Jil Teichmannová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jil Teichmannová
Jil Teichmannová v Cagnes-sur-Mer, 2015
Stát ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Datum narození 15. července 1997 (22 let)
Místo narození Barcelona, Španělsko
Bydliště Biel/Bienne, Švýcarsko
Držení rakety levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 594 925 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 191–126
Tituly 2 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění 54. místo (24. července 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo kvalifikace (2017, 2018)
French Open 3. kolo kvalifikace (2017)
Wimbledon 1. kolo (2019)
US Open 2. kolo (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů 77–43
Tituly 0 WTA, 1 WTA 125k, 5 ITF
Nejvyšší umístění 170. místo (7. ledna 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20191007a7. října 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jil Belen Teichmannová (* 15. července 1997 Barcelona) je levoruká švýcarská profesionální tenistka, narozená ve Španělsku, a vítězka juniorské čtyřhry US Open 2014. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové turnaje. V sérii WTA 125k triumfovala v jednom deblu. V rámci okruhu ITF získala do října 2019 pět titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2019 na 54. místě a ve čtyřhře pak v lednu téhož roku na 170. místě. V juniorském kombinovaném žebříčku ITF jí nejvýše patřila 3. příčka na konci září 2014.[2][3] Trénuje ji bývalý španěslký tenista Alberto Martín. Dříve tuto roli plnil Karim Perona.[1]

Ve švýcarském fedcupovém týmu debutovala v roce 2018 čtvrtfinálem Světové skupiny proti České republice, v němž za rozhodnutého stavu vyhrála s Timeou Bacsinszkou čtyřhru nad párem Strýcová a Šafářová. Švýcarky odešly poraženy 1:3 na zápasy. Do roku 2019 v soutěži nastoupila k dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.[4]

Z Letních olympijských her mládeže 2014 v čínském Nankingu si odvezla zlatou medaili ve smíšené čtyřhře, do níž nastoupila s Polákem Janem Zielińskim.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v únoru 2013, když na turnaj ve švýcarském Kreuzlingenu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla krajance Timee Bacsinszké.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v srpnu 2015 na braunschweigské akci s rozpočtem patnáct tisíc dolarů. Ve finále přehrála Rusku Jekatěrinu Alexandrovovou po dvousetovém průběhu. Finále turnaje s maximální dotací 100 tisíc dolarů si zahrála na antukovém Open de Cagnes-sur-Mer Alpes-Maritimes 2017, v jehož průběhu vyřadila Belgičanku Alison Van Uytvanckovou i nasazenou čtyřku Tatjanu Mariovou. V boji o titul však nenašla recept na brazilskou hráčku Beatriz Haddad Maiovou.[1]

Na Mistrovství Evropy juniorů 2015 ve švýcarském Klostersu postoupila do finálového duelu po výhrách nad Viktórií Kužmovou a turnajovou jedničkou Markétou Vondroušovou.[2] V závěrečném utkání však podlehla Maďarce Anně Bondarové.[5] Od tohoto momentu začal její výraznější vzestup žebříčkem. Ke konci roku 2015 na něm figurovala na 439. místě, aby o rok později sezónu zakončila jako 221. hráčka pořadí. V roce 2017 se v březnu posunula na 132. příčku.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na dubnovém Internationaux de Strasbourg 2016, kde prošla kvalifikačním sítem. Na úvod dvouhry vyřadila Japonku Kurumi Naraovou a následně podlehla pozdější francouzské vítězce Caroline Garciaové. Na Wuhan Open 2017 z kategorie Premier 5 zdolala Australanku Samanthu Stosurovou, aby ji v dalším kole stopku vystavila turnajová sedmička Dominika Cibulková.[3]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu US Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály nejvýše nasazená světová osmašedesátka Čeng Saj-saj, Majo Hibiová a vítězka wimbledonské juniorky 2015 Sofja Žuková.[2] V úvodním kole dvouhry poté dovolila uhrát jen tři gamy Slovince Dalile Jakupovićové. Ve druhé fázi vypadla s Estonkou Kaiou Kanepiovou.[3]

První turnajové vítězství na okruhu WTA Tour vybojovala ve dvaceti jedna letech na antukovém J&T Banka Prague Open 2019, kam přijela jako 146. hráčka žebříčku. Musela tak projít tříkolovou kvalifikací, v jejímž závěru porazila Denisu Allertovou. Ve druhém kole hlavní soutěže vyřadila bývalou světovou dvojku a 100. ženu klasifikace Světlanu Kuzněcovovou, vracející se na okruh. V semifnále na ni uhrála devátá nasazená Barbora Strýcová jen tři gamy. Ve finále pak zdolala o rok starší Češku startující na divokou kartu Karolínu Muchovou ve třech setech. Jejím předchozím maximem na událostech WTA bylo druhé kolo. Bodový zisk Švýcarku premiérově posunul do elitní stovky žebříčku WTA, na 87. příčku.[6]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (2–0 D)

Dvouhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. května 2019 Praha, Česko antuka Česko Karolína Muchová 7–6(7–5), 3–6, 6–4
Vítězka 2. 28. července 2019 Palermo, Itálie antuka Nizozemsko Kiki Bertensová 7–6(7–3), 6–2

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 27. ledna 2018 Newport Beach, Spojené státy tvrdý Japonsko Misaki Doiová USA Jamie Loebová
Švédsko Rebecca Petersonová
7–6 (7–4) , 1–6, [10–8]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 10 (5–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 26. října 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Rusko Polina Lejkinová 2–6, 0–6
Vítězka 1. 30. srpna 2015 Braunschweig, Německo antuka Rusko Jekatěrina Alexandrovová 6–3, 6–3
Vítězka 2. 19. června 2016 Montpellier, Francie antuka Paraguay Montserrat Gonzálezová 6–2, 7–6(8–6)
Vítězka 3. 25. června 2016 Périgueux, Francie antuka Španělsko Olga Sáez Larraová 6–3, 6–3
Vítězka 4. 6. listopadu 2016 Hammámet, Tunisko antuka Rumunsko Diana Enacheová 6–4, 6–4
Finalistka 2. 5. února 2017 Káhira, Egypt antuka Slovensko Chantal Škamlová 6–3, 6–7(1–7), 1–6
Finalistka 3. 12. února 2017 Hammámet, Tunisko antuka Španělsko Georgina García Pérezová 5–7, 2–6
Vítězka 5. 23. dubna 2017 Chiasso, Švýcarsko antuka Lichtenštejnsko Kathinka von Deichmannová 2–6, 6–3, 6–2
Finalistka 4. 14. května 2017 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Brazílie Beatriz Haddad Maiová 3–6, 3–6
Finalistka 5. 29. července 2018 Porto, Portugalsko antuka Španělsko Cristina Bucsaová 6–7(4–7), 1–6

Čtyřhra (5 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. 31. srpna 2013 Caslano, Švýcarsko antuka Švýcarsko Chiara Grimmová Švýcarsko Sara Ottomanová
Česko Barbora Štefková
6–4, 4–6, [10–4]
2. 26. dubna 2014 Chiasso, Švýcarsko antuka Švýcarsko Chiara Grimmová Itálie Alice Matteucciová
Itálie Camilla Rosatellová
7–5, 6–3
3. 23. srpna 2015 Lipsko, Německo antuka Austrálie Priscilla Honová Rakousko Pia Königová
Švýcarsko Conny Perrinová
6–1, 6–4
4. 7. října 2016 Pula, Itálie antuka Slovinsko Tamara Zidanšeková Itálie Claudia Giovineová
Itálie Camilla Rosatellová
6–2, 6–4
5. 5. listopadu 2016 Hammámet, Tunisko antuka Argentina Guadalupe Pérez Rojasová Srbsko Tamara Čurovićová
Slovensko Barbara Kötelesová
6–1, 4–6, [11–9]

Finále na juniorce Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2014 US Open tvrdý Turecko İpek Soyluová Bělorusko Věra Lapková
Slovensko Tereza Mihalíková
5–7, 6–2, [10–7]

Finále na letní olympiádě mládeže[editovat | editovat zdroj]

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok místo povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Zlato 2014 Nanking, ČLR tvrdý Polsko Jan Zieliński Čína Jie Čchiou-jü
Japonsko Džumpei Jamasakiová
4–6, 6–3, [10–5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jil Teichmann na anglické Wikipedii.

  1. a b c d (anglicky) Jil Teichmannová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20191007a7. října 2019}
  2. a b c d MACPHERSON, Alex. Getting to know you: Introducing the US Open 2018's Grand Slam debutantes [online]. NEW YORK, NY, USA: WTA Tour, Inc., 2018-08-25 [cit. 2018-08-28]. Dostupné online. 
  3. a b c (anglicky) Jil Teichmannová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 20191007a7. října 2019}
  4. (anglicky) Jil Teichmannová na stránkách Fed Cupu, přístup: 20180830a30. srpna 2018
  5. 2015 European Junior Championships [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-08-30]. Dostupné online. 
  6. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Muchová v deštivé Praze podlehla ve svém prvním finále Švýcarce Teichmannové [online]. TenisPortal.cz, 2019-05-04 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]