsung Open, generální partner Samsung
  • 2004: Nottingham Open by The Sunday Telegraph, generální partner The Sunday Telegraph
  • 2005: 10tele.com Open, generální partner webová telekomunikační společnost 10tele.com
  • 2006: Red Letter days Open, generální partner zážitková agentura Red Letter days
  • 2007: Nottingham Open
  • 2008: Slazenger Open, generální partner Slazenger
  • 2011–2017: AEGON Open Nottingham, generální partner skotská pojišťovna AEGON
  • 2018–2020: Nature Valley Open, generální partner americká potravinářská společnost Nature Valley
  • od 2021: Viking Open Nottingham, generální partner turistická lodní společnosti Viking Cruises

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítěz finalista výsledek
2021 USA Frances Tiafoe USA Denis Kudla 6–1, 6–3
2020 zrušeno pro pandemii koronaviru
2019 Spojené království Dan Evans Rusko Jevgenij Donskoj 7–6(7–3), 6–3
2018 Austrálie Alex de Minaur Spojené království Dan Evans 7–6(7–4), 7–5
2017 Izrael Dudi Sela Itálie Thomas Fabbiano 4–6, 6–4, 6–3
2016 USA Steve Johnson Uruguay Pablo Cuevas 7–6(7–5), 7–5
2015 Uzbekistán Denis Istomin USA Sam Querrey 7–6(7–1), 7–6(8–6)
2014 turnaj se nekonal
2009
2008 Chorvatsko Ivo Karlović Španělsko Fernando Verdasco 7–5, 6–7(4–7), 7–6(8–6)
2007 Chorvatsko Ivo Karlović Francie Arnaud Clément 3–6, 6–4, 6–4
2006 Francie Richard Gasquet Švédsko Jonas Björkman 6–4, 6–3
2005 Francie Richard Gasquet Bělorusko Max Mirnyj 6–2, 6–3
2004 Thajsko Paradorn Srichaphan Švédsko Thomas Johansson 1–6, 7–6(7–4), 6–4
2003 Spojené království Greg Rusedski USA Mardy Fish 6–3, 6–2
2002 Švédsko Jonas Björkman Austrálie Wayne Arthurs 6–2, 6–7(5–7), 6–2
2001 Švédsko Thomas Johansson Izrael Harel Levy 7–5, 6–3
2000 Francie Sébastien Grosjean Zimbabwe Byron Black 7–6(9–7), 6–3
1999 Francie Cédric Pioline Zimbabwe Kevin Ullyett 6–3, 7–5
1998 Švédsko Jonas Björkman Zimbabwe Byron Black 6–3, 6–2
1997 Spojené království Greg Rusedski Slovensko Karol Kučera 6–4, 7–5
1996 Nizozemsko Jan Siemerink Austrálie Sandon Stolle 6–3, 7–6(7–0)
1995 Argentina Javier Frana Austrálie Todd Woodbridge 7–6(7–4), 6–3
1994 turnaj se nekonal
1978
1977 bez vítěze USA Tim Gullikson
Chile Jaime Fillol
zrušeno[9]
1976 bez vítěze USA Jimmy Connors
Rumunská socialistická republika Ilie Năstase
6–2, 4–6 1–1
(nedohráno)
1975 Nizozemsko Tom Okker Austrálie Tony Roche 6–1, 3–6, 6–3
1974 USA Stan Smith Sovětský svaz Alex Metreveli 6–3, 1–6, 6–3
1973 USA Eric van Dillen Jihoafrická republika Frew McMillan 3–6, 6–1, 6–1
1972 Austrálie Geoffrey Masters Indie Premjit Lall zrušeno pro déšť
1971 Chile Jaime Fillol Austrálie Greg Perkins 6–2, 6–3
1970 USA Stan Smith USA Chauncey Steele 6–3, 6–1

Mužská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězové finalisté výsledek
2021 Austrálie Matt Reid
Spojené království Ken Skupski
Austrálie Matthew Ebden
Austrálie John-Patrick Smith
4–6, 7–5, [10–6]
2020 zrušeno pro pandemii koronaviru
2019 Mexiko Santiago González
Pákistán Ajsám Kúreší
Čína Kung Mao-sin
Čína Čang Ce
4–6, 7–6(7–5), [10–5]
2018 Dánsko Frederik Nielsen
Spojené království Joe Salisbury
USA Austin Krajicek
Indie Džívan Nedunčežijan
7–6(7–5), 6–1
2017 Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
Austrálie Matt Reid
Austrálie John-Patrick Smith
7–6(7–1), 2–6, [10–7]
2016 Spojené království Dominic Inglot
Kanada Daniel Nestor
Chorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
7–5, 7–6(7–4)
2015 Austrálie Chris Guccione
Brazílie André Sá
Uruguay Pablo Cuevas
Španělsko David Marrero
6–2, 7–5
2014 turnaj se nekonal
2009
2008 Brazílie Bruno Soares
Zimbabwe Kevin Ullyett
Jihoafrická republika Jeff Coetzee
Spojené království Jamie Murray
6–2, 7–6(7–5)
2007 Spojené království Jamie Murray
USA Eric Butorac
Spojené království Joshua Goodall
Spojené království Ross Hutchins
4–6, 6–3, 10–5
2006 Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram
Rusko Igor Kunicyn
Rusko Dmitrij Tursunov
6–3, 6–2
2005 Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram
Švédsko Simon Aspelin
Austrálie Todd Perry
4–6, 6–3, 7–5
2004 Austrálie Paul Hanley
Austrálie Todd Woodbridge
USA Rick Leach
USA Brian MacPhie
6–4, 6–3
2003 USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Austrálie Joshua Eagle
USA Jared Palmer
7–6(7–3), 4–6, 7–6(7–4)
2002 USA Mike Bryan
Bahamy Mark Knowles
USA Donald Johnson
USA Jared Palmer
0–6, 7–6(7–3), 6–4
2001 USA Donald Johnson
USA Jared Palmer
Austrálie Paul Hanley
Austrálie Andrew Kratzmann
6–4, 6–2
2000 Jihoafrická republika Piet Norval
USA Donald Johnson
Jihoafrická republika Ellis Ferreira
USA Rick Leach
1–6, 6–4, 6–3
1999 USA Patrick Galbraith
USA Justin Gimelstob
Jihoafrická republika Marius Barnard
Jihoafrická republika Brent Haygarth
5–7, 7–5, 6–3
1998 USA Justin Gimelstob
Jihoafrická republika Byron Talbot
Kanada Sébastien Lareau
Kanada Daniel Nestor
7–5, 6–7, 6–4
1997 Jihoafrická republika Ellis Ferreira
USA Patrick Galbraith
Spojené království Danny Sapsford
Spojené království Chris Wilkinson
4–6, 7–6, 7–6
1996 Spojené království Mark Petchey
Spojené království Danny Sapsford
Spojené království Neil Broad
Jihoafrická republika Piet Norval
6–7, 7–6, 6–4
1995 USA Luke Jensen
USA Murphy Jensen
USA Patrick Galbraith
Jihoafrická republika Danie Visser
6–2, 6–4

Ženská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězka finalistka výsledek
2021 Spojené království Johanna Kontaová Čína Čang Šuaj 6–2, 6–1
2020 zrušeno pro pandemii koronaviru
2019 Francie Caroline Garciaová Chorvatsko Donna Vekićová 2–6, 7–6(7–4), 7–6(7–4)
2018 Austrálie Ashleigh Bartyová Spojené království Johanna Kontaová 6–3, 3–6, 6–4
2017 Chorvatsko Donna Vekićová Spojené království Johanna Kontaová 2–6, 7–6(7–3), 7–5
2016 Česko Karolína Plíšková USA Alison Riskeová 7–6(10–8), 7–5
2015 Chorvatsko Ana Konjuhová Rumunsko Monica Niculescuová 1–6, 6–4, 6–2
2014 hrán AEGON Nottingham Challenge na okruhu ITF
2011
2010 turnaj se nekonal
1974
1973 USA Billie Jean Kingová Spojené království Virginia Wadeová 8–6, 6–4
1972 USA Billie Jean Kingová Austrálie Evonne Goolagongová nehráno pro děšť[10]
1971 USA Julie Heldmanová Austrálie Barbara Hawcroftová 6–4, 7–9, 6–3

Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězky finalistky výsledek
2021 Ukrajina Ljudmila Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová
USA Caroline Dolehideová
Austrálie Storm Sandersová
6–4, 6–7(3–7), [10–8]
2020 zrušeno pro pandemii koronaviru
2019 USA Desirae Krawczyková
Mexiko Giuliana Olmosová
Austrálie Ellen Perezová
Austrálie Arina Rodionovová
7–6(7–5), 7–5
2018 Polsko Alicja Rosolská
USA Abigail Spearsová
Rumunsko Mihaela Buzărnescuová
Spojené království Heather Watsonová
6–3, 7–6(7–5)
2017 Austrálie Monique Adamczaková
Austrálie Storm Sandersová
Spojené království Jocelyn Raeová
Spojené království Laura Robsonová
6–4, 4–6, [10–4]
2016 Česko Andrea Hlaváčková
Čína Pcheng Šuaj
Kanada Gabriela Dabrowská
Čína Jang Čao-süan
7–5, 3–6, [10–7]
2015 USA Raquel Kopsová-Jonesová
USA Abigail Spearsová
Spojené království Jocelyn Raeová
Spojené království Anna Smithová
3–6, 6–3, [11–9]
2014 hrán AEGON Nottingham Challenge na okruhu ITF
2011
2010 turnaj se nekonal
1974
1973 USA Rosie Casalsová
USA Billie Jean Kingová
USA Chris Evertová
Nizozemsko Betty Stöveová
6–2, 9–7

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nottingham Open na anglické Wikipedii.

  1. Nottingham Challenge tournament director Paul Hutchins pays tribute to Elena Baltacha. Nottingham Post [online]. 2014-05-06 [cit. 2014-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-22. 
  2. Nature Valley announced as new title sponsor for Nottingham, Birmingham, and Eastbourne [online]. [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. LTA Viking title sponsorship [online]. LTA, 2021-05-21 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Wimbledon warm-up event scrapped [online]. 2008-04-08 [cit. 2008-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Anger over scrapped tennis event [online]. BBC News, 2008-04-09 [cit. 2008-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Nottingham to host tennis trophy [online]. 2008-12-11 [cit. 2008-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. NOTTINGHAM TO HOST JOINT INTERNATIONAL MEN’S & WOMEN’S TENNIS EVENT IN 2017 [online]. Nottingham: My Nottingham News, 2016-04-07 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Aegon Nottingham Open [online]. Britská tenisová asociace [cit. 2014-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Gullikson-Fillol Player tennis final rained out again NOTTINGHAM. England [online]. The Independent Newspaper Long Beach, 14-06-1977 [cit. 2015-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. World of Tennis '73 : a BP and Commercial Union yearbook. Londýn: Queen Anne Press, 1973. ISBN 9780671216238. S. 283. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]