WTA Swiss Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
WTA Swiss Open
Ladies Open Lausanne

Založeno1899
OdehránoLadies Open Lausanne 2021
Ukončeno1995
Obnoveno2016
MístoLausanne ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
DějištěTennis Club du Stade-Lausanne
Povrchantuka / venku
Soutěže32 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace235 238 USD
Obdobíčervenec
WTA Tour
1988–1989Tier V
1990–1992Tier IV
1993–1994Tier III
2016–2020WTA International
2021–WTA 250

www.ladiesopenlausanne.ch
Některá data mohou pocházet z datové položky.

WTA Swiss Open, oficiálně Ladies Open Lausanne, je profesionální tenisový turnaj žen hraný ve švýcarském Lausanne, kam se v sezóně 2019 přestěhoval. Založen byl v roce 1899. Po přerušení mezi lety 1995–2015 došlo k obnovení v Gstaadu.[1] Antukový turnaj se na okruhu WTA Tour řadí do kategorie WTA 250.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

WTA Swiss Open byl založen v roce 1899. Změna názvu na European Open se uskutečnila v sezóně 1986, kdy se stal součástí okruhu WTA Tour. Od zavedení kategorií Tier roku 1988 probíhal dvě sezóny v nejnižší úrovni Tier V. Následně povýšil do Tier IV a v ročnících 1993–1994 se stal součástí Tier III. Mezi lety 1995–2015 se nekonal.

V období 1971–1994 se postupně odehrával ve čtyřech švýcarských městech: Gstaadu, Lucernu, Luganu a Ženevě.

Ženská tenisová asociace oznámila obnovení turnaje v sezóně 2016, kdy se vrátil do jejího kalendáře jako antukový podnik v Gstaadu. V kategorii WTA International tak vystřídal rakouský turnaj Gastein Ladies.[2] Otevřené antukové dvorce gstaadského areálu s centrkurtem Roy Emerson Arena hostily událost do roku 2018. Pořadatelská agentura Grand Chelem Event AG turnaj v roce 2019 přemístila do Lausanne. Hostitelem se stal městský antukový areál Tennis Club du Stade-Lausanne.[3]

Do soutěže dvouhry nastupuje třicet dva tenistek a čtyřhry se účastní šestnáct párů. Ze švýcarských hráček si singlový titul připsaly Manuela Malejevová (1991) a Viktorija Golubicová (2016). Nejvyšší počet tří trofejí z dvouhry vybojovaly bulharsko-švýcarská tenistka Manuela Malejevová a Američanka Chris Evertová.

Přehled vývoje názvu[editovat | editovat zdroj]

Sezóny název turnaje
1971–1974 Swiss Open Championships
1976 Swiss Open
1977 Swiss Championships
1981–1982 Toyota Swiss Open
1983–1985 Swiss Open
1986–1989 European Open
1990–1991 Geneva European Open
1992–1994 European Open
2016–2018 Ladies Championship Gstaad
2019– Ladies Open Lausanne

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Dějiště rok vítězka finalistka výsledek
Gstaad 1971 Francie Françoise Durrová Austrálie Lesley Huntová 6–3, 6–3
1972 turnaj se nekonal
1973
1974 Západní Německo Helga Schultzeová Itálie Lea Pericoliová 4–6, 6–4, 6–3
1975 turnaj se nekonal
1976 Belgie Michele Gurdalová Francie Gail Sherriffová 4–6, 6–2, 6–3
1977 Austrálie Lesley Huntová Austrálie Helen Gourlayová 4–6, 7–5, 6–1
1978 turnaj se nekonal
1980
Lugano 1981 USA Chris Evertová Rumunsko Virginia Ruziciová 6–1, 6–1
1982 USA Chris Evertová Maďarsko Andrea Temesváriová 6–0, 6–3
1983 zrušeno po 3. kole pro déšť
1984 Bulharsko Manuela Malejevová Československo Iva Budařová 6–1, 6–1
1985 USA Bonnie Gaduseková Bulharsko Manuela Malejevová 6–2, 6–2
1986 Itálie Raffaella Reggiová Bulharsko Manuela Malejevová 5–7, 6–3, 7–6(8–6)
Ženeva 1987 USA Chris Evertová Bulharsko Manuela Malejevová 6–3, 4–6, 6–2
1988 Rakousko Barbara Paulusová USA Lori McNeilová 6–4, 5–7, 6–1
1989 Bulharsko Manuela Malejeva-Fragniere Španělsko Conchita Martínezová 6–4, 6–0
1990 Rakousko Barbara Paulusová Kanada Helen Kelesiová 2–6, 7–5, 7–6(7–3)
1991 Švýcarsko Manuela Malejeva-Fragniere Kanada Helen Kelesiová 6–3, 3–6, 6–3
Lucern 1992 USA Amy Frazierová Československo Radka Zrubáková 6–4, 4–6, 7–5
1993 USA Lindsay Davenportová Austrálie Nicole Bradtkeová 6–1, 4–6, 6–2
1994 USA Lindsay Davenportová USA Lisa Raymondová 7–6(7–3), 6–4
1995 turnaj se nekonal
2015
Gstaad 2016 Švýcarsko Viktorija Golubicová Nizozemsko Kiki Bertensová 4–6, 6–3, 6–4
2017 Nizozemsko Kiki Bertensová Estonsko Anett Kontaveitová 6–4, 3–6, 6–1
2018 Francie Alizé Cornetová Lucembursko Mandy Minellaová 6–4, 7–6(8–6)
Lausanne 2019 Francie Fiona Ferrová Francie Alizé Cornetová 6–1, 2–6, 6–1
2020 turnaj se nekonal kvůli pandemii covidu-19
2021 Slovinsko Tamara Zidanšeková Francie Clara Burelová 4–6, 7–6(7–5), 6–1

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Dějiště rok vítězky finalistky výsledek
Gstaad 1971 Jihoafrická republika Brenda Kirková
Jihoafrická republika Laura Rossouwová
Francie Françoise Durrová
Itálie Lea Pericoliová
8–6, 6–3
1972 turnaj se nekonal
1973
1974 Západní Německo Helga Schultzeová
Itálie Lea Pericoliová
Japonsko Kajoko Fukuoková
Chile Michelle Rodriguezová
6–2, 6–0
1975 turnaj se nekonal
1976 USA Betsy Nagelsenová
Austrálie Wendy Turnbullová
Jihoafrická republika Brigette Cuypersová
Jihoafrická republika Annette Van Zylová
6–4, 6–4
1977 Austrálie Helen Gourlayová
USA Rayni Foxová
USA Mary Carillová
Austrálie Lesley Huntová
6–0, 6–4
1978 turnaj se nekonal
1980
Lugano 1981 Jihoafrická republika Rosalyn Fairbanková
Jihoafrická republika Tanya Harfordová
USA Candy Reynoldsová
USA Paula Smithová
2–6, 6–1, 6–4
1982 USA Candy Reynoldsová
USA Paula Smithová
USA Joanne Russellová
Rumunsko Virginia Ruziciová
6–2, 6–4
1983 Švýcarsko Christiane Jolissaintová
Nizozemsko Marcella Meskerová
Švýcarsko Petra Delheesová
Brazílie Pat Medradová
6–2, 3–6, 7–5
1984 Švýcarsko Christiane Jolissaintová
Nizozemsko Marcella Meskerová
Československo Iva Budařová
Československo Marcela Skuherská
6–4, 6–3
1985 USA Bonnie Gaduseková
Československo Helena Suková
Západní Německo Bettina Bungeová
Západní Německo Eva Pfaffová
6–2, 6–4
1986 USA Elise Burginová
USA Betsy Nagelsenová
Austrálie Jenny Byrneová
Austrálie Janine Thompsonová
6–2, 6–3
Ženeva 1987 USA Betsy Nagelsenová
Austrálie Elizabeth Smylieová
Peru Laura Gildemeisterová
Francie Catherine Tanvierová
4–6, 6–4, 6–3
1988 Švýcarsko Christiane Jolissaintová
Jihoafrická republika Dianne Van Rensburgová
Švédsko Maria Lindströmová
Západní Německo Claudia Porwiková
6–1, 6–3
1989 USA Katrina Adamsová
USA Lori McNeilová
Sovětský svaz Larisa Neilandová
Sovětský svaz Nataša Zverevová
2–6, 6–3, 6–4
1990 Austrálie Louise Fieldová
Jihoafrická republika Dianne Van Rensburgová
USA Elise Burginová
USA Betsy Nagelsenová
5–7, 7–6(7–2), 7–5
1991 Austrálie Nicole Bradtkeová
Austrálie Elizabeth Smylieová
Itálie Cathy Caverzasiová
Švýcarsko Manuela Malejeva-Fragniere
6–1, 6–2
Lucern 1992 Austrálie Amy Frazierová
Jihoafrická republika Elna Reinachová
Československo Karina Habšudová
USA Marianne Werdelová
7–5, 6–2
1993 USA Mary Joe Fernandezová
Česko Helena Suková
USA Lindsay Davenportová
USA Marianne Werdelová
6–2, 6–4
1994 zrušeno po dvou čtvrtfinále pro déšť[4]
1995 turnaj se nekonal
2015
Gstaad 2016 Španělsko Lara Arruabarrenová
Švýcarsko Xenia Knollová
Německo Annika Becková
Rusko Jevgenija Rodinová
6–1, 3–6, [10–8]
2017 Nizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
Švýcarsko Viktorija Golubicová
Srbsko Nina Stojanovićová
7–6(7–4), 4–6, [10–7]
2018 Chile Alexa Guarachiová
USA Desirae Krawczyková
Španělsko Lara Arruabarrenová
Švýcarsko Timea Bacsinszká
4–6, 6–4, [10–6]
Lausanne 2019 Rusko Anastasija Potapovová
Rusko Jana Sizikovová
Austrálie Monique Adamczaková
Čína Chan Sin-jün
6–2, 6–4
2020 turnaj se nekonal kvůli pandemii covidu-19
2021 Švýcarsko Susan Bandecchiová
Švýcarsko Simona Waltertová
Norsko Ulrikke Eikeriová
Řecko Valentini Grammatikopoulou
6–3, 6–7(3–7), [10–5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku WTA Swiss Open na anglické Wikipedii.

  1. Tournament [online]. Ladies Open Lausanne [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Gstaad event first WTA tournament in Switzerland since 2008 [online]. ESPN, 11 March 2016 [cit. 2016-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. fh in WTA International Gstaad. WTA Tournament In Gstaad To Be Relocated To Lausanne In 2019 [online]. Lausanne: Tennis Tour Talk, 2018-12-18 [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. 1994 Eurocard Open Draw[nedostupný zdroj] (PDF). wtatour.com.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]