Nadija Kičenoková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nadija Kičenoková
Надія Кіченок
Nadija Kičenoková ve Wimbledonu 2019
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum narození20. července 1992 (30 let)
Místo narozeníDněpropetrovsk, Ukrajina
BydlištěDnipro, Ukrajina
Výška174 cm
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 356 588 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů226–174
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění100. místo (6. ledna 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2014)
French Open1. kolo (2014)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2013, 2014)
US Open1. kolo kvalifikace (2013, 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů380–270
Tituly8 WTA, 27 ITF
Nejvyšší umístění29. místo (31. ledna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018)
French Open3. kolo (2019)
Wimbledon3. kolo (2019, 2021, 2022)
US Open3. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2020)
French Opensemifinále (2019)
Wimbledon3. kolo (2019)
US Openčtvrtfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221002a2. října 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nadija Kičenoková (ukrajinsky Надія Вікторівна Кіченок, Nadija Viktorivna Kičenok, * 20. července 1992 Dněpropetrovsk) je ukrajinská profesionální tenistka a dvojče tenistky Ljudmily Kičenokové. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour osm turnajů ve čtyřhře včetně WTA Elite Trophy 2018. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a dvacet sedm ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2014 na 100. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2022 na 29. místě. Trénuje ji Jurij Čornyj.[2]

V ukrajinském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2010 baráží Světové skupiny proti Austrálii, v níž prohrála čtyřhru po boku Ljudmily s párem Rennae Stubbsová a Anastasia Rodionovová. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupila ke jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 4–5 ve čtyřhře.[3]

Ukrajinu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Do ženské čtyřhry nastoupila po boku sestry Ljudmily Kičenokové. Soutěž opustily po prohře v úvodním kole od čínského páru Sü I-fanČeng Saj-saj.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Premiérové finále na okruhu WTA si zahrála na uzbeckém turnaji Tashkent Open 2011, když spolu s Ljudmilou Kičenokovou prohrály s řecko-ruským párem Eleni Daniilidou a Vitalija Ďjačenková.

Na lednovém Šen-čen Open 2014 pak opět se sestrou nestačily v boji o deblový titul na rumunsko-českou dvojici Monica Niculescuová a Klára Zakopalová.

První titul se sestrou vybojovala na lednovém Shenzhen Open 2015 v Šen-čenu, kde si ve finále poradily s čínským párem Liang Čchen a Wang Ja-fan ve dvou setech.

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA Elite Trophy (1–0 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (1–2 Č)
International / WTA 250 (6–6 Č)

Čtyřhra: 15 (8–8)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 17. září 2011 Taškent, Uzbekistán tvrdý Ukrajina Ljudmila Kičenoková Řecko Eleni Daniilidou
Rusko Vitalija Ďjačenková
4–6, 3–6
Finalistka 2. 4. ledna 2014 Šen-čen, ČLR tvrdý Ukrajina Ljudmila Kičenoková Rumunsko Monica Niculescuová
Česko Klára Zakopalová
3–6, 4–6
Vítězka 1. 10. ledna 2015 Šen-čen, ČLR tvrdý Ukrajina Ljudmila Kičenoková Čína Liang Čchen
Čína Wang Ja-fan
6–4, 7–6(8–6)
Finalistka 3. 23. května 2015 Štrasburk, Francie antuka Čína Čeng Saj-saj Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Čína Liang Čchen
6–4, 4–6, [10–12]
Vítězka 2. 4. srpna 2016 Florianópolis, Brazílie tvrdý Ukrajina Ljudmila Kičenoková Maďarsko Tímea Babosová
Maďarsko Réka Luca Janiová
6–3, 6–1
Finalistka 4. 9. dubna 2017 Monterrey, Mexiko tvrdý Slovinsko Dalila Jakupovićová Japonsko Nao Hibinová
Polsko Alicja Rosolská
2–6, 6–7 (4–7)
Vítězka 3. 30. dubna 2017 Istanbul, Turecko antuka Slovinsko Dalila Jakupovićová USA Nicole Melicharová
Belgie Elise Mertensová
7–6 (8–6) , 6–2
Finalistka 5. 26. května 2018 Štrasburk, Francie antuka Austrálie Anastasia Rodionovová Rumunsko Mihaela Buzărnescuová
Rumunsko Raluca Olaruová
5–7, 5–7
Finalistka 6. 5. července 2018 San José, Spojené státy tvrdý Ukrajina Ljudmila Kičenoková Česko Květa Peschkeová
Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
4–6, 1–6
Vítězka 4. 4. listopadu 2018 Ču-chaj, ČLR tvrdý Ukrajina Ljudmila Kičenoková Japonsko Šúko Aojamová
Bělorusko Lidzija Marozavová
6–4, 3–6, [10–7]
Vítězka 5. 18. ledna 2020 Hobart, Austrálie tvrdý Indie Sania Mirzaová Čína Pcheng Šuaj
Čína Čang Šuaj
6–4, 6–4
Vítězka 6. 21. března 2021 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Rumunsko Ioana Raluca Olaruová USA Kaitlyn Christianová
USA Sabrina Santamariová
2–6, 6–3, [10–8]
Finalistka 7. 26. června 2021 Bad Homburg, Německo tráva Rumunsko Ioana Raluca Olaruová Chorvatsko Darija Juraková
Slovinsko Andreja Klepačová
3–6, 1–6
Vítězka 7. 28. srpna 2021 Chicago, Spojené státy tvrdý Rumunsko Ioana Raluca Olaruová Ukrajina Ljudmila Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová
7–6(8–6), 5–7, [10–8]
Finalistka 8. 23. října 2021 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rumunsko Ioana Raluca Olaruová Lotyšsko Jeļena Ostapenková
Česko Kateřina Siniaková
2–6, 6–4, [8–10]
Vítězka 8. 2. října 2022 Tallinn, Estonsko tvrdý (h) Ukrajina Ljudmila Kičenoková USA Nicole Melichar-Martinezová
Německo Laura Siegemundová
7–5, 4–6, [10–7]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 11 (4–7)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 16. října 2009 Charkov, Ukrajina koberec Ukrajina Ljudmila Kičenoková 7–6 (7–2) , 2–6, 3–6
Finalistka 2. 30. dubna 2011 Minsk, Bělorusko tvrdý Rusko Olga Pučkovová 2–6, 5–7
Finalistka 3. 20. května 2012 Fergana, Uzbekistán tvrdý Chorvatsko Donna Vekićová 2–6, 2–6
Finalistka 4. 2. června 2012 Karši, Uzbekistán tvrdý Bělorusko Xenia Milevská 4–6, 5–7
Vítězka 1. 9. června 2012 Karši, Uzbekistán tvrdý Slovinsko Tadeja Majerićová 6–3, 7–6 (7–3)
Finalistka 5. 21. září 2012 Joškar-Ola, Rusko tvrdý Rusko Margarita Gasparjanová 5–7, 6–7 (3–7)
Finalistka 6. 11. ledna 2013 Čchüan-čou, ČLR tvrdý Thajsko Varatčaja Vongteančajová 2–6, 7–6 (7–5) , 6–7 (5–7)
Finalistka 7. 30. března 2013 Tallinn, Estonsko tvrdý Bělorusko Aljaksandra Sasnovičová 6–7 (3–7) , 2–6
Vítězka 2. 20. dubna 2013 Namangan, Uzbekistán tvrdý Gruzie Oxana Kalašnikovová 6–2, 6–3
Vítězka 3. 28. července 2013 Astana, Kazachstán tvrdý Portugalsko Maria João Köhlerová 6–4, 7–5
Vítězka 4. 9. listopadu 2013 Astana, Kazachstán tvrdý (h) Bělorusko Ilona Kremenová 6–3, 6–1

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2019 2020 2021
Pořadí 889. 781. 597. 473. 491. 254. 107. 188. 266. 490. 621. 653. 1410.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 379. 282. 161. 144. 111. 107. 95. 59. 67. 49. 37. 40. 50. 31.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nadiya Kichenok na anglické Wikipedii.

  1. Nadija Kičenoková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221002a2. října 2022
  2. Nadija Kičenoková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210322a22. března 2021
  3. Nadija Kičenoková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20221002a2. října 2022

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]