Přeskočit na obsah

Clara Burelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Clara Burelová
Clara Burelová na French Open 2018
Clara Burelová na French Open 2018
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození24. března 2001 (23 let)
Místo narozeníRennes, Francie
BydlištěPerros-Guirec, Francie
Výška176 cm
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 073 819 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů163–115
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 4 ITF
Nejvyšší umístění43. místo (20. května 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2024)
French Open3. kolo (2020)
Wimbledon2. kolo (2021, 2024)
US Open3. kolo (2022, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů9–27
Nejvyšší umístění246. místo (9. května 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022, 2024)
French Open3. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240520a20. května 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clara Burelová (nepřechýleně Burel, * 24. března 2001 Rennes) je francouzská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2024 na 43. místě a ve čtyřhře v květnu 2022 na 246. místě. Trénuje ji Alexia Dechaumeová-Balleretová.[2][3]

Ve francouzském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 pražským finálovým turnajem proti Kanadě a výběru Ruské tenisové federace. Proti Kanadě prohrála s Cornetovou rozhodující čtyřhru. V souboji s Ruskami porazila Alexandrovovou a s Cornetovou opět nezvládly rozhodující debl. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 2–0 ve dvouhře a 0–3 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V juniorském tenise si zahrála finále na Australian Open 2018 a US Open 2018. V prvním případě ji zdolala Tchajwanka Liang En-šuo[5] a ve druhém pak Číňanka Wang Si-jü.[6] Na Letních olympijských hrách mládeže 2018 v Buenos Aires získala stříbrnou medaili ve dvouhře po závěrečné porážce od Slovinky Kaji Juvanové.[7] S krajanem Hugem Gastonem přidala bronzový kov ze smíšené čtyřhry. V říjnu 2018 triumfovala na ITF Junior Masters v Čcheng-tu pro osm nejvýše postavených juniorek světa a vystoupala na vrchol kombinovaného juniorského žebříčku ITF.[7] Sezónu zakončila jako juniorská mistryně světa.[8]

Forhend v kvalifikaci Wimbledonu 2023

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v září 2016, když na turnaji v tuniském Hammámetu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole dvouhry podlehla Slovence Barbaře Kotelešové z deváté světové stovky.[1] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během února 2020 v Grenoblu, turnaji s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Po výhře nad Britkou Katie Boulterovou přehrála ve finále osmou nasazenou Lucemburčanku Eléonoru Molinarovou z poloviny třetí stovky klasifikace.[1][9]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu French Open 2018, když s krajankou Diane Parryovou získaly od organizátorů divokou kartu. V otevíracím duelu však nenašly recept na favorizovaný italsko-belgický pár Sara Erraniová a Kirsten Flipkensová. V pařížské singlové kvalifikaci podlehla Barboře Krejčíkové. Jednalo se zároveň o její první účast na okruhu WTA Tour. Do grandslamové dvouhry premiérově zasáhla po obdržení divoké karty na Australian Open 2019, kde ji na úvod zastavila třiadvacátá hráčka žebříčku Carla Suárezová Navarrová ze Španělska.[7][10]

Na divokou kartu startovala na úvodním ročníku Lyon Open 2020. V úvodním kole nestačila na šestou nasazenou Švýcarku Jil Teichmannovou, jíž patřila šedesátá šestá příčka.[11] Po koronavirovém přerušení sezóny se objevila na zářijovém Internationaux de Strasbourg 2020. Do druhého kola postoupila přes Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou, než ji zastavila čtyřicátá žena klasifikace Čang Šuaj z Číny. Do třetí fáze se probojovala na navazujícím French Open 2020, kde zvládla duely s Arantxou Rusovou a Kajou Juvanovou. V rozmezí dvou týdnů ji podruhé vyřadila Čang Šuaj po zvládnutých koncovkách obou setů. Bodový zisk jí zajistil premiérový posun do Top 250.[9]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0–2 D)

Dvouhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. července 2021 Lausanne, Švýcarsko antuka Slovinsko Tamara Zidanšeková 6–4, 6–7(5–7), 1–6
Finalistka 2. 30. července 2023 Lausanne, Švýcarsko antuka Itálie Elisabetta Cocciarettová 5–7, 6–4, 4–6

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. prosinec 2023 Angers, Francie tvrdý (h) Francie Chloé Paquetová 3–6, 6–4, 6–2

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments
80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments

Dvouhra: 9 (4–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. září 2018 Clermont-Ferrand, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Lesley Kerkhoveová 3–6, 6–4, 4–6
Finalistka 2. listopad 2019 Monastir, Tunisko tvrdý Francie Carole Monnetová 2–6, 0–6
Vítězka 1. únor 2020 Grenoble, Francie tvrdý (h) Lucembursko Eléonora Molinarová 5–7, 7–5, 6–2
Finalistka 3. únor 2021 Poitiers, Francie tvrdý (h) Ukrajina Darija Snigurová 3–6, 6–2, 5–7
Finalistka 4. duben 2021 Oeiras, Portugalsko antuka Slovinsko Polona Hercogová bez boje
Vítězka 2. květen 2021 Saint-Gaudens, Francie antuka Rumunsko Alexandra Dulgheruová 6–2, 1–6, 6–2
Finalistka 5. září 2021 Wiesbaden, Německo antuka Maďarsko Anna Bondárová 2–6, 4–6
Vítězka 3. říjen 2021 Cherbourg-en-Cotentin, Francie tvrdý (h) Francie Émeline Dartronová 6–4, 6–2
Vítězka 4. červenec 2023 Montpellier, Francie antuka Austrálie Astra Sharmaová 6–3, 7–5

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2018 Australian Open tvrdý Čínská Tchaj-pej Liang En-šuo 3–6, 4–6
Finalistka 2018 US Open tvrdý Čína Wang Si-jü 6–7(4–7), 2–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clara Burel na anglické Wikipedii.

  1. a b c Clara Burelová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240520a20. května 2024
  2. Clara Burel | Ranking History | Weekly & Yearly Rankings [online]. WTA Tennis [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Clara Burelová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240520a20. května 2024
  4. Clara Burelová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  5. SITA. Medzi juniorkami na Australian Open triumfovala Taiwančanka Liang En Šuo [online]. Šport.sme.sk, 2018-01-27 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. David Kane. Wang Xiyu wins US Open junior title, Americans Gauff, McNally take doubles [online]. WTA Tour, Inc., 09-09-2018 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c MACPHERSON, Alex. Getting to know you: Introducing Melbourne 2019's Grand Slam debutantes [online]. WTA Tennis, 2019-01-11 [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Burel crowned 2018 ITF Junior Masters girls' champion [online]. ITF, 2018-10-28 [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b Clara Burel Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Open d'Australie : Burel, la taxe d'apprentissage – Open d'Australie (F). L'Équipe [online]. [cit. 2020-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-09. (francouzsky) 
  11. Johanna Konta beats Kim Clijsters at Monterrey Open; Heather Watson knocked out [online]. Sky Sports, 2020-03-04 [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Clara Burelová Nástupce
Whitney Osuigweová
(Spojené státy)
ITF – juniorská mistryně světa
2018
Diane Parryová
(Francie)