Donna Vekićová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Donna Vekićová
Donna Vekićová na French Open 2018
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Datum narození 28. června 1996 (23 let)
Místo narození Osijek, Chorvatsko
Bydliště Londýn, Spojené království[1]
Výška 179 cm
Váha 64 kg
Profesionál od září 2012
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 2 727 719 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 248–179
Tituly 2 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění 23. místo (20. května 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2013, 2017, 2018, 2019)
French Open 3. kolo (2015)
Wimbledon 4. kolo (2018)
US Open 3. kolo (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 11–26
Tituly 0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění 170. místo (20. srpna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2015, 2018)
French Open 2. kolo (2018)
Wimbledon 1. kolo (2014, 2016, 2017, 2018)
US Open 1. kolo (2013, 2014, 2017)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2014)
Wimbledon 2. kolo (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2019052121. května 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Donna Vekićová, nepřechýleně Vekić, (* 28. června 1996 Osijek) je chorvatská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour dva singlové turnaje, když triumfovala na dubnovém Malaysian Open 2014 a červnovém AEGON Open Nottingham 2017. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2019 na 23. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2018 na 170. místě. Trénuje ji Němec Torben Beltz.

V roce 2011 se stala juniorskou mistryní Chorvatska.[2][3] V září 2012 si zahrála premiérové finále na okruhu WTA Tour, když na uzbeckém Taškent Open podlehla rumunské hráčce Irině-Camelii Beguové ve dvou setech.

V chorvatském fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Polsku, v němž prohrála dvouhru s Urszulou Radwańskou a po boku Mijaćikové také čtyřhru.[4] Do roku 2019 v soutěži nastoupila k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 9–7 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2012[editovat | editovat zdroj]

Při premiéře v hlavní soutěži turnaje WTA Tour se na uzbeckém Taškent Open probojovala do finále dvouhry. Stala se tak nejmladší účastnicí boje o titul na tomto ženském okruhu za předešlých šest let. V posledním zápase turnaje však podlehla Rumunce Irině-Camelii Beguové po dvousetovém průběhu.[5]

2013[editovat | editovat zdroj]

Na premiérovém grandslamu v hlavní soutěži – Australian Open, zaznamenala debutovou výhru, když v prvním kole porazila Andreu Hlaváčkovou, aby následně byla nad její síly turnajová desítka a bývalá světová jednička Caroline Wozniacká z Dánska. Na antukovém French Open nestačila v první fázi na Američanku Mallory Burdetteovou.

Na navazující travnaté události AEGON Classic prošla do druhého finále v kariéře. Ve druhém kole vyřadila osmou nasazenou Urszulu Radwańskou, poté rumunskou turnajovou trojku Soranu Cîrsteaovou a v semifinále vítězku turnaje z roku 2009 Magdalénu Rybárikovou. Z finále odešla poražena od Slovenky Daniely Hantuchové ve dvou setech.[6]

Ve Wimbledonu nenašla v otevíracím duelu recept na Češku Petru Cetkovskou. Na posledním majoru roku US Open si poradila s kolumbijsou hráčkou Marianou Duqueovou Mariñovou. Ve druhé fázi ji vyřadila favorizovaná Rumunka Simona Halepová.

2014[editovat | editovat zdroj]

Na úvod sezóny se pokles formy projevil prohrami v prvních kolech druhého ročníku Shenzhen Open, grandslamu Australian Open, a to v ženské dvouhře, čtyřhře i smíšené soutěži, a následné události Pattaya Open.

Po obdržení divoké karty na kalifornském Indian Wells Masters vyřadila polskou kvalifikantku Olivii Rogowskou, aby poté skončila na raketě světové dvanáctky Dominiky Cibulkové. Na floridském Miami Masters zvládla kvalifikační klání proti Alle Kudrjavcevové a Johanně Larssonové. V prvním kole hlavní soutěž zdolala další kvalifikantku a japonskou veteránku Kimiko Dateovou Krummovou. Ve druhém zápasu přešla přes 28. nasazenou Rusku Světlanu Kuzněcovovou. Ve třetím kole ji však stopku vystavila hráčka elitní desítky Petra Kvitová.

Na mexickém Monterrey Open postoupila přes Španělku Garbiñe Muguruzaovou díky dvěma zvládnutým tiebreakům.[7] Ve druhém kole ji zastavila další zástupkyně českého tenisu Karolína Plíšková.

Na dubnovém Malaysian Open v Kuala Lumpur se dočkala prvního titulu na okruhu WTA Tour, když ve finále přehrála světovou desítku Dominiku Cibulkovou. O vítězce rozhodla až zkrácená hra třetího dějství.[8] Na cestě do finále zůstaly na její raketě Čan Jung-žan, Kristýna Plíšková a Čang Šuaj.

Finálové účasti na turnajích WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0–1 D)
International (2–4 D)

Dvouhra: 7 (2–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 1. 15. září 2012 Taškent, Uzbekistán tvrdý Rumunsko Irina-Camelia Beguová 4–6, 4–6
Finalistka 2. 16. června 2013 Birmingham, Spojené království tráva Slovensko Daniela Hantuchová 6–7(5–7), 4–6
Vítězka 1. 20. dubna 2014 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý Slovensko Dominika Cibulková 5–7, 7–5, 7–6(7–4)
Finalistka 3. 3. října 2015 Taškent, Uzbekistán (2) tvrdý Japonsko Nao Hibinová 2–6, 2–6
Vítězka 2. 18. června 2017 Nottingham, Spojené království tráva Spojené království Johanna Kontaová 2–6, 7–6(7–3), 7–5
Finalistka 4. 5. srpna 2018 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Rusko Světlana Kuzněcovová 6–4, 6–7(7–9), 2–6
Finalistka 5. 3. února 2019 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Nizozemsko Kiki Bertensová 6–7(2–7), 4–6

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 13 (5–8)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 1. 18. dubna 2011 Hvar, Chorvatsko antuka Bosna a Hercegovina Ema Burgićová 5–7, 6–7(2–7)
Vítězka 1. 25. července 2011 Chiswick, Spojené království tvrdý Austrálie Bojana Bobusicová 3–6, 6–3, 6–3
Finalistka 2. 15. srpna 2011 Westende, Belgie tvrdý Čína Ťia-ťing Luová 4–6, 6–7(4–7)
Finalistka 3. 17. října 2011 Lagos, Nigérie tvrdý Ukrajina Elina Svitolinová 4–6, 3–6
Finalistka 4. 24. října 2011 Lagos, Nigérie tvrdý Belgie Tamaryn Hendlerová 4–6, 5–7
Vítězka 2. 19. března 2012 Bengalúr, Indie tvrdý Chile Andrea Kochová Benvenutová 6–2, 6–4
Finalistka 5. 16. dubna 2012 Namangan, Uzbekistán tvrdý Rusko Olga Pučkovová 6–3, 3–6, 2–6
Vítězka 3. 14. května 2012 Fergana, Uzbekistán tvrdý Ukrajina Nadija Kičenoková 6–2, 6–2
Finalistka 6. 16. července 2012 Campos do Jordão, Brazílie tvrdý Argentina María Irigoyenová 5–7, 0–6
Finalistka 7. 23. července 2012 Wrexham, Spojené království tvrdý Německo Carina Witthöftová 2–6, 7–6(7–4), 2–6
Vítězka 4. 22. dubna 2013 Istanbul, Turecko tvrdý Rusko Jelizaveta Kuličkovová 6–4, 7–6(7–4)
Finalistka 8. 24. září 2016 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Rusko Natalja Vichljancevová 1–6, 2–6
Vítězka 5. 23. října 2016 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Španělsko Sara Sorribesová Tormová 6–2, 6–7(7–9), 6–3.

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Vítězka 1. 15. srpna 2011 Westende, Belgie tvrdý Spojené království Alexandra Walkerová Belgie Anouk Delefortrieová
Belgie Deborah Kerfsová
6–4, 6–3

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Donna Vekić na anglické Wikipedii.

  1. Vekić's breakthrough week in Tashkent. WTA. 14 September 2012. Dostupné online [cit. 14 September 2012]. (anglicky) 
  2. Donna Vekić i Mate Delić najbolji [online]. [cit. 2011-11-07]. Dostupné online. (Croatian) 
  3. Delić i Vekić prvaci Hrvatske. Slobodna Dalmacija. 6 May 2011. Dostupné online [cit. 7 November 2011]. (Croatian) 
  4. Za kraj još jedna pobjeda [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné online. (Croatian) 
  5. Vekić's breakthrough week in Tashkent [online]. 14-09-2012 [cit. 2012-09-14]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  6. Hantuchová conquers Birmingham [online]. 16 June 2013 [cit. 2013-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Muguruza se despide de Monterrey [online]. 1-4-2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné online. (Spanish) 
  8. Donna Vekic earns first WTA title [online]. 20-04-2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]