Anna-Lena Friedsamová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anna-Lena Friedsamová
Anna-Lena Friedsamová ve Wimbledonu 2019
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Datum narození 1. února 1994 (26 let)
Místo narození Neuwied, Německo[1]
Bydliště Oberduerenbach, Německo[1]
Výška 174 cm[1]
Váha 68 kg[1]
Profesionál od 2011
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 1 628 883 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 267–152
Tituly 0 WTA, 1 WTA 125K, 13 ITF
Nejvyšší umístění 45. místo (15. srpna 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2016)
French Open 2. kolo (2015)
Wimbledon 2. kolo (2015)
US Open 1. kolo (2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů 70–56
Tituly 1 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění 41. místo (3. února 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2018)
French Open 3. kolo (2016, 2019)
Wimbledon 3. kolo (2019)
US Open 3. kolo (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200921a21. září 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna-Lena Friedsamová, nepřechýleně Friedsam, (* 1. února 1994 Neuwied) je německá profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve čtyřhře, když s krajankovou Barthelovou trimufovala na Porsche Tennis Grand Prix 2019 ve Stuttgartu. K němu přidala jednu singlovou trofej v sérii WTA 125s. V rámci okruhu ITF získala do září 2020 třináct titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2016 na 45. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2020 na 41. místě. Trénují ji Sasha Müller a Robert Orlik. Dříve tuto roli plnil Bijan Wardjawand.[1]

V německém fedcupovém týmu debutovala v roce 2020 kvalifikačním kolem proti Brazílii, v němž za rozhodnutého stavu vyhrála s Antonií Lottnerovou čtyřhru. Němky zvítězily 4:0 na zápasy a postoupily do úvodního ročníku finálového turnaje. Do dubna 2021 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

S tenisem začala v šesti letech. V roce 2009 se stala juniorskou mistryní Německa. V sezóně 2011 debutovala na okruhu ITF. První tituly v této úrovni získala v roce 2012. Na Mariborské události ITF Infond Open 2012 vybojovala premiérovou trofej s dotací 25 000 dolarů, která znamenala třetí singlový titul.[4]

Dne 11. srpna 2014 poprvé v kariéře vystoupala do elitní světové stovky žebříčku WTA dvouhry, když se posunula o jednu pozici na 100. místě.[1] V sezóně 2014 se také premiérově probojovala do semifinále události WTA Tour, když na Generali Ladies Linz 2014 jako kvalifikantka vyřadila v úvodním kole turnajovou šestku Barboru Záhlavovou-Strýcovou. Mezi poslední čtyřkou ji zastavila sedmá nasazená a pozdější vítězka Karolína Plíšková po třísetovém průběhu. Čtyřikrát si v roce 2014 zahrála druhá kola.[1]

Na French Open 2014 debutovala v hlavní soutěži grandslamu. V prvním kole však podlehla Švýcarce Stefanii Vögeleové.[1]

V sérii WTA 125s první finále odehrála na listopadovém OEC Taipei WTA Ladies Open 2013 v Tchaj-peji, kde po boku Alison Van Uytvanckové ve čtyřhře nestačily na dvojici Caroline Garciaová a Jaroslava Švedovová Turnajovou trofej si pak z této série odvezla z dvouhry zářijového Suzhou Ladies Open 2014, konaného v čínském Su-čou. V boji o titul hladce přehrála Číňanku Tuan Jing-jing.

V sezóně 2016 si poprvé zahrála semifinále dvouhry WTA na Shenzhen Open 2016, kde podlehla Agnieszce Radwańské. Následně se na Australian Open 2016 premiérově probjovala do osmifinále grandslamu. Během US Open 2016 eskalovaly její problémy s ramenem, kvůli nimž v letech 2017 a 2018 podstoupila operace. V sezóně 2017 vyhrála turnaj ITF v Shrewsbury. Po něm ovšem klesla na 517. příčku žebříčku WTA. V červnu 2019, kdy figurovala na 356. příčce, postoupila do osmifinále Nature Valley International 2019 v Eastbourne, v němž podlehla Kiki Bertensové.

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0–1 Č)
Premier (1–0 Č)
International (0–2 D, 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. října 2015 Linec, Rakousko tvrdý (h) Rusko Anastasija Pavljučenkovová 4–6, 3–6
Finalistka 2. 8. března 2020 Lyon, Francie tvrdý (h) USA Sofia Keninová 2–6, 6–4, 4–6

Čtyřhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 19. června 2016 Mallorca, Španělsko tráva Německo Laura Siegemundová Kanada Gabriela Dabrowská
Španělsko María José Martínezová Sánchezová
4–6, 2–6
Vítězka 1. 28. dubna 2019 Stuttgart, Německo antuka (h) Německo Mona Barthelová Rusko Anastasija Pavljučenkovová
Česko Lucie Šafářová
2–6, 6–3, [10–6]
Finalistka 2. 20. září 2020 Řím, Itálie antuka Rumunsko Ioana Raluca Olaruová Čínská Tchaj-pej Sie Su-wej
Česko Barbora Strýcová
2–6, 2–6

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 1. září 2014 Su-čou, ČLR tvrdý Čína Tuan Jing-jing 6–1, 6–3
Finalistka 1. 14. března 2016 San Antonio, Spojené státy tvrdý Japonsko Misaki Doiová 4–6, 2–6

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 10. listopadu 2013 Tchaj-pej, Tchaj-wan koberec (h) Belgie Alison Van Uytvancková Francie Caroline Garciaová
Kazachstán Jaroslava Švedovová
3–6, 3–6

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 19 (13–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 20110411a11. dubna 2011 Bol, Chorvatsko antuka Itálie Evelyn Mayrová 6–7(3–7), 2–6
Finalistka 2. 20111017a17. října 2011 Antalya, Turecko antuka Rumunsko Diana Enacheová 4–6, 2–6
Finalistka 3. 20111114a14. listopadu 2011 Équeurdreville, Francie tvrdý Ukrajina Maryna Zanevská 4–6, 2–6
Vítězka 1. 20120312a12. března 2012 Astana, Kazachstán tvrdý (h) Rusko Jekatěrina Jašinová 6–4, 6–3
Finalistka 4. 20120326a26. března 2012 Antalya, Turecko antuka Slovensko Anna Karolína Schmiedlová 6–7(5–7), 4–6
Finalistka 5. 20120402a2. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý Slovensko Anna Karolína Schmiedlová 5–7, 2–6
Vítězka 2. 20120521a21. května 2012 Velenje, Slovinsko antuka Itálie Agnese Zucchiniová 6–1, 6–3
Vítězka 3. 20120528a28. května 2012 Maribor, Slovinsko antuka Brazílie Teliana Pereirová 2–6, 7–6(7–1), 6–2
Vítězka 4. 20120611a11. června 2012 Padova, Itálie antuka Itálie Corinna Dentoniová 6–2, 6–2
Vítězka 5. 20120709a9. července 2012 Aschaffenburg, Německo antuka Německo Kathrin Wörleová 6–4, 2–6, 6–4
Vítězka 6. 20120820a20. srpna 2012 Charleroi, Belgie antuka Nizozemsko Angelique van der Meetová 6–4, 7–6(7–5)
Vítězka 7. 20130318a18. března 2013 Sunderland, Spojené království tvrdý (h) Belgie Alison Van Uytvancková 6–2, 7–6(7–4)
Vítězka 8. 20130826a26. srpna 2013 Kazaň, Rusko tvrdý Rusko Marta Sirotkinová 6–2, 6–3
Vítězka 9. 20130909a9. září 2013 Trabzon, Turecko tvrdý Ukrajina Julia Bejgelzimerová 4–6, 6–3, 6–3
Vítězka 10. 20130923a23. září 2013 Loughborough, Spojené království tvrdý (h) Belgie Alison Van Uytvancková 6–3, 6–0
Vítězka 11. 20150615a15. června 2015 Ilkley, Spojené království tráva Polsko Magda Linetteová 5–7, 6–3, 6–1
Vítězka 12. listopad 2017 Shrewsbury, Spojené království tvrdý (h) Nizozemsko Lesley Kerkhoveová 6–4, 6–2
Finalistka 6. září 2019 Roehampton, Spojené království tvrdý Španělsko Nuria Párrizas Díazová 2-6, 7-5, 5-7
Vítězka 13. září 2019 Roehampton, Spojené království tvrdý Nizozemsko Indy de Vroomeová 6–3, 6–3

Čtyřhra: 5 (3–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 20120213a13. února 2012 Leimen, Německo tvrdý (h) Německo Julia Kimmelmannová Belgie Elyne Boeykensová
Německo Jana Nabelová
6–1, 7–6(7–4)
Vítězka 2. 20120521a21. května 2012 Velenje, Slovinsko antuka Maďarsko Vanda Lukácsová Slovinsko Anja Prislanová
Německo Dejana Raickovicová
7–6(7–3), 5–7, [10–4]
Finalistka 1. 20120528a28. května 2012 Maribor, Slovinsko antuka Dánsko Karen Barbatová Rumunsko Elena Bogdanová
Německo Kathrin Wörleová
2–6, 6–2, [5–10]
Vítězka 3. 20130325a25. března 2013 Croissy-Beaubourg, Francie tvrdý (h) Belgie Alison Van Uytvancková Francie Stéphanie Foretz Gaconová
Česko Eva Hrdinová
6–3, 6–4
Finalistka 2. 20140721a21. července 2014 Astana, Kazachstán tvrdý Belgie Michaela Boevová Rusko Vitalija Ďjačenková
Rusko Margarita Gasparjanová
4–6, 1–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna-Lena Friedsam na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h (anglicky) Anna-Lena Friedsamová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 20200821a21. srpna 2020
  2. (anglicky) Anna-Lena Friedsamová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20200821a21. srpna 2020
  3. (anglicky) Anna-Lena Friedsamová na stránkách Billie Jean King Cupu, přístup: 20200821a21. srpna 2020
  4. Anna Lena Friedsam osvojila Infond open [online]. 3 June 2012 [cit. 2012-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-05. (Slovenian) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]