David Marrero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
David Marrero
David Marrero na Wimbledon 2013
David Marrero na Wimbledon 2013
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození8. dubna 1980 (44 let)
Místo narozeníLas Palmas de Gran Canaria, Španělsko
BydlištěAlicante, Španělsko
Výška185 cm
Hmotnost85 kg
Profesionál od2001
Držení raketypravou rukou
Výdělek502 019 USD
Dvouhra
Poměr zápasů3–6
Tituly0
Nejvyšší umístění143. místo (8. únor 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2006)
Čtyřhra
Poměr zápasů247–216
Tituly2
Nejvyšší umístění33. místo (21. březen 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2011)
French Open2. kolo (2011)
Wimbledon2. kolo (2010)
US Open2. kolo (2010)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 29. červen 2011
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Marrero (* 8. dubna 1980, Las Palmas de Gran Canaria) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál dva turnaje ve čtyřhře. Na challengerech ATP získal k červnu 2011 jeden titul ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován 8. února 2010 na 163. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2011 na 33. místě.

Jeho sestrou je španělská profesionální tenistka Marta Marrerová (nar. 1983).

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour (4)[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra (4)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 Series (1–0)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 Series (1–2)

Vítěz (2)[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Finalisté Výsledek
1. 9. května 2010 Estoril antuka Španělsko Marc López Uruguay Pablo Cuevas
Španělsko Marcel Granollers
6–7(1), 6–4, [10–4]
2. 25. července 2010 Hamburk antuka Španělsko Marc López Francie Jérémy Chardy
Francie Paul-Henri Mathieu
6–2, 2–6, [10–8]

Finalista (2)[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Vítězové Výsledek
1. 25. dubna 2011 Estoril antuka Španělsko Marc López USA Eric Butorac
Curaçao Jean-Julien Rojer
6-3, 6-4
2. 21. května 2011 Nice antuka Mexiko Santiago Gonzalez USA Eric Butorac
Curaçao Jean-Julien Rojer
3–6, 4–6

Tituly na challengerech ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra (1)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
ATP Challenger Tour (1)
Č. Datum (finále) Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
1. 6. dubna 2009 Itálie Monza antuka Chorvatsko Antonio Veić 5–7, 6–4, 6–4

Čtyřhra (13)[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Finalisté Výsledek
1. 10. října 2005 Španělsko Barcelona antuka Španělsko Gabriel Trujillo-Soler Nizozemsko Bart Beks
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–4, 6–4
2. 19. března 2007 Itálie Barletta antuka Španělsko Albert Portas Itálie Alessandro Motti
Itálie Simone Vagnozzi
6–4, 6–4
3. 1 September 2008 Rumunsko Brašov antuka Španělsko Daniel Muñoz-De La Nava Španělsko Carlos Poch-Gradin
Španělsko Pablo Santos
6–4, 6–3
4. 8. září 2008 Španělsko Sevilla antuka Španělsko Pablo Santos Brazílie Rogério Dutra da Silva
Brazílie Flávio Saretta
2–6, 6–2, [10–8]
5. 15. září 2008 Polsko Szczecin antuka Polsko Dawid Olejniczak Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
7–64, 6–3
6. 16. března 2009 Itálie Caltanissetta antuka Argentina Juan Pablo Brzezicki Itálie Daniele Bracciali
Itálie Simone Vagnozzi
7–65, 6–3
7. 30. března 2009 Itálie Neapol antuka Uruguay Pablo Cuevas Německo Frank Moser
Česko Lukáš Rosol
6–4, 6–3
8. 22. června 2009 Rumunsko Constanţa antuka Chile Adrián García Rumunsko Adrian Cruciat
Rumunsko Florin Mergea
7–6(5), 6–2
9. 5. října 2009 Uruguay Montevideo antuka Argentina Juan Pablo Brzezicki Uruguay Pablo Cuevas
Uruguay Martín Cuevas
6–4, 6–4
10. 15. března 2010 Itálie Caltanissetta antuka Španělsko Santiago Ventura Bělorusko Vladimir Ignatik
Slovensko Martin Kližan
7–6(3), 6–4
11. 22. března 2010 Itálie Barletta antuka Španělsko Santiago Ventura Srbsko Ilija Bozoljac
Itálie Daniele Bracciali
6–3, 6–3
12. 29. března 2010 Francie Saint–Brieuc antuka Bělorusko Vladimir Ignatik USA Brian Battistone
USA Ryler DeHeart
4–6, 6–4, [10–5]
13. 5. dubna 2010 Itálie Monza antuka Itálie Daniele Bracciali Rakousko Martin Fischer
Dánsko Frederik Nielsen
6–3, 6–3

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Marrero na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]