Elise Mertensová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elise Mertensová
Mertensová na French Open 2022
Mertensová na French Open 2022
StátBelgieBelgie Belgie
Datum narození17. listopadu 1995 (28 let)[1]
Místo narozeníLovaň, Belgie[1]
BydlištěHamont-Achel, Belgie
Výška179 cm
Profesionál od2013
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek13 600 634 USD
Tenisová raketaTecnifibre
Dvouhra
Poměr zápasů425–244
Tituly8 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění12. místo (26. listopadu 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2018)
French Open4. kolo (2018, 2022, 2023)
Wimbledon4. kolo (2019, 2022)
US Openčtvrtfinále (2019, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů356–146
Tituly20 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (10. května 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2021, 2024)
French Opensemifinále (2019)
Wimbledonvítězka (2021)
US Openvítězka (2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňvítězka (2022)
Olympijské hry1. kolo (2020)
Týmové soutěže
Fed Cupčtvrtfinále (2018, 2019)
Hopman Cupzákladní skupina (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240320a20. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elise Mertensová (* 17. listopadu 1995 Lovaň) je belgická profesionální tenistka a v letech 2021–2024 světová jednička ve čtyřhře.[2] V osmi obdobích na čele strávila třicet čtyři týdnů.[3] Na grandslamu se stala čtyřnásobnou vítězkou ženské čtyřhry, když triumfovala po boku Aryny Sabalenkové na US Open 2019 a Australian Open 2021 a s Tchajwankou Sie Šu-wej ve Wimbledonu 2021 a Australian Open 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála osm singlových a dvacet deblových turnajů, včetně dvou „doublů“ z australského Hobart International 2018 a švýcarského Ladies Open Lugano 2018 i Sunshine doublu 2019 ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2018 na 12. místě a ve čtyřhře v květnu 2021 na 1. místě. V juniorské kombinované světové klasifikaci ITF nejvýše figurovala v roce 2013 na 7. příčce. Od sezóny 2018 ji trénuje Rick Vleeshouwers, Dříve tuto roli plnili Alexander Kneepkens, Robbie Ceyssens, Dieter Kindlmann, Daniel Goffin a Philippe Dehaes. Připravuje se v tenisové akademii Kim Clijstersové.[1][4]

V belgickém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 bukurešťským čtvrtfinálem 2. světové skupiny proti Rumunsku, v němž vyhrála dvouhru nad Irinou-Camelií Beguovou. Belgičanky zvítězily 3:1 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 9–5 ve dvouhře a 4–2 ve čtyřhře.[5]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na juniorce Grand Slamu si zahrála čtvrtfinále dvouhry na Australian Open 2013 a ve Wimbledonu 2013, kde ji zastavila Američanka Louisa Chiricová. V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2010, když do čtyřhry turnaje v belgickém Torhoutu s dotací 50 tisíc dolarů obdržela v páru s Elke Lemmensovou divokou kartu. V prvním kole podlehly belgické dvojici Sofie Oyenová a An-Sophie Mestachová.[1] V červenci téhož roku si na události ITF s dotací 10 tisíc dolarů v Bree zahrála první singlový zápas, z něhož odešla poražena od krajanky Michaely Boevové.[1]

Na French Open 2018 podlehla v osmifinále světové jedničce a pozdější vítězce Halepové

Ve čtyřhře okruhu WTA Tour debutovala na srpnovém Copa Colsanitas 2015, kde hrála po boku Slovinky Nastji Kolarové. Na úvod podlehly čtvrtému nasazenému páru Elena Bogdanová a Nicole Melicharová.[4] Premiérové finále na túře WTA odehrála na lednovém ASB Classic 2016 a Barbora Strýcová, kde spolu s Anou-Sophií Mestachovou prošly do závěrečného boje o titul, v němž zdolaly černohorsko-českou dvojici Danka Kovinićová a Barbora Strýcová.[4] Debut na grandslamu zaznamenala v kvalifikaci dvouhry Wimbledonu 2015, kde po výhrách nad Maríou Irigoyenovou a Katerynou Bondarenkovou postoupila do třetího, závěrečného kola. Do hlavní soutěže však neprošla po porážce od Petry Cetkovské.[4]

Začátkem sezóny 2017 získala první singlový titul okruhu WTA Tour, když jako kvalifikantka porazila ve finále australského Hobart International 2017 turnajovou trojku Monica Niculescuovou z Rumunska po jednoznačném průběhu. Přitom chtěla ve 2. kole z turnaje odstoupit, aby stihla kvalifikaci ženské dvouhry Australian Open 2017, jenže její soupeřka Američanka Sachia Vickeryová měla podobné plány a po prvním gemu stihla skrečovat dříve.[6] Do sezóny 2018 vstoupila mistrovstvím světa smíšených družstev, Hopman Cupem 2018, na němž debutovala v belgickém týmu po boku světové jedenáctky Davida Goffina. Po prohře od Angelique Kerberové zvítězila nad Gavrilovovou a Eugenií Bouchardovou. Belgičané však těsně obsadili druhé – první nepostupové, místo základní skupiny.

Z Perthu odjela na Hobart International 2018, kde obhájila singlovou trofej ve finále přerušovaném deštěm. V něm přehrála rumunskou 29letou hráčku a 57. ženu žebříčku Mihaelu Buzărnescuovou po třísetovém průběhu. Stala se tak první hráčkou na Hobart International, jíž se podařilo vyhrát dva tituly.[7] Navíc triumfovala i v soutěži čtyřhry s Nizozemkou Demi Schuursovou po vítězství nad ukrajinsko-japonskými turnajovovými čtyřkami Ljudmylou Kičenokovou a Makoto Ninomijovou.[8]

Bekhend na US Open 2023

Navazující melbournský Australian Open 2018 pro ni znamenal premiérovou účast v grandslamovém čtvrtfinále[9] i následném semifinále, čímž se stala první Belgičankou v této fázi Grand Slamu od Kirsten Flipkensové a Wimbledonu 2013.[10] Ve druhém kole vyřadila dvacátou třetí nasazenou Australanku Darju Gavrilovovou, aby pokračovala na vítězné vlně s Francouzkou Alizé Cornetovou i Chorvatkou Petru Martićovou. Ani ve čtvrtfinále ji nezastavila ukrajinská světová čtyřka Elina Svitolinová, jíž ve druhé sadě uštědřila „kanára“. Navýšila tak neporazitelnost na devět zápasů a na cestě do semifinále v Melbourne Parku neztratila žádný set.[10][11] V něm však nenašla recept na dánskou světovou dvojku Caroline Wozniackou, jíž podlehla ve dvou setech, přestože zahrála o tři vítězné údery méně. Rozhodl však nízký počet chyb Dánky, která vyprodukovala o šestnáct nevynucených chyb méně. Mertensová měla po sérii deseti vítězných míčů v závěru druhé sady dva setboly, které nevyužila. Šňůra 10zápasové neporazitelnosti tak pro ni skončila, ovšem bodový zisk ze dvou lednových turnajů ji poprvé v kariéře zajistil posun do elitní světové dvacítky.[12]

Na dubnovém Ladies Open Lugano 2018 vybojovala druhý „double“ kariéry. Ve finále dvouhry zdolala běloruskou 19letou teenagerku Arynu Sabalenkovou, figurující na 61. příčce klasifikace,[13] po dvousetovém průběhu a připsala si třetí singlovou trofej. Po boku krajanky Kirsten Flipkensové pak ovládly i čtyřhru.[13] Bodový zisk ji po turnaji posunul na nová kariérní maxima, když figurovala na 17. místě singlového a 30. místě deblového žebříčku WTA.[14] Antukovou neporazitelnost navýšila na dvanáct utkání navazující týden, kdy se objevila na rabatském Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2018. V soutěži splnila roli nejvýše nasazené, aby po hladké výhře nad Tchajwankou Sie Šu-wej prošla do pátého kariérního finále. V něm zdolala Australanku Ajlu Tomljanovićovou po dvousetovém průběhu a opět posunula žebříčkové maximum, když jí ve dvouhře patřila 16. příčka.[15]

S Běloruskou Arynou Sabalenkovou vyhrála čtyřhru na BNP Paribas Open 2019 a Miami Open 2019. Staly se tak historicky pátou dvojicí, která zvítězila na obou březnových amerických turnajích v jedné sezóně, označovaných za „Sunshine double“. Jako pár odehrály teprve druhý a třetí turnaj.[16] Premiérové grandslamové finále si zahrála v ženské čtyřhře US Open 2019, do níž nastoupila s Běloruskou Arynou Sabalenkovou. Ve finále přehrály bělorusko-australské turnajové osmičky Viktoriji Azarenkovou s Ashleigh Bartyovou po zvládnutých koncovkách obou setů. Devátý deblový titul na okruhu WTA Tour znamenal posun na 2. místo žebříčku WTA ve čtyřhře.[17][18]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 6 (4–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2019 US Open tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Bělorusko Viktoria Azarenková
Austrálie Ashleigh Bartyová
7–5, 7–5
Vítězka 2021 Australian Open tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
6–2, 6–3
Vítězka 2021 Wimbledon tráva Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Rusko Veronika Kuděrmetovová
Rusko Jelena Vesninová
3–6, 7–5, 9–7
Finalistka 2022 Wimbledon tráva Čína Čang Šuaj Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
2–6, 4–6
Finalistka 2023 Wimbledon tráva Austrálie Storm Hunterová Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Česko Barbora Strýcová
5–7, 4–6
Vítězka 2024 Australian Open tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Lotyšsko Jeļena Ostapenková
6–1, 7–5

Finále Turnaje mistryň[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2021 WTA Finals, Guadalajara, Mexiko tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
3–6, 4–6
Vítězka 2022 WTA Finals, Fort Worth, Spojené státy tvrdý (h)   Veronika Kuděrmetovová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
6–2, 4–6, [11–9]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (4–2 Č)
Turnaj mistryň (1–1 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (7–4 Č)
Premier / WTA 500 (2–0 D; 2–1 Č)
International / WTA 250 (8–5 D; 6–4 Č)

Dvouhra: 13 (8–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. ledna 2017 Hobart, Austrálie tvrdý Rumunsko Monica Niculescuová 6–3, 6–1
Finalistka 1. 30. dubna 2017 Istanbul, Turecko antuka Ukrajina Elina Svitolinová 2–6, 4–6
Vítězka 2. 13. ledna 2018 Hobart, Austrálie (2) tvrdý Rumunsko Mihaela Buzărnescuová 6–1, 4–6, 6–3
Vítězka 3. 14. dubna 2018 Lugano, Švýcarsko antuka Bělorusko Aryna Sabalenková 7–5, 6–2
Vítězka 4. 6. května 2018 Rabat, Maroko antuka Austrálie Ajla Tomljanovićová 6–2, 7–6(7–4)
Vítězka 5. 16. února 2019 Dauhá, Katar tvrdý Rumunsko Simona Halepová 3–6, 6–4, 6–3
Finalistka 2. 16. srpna 2020 Praha, Česko antuka Rumunsko Simona Halepová 2–6, 5–7
Finalistka 3. 15. listopadu 2020 Linec, Rakousko tvrdý (h) Bělorusko Aryna Sabalenková 5–7, 2–6
Vítězka 6. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý Estonsko Kaia Kanepiová 6–4, 6–1
Finalistka 4. 25. dubna 2021 Istanbul, Turecko antuka Rumunsko Sorana Cîrsteaová 1–6, 6–7(3–7)
Vítězka 7. 9. října 2022 Monastir, Tunisko tvrdý Francie Alizé Cornetová 6–2, 6–0
Vítězka 8. 22. října 2023 Monastir, Tunisko (2) tvrdý Itálie Jasmine Paoliniová 6–3, 6–0
Finalistka 5. 13. ledna 2024 Hobart, Austrálie tvrdý USA Emma Navarrová 1–6, 6–4, 5–7

Čtyřhra: 32 (20–12)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. ledna 2016 Auckland, Nový Zéland tvrdý Belgie An-Sophie Mestachová Černá Hora Danka Kovinićová
Česko Barbora Strýcová
2–6, 6–3, [10–5]
Finalistka 1. 30. dubna 2017 Istanbul, Turecko antuka USA Nicole Melicharová Slovinsko Dalila Jakupovićová
Ukrajina Nadija Kičenoková
6–7 (6–8) , 2–6
Finalistka 2. 23. července 2017 Bukurešť, Rumunsko antuka Nizozemsko Demi Schuursová Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Raluca Olaruová
3–6, 3–6
Vítězka 2. 23. září 2017 Kanton, Čína tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Austrálie Monique Adamczaková
Austrálie Storm Sandersová
6–2, 6–3
Vítězka 3. 13. ledna 2018 Hobart, Austrálie tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová
6–2, 6–2
Vítězka 4. 14. dubna 2018 Lugano, Švýcarsko antuka Belgie Kirsten Flipkensová Bělorusko Věra Lapková
Bělorusko Aryna Sabalenková
6–1, 6–3
Vítězka 5. 16. června 2018 's Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Nizozemsko Demi Schuursová Nizozemsko Kiki Bertensová
Belgie Kirsten Flipkensová
3–3skreč
Finalistka 3. 24. června 2018 Birmingham, Spojené království tráva Nizozemsko Demi Schuursová Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
6–4, 3–6, [8–10]
Finalistka 4. 19. srpna 2018 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Rusko Jekatěrina Makarovová
Česko Lucie Hradecká
2–6, 5–7
Vítězka 6. 29. září 2018 Wu-chan, Čína tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Česko Barbora Strýcová
Česko Andrea Sestini Hlaváčková
6–3, 6–3
Vítězka 7. 17. března 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
6–3, 6–2
Vítězka 8. 31. března 2019 Miami, Spojené státy tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Austrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj
7–6(7–5), 6–2
Vítězka 9. 8. září 2019 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Bělorusko Viktoria Azarenková
Austrálie Ashleigh Bartyová
7–5, 7–5
Finalistka 5. 28. září 2019 Wu-chan, Čína tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Čína Tuan Jing-jing
Rusko Veronika Kuděrmetovová
6–7(3–7), 2–6
Vítězka 10. 25. října 2020 Ostrava, Česko tvrdý (h) Bělorusko Aryna Sabalenková Kanada Gabriela Dabrowská
Brazílie Luisa Stefaniová
6–1, 6–3
Vítězka 11. 19. února 2021 Australian Open, Melborune, Austrálie tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
6–2, 6–3
Vítězka 12. 25. dubna 2021 Istanbul, Turecko antuka Rusko Veronika Kuděrmetovová Japonsko Nao Hibinová
Japonsko Makoto Ninomijová
6–1, 6–1
Vítězka 13. 10. července 2021 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Rusko Veronika Kuděrmetovová
Rusko Jelena Vesninová
3–6, 7–5, 9–7
Vítězka 14. 16. října 2021 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Rusko Veronika Kuděrmetovová
Kazachstán Jelena Rybakinová
7–6(7–1), 6–3
Finalistka 6. 17. listopadu 2021 Turnaj mistryň, Guadalajara, Mexiko tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
3–6, 4–6
Vítězka 15. 19. února 2022 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Rusko Veronika Kuděrmetovová Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Lotyšsko Jeļena Ostapenková
6–1, 6–3
Finalistka 7. 25. února 2022 Dauhá, Katar tvrdý Rusko Veronika Kuděrmetovová USA Coco Gauffová
USA Jessica Pegulaová
3–6, 7–5, [5–10]
Finalistka 8. 3. dubna 2022 Miami, Spojené státy tvrdý   Veronika Kuděrmetovová Německo Laura Siegemundová
  Věra Zvonarevová
6–7(3–7), 5–7
Finalistka 9. 11. června 2022 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva   Veronika Kuděrmetovová Austrálie Ellen Perezová
Slovinsko Tamara Zidanšeková
3–6, 7–5, [11–12]
Finalistka 10. 19. června 2022 Birmingham , Spojené království tráva Čína Čang Šuaj Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Lotyšsko Jeļena Ostapenková
bez boje
Finalistka 11. 10. července 2022 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Čína Čang Šuaj Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
2–6, 4–6
Vítězka 16. 7. listopadu 2022 Turnaj mistryň, Fort Worth, Spojené státy tvrdý (h)   Veronika Kuděrmetovová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
6–2, 4–6, [11–9]
Vítězka 17. 20. května 2023 Řím, Itálie antuka Austrálie Storm Hunterová USA Coco Gauffová
USA Jessica Pegulaová
6–4, 6–4
Finalistka 12. 16. července 2023 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Austrálie Storm Hunterová Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Česko Barbora Strýcová
5–7, 4–6
Vítězka 18. 23. září 2023 Guadalajara, Mexiko tvrdý Austrálie Storm Hunterová Kanada Gabriela Dabrowská
Nový Zéland Erin Routliffeová
3–6, 6–2, [10–4]
Vítězka 19. 28. ledna 2024 Australian Open, Melborune, Austrálie (2) tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Lotyšsko Jeļena Ostapenková
6–1, 7–5
Vítězka 20. 16. března 2024 Indian Wells, Spojené státy (3) tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Austrálie Storm Hunterová
Česko Kateřina Siniaková
6–3, 6–4

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 22. listopadu 2015 Tchaj-pej, Tchaj-wan koberec (h) Rusko Marina Melnikovová Japonsko Kanae Hisamiová
Japonsko Kotomi Takahatová
1–6, 2–6

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 13 (11–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 21. dubna 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Španělsko Arabela Fernández Rabenerová 6–4, 6–3
Vítězka 2. 14. října 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Klaartje Liebensová 2–6, 6–2, 6–4
Vítězka 3. 21. října 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Klaartje Liebensová 6–7(0–7), 6–1, 6–3
Vítězka 4. 23. prosince 2013 Istanbul, Turecko tvrdý (h) Dánsko Karen Barbatová 7–5, 4–6, 6–4
Vítězka 5. 17. března 2014 Ponta Delgada, Portugalsko tvrdý Portugalsko Bárbara Luzová 6–2, 6–4
Finalistka 1. 25. května 2014 Hilton Head Island, Spojené státy tvrdý Spojené státy americké Caitlin Whoriskeyová 3–6, 6–7(5–7)
Vítězka 6. 8. června 2014 El Paso, Spojené státy tvrdý USA Ashley Weinholdová 6–1, 3–6, 6–4
Vítězka 7. 28. června 2014 Bangkok, Thajsko tvrdý Čínská Tchaj-pej Lee Pei-chi 6–3, 6–2
Vítězka 8. 4. července 2014 Bangkok, Thajsko tvrdý Thajsko Nungnadda Wannasuková 6–1, 6–1
Finalistka 2. 19. ledna 2015 Daytona Beach, Spojené státy antuka Rusko Darja Kasatkinová 2–6, 6–4, 0–6
Vítězka 9. 3. května 2015 Pula, Itálie antuka Španělsko Yvonne Cavalléová Reimersová 7–6(8–6), 6–4
Vítězka 10. 3. října 2015 Ciudad Victoria, Mexiko tvrdý Francie Amandine Hesseová 6–4, 6–3
Vítězka 11. 17. září 2016 Atlanta, Spojené státy tvrdý USA Melanie Oudinová 6–4, 6–2

Čtyřhra (14 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 7. dubna 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Justine De Sutterová Rusko Alina Michejevová
Kanada Jillian O'Neillová
6–1, 6–4
2. 21. října 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Polsko Sandra Zaniewská Ukrajina Valerija Strachovová
Brazílie Karina Vendittiová
6–4, 6–7(5), 12–10
3. 23. prosince 2013 Istanbul, Turecko tvrdý (h) Turecko İpek Soyluová Japonsko Juuki Tanaková
Rusko Jekatěrina Jašinová
6–0, 7–6(7–3)
4. 17. března 2014 Ponta Delgada, Portugalsko tvrdý Bělorusko Světlana Piraženková Česko Tereza Malíková
Česko Pernilla Mendesová
6–1, 6–2
5. 16. srpna 2014 Westende, Belgie tvrdý Belgie Ysaline Bonaventureová Rusko Marina Melnikovová
Rusko Jevgenija Rodinová
6–2, 6–2
6. 18. srpna 2014 Wanfercée-Baulet, Belgie antuka Nizozemsko Demi Schuursová Argentina Tatiana Búová
Chile Daniela Seguelová
6–2, 6–3
7. 27. října 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Itálie Alice Matteucciová Rumunsko Ioana Loredana Roșcová
Bulharsko Džulija Terzijská
6–7(1–7), 7–6(7–4), [10–6]
8. 29. června 2015 Denain, France antuka Turecko İpek Soyluová Švýcarsko Xenia Knollová
Argentina Florencia Molinerová
7–6(7–3), 6–3
9. 3. srpna 2015 Koksijde, Belgie antuka Nizozemsko Demi Schuursová Polsko Justyna Jegiołková
Francie Sherazad Reixová
6–3, 6–2
10. 26. září 2015 Monterrey, Mexiko tvrdý Belgie Ysaline Bonaventureová Rusko Marina Melnikovová
Lucembursko Mandy Minellaová
6–4, 3–6, [11–9]
11. 3. října 2015 Ciudad Victoria, Mexiko tvrdý Belgie Ysaline Bonaventureová Argentina María Irigoyenová
Česko Barbora Krejčíková
6–4, 4–6, [10–6]
12. 25. ledna 2016 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h) Belgie An-Sophie Mestachová Švýcarsko Viktorija Golubicová
Švýcarsko Xenia Knollová
6–4, 3–6, [10–7]
13. 29. října 2016 Tampico, Mexiko tvrdý Rumunsko Mihaela Buzărnescuová USA Usue Maitane Arconadová
Spojené království Katie Swanová
6–0, 6–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elise Mertens na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Elise Mertensová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240320a20. března 2024
  2. MACPHERSON, Alex. Rankings Watch: Zheng makes Top 10 debut; Mertens back to No.1 in doubles. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-29 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Krejčíková má covid, o obhajobu titulu ve čtyřhře usilovat nemůže. iDNES.cz [online]. 2022-05-25 [cit. 2022-05-25]. Dostupné online. 
  4. a b c d Elise Mertensová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240320a20. března 2024
  5. Elise Mertensová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240320a20. března 2024
  6. ZABLOUDIL, Luboš. Ve druhém kole chtěla vzdát. Dnes v Mertensová v Hobartu získala premiérový titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-14 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  7. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Druhý titul, druhý z Hobartu. Mertensová v Tasmánii obhájila svůj triumf a slaví i double [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-13 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  8. Tweede titel op rij voor Schuurs in Hobart [online]. www.knltb.nl, 2018-01-13 [cit. 2018-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-16. (nizozemsky) 
  9. David Packman. Mertens' dream AO debut rolls on [online]. 21-01-2018 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  10. a b Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Mertensová porazila i Svitolinovou a zahraje si první grandslamové semifinále! [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-23 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  11. Piers Newbery. Elise Mertens shocks Elina Svitolina to reach semi-finals [online]. 23-01-2018 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  12. Luboš Zabloudil, Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Wozniacká zastavila Mertensovou a potřetí v kariéře zaútočí na premiérový grandslamový titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-26 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. 
  13. a b WTA Lugano: Kirsten Flipkens et Elise Mertens, déjà lauréate en simple, remportent le double [online]. Le Soir.be, 2018-04-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (francouzsky) 
  14. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mertensová v Luganu získala první titul z antuky a přidala i double [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  15. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. 12 výher v řadě! Mertensová po Luganu ovládla i antuku v Rabatu [online]. RABAT: TenisPortal.cz, 2018-05-05 [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. 
  16. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sunshine Double pro Mertensovou a Sabalenkovou. Po Indian Wells ovládly i Miami [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-01 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  17. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Mertensová se Sabalenkovou své premiérové grandslamové finále přetavily v triumf [online]. TenisPortal.cz, 2019-09-08 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. 
  18. Mertens, Sabalenka capture first Grand Slam title in women's doubles at US Open [online]. WTA Tour, Inc., 2019-09-08 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Elise Mertensová Nástupce

Sie Šu-wej
Barbora Krejčíková
Sie Šu-wej
Barbora Krejčíková
Sie Šu-wej
Kateřina Siniaková
Kateřina Siniaková
Storm Hunterová
Světová jednička ve čtyřhře
10. 5. 2021 – 16. 5. 2021
12. 7. 2021 – 12. 9. 2021
20. 9. 2021 – 26. 9. 2021
18. 10. 2021 – 24. 10. 2021
1. 11. 2021 – 7. 11. 2021
6. 6. 2022 – 14. 8. 2022
25. 9. 2023 – 22. 10. 2023
29. 1. 2024 –

Kristina Mladenovicová
Sie Šu-wej
Barbora Krejčíková
Sie Šu-wej
Sie Šu-wej
Coco Gauffová
Gauffová / Pegulaová
úřadující
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra20240415a15. dubna 2024
Poř. tenista body posun
1. Srbsko Novak Djoković (SRB) 10 035
2. Itálie Jannik Sinner (ITA) 8 750
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 8 645
4.  Daniil Medveděv 7 085
5. Německo Alexander Zverev (GER) 5 425
6. Norsko Casper Ruud (NOR) 4 025 4
7. Řecko Stefanos Tsitsipas (GRE) 4 000 5
8.  Andrej Rubljov 3 935 2
9. Polsko Hubert Hurkacz (POL) 3 675 1
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 595 1
Ženská dvouhra20240415a15. dubna 2024
Poř. tenistka body posun
1. Polsko Iga Świąteková (POL) 10 835
2.   Aryna Sabalenková 8 045
3. USA Coco Gauffová (USA) 7 205
4. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 5 848
5. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 870
6. Řecko Maria Sakkariová (GRE) 4 195
7. Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 3 995
8. Česko Markéta Vondroušová (CZE) 3 895
9. Tunisko Ons Džabúrová (TUN) 3 658
10. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 3 438
Mužská čtyřhra20240415a15. dubna 2024
Poř. tenista body posun
1. Austrálie Matthew Ebden (AUS) 8 080 1
2. Indie Rohan Bopanna (IND) 7 990 1
3. Argentina Horacio Zeballos (ARG) 7 085 2
4. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 7 085 2
5. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 6 690 2
6. Spojené království Joe Salisbury (GBR) 6 630 2
7. USA Rajeev Ram (USA) 6 630 2
8. Chorvatsko Ivan Dodig (CRO) 6 230 5
9. USA Austin Krajicek (USA) 6 230 5
10. Spojené království Neal Skupski (GBR) 5 300
Ženská čtyřhra20240415a15. dubna 2024
Poř. tenistka body posun
1. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 8 565
2. Belgie Elise Mertensová (BEL) 8 345
3. Austrálie Storm Hunterová (AUS) 7 695
4. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 6 495
5. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 6 250
6. Německo Laura Siegemundová (GER) 5 670
7. USA Nicole Melichar-Martinezová (USA) 5 395
8. Austrálie Ellen Perezová (AUS) 5 275
9.  Věra Zvonarevová 4 956
10. Nizozemsko Demi Schuursová (NED) 4 680