Viktorija Golubicová
Viktorija Golubicová | |
---|---|
![]() Viktorija Golubicová ve Wimbledonu 2019 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 16. října 1992 (30 let) |
Místo narození | Curych, Švýcarsko[1] |
Bydliště | Curych, Švýcarsko[1] |
Výška | 169 cm[1] |
Hmotnost | 64 kg[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 3 190 758 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 404–271 |
Tituly | 1 WTA, 2 WTA 125K, 10 ITF |
Nejvyšší umístění | 35. místo (28. února 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2022) |
French Open | 2. kolo (2016) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2021) |
US Open | 1. kolo (2016, 2017, 2019, 2020, 2021, 2022) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 199–151 |
Tituly | 0 WTA, 15 ITF |
Nejvyšší umístění | 63. místo (15. ledna 2018) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2017, 2018) |
French Open | 2. kolo (2017, 2018, 2022) |
Wimbledon | 2. kolo (2019, 2021, 2022) |
US Open | 3. kolo (2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | ![]() |
Týmové soutěže | |
Billie Jean King Cup | vítězka (2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 19. prosince 2022
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
stříbro | 2020 Tokio | ženská čtyřhra |

Viktorija Golubicová (* 16. října 1992 Curych) je švýcarská profesionální tenistka srbsko-chorvatského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj, když v červenci 2016 triumfovala na antukovém Ladies Championship v Gstaadu. Dvě singlové trofeje přidala v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala deset titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2022 na 35. místě a ve čtyřhře v lednu 2018 na 63. místě. Trénuje ji Robert Orlik.[1]
Ve švýcarském fedcupovém týmu debutovala v roce 2014 catanduvskou baráží druhé světové skupiny proti Brazílii, v níž dopomohla k výhře 4:1 na zápasy bodem ze čtyřhry spolu s Bencicovou. V semifinále světové skupiny 2016 zdolala jako 129. hráčka světa favorizované Češky Karolínu Plíškovou i Barboru Strýcovou. Rozhodující čtyřhru však s Hingisovou prohrály a Švýcarsko vypadlo 2:3 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupila k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 7–6 ve dvouhře a 4–2 ve čtyřhře. V roce 2022 byla členkou vítězného švýcarského týmu.[3]
Švýcarsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, které byly o rok odloženy pro koronavirovou pandemii. V ženské čtyřhře, do které nastoupila s Belindou Bencicovou, vybojovala stříbrnou medaili po finálové porážce od Češek Krejčíkové a Siniakové.[4]
Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2008 na budapešťské události s dotací 10 tisíc dolarů, kam obdržela divokou kartu. V úvodním kole porazila Češku Michaelu Bezdíčkovou, aby poté skončila na raketě Polky Ciepluchové.[2] Premiérový titul kariéry v této úrovni vybojovala v květnu 2011 na antukovém turnaji v Santa Coloma de Farners, když si ve finále poradila se Španělkou Inés Ferrerovou Suárezovou.[2]
V singlu okruhu WTA Tour debutovala na červencovém GDF SUEZ Grand Prix 2010 v Budapešti. Na úvod kvalifikace vyhrála nad Blankou Szávayovou, ale do hlavní soutěže nepostoupila po porážce od české tenistky Zuzany Ondráškové. Další týden neprošla kvalifikačním sítem na antukovém Gastein Ladies 2010, kde ji vyřadila Laura Pousová Tiová.[1]
Premiérovou účast v hlavní soutěži okruhu WTA Tour zaznamenala na červencovém Gastein Ladies 2013, kde jako kvalifikantka na úvod porazila pátou nasazenou Kiki Bertensovou. Ve druhém kole ji však zastavila Andrea Hlaváčková. Po zisku první sady dokázala v dalším průběhu Češce odebrat jen jeden game.[1]
Debut v hlavní soutěži grandslamu učinila v ženském singlu Australian Open 2016, kam postoupila z tříkolové kvalifikace. V úvodním zápase však dohrála na raketě španělské turnajové desítky Carly Suárezové Navarrové ve dvou setech.[1]
Na French Open 2016 zaznamenala svůj nejlepší výsledek na Grand Slamu, když v 1. kole jako kvalifikantka vyřadila ve třech setech Američanku Alison Riskeovou. V následném kole však prohrála s nasazenou Lucií Šafářovou, která ji povolila pouhé čtyři hry.[5]
Svého první titulu na okruhu WTA se dočkala na antuce v Gstaadu, kde jako nenasazená postupně zdolala Monu Barthelovou, Jevgeniji Rodinovou, Carine Witthöftovou a vítězstvím nad 16letou krajankou Rebekou Masárovou v semifinále se probojovala do finále, v němž ve třech setech zdolala třetí nasazenou Kiki Bertensovou.[6]
Soukromý život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v říjnu 1992 ve švýcarském Curychu. Matka Vučica Golubićová pochází se Srbska a otec Ignacije Golubić z Chorvatska. Má sestru Nataliji a bratry Kristijana a Davida Golubićovi.[1]
Tenis začala hrát v pěti letech. Za preferovaný povrch uvedla tvrdý a jako silný úder bekhend. Do jedenácti let hrála oba údery ze základní čáry obouručně. Hovoří německy, srbsky, chorvatsky a anglicky.[1]
Utkání o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]
Ženská čtyřhra: 1 (1 stříbro)[editovat | editovat zdroj]
Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráčka | soupeřky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Stříbro | 2020 | Tokio, Japonsko | tvrdý | ![]() |
![]() ![]() |
5–7, 1–6 |
Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]
Legenda | |
---|---|
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Olympijské hry (0–1 Č) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
Premier / WTA 500 (0) | |
International / WTA 250 (1–3 D; 0–2 Č) |
Dvouhra: 4 (1–3)[editovat | editovat zdroj]
Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Soupeřka ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 17. července 2016 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | ![]() |
4–6, 6–3, 6–4 |
Finalistka | 1. | 16. října 2016 | Linec, Rakousko | tvrdý (h) | ![]() |
3–6, 5–7 |
Finalistka | 2. | 7. března 2021 | Lyon, Francie | tvrdý (h) | ![]() |
4–6, 1–6 |
Finalistka | 3. | 21. března 2021 | Monterrey, Mexiko | tvrdý | ![]() |
1–6, 4–6 |
Čtyřhra: 3 (0–3)[editovat | editovat zdroj]
Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 23. července 2019 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | ![]() |
![]() ![]() |
6–7(4–7), 6–4, [7–10] |
Finalistka | 2. | 1. srpna 2021 | LOH – Tokio, Japonsko | tvrdý | ![]() |
![]() ![]() |
5–7, 1–6 |
Finalistka | 3. | 14. ledna 2023 | Hobart, Austrálie | tvrdý | ![]() |
![]() ![]() |
4–6, 5–7 |
Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]
Legenda | |
---|---|
WTA 125s (2–0 D) |
Dvouhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | březen 2019 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | ![]() |
3–6, 7–5, 6–3 |
Vítězka | 2. | květen 2021 | Saint-Malo, Francie | antuka | ![]() |
6–1, 6–3 |
Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 20 (10–10)[editovat | editovat zdroj]
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 16. května 2011 | Santa Coloma de Farners, Španělsko | antuka | ![]() |
6–3, 6–3 |
Vítězka | 2. | 12. září 2011 | Lleida, Španělsko | antuka | ![]() |
6–1, 7–6(7–5) |
Vítězka | 3. | 1. dubna 2013 | Antalya, Turecko | tvrdý | ![]() |
6–4, 6–2 |
Vítězka | 4. | 8. dubna 2013 | Antalya, Turecko | tvrdý | ![]() |
6–2, 6–3 |
Vítězka | 5. | 3. června 2013 | Brescia, Itálie | antuka | ![]() |
6–4, 6–4 |
Finalistka | 1. | 24. června 2013 | Stuttgart, Německo | antuka | ![]() |
3–6, 6–3, 6–7(4–7) |
Finalistka | 2. | 20. ledna 2014 | Sunderland, Spojené království | tvrdý (h) | ![]() |
1–6, 4–6 |
Finalistka | 3. | 14. července 2014 | Darmstadt, Německo | antuka | ![]() |
2–6, 1–6 |
Finalistka | 4. | 1. září 2014 | Barnstaple, Spojené království | tvrdý (h) | ![]() |
2–6, 4–6 |
Finalistka | 5. | 27. října 2014 | Istanbul, Turecko | tvrdý (h) | ![]() |
1–6, 4–6 |
Finalistka | 6. | 8. června 2015 | Essen, Německo | antuka | ![]() |
6–3, 6–7(4–7), 3–6 |
Vítězka | 6. | 24. srpna 2015 | Woking, Spojené království | tvrdý | ![]() |
6–4, 6–4 |
Finalistka | 7. | 28. září 2015 | Clermont-Ferrand, Francie | tvrdý (h) | ![]() |
6–4, 3–6, 4–6 |
Vítězka | 7. | 2. listopadu 2015 | Waco, Spojené státy | tvrdý | ![]() |
6–2, 6–1 |
Finalistka | 8. | 9. listopadu 2015 | Scottsdale, Spojené státy | tvrdý | ![]() |
3–6, 6–4, 2–6 |
Vítězka | 8. | 4. ledna 2016 | Victoria Park, Hongkong | tvrdý | ![]() |
6–3, 6–3 |
Finalistka | 9. | únor 2018 | Burnie, Austrálie | tvrdý | ![]() |
4–6, 3–6 |
Vítězka | 9. | říjen 2018 | Poitiers, Francie | tvrdý (h) | ![]() |
3–6, 6–1, 7–5 |
Finalistka | 10. | leden 2021 | Fudžajra, SAE | tvrdý | ![]() |
0–6, 6–4, 3–6 |
Vítězka | 10. | únor 2021 | Grenoble, Francie | tvrdý (h) | ![]() |
6–1, 4–6, 7–6(2) |
Čtyřhra (15 titulů)[editovat | editovat zdroj]
Finále soutěží družstev: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]
Stav | č. | datum | soutěž | povrch | spoluhráči | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 6. listopadu 2021 | Billie Jean King Cup Praha, Česko |
tvrdý (h) | ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
0–2 |
Vítězka | 3. | 13. listopadu 2022 | Billie Jean King Cup 2022 Glasgow, Velká Británie |
tvrdý (h) | ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
2-0 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Viktorija Golubic na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j Viktorija Golubicová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 19. prosince 2022
- ↑ a b c Viktorija Golubicová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 19. prosince 2022
- ↑ Viktorija Golubicová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 9. listopadu 2021
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou jsou olympijskými vítězkami! V Tokiu získaly první zlato pro český tenis. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-01 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kvitová, Šafářová a Strýcová dnes neztratily set, jsou ve 3. kole. TenisPortal.cz [online]. 2016-05-25 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ POKORNÝ, Petr. Golubicová v domácím Gstaadu zdolala Bertensovou a získala svůj premiérový titul. TenisPortal.cz [online]. 2016-07-17 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktorija Golubicová na Wikimedia Commons
- Viktorija Golubicová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Viktorija Golubicová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Viktorija Golubicová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)