Elise Mertensová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elise Mertensová
Mertensová na French Open 2018
Stát BelgieBelgie Belgie
Datum narození 20. listopadu 1995 (23 let)[1]
Místo narození Lovaň, Belgie[1]
Bydliště Hamont-Achel, Belgie
Výška 179 cm
Váha 67 kg
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 2 812 751 USD
Tenisová raketa Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů 253–131
Tituly 4 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění 13. místo (22. října 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2018)
French Open 4. kolo (2018)
Wimbledon 3. kolo (2018)
US Open 4. kolo (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů 192–88
Tituly 6 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění 13. místo (8. října 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2017)
French Open 1. kolo (2017, 2018)
Wimbledon 3. kolo (2017, 2018)
US Open čtvrtfinále (2018)
Týmové soutěže
Fed Cup čtvrtfinále (2018)
Hopman Cup základní skupina (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2018102222. října 2018
Příjem ve Wimbledonu 2016

Elise Mertensová (* 20. listopadu 1995 Lovaň) je belgická profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové a šest deblových turnajů, včetně dvou „doublů“ z australského Hobart International 2018 a švýcarského Ladies Open Lugano 2018. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2018 na 13. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci na 13. místě. V juniorské kombinované světové klasifikaci ITF nejvýše figurovala v roce 2013 na 7. příčce. Trénuje ji Robbe Ceyssens. Připravuje se v tenisové akademii Kim Clijstersové.[1][2]

V belgickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 bukurešťským čtvrtfinálem 2. světové skupiny proti Rumunsku, v němž vyhrála dvouhru nad Irinou-Camelií Beguovou. Belgičanky zvítězily 3:1 na zápasy. Do roku 2019 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 6–1 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na juniorce Grand Slamu si zahrála čtvrtfinále dvouhry na Australian Open 2013 a ve Wimbledonu 2013, kde ji zastavila Američanka Louisa Chiricová.

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2010, když do čtyřhry turnaje v belgickém Torhoutu s dotací 50 tisíc dolarů obdržela v páru s Elke Lemmensovou divokou kartu. V prvním kole podlehly belgické dvojici Sofie Oyenová a An-Sophie Mestachová.[1] V červenci téhož roku si na události ITF s dotací 10 tisíc dolarů v Bree zahrála první singlový zápas, z něhož odešla poražena od krajanky Michaely Boevové.[1]

V deblové soutěži okruhu WTA Tour debutovala na srpnovém Copa Colsanitas 2015, kde hrála po boku Slovinky Nastji Kolarové. Na úvod podlehly čtvrtému nasazenému páru Elena Bogdanová a Nicole Melicharová.[2]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na lednovém ASB Classic 2016 a Barbora Strýcová, kde spolu s Anou-Sophií Mestachovou prošly do závěrečného boje o titul, v němž zdolaly černohorsko-českou dvojici Danka Kovinićová a Barbora Strýcová.[2]

Debut na grandslamu zaznamenala v kvalifikaci dvouhry Wimbledonu 2015, kde po výhrách nad Maríou Irigoyenovou a Katerynou Bondarenkovou postoupila do třetího, závěrečného kola. Do hlavní soutěže však neprošla po porážce od Petry Cetkovské.[2]

Začátkem nové sezóny 2017 získala svůj první singlový titul okruhu WTA Tour, když jako kvalifikantka porazila ve finále australského Hobart International 2017 turnajovou trojku Monica Niculescuovou z Rumunska po jednoznačném průběhu. Přitom chtěla ve 2. kole z turnaje odstoupit, aby stihla kvalifikaci ženské dvouhry Australian Open 2017, jenže její soupeřka Američanka Sachia Vickeryová měla podobné plány a po prvním gemu stihla skrečovat dříve.[4]

Do sezóny 2018 vstoupila mistrovstvím světa smíšených družstev, Hopman Cupem 2018, na němž debutovala v belgickém týmu po boku světové jedenáctky Davida Goffina. Po prohře od Angelique Kerberové zvítězila nad Gavrilovovou a Eugenií Bouchardovou. Belgičané však těsně obsadili druhé – první nepostupové, místo základní skupiny.

Z Perthu odjela na Hobart International 2018, kde obhájila singlovou trofej ve finále přerušovaném dešťem. V něm přehrála rumunskou 29letou hráčku a 57. ženu žebříčku Mihaelu Buzărnescuovou po třísetovém průběhu. Stala se tak první hráčkou na Hobart International, jíž se podařilo vyhrát dva tituly.[5] Navíc triumfovala i v soutěži čtyřhry s Nizozemkou Demi Schuursovou po vítězství nad ukrajinsko-japonskými turnajovovými čtyřkami Ljudmilou Kičenokovou a Makoto Ninomijovou.[6]

Navazující melbournský Australian Open 2018 pro ni znamenal premiérovou účast v grandslamovém čtvrtfinále[7] i následném semifinále, čímž se stala první Belgičankou v této fázi Grand Slamu od Kirsten Flipkensové a Wimbledonu 2013.[8] Ve druhém kole vyřadila dvacátou třetí nasazenou Australanku Darju Gavrilovovou, aby pokračovala na vítězné vlně s Francouzkou Alizé Cornetovou i Chorvatkou Petru Martićovou. Ani ve čtvrtfinále ji nezastavila ukrajinská světová čtyřka Elina Svitolinová, jíž ve druhé sadě uštědřila „kanára“. Navýšila tak neporazitelnost na devět zápasů a na cestě do semifinále v Melbourne Parku neztratila žádný set.[8][9] V něm však nenašla recept na dánskou světovou dvojku Caroline Wozniackou, jíž podlehla ve dvou setech, přestože zahrála o tři vítězné údery méně. Rozhodl však nízký počet chyb Dánky, která vyprodukovala o šestnáct nevynucených chyb méně. Mertensová měla po sérii deseti vítězných míčů v závěru druhé sady dva setboly, které nevyužila. Šňůra 10zápasové neporazitelnosti tak pro ni skončila, ovšem bodový zisk ze dvou lednových turnajů ji poprvé v kariéře zajistil posun do elitní světové dvacítky.[10]

Na dubnovém Ladies Open Lugano 2018 vybojovala druhý „double“ kariéry. Ve finále dvouhry zdolala běloruskou 19letou teenagerku Arynu Sabalenkovou, figurující na 61. příčce klasifikace,[11] po dvousetovém průběhu a připsala si třetí singlovou trofej. Po boku krajanky Kirsten Flipkensové pak ovládly i čtyřhru.[12] Bodový zisk ji po turnaji posunul na nová kariérní maxima, když figurovala na 17. místě singlového a 30. místě deblového žebříčku WTA.[13] Antukovou neporazitelnost navýšila na dvanáct utkání navazující týden, kdy se objevila na rabatském Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2018. V soutěži splnila roli nejvýše nasazené, aby po hladké výhře nad Tchajwankou Sie Su-wej prošla do pátého kariérního finále. V něm zdolala Australanku Ajlu Tomljanovićovou po dvousetovém průběhu a opět posunula žebříčkové maximum, když jí ve dvouhře patřila 16. příčka.[14]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (1–1 Č)
Premier (0–1 Č)
International (4–1 D; 5–2 Č)

Dvouhra: 5 (4–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. ledna 2017 Hobart, Austrálie tvrdý Rumunsko Monica Niculescuová 6–3, 6–1
Finalistka 1. 30. dubna 2017 Istanbul, Turecko antuka Ukrajina Elina Svitolinová 2–6, 4–6
Vítězka 2. 13. ledna 2018 Hobart, Austrálie (2) tvrdý Rumunsko Mihaela Buzărnescuová 6–1, 4–6, 6–3
Vítězka 3. 14. dubna 2018 Lugano, Švýcarsko antuka Bělorusko Aryna Sabalenková 7–5, 6–2
Vítězka 4. 6. května 2018 Rabat, Maroko antuka Austrálie Ajla Tomljanovićová 6–2, 7–6(7–4)

Čtyřhra: 10 (6–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. ledna 2016 Auckland, Nový Zéland tvrdý Belgie An-Sophie Mestachová Černá Hora Danka Kovinićová
Česko Barbora Strýcová
2–6, 6–3, [10–5]
Finalistka 1. 30. dubna 2017 Istanbul, Turecko antuka USA Nicole Melicharová Slovinsko Dalila Jakupovićová
Ukrajina Nadija Kičenoková
6–7 (6–8) , 2–6
Finalistka 2. 23. července 2017 Bukurešť, Rumunsko antuka Nizozemsko Demi Schuursová Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Raluca Olaruová
3-6, 3-6
Vítězka 2. 23. září 2017 Kanton, ČLR tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Austrálie Monique Adamczaková
Austrálie Storm Sandersová
6–2, 6–3
Vítězka 3. 13. ledna 2018 Hobart, Austrálie tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Ukrajina Ljudmila Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová
6–2, 6–2
Vítězka 4. 14. dubna 2018 Lugano, Švýcarsko antuka Belgie Kirsten Flipkensová Bělorusko Věra Lapková
Bělorusko Aryna Sabalenková
6–1, 6–3
Vítězka 5. 16. června 2018 's Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Nizozemsko Demi Schuursová Nizozemsko Kiki Bertensová
Belgie Kirsten Flipkensová
3–3skreč
Finalistka 3. 24. června 2018 Birmingham, Spojené království tráva Nizozemsko Demi Schuursová Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
6–4, 3–6, [8–10]
Finalistka 4. 19. srpna 2018 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Rusko Jekatěrina Makarovová
Česko Lucie Hradecká
2–6, 5–7
Vítězka 6. 29. září 2018 Wu-chan, ČLR tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Česko Barbora Strýcová
Česko Andrea Sestini Hlaváčková
6–3, 6–3

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 22. listopadu 2015 Tchaj-pej, Tchaj-wan koberec (h) Rusko Marina Melnikovová Japonsko Kanae Hisamiová
Japonsko Kotomi Takahatová
1–6, 2–6

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 13 (11–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 21. dubna 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Španělsko Arabela Fernández Rabener 6–4, 6–3
Vítězka 2. 14. října 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Klaartje Liebensová 2–6, 6–2, 6–4
Vítězka 3. 21. října 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Klaartje Liebensová 6–7(0–7), 6–1, 6–3
Vítězka 4. 23. prosince 2013 Istanbul, Turecko tvrdý (h) Dánsko Karen Barbatová 7–5, 4–6, 6–4
Vítězka 5. 17. března 2014 Ponta Delgada, Portugalsko tvrdý Portugalsko Bárbara Luzová 6–2, 6–4
Finalistka 1. 25. května 2014 Hilton Head Island, Spojené státy tvrdý Spojené státy americké Caitlin Whoriskeyová 3–6, 6–7(5–7)
Vítězka 6. 8. června 2014 El Paso, Spojené státy tvrdý USA Ashley Weinholdová 6–1, 3–6, 6–4
Vítězka 7. 28. června 2014 Bangkok, Thajsko tvrdý Čínská Tchaj-pej Lee Pei-chi 6–3, 6–2
Vítězka 8. 4. července 2014 Bangkok, Thajsko tvrdý Thajsko Nungnadda Wannasuková 6–1, 6–1
Finalistka 2. 19. ledna 2015 Daytona Beach, Spojené státy antuka Rusko Darja Kasatkinová 2–6, 6–4, 0–6
Vítězka 9. 3. května 2015 Pula, Itálie antuka Španělsko Yvonne Cavalléová Reimersová 7–6(8–6), 6–4
Vítězka 10. 3. října 2015 Ciudad Victoria, Mexiko tvrdý Francie Amandine Hesseová 6–4, 6–3
Vítězka 11. 17. září 2016 Atlanta, Spojené státy tvrdý USA Melanie Oudinová 6–4, 6–2

Čtyřhra (14 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 7. dubna 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Justine De Sutterová Rusko Alina Michejevová
Kanada Jillian O'Neillová
6–1, 6–4
2. 21. října 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Polsko Sandra Zaniewská Ukrajina Valerija Strachovová
Brazílie Karina Vendittiová
6–4, 6–7(5), 12–10
3. 23. prosince 2013 Istanbul, Turecko tvrdý (h) Turecko İpek Soyluová Japonsko Juuki Tanaková
Rusko Jekatěrina Jašinová
6–0, 7–6(7–3)
4. 17. března 2014 Ponta Delgada, Portugalsko tvrdý Bělorusko Světlana Piraženková Česko Tereza Malíková
Česko Pernilla Mendesová
6–1, 6–2
5. 16. srpna 2014 Westende, Belgie tvrdý Belgie Ysaline Bonaventureová Rusko Marina Melnikovová
Rusko Jevgenija Rodinová
6–2, 6–2
6. 18. srpna 2014 Wanfercée-Baulet, Belgie antuka Nizozemsko Demi Schuursová Argentina Tatiana Búová
Chile Daniela Seguelová
6–2, 6–3
7. 27. října 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Itálie Alice Matteucciová Rumunsko Ioana Loredana Roșcová
Bulharsko Julia Terzijská
6–7(1–7), 7–6(7–4), [10–6]
8. 29. června 2015 Denain, France antuka Turecko İpek Soyluová Švýcarsko Xenia Knollová
Argentina Florencia Molinerová
7–6(7–3), 6–3
9. 3. srpna 2015 Koksijde, Belgie antuka Nizozemsko Demi Schuursová Polsko Justyna Jegiołková
Francie Sherazad Reixová
6–3, 6–2
10. 26. září 2015 Monterrey, Mexiko tvrdý Belgie Ysaline Bonaventureová Rusko Marina Melnikovová
Lucembursko Mandy Minellaová
6–4, 3–6, [11–9]
11. 3. října 2015 Ciudad Victoria, Mexiko tvrdý Belgie Ysaline Bonaventureová Argentina María Irigoyenová
Česko Barbora Krejčíková
6–4, 4–6, [10–6]
12. 25. ledna 2016 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h) Belgie An-Sophie Mestachová Švýcarsko Viktorija Golubicová
Švýcarsko Xenia Knollová
6–4, 3–6, [10–7]
13. 29. října 2016 Tampico, Mexiko tvrdý Rumunsko Mihaela Buzărnescuová USA Usue Maitane Arconadaová
Spojené království Katie Swanová
6–0, 6–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elise Mertens na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f (anglicky) Elise Mertensová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2018102222. října 2018
  2. a b c d (anglicky) Elise Mertensová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 2018102222. října 2018
  3. (anglicky) Elise Mertensová na stránkách Fed Cupu, přístup: 201805088. května 2018
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Ve druhém kole chtěla vzdát. Dnes v Mertensová v Hobartu získala premiérový titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-14 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. (česky) 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Druhý titul, druhý z Hobartu. Mertensová v Tasmánii obhájila svůj triumf a slaví i double [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-13 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. (česky) 
  6. Tweede titel op rij voor Schuurs in Hobart [online]. www.knltb.nl, 2018-01-13 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  7. David Packman. Mertens' dream AO debut rolls on [online]. 21-01-2018 [cit. 2018-01-23]. Australian Open. (anglicky) 
  8. a b Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Mertensová porazila i Svitolinovou a zahraje si první grandslamové semifinále! [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-23 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  9. Piers Newbery. Elise Mertens shocks Elina Svitolina to reach semi-finals [online]. 23-01-2018 [cit. 2018-01-23]. BBC Sport. (anglicky) 
  10. Luboš Zabloudil, Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Wozniacká zastavila Mertensovou a potřetí v kariéře zaútočí na premiérový grandslamový titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-26 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. 
  11. WTA Lugano: Kirsten Flipkens et Elise Mertens, déjà lauréate en simple, remportent le double [online]. Le Soir.be, 2018-04-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. WTA Lugano: Kirsten Flipkens et Elise Mertens, déjà lauréate en simple, remportent le double [online]. Le Soir.be, 2018-04-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mertensová v Luganu získala první titul z antuky a přidala i double [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  14. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. 12 výher v řadě! Mertensová po Luganu ovládla i antuku v Rabatu [online]. RABAT: TenisPortal.cz, 2018-05-05 [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]