Barbora Strýcová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Barbora Strýcová

Barbora Strýcová ve Wimbledonu 2017
Stát ČeskoČesko Česko
Datum narození 28. března 1986 (31 let)[1]
Místo narození Plzeň, Československo[1]
Bydliště Dubaj, Spojené arabské emiráty[1]
Výška 164 cm[1]
Váha 60 kg[1]
Profesionál od února 2003
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 6 226 302 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 498–348
Tituly 1 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění 16. místo (16. ledna 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2016, 2017)
French Open 3. kolo (2016)
Wimbledon čtvrtfinále (2014)
US Open 3. kolo (2014, 2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 394–223
Tituly 20 WTA, 10 ITF
Nejvyšší umístění 10. místo (20. března 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2015)
French Open čtvrtfinále (2015)
Wimbledon čtvrtfinále (2013)
US Open semifinále (2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry Bronzová medaile bronz (2016)
Týmové soutěže
Fed Cup vítězka (2011, 2014, 2015, 2016)
Poslední aktualizace: 2017-05-066. května 2017
Přehled medailí
Tenis na LOH
bronz Rio de Janeiro 2016 ženská čtyřhra
S pohárem po finále Fed Cupu 2016 proti Francii, v němž zdolala Cornetovou a s Plíškovou vyhrála čtyřhru

Barbora Strýcová, v době manželství mezi roky 2006–2015 užívající příjmení Záhlavová Strýcová, (* 28. března 1986[2] Plzeň) je česká profesionální tenistka a bronzová olympijská medailistka z ženské čtyřhry Riodejaneirských her 2016.[3]

Na turnajích okruhu WTA vyhrála dvacet titulů ve čtyřhře a jeden ve dvouhře, když ve finále québeckého Bell Challenge 2011 porazila Marinu Erakovicovou 4–6, 6–1 a 6–0. V juniorské kategorii se stala mistryní světa a triumfovala na dvou singlových a třech deblových grandslamech. Na okruhu ITF získala devět vítězství ve dvouhře a deset ve čtyřhře.[1][3] V srpnu 2016 se její spoluhráčkou ve čtyřhře stala Indka Sania Mirzaová, v daném měsíci světová deblová jednička.[4][5] Při prvním společném startu vyhrály srpnový Western & Southern Open 2016[6] a poté i Toray Pan Pacific Open 2016. Rozchod oznámily v dubnu 2017 se zápasovou bilancí 30–9.[7]

Na žebříčku WTA byla pro dvouhru nejvýše klasifikovaná v lednu 2017 na 16. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2017 na 10. místě.[1] Od července 2015 ji trénuje Tomáš Krupa.[8] Dříve tuto roli zastávali Francouz Jerome Adamec a před ním Jakub Herm-Záhlava, za něhož byla v letech 2006–2015 vdaná. Domovským oddílem je Tenisový klub Sparta Praha.

Na nejvyšší grandslamové úrovni došla nejdále v ženské čtyřhře US Open 2014, kde v páru s japonskou veteránkou Kimiko Dateovou Krummovou vypadly v semifinále, když nestačily na Makarovovou s Vesninovou. Semifinále si také zahrála po boku Krajicekové v deblu Australian Open 2015. Ve dvouhře se probojovala do čtvrtfinále Wimbledonu 2014, kde skončila na raketě Petry Kvitové.

Od 16. října 2012 obdržela za pozitivní dopingový nález půlroční zákaz startu.[9]

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

Fed Cup[editovat | editovat zdroj]

V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2002 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Kanadě, v němž vyhrála dvouhru nad Maureen Drakeovou a spolu s Cetkovskou také čtyřhru. V roce 2011 byla členkou vítězného družstva, když nastoupila do čtyřhry čtvrtfinále a třech zápasů semifinále. Vyhrála také Fed Cup 2014 poté, co v daném ročníku opět startovala ve čtvrtfinále proti Španělsku. Dne 15. listopadu 2015 získala s Karolínou Plíškovou třetí rozhodující bod ze čtyřhry ve fedcupovém finále proti Rusku a stala se tak opět vítězkou soutěže. Další trofej přidala z Fed Cupu 2016, když ve štrasburském finále proti Francii porazila Cornetovou a s Karolínou Plíškovou opět triumfovaly v rozhodujícím deblu. Do listopadu 2017 v soutěži odehrála sedmnáct mezistátních utkání s bilancí 9–7 ve dvouhře a 10–3 ve čtyřhře.[10]

Letní olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Česko reprezentovala na Letních olympijských her 2004 v Athénách, kde ji v úvodním kole ženské dvouhry vyřadila belgická světová jednička a pozdější zlatá medalistka Justine Heninová-Hardenneová. Do ženské čtyřhry nastoupila s Libuší Průšovou. Soutěž opustily po prohře ve prvním kole s nejvýše nasazeným párem Světlana KuzněcovováJelena Lichovcevová. Zúčastnila se také riodejaneirských Her XXXI. olympiády, kde ve druhé fázi dvouhry podlehla Saře Erraniové. Spolu s Lucií Šafářovou připravily v ženské čtyřhře o neporazitelnost trojnásobné olympijské vítězky z této soutěže a nejvýše nasazené sestry SerenuVenus Williamsovy, které až při své čtvrté účasti pod pěti kruhy prohrály svůj první zápas.[11]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Svých největších úspěchů zatím dosáhla v juniorské kategorii, kdy vyhrála dvakrát za sebou juniorku Australian Open (2002, 2003). Ve finále roku 2002 porazila Marii Šarapovovou 6–1, 7–5 a na konci této sezóny byla vyhlášena juniorskou mistryní světa, když figurovala na 1. místě juniorského žebříčku. Navíc v roce 2002 získala juniorské tituly ve čtyřhře French Open a Wimbledonu.

Jejím trenérem byl Jan Havel, kterého vystřídal německý tenista Jakub Herm-Záhlava, za kterého se v roce 2006 provdala. Je v příbuzenském vztahu s tenistkou Sandrou Záhlavovou skrze Sandřina bratrance Jakuba Herm-Záhlavu.

Záhlavová-Strýcová na Mercury Insurance Open 2011

Na Australian Open 2010 odehrála nejdelší utkání v dosavadní historii ženské dvouhry tohoto turnaje, když v 1. kole porazila Rusku Reginu Kulikovovou 7–6, 6–7, 6–3. Zápas, ve kterém proměnila až osmý mečbol, trval čtyři hodiny a devatenáct minut.[12]

V červenci 2010 na posledním 14. ročníku turnaje ECM Prague Open se poprvé v kariéře probojovala do finále dvouhry na okruhu WTA, v němž podlehla Maďarce Ágnes Szávayové. Výsledky posledních týdnů jí zajistily postup na své dosavadní maximum v žebříčku WTA, když byla 19. července klasifikována na 39. místě. Mediální odezvu vzbudil moment během poslední výměny stran finálového utkání, kdy k její lavičce přistoupil trenér Jakub Herm-Záhlava s připevněným portem. Tenistka se na adresu soupeřky vulgárně vyjádřila, což proniklo do přímého přenosu České televize. Záležitostí se zabývala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.[13]

Premiérové singlové finále v kategorii Premier si zahrála na červnovém AEGON Classic 2014, probíhajícím na birminghamské trávě. Ve druhém kole si poradila s pátou nasazenou krajankou Lucií Šafářovou a ve čtvrtfinále pak přehrála belgickou turnajovou čtyřku Kirsten Flipkensovou. Po dvousetové výhře nad šestnáctou nasazenou Australankou Casey Dellacquovou prošla do finále, kde byla nad její síly favorizovaná světová jedenáctka Ana Ivanovićová ze Srbska, na níž uhrála pět gamů.

Formu zužitkovala na navazujícím grandslamu ve Wimbledonu 2014, kde se poprvé v kariéře probojovala do čtvrtfinálové fáze. Ve druhém kole zůstala na její raketě 32. nasazená ruská tenistka Jelena Vesninová. Poté zvládla tiebreakové koncovky obou setů s čínskou světovou dvojkou Li Na. V osmifinále ji nezastavila ani bývalá světová jednička a dánská turnajová desítka Caroline Wozniacká, která dokázala odvrátit čtyři mečboly. Mezi poslední osmičkou hráček však byla nad její síly šestá nasazená a pozdější vítězka Petra Kvitová po dvousetovém průběhu, přestože ve druhém dějství servírovala dvakrát s výhodou breaku na ukončení sady.

Dopingová aféra[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2012 byla pozitivně testována na lucemburském turnaji BGL Luxembourg Open, když byl v moči detekován nepovolený stimulant sibutramin. Tenistka následně vědomé užití popřela, což vzala na vědomí Mezinárodní tenisová federace (ITF), která jí za doping vyměřila zákaz startu na dobu šesti měsíců, počínaje 16. říjnem 2012. Kratší délka trestu byla udělena poté, co ITF akceptovala obhajobu tenistky, že se zakázané stimulans dostalo do těla perorálně (ústy) prášky Acai Berry Thin. Jedná se o antioxidant podporující hubnutí a hráčka jej užívala, protože se „necítila být štíhlá“.[9][14]

Po lucemburské události ještě nastoupila k turnaji okruhu ITF v Ismaningu. Z obou akcí vrátila finanční odměny.[9] Po návratu do profesionálního tenisu vyhrála první titul na květnovém turnaji Empire Slovak Open 2013 z okruhu ITF ve slovenské Trnavě, jehož dotace činila 75 000 dolarů. Ve finále si poradila s italskou hráčkou Karin Knappovou po setech 6–2 a 6–4.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Jejím partnerem je od podzimu 2014 český zpěvák David Kraus.[15]

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Nikdy nebudu svatoušek. A ani nechci být. Stydím se za to, když sprostě nadávám. Nebo se přímo na kurtu rozbrečím a pak si připadám jako největší debil. Ale ty sprostý slova mě štvou víc, měla bych se krotit.
— Barbora Záhlavová-Strýcová[16]

Finálová utkání na okruhu WTA[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
WTA Tour Championships (0–0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (2–2 Č)
Tier II / Premier (0–3 D; 6–1 Č)
Tier III, IV & V / International (1–3 D; 12–11 Č)

Dvouhra: 7 (1–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. července  2010 Praha, Česko antuka Maďarsko Ágnes Szávayová 6–2, 1–6, 6–2
Vítězka 1. 18. září 2011 Quebec, Kanada tvrdý Nový Zéland Marina Erakovicová 4–6, 6–1, 6–0
Finalistka 2. 15. července  2012 Palermo, Itálie antuka Itálie Sara Erraniová 6–1, 6–3
Finalistka 3. 15. června 2014 Birmingham, Spojené království tráva Srbsko Ana Ivanovićová 3–6, 2–6
Finalistka 4. 13. října 2014 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Německo Annika Becková 2–6, 1–6
Finalistka 5. 20. února 2016 Dubaj, SAE tvrdý Itálie Sara Erraniová 0–6, 2–6
Finalistka 6. 19. června 2016 Birmingham, Spojené království tráva USA Madison Keysová 3–6, 4–6

Čtyřhra: 34 (20–14)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka finalistky výsledek
Finalistka 1. 20. února 2005 Bogotá, Kolumbie antuka Slovensko Ľubomíra Kurhajcová Švýcarsko Emmanuelle Gagliardiová
Slovinsko Tina Pisniková
6–4, 6–3
Vítězka 1. 1. května 2005 Varšava, Polsko antuka Ukrajina Tatiana Perebijnisová Polsko Klaudia Jansová
Polsko Alicja Rosolská
6–1, 6–4
Vítězka 2. 8. května 2005 Rabat, Maroko antuka Francie Émilie Loitová Španělsko Lourdes Domínguez Linová
Španělsko Nuria Llagostera Vivesová
3–6, 7–6, 7–5
Finalistka 2. 15. května 2005 Praha, Česko antuka Chorvatsko Jelena Kostanićová Austrálie Nicole Prattová
Francie Émilie Loitová
7–6(8–6), 4–6, 4–6
Finalistka 3. 2. ledna 2006 Auckland, Nový Zéland tvrdý Francie Émilie Loitová Rusko Jelena Lichovcevová
Rusko Věra Zvonarevová
3–6, 4–6
Finalistka 4. 6. ledna 2008 Auckland, Nový Zéland (2) tvrdý Německo Martina Müllerová USA Lilia Osterlohová
Rusko Maria Korytcevová
3–6, 4–6
Vítězka 3. 3. srpna 2008 Stockholm, Švédsko tvrdý Česko Iveta Benešová Česko Petra Cetkovská
Česko Lucie Šafářová
7-5, 6–4
Finalistka 5. 2. března 2009 Monterrey, Mexiko tvrdý Česko Iveta Benešová Francie Nathalie Dechyová
Itálie Mara Santangelová
3–6, 4–6
Finalistka 6. 13. července 2009 Praha, Česko (2) antuka Česko Iveta Benešová Ukrajina Kateryna Bondarenková
Ukrajina Aljona Bondarenková
1–6, 2–6
Vítězka 4. 14. září 2009 Québec, Kanada tvrdý USA Vania Kingová Švédsko Sofia Arvidssonová
Francie Séverine Brémondová
6–1, 6–3
Vítězka 5. 25. října 2009 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Česko Iveta Benešová Česko Vladimíra Uhlířová
Česko Renata Voráčová
6–1, 0–6, [10–7]
Vítězka 6. 14. února 2010 Paříž, Francie tvrdý (h) Česko Iveta Benešová Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
bez boje
Vítězka 7. 28. února 2010 Acapulco, Mexiko antuka Slovinsko Polona Hercogová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
2–6, 6–1, [10–2]
Vítězka 8. 7. března 2010 Monterrey, Mexiko tvrdý Česko Iveta Benešová Německo Anna-Lena Grönefeldová
USA Vania Kingová
3–6, 6-4, [10–8]
Finalistka 7. 10. července 2010 Båstad, Švédsko antuka Česko Renata Voráčová Argentina Gisela Dulková
Itálie Flavia Pennettaová
6–7(0–7), 0–6
Finalistka 8. 19. září 2010 Québec, Kanada tvrdý USA Bethanie Mattek-Sandsová Švédsko Sofia Arvidssonová
Švédsko Johanna Larssonová
1–6, 6–2, 6–10
Vítězka 9. 2. října 2010 Tokio, Japonsko tvrdý Česko Iveta Benešová Izrael Šachar Pe'erová
Čína Pcheng Šuaj
6–4, 4–6, [10–8]
Vítězka 10. 7. října 2010 Linec, Rakousko tvrdý (h) Česko Renata Voráčová Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
7–5, 7–6(8–6)
Finalistka 9. 24. října 2010 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Česko Iveta Benešová Švýcarsko Timea Bacsinszká
Itálie Tathiana Garbinová
4–6, 4–6
Vítězka 11. 14. ledna 2011 Sydney, Austrálie tvrdý Česko Iveta Benešová Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
4–6, 6–4, [10–7]
Vítězka 12. 6. března 2011 Monterrey, Mexiko (2) tvrdý Česko Iveta Benešová Německo Anna-Lena Grönefeldová
USA Vania Kingová
6–7(8–10), 6–2, [10–6]
Vítězka 13. 1. května 2011 Barcelona, Španělsko antuka Česko Iveta Benešová Jihoafrická republika Natalie Grandinová
Česko Vladimíra Uhlířová
5–7, 6–4, [11–9]
Vítězka 14. 18. června 2011 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Česko Klára Zakopalová Slovensko Dominika Cibulková
Itálie Flavia Pennettaová
1–6, 6–4, [10–7]
Vítězka 15. 25. října 2011 Lucemburk, Lucembursko (2) tvrdý (h) Česko Iveta Benešová Česko Lucie Hradecká
Rusko Jekatěrina Makarovová
7–5, 6–3
Vítězka 16. 29. dubna 2012 Stuttgart, Německo antuka Česko Iveta Benešová Německo Julia Görgesová
Německo Anna-Lena Grönefeldová
6–4, 7–5
Vítězka 17. 14. července 2012 Palermo, Itálie antuka Česko Renata Voráčová Chorvatsko Darija Juraková
Maďarsko Katalin Marosiová
7–6(7–5), 6–4
Finalistka 10. 14. října 2012 Linec, Rakousko tvrdý (h) Německo Julia Görgesová Německo Anna-Lena Grönefeldová
Česko Květa Peschkeová
3–6, 4–6
Finalistka 11. 9. ledna 2016 Auckland, Nový Zéland (3) tvrdý Černá Hora Danka Kovinićová Belgie An-Sophie Mestachová
Belgie Elise Mertensová
6–2, 3–6, [5–10]
Vítězka 18. 19. června 2016 Birmingham, Spojené království tráva Česko Karolína Plíšková USA Vania Kingová
Rusko Alla Kudrjavcevová
6–3, 7–6(7–1)
Vítězka 19. 21. srpna 2016 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Indie Sania Mirzaová Švýcarsko Martina Hingisová
USA Coco Vandewegheová
7–5, 6–4
Vítězka 20. 24. září 2016 Tokio, Japonsko tvrdý Indie Sania Mirzaová Čína Liang Čchen
Čína Jang Čao-süan
6–1, 6–1
Finalistka 12. 1. října 2016 Wu-chan, ČLR tvrdý Indie Sania Mirzaová USA Bethanie Matteková-Sandsová
Česko Lucie Šafářová
1–6, 4–6
Finalistka 13. 13. ledna 2017 Sydney, Austrálie tvrdý Indie Sania Mirzaová Maďarsko Tímea Babosová
Rusko Anastasija Pavljučenkovová
4–6, 4–6
Finalistka 14. 2. dubna 2017 Miami, USA tvrdý Indie Sania Mirzaová Kanada Gabriela Dabrowská
Čína Sü I-fan
4–6, 3–6

Zápasy o olympijské medailie[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 1 (1 bronz)[editovat | editovat zdroj]

Medaile Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Bronz 1. 13. srpna 2016 Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý Česko Lucie Šafářová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
7–5, 6–1

Finále soutěží družstev: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráči Finalisté Výsledek
Vítězka 1. 14.–15. listopadu 2015 Fed Cup
PrahaČesko
tvrdý (h) Česko Petra Kvitová
Česko Lucie Šafářová
Česko Karolína Plíšková
Rusko Maria Šarapovová
Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Anastasija Pavljučenkovová
Rusko Jelena Vesninová
3–2
Vítězka 2. 12.–13. listopadu 2016 Fed Cup
ŠtrasburkFrancie
tvrdý (h) Česko Karolína Plíšková
Česko Petra Kvitová
Česko Lucie Hradecká
Francie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová
Francie Alizé Cornetová
Francie Pauline Parmentierová
3–2

Výsledky na turnajích Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok Australian Open French Open Wimbledon US Open
2003 1. kolo (1/128) Ukrajina Perebjinisová
2004 2. kolo (1/64) Rusko Krasnorucká 2. kolo (1/64) Rusko Myskinová 1. kolo (1/128) Chorvatsko Talajová 1. kolo (1/128) Španělsko Medinaová
2005 1. kolo (1/128) Thajsko Tanasugarnová 1. kolo (1/128) Rusko Dementěvová 2. kolo (1/64) Rusko Safinová 1. kolo (1/128) Francie Bartoliová
2007 1. kolo (1/128) Rakousko Paszeková
2008 3. kolo (1/32) Rusko Kuzněcovová
2009 1. kolo (1/128) Francie Cohen-Alorová 1. kolo (1/128) Španělsko Domínguez Lino 1. kolo (1/128) Rusko Makarovová 2. kolo (1/64) Bělorusko Azarenková
2010 2. kolo (1/64) Rusko Safinová 1. kolo (1/128) Paraguay De Los Riosová 3. kolo (1/32) Rusko Šarapovová -

Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok Australian Open French Open Wimbledon US Open
2005 2. kolo (1/32)
Rusko Duševinová
Austrálie B. Stewart
Austrálie S. Stosur
3. kolo (1/16)
Francie Loitová
Zimbabwe Cara Blacková
Jihoafrická republika Liezel Huberová
1. kolo (1/64)
Česko K. Peschke
Itálie E. Camerin
Itálie T. Garbin
2006 1. kolo (1/64)
Česko Vaidišová
Slovensko Hantuchová
Japonsko Ai Sugijamová
3. kolo (1/16)
Česko Benešová
Čína Jen C’
Čína Čeng
2. kolo (1/32)
Česko Benešová
Slovensko J. Gajdošová
USA Harkleroad
1. kolo (1/64)
Česko Benešová
Čína Jen C’
Čína Čeng
2007 1. kolo (1/64)
Česko Benešová
Francie Brémond
Francie Mauresmo
1. kolo (1/64)
Rakousko T. Paszek
Jihoafrická republika Grandin
USA Granville
2. kolo (1/32)
Česko Vaidišová
Francie M. Bartoli
USA Meilen Tuová
1. kolo (1/64)
Chorvatsko J. Kostanič
Španělsko A. Medina
Španělsko V. Ruano
2008 3. kolo (1/16)
Česko Vaidišová
Čína Jen C’
Čína Čeng
1. kolo (1/64)
Švédsko Arvidsson
Rusko J. Vesnina
Rusko Zvonarevová
1. kolo (1/32)
Česko Koukalová
Bělorusko Pučeková
Rusko Rodionova
2009 2. kolo (1/32)
Česko Benešová
Maďarsko A. Szávay
Rusko J. Vesnina
2. kolo (1/32)
Česko Benešová
Itálie Schiavoneová
Rusko Pavljučenkova
2. kolo (1/32)
Česko Benešová
Zimbabwe Blacková
USA Huberová
2. kolo (1/32)
Česko Benešová
Zimbabwe C. Black
USA Huberová
2010 2. kolo (1/32)
Česko I. Benešová
Česko Hlaváčková
Česko L. Hradecká
3. kolo (1/16)
Česko I. Benešová

USA L. Huber
Španělsko Garrigues

3. kolo (1/16)
Česko I. Benešová
Rusko J. Vesnina
Rusko Zvonarevová
-

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 222. 161. 56. 142. 164. 156. 76. 69. 67. 44. 92. 92. 26. 41. 20.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 339. 179.. 43. 54. 80. 66. 35. 20. 22. 20. 44. 32. 28. 17.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g (anglicky) Barbora Strýcová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 2017-04-1212. dubna 2017
  2. http://www.cztenis.cz/index.php?hracid=32115&rok=2008
  3. a b (anglicky) Barbora Strýcová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2017-04-1212. dubna 2017
  4. Courtney Nguyen. Insider: Hingis & Mirza Part Ways [online]. WTA Tour, Inc., 2016-08-10, [cit. 2016-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Courtney Nguyen. Sania Mirza ends partnership with Martina Hingis, teams up with Strycova. The Times of India [online]. 2016-08-09 [cit. 2016-08-10]. Dostupné online.  (anglicky) 
  6. ZABLOUDIL, Luboš. Strýcová s Mirzaovou proměnily první společný turnaj v titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-08-21, [cit. 2016-08-23]. Dostupné online. (česky) 
  7. Karel Knap. Rozchod po prohraném finále. Tenistka Strýcová je teď bez parťačky [online]. iDNES.cz, 2017-04-07, [cit. 2017-04-12]. Dostupné online. (česky) 
  8. Bývalý Berdychův trenér Krupa povede Strýcovou. Sport.cz [online]. 2015-07-15 [cit. 2015-07-17]. Dostupné online.  
  9. a b c Tenistka Záhlavová-Strýcová dostala za doping stopku na půl roku. iDNES.cz [online]. 2013-02-14 [cit. 2016-07-06]. Dostupné online.  
  10. (anglicky) Barbora Strýcová na stránkách Fed Cupu, přístup: 2017-04-1212. dubna 2017
  11. Luboš Zabloudil. Šafářová se Strýcovou v Riu vyřadily sestry Williamsovy! Postupuje i duo H+H. TenisPortal.cz [online]. 2016-08-08 [cit. 2016-08-08]. Dostupné online.  (česky) 
  12. Záhlavová-Strýcová postoupila v Melbourne po nejdelším utkání, Sport.cz, 19.1.2010
  13. Záhlavová-Strýcová nadávala jako dlaždič v přímém přenosu, diváci se bouří, Sport.cz, 21.7.2010
  14. Záhlavová-Strýcová: Udělala jsem hloupost, ale nejsem podvodnice, iDNES.cz, 14.2.2013
  15. KNAP, Karel. Tenistka a bohém ve Wimbledonu. Jsme dva ufoni, tvrdí Strýcová a Kraus. iDNES.cz [online]. 2016-07-06 [cit. 2016-07-06]. Dostupné online.  
  16. Sport Magazín (2008) roč. XII./28, s. 18

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]