Erin Routliffeová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erin Routliffeová
Erin Routliffeová na French Open 2022
Erin Routliffeová na French Open 2022
StátKanadaKanada Kanada (2009 – květen 2017)
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland (od června 2017)
Datum narození19. dubna 1995 (29 let)
Místo narozeníAuckland, Nový Zéland
BydlištěCaledon, Kanada
Výška182 cm
Profesionál od2017
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 220 962 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů85–90
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění582. místo (12. června 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů236–161
Tituly5 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění5. místo (18. března 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2024)
French Open3. kolo (2022)
Wimbledončtvrtfinále (2022)
US Openvítězka (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňsemifinále (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
French Open1. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2022, 2023)
US Open1. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240319a19. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erin Routliffeová (* 11. dubna 1995 Auckland) je novozélandská profesionální tenistka, deblová specialistka, která v letech 2009–2017 reprezentovala Kanadu. Na grandslamu zvítězila v ženské čtyřhře US Open 2023 s Gabrielou Dabrowskou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála pět deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a patnáct trofejí ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 582. místě a ve čtyřhře v březnu 2024 na 5. místě.[2]

V novozélandském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 tádžickým základním blokem 2. skupiny asijsko-pacifické zóny proti Turkmenistánu, v němž vyhrála dvouhru a s Joannou Carswellovou také čtyřhru. Novozélanďanky zvítězily 3:0 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti dvěma mezistátním utkáním s bilancí 5–4 ve dvouhře a 12–5 ve čtyřhře.[3]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1995 v novozélandském Aucklandu do rodiny mořeplavců Roberta Routliffa a Catherine MacLennanové,[4] během jejich plavby kolem světa.[5] Rodina se z Nového Zélandu do Kanady vrátila po čtyřech letech.[5] V Severní Americe se narodily její dvě sestry Tara a Tess, která se stala stříbrnou medailistkou v plavání na Letních paralampijských hrách 2016 v Riu de Janeiru.[6][7] Do Montréalu se Erin Routliffeová přestěhovala v září 2011, kde se připravovala v Národním tréninkovém centru tenisového svazu do sezóny 2013.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2010, když na turnaji v kanadském Waterloo dotovaném 25 tisíci dolary zasáhla do čtyřhry. V úvodním kole však s Kanaďankou Evangeline Repicovou podlehly jihoafricko-americkému páru Tegan Edwardsová a Danielle Millsová.[1] V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na srpnovém Rogers Cupu 2012 v Montréalu, do níž obdržela divokou kartu. Na úvod porazila Megan Moultonovou-Levyovou, ale do hlavní soutěže ji nepustila Iveta Benešová z šesté světové desítky.[8]

V letech 2013–2017 hrála univerzitní tenis na Alabamské univerzitě v Tuscaloose, kde vystudovala obor public relations.[4] Debut v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenala v ženském deblu US Open 2015, do něhož získala s Američankou Mayou Jansenovou divokou kartu. V úvodním kole však uhrály jen tři gamy na osmé nasazené Američanky Raquel AtawovovouAbigail Spearsovou. Jednalo se rovněž o její první zápas v hlavní soutěži na túře WTA. Mimo majory zasáhla do prvního turnaje na aucklandském ASB Classic 2018. S Novozélanďankou Paige Mary Houriganovou nezvládly první kolo proti Arantxe RusovéSílvii Solerové Espinosové.[8] Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Citi Open 2018 ve Washingtonu, D.C. Po boku Chilanky Alexy Guarachiové v závěrečném utkání prohrály s čínsko-chorvatskou dvojicí Chan Sin-jün a Darijou Jurakovou.[9] Trofej si pak odvezla z debla Palermo Ladies Open 2021. V páru s Belgičankou Kimberley Zimmermannovou ve finále antukového turnaje zdolaly Rusky Natelu Dzalamidzeovou a Kamillu Rachimovovou.[10] Obě pak odešly poraženy z boje o titul na zářijovém BGL Luxembourg Open 2021, kde nestačily na belgické duo Greet Minnenová a Alison Van Uytvancková.[11]

S Kanaďankou Gabrielou Dabrowskou navázala spolupráci na srpnovém Canadian Open 2023. Již na čtvrtém společně odehraném turnaji získaly trofej, když ovládly grandslamové US Open 2023. Do finále postoupily přes Wang Sin-jü a Sie Šu-wej, čímž ukončily 16zápasovou grandslamovou neporazitelnost Sieové. V boji o titul pak zdolaly šampionky z roku 2020, Němku Lauru Siegemundovou s Věrou Zvonarevovou, ve dvou setech. Na majorech tak první finálovou účast proměnila v titul, jenž znamenal čtvrtý kariérní triumf na túře WTA.[12]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2023 US Open tvrdý Kanada Gabriela Dabrowská Německo Laura Siegemundová
  Věra Zvonarevová
7–6(11–9), 6–3

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 12 (5–7)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (1–0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1)
Premier / WTA 500 (1–3)
International / WTA 250 (3–3)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 5. srpna 2018 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Chile Alexa Guarachiová Čína Chan Sin-jün
Chorvatsko Darija Juraková
3–6, 2–6
Vítězka 1. 25. července 2021 Palermo, Itálie antuka Belgie Kimberley Zimmermannová Rusko Natela Dzalamidzeová
Rusko Kamilla Rachimovová
7–6(7–5), 4–6, [10–4]
Finalistka 2. 19. září 2021 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Belgie Kimberley Zimmermannová Belgie Greet Minnenová
Belgie Alison Van Uytvancková
3–6, 3–6
Finalistka 3. 26. září 2021 Ostrava, Česko tvrdý (h) USA Kaitlyn Christianová Indie Sania Mirzaová
Čína Čang Šuaj
3–6, 2–6
Finalistka 4. 13. února 2022 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Polsko Alicja Rosolská Rusko Anna Kalinská
USA Caty McNallyová
3–6, 7–6(7–5), [4–10]
Finalistka 5. 25. června 2022 Bad Homburg, Německo tráva Polsko Alicja Rosolská Japonsko Makoto Ninomijová
Japonsko Eri Hozumiová
4–6, 7–6(7–5), [5–10]
Vítězka 3. 6. srpna 2022 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý USA Jessica Pegulaová   Anna Kalinská
USA Caty McNallyová
6–3, 5–7, [12–10]
Finalistka 6. 9. října 2022 Ostrava, Česko tvrdý (h) Polsko Alicja Rosolská USA Caty McNallyová
USA Alycia Parksová
3–6, 2–6
Vítězka 3. 5. března 2023 Austin, Spojené státy tvrdý Indonésie Aldila Sutjiadiová USA Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová
6–4, 3–6, [10–8]
Vítězka 4. 10. září 2023 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Kanada Gabriela Dabrowská Německo Laura Siegemundová
  Věra Zvonarevová
7–6(11–9), 6–3
Finalistka 7. 23. září 2023 Guadalajara, Mexiko tvrdý Kanada Gabriela Dabrowská Austrálie Storm Hunterová
Belgie Elise Mertensová
6–3, 2–6, [4–10]
Vítězka 5. 15. října 2023 Čeng-čou, Čína tvrdý Kanada Gabriela Dabrowská Japonsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
6–2, 6–4

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–2 Č)

Čtyřhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. červenec 2021 Charleston, Spojené státy antuka Indonésie Aldila Sutdžiadiová Čínská Tchaj-pej Liang En-šuo
Kanada Rebecca Marinová
7–5, 5–7, [7–10]
Finalistka 2. květen 2023 Reus, Španělsko antuka Chile Alexa Guarachiová Austrálie Storm Hunterová
Austrálie Ellen Perezová
1–6, 6–7(8–10)

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (1 titul)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. únor 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý USA Nadja Gilchristová 6–3, 7–5

Čtyřhra (15 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. říjen 2016 Charleston, Spojené státy antuka USA Andie Daniellová USA Quinn Gleasonová
USA Whitney Kayová
6–4, 6–2
2. listopad 2017 Toronto, Kanada tvrdý (h) Chile Alexa Guarachiová Belgie Ysaline Bonaventureová
Mexiko Victoria Rodríguezová
7–6(7–4), 3–6, [10–4]
3. leden 2018 Šajm aš-Šajch, Egypt tvrdý Nový Zéland Jade Lewisová Rusko Anastasija Potapovová
Rusko Jekatěrina Jašinová
0–6, 7–5, [10–6]
4. leden 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Nový Zéland Jade Lewisová Turecko Berfu Cengizová
Bosna a Hercegovina Jasmina Tinjicová
6–1, 5–7, [12–10]
5. březen 2018 Irapuato, Mexiko tvrdý Chile Alexa Guarachiová USA Desirae Krawczyková
Mexiko Giuliana Olmosová
4–6, 6–2, [10–6]
6. duben 2018 Pelham, Spojené státy antuka Chile Alexa Guarachiová USA Maria Mateasová
Mexiko María José Portillo Ramírezová
6–1, 6–2
7. duben 2018 Dothan, Spojené státy antuka Chile Alexa Guarachiová USA Sofia Keninová
USA Jamie Loebová
6–4, 2–6, [11–9]
8. květen 2018 Charleston, Spojené státy antuka Chile Alexa Guarachiová USA Louisa Chiricová
USA Allie Kiicková
6–1, 3–6, [10–5]
9. červen 2018 Hua Hin, Thajsko tvrdý Mexiko Victoria Rodriguezová Thajsko Niča Lertpitaksinčajová
Thajsko Peangtarn Plipuečová
7–5, 3–6, [10–6]
10. leden 2018 Hua Hin, Thajsko tvrdý Mexiko Victoria Rodriguezová Japonsko Mana Ajukawaová
Švýcarsko Nina Stadlerová
6–4, 6–4
11. říjen 2018 Toowoomba, Austrálie tvrdý Spojené království Freya Christieová Austrálie Samantha Harrisová
Austrálie Astra Sharmaová
7–5, 6–4
12. květen 2019 Bonita Springs, Spojené státy antuka Chile Alexa Guarachiová USA Usue Maitane Arconadová
USA Caroline Dolehideová
6–3, 7–6(7–5)
13. únor 2020 Hamilton, Nový Zéland tvrdý Nový Zéland Emily Fanningová USA Sabastiani Leónová
Hongkong Maggie Ngová
6–3, 6–1
15. květen 2021 Bonita Springs, Spojené státy antuka Indonésie Aldila Sutdžiadiová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Miju Katová
6–3, 4–6, [10–6]
14. prosinec 2022 Tauranga, Nový Zéland tvrdý Nový Zéland Paige Houriganová Indie Ašmita Easwaramurtiová
Japonsko Juka Hosokiová
6–1, 6–0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erin Routliffe na anglické Wikipedii.

  1. a b Erin Routliffeová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240319a19. března 2024
  2. Erin Routliffeová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240319a19. března 2024
  3. Erin Routliffeová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240108a8. ledna 2024
  4. a b Erin Routliffe - Women's Tennis [online]. The University of Alabama [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Canadian tennis headed in the right direction [online]. The Record, 2012-07-10 [cit. 2021-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-05. (anglicky) 
  6. BRAUN, Jessa. Star swimmer Tess Routliffe cheers Canadian teammates on from afar. The Toronto Observer [online]. 2021-09-02 [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Tess Routliffe – Swimming Canada [online]. Swimming Canada [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Erin Routliffe Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Guarachi’s and Routliffe’s Run Ends in Citi Open Finals [online]. WASHINGTON, D.C.: University of Alabama, 2018-08-05 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Top seed Collins defeats Ruse in Palermo to capture first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2021-07-26 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online. 
  11. Ostapenko overpowers Samsonova in Luxembourg, to meet Tauson in final. Women's Tennis Association [online]. 2021-09-18 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. 
  12. Dabrowski & Routliffe capture US Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-10 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra20240415a15. dubna 2024
Poř. tenista body posun
1. Srbsko Novak Djoković (SRB) 10 035
2. Itálie Jannik Sinner (ITA) 8 750
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 8 645
4.  Daniil Medveděv 7 085
5. Německo Alexander Zverev (GER) 5 425
6. Norsko Casper Ruud (NOR) 4 025 4
7. Řecko Stefanos Tsitsipas (GRE) 4 000 5
8.  Andrej Rubljov 3 935 2
9. Polsko Hubert Hurkacz (POL) 3 675 1
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 595 1
Ženská dvouhra20240415a15. dubna 2024
Poř. tenistka body posun
1. Polsko Iga Świąteková (POL) 10 835
2.   Aryna Sabalenková 8 045
3. USA Coco Gauffová (USA) 7 205
4. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 5 848
5. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 870
6. Řecko Maria Sakkariová (GRE) 4 195
7. Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 3 995
8. Česko Markéta Vondroušová (CZE) 3 895
9. Tunisko Ons Džabúrová (TUN) 3 658
10. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 3 438
Mužská čtyřhra20240415a15. dubna 2024
Poř. tenista body posun
1. Austrálie Matthew Ebden (AUS) 8 080 1
2. Indie Rohan Bopanna (IND) 7 990 1
3. Argentina Horacio Zeballos (ARG) 7 085 2
4. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 7 085 2
5. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 6 690 2
6. Spojené království Joe Salisbury (GBR) 6 630 2
7. USA Rajeev Ram (USA) 6 630 2
8. Chorvatsko Ivan Dodig (CRO) 6 230 5
9. USA Austin Krajicek (USA) 6 230 5
10. Spojené království Neal Skupski (GBR) 5 300
Ženská čtyřhra20240415a15. dubna 2024
Poř. tenistka body posun
1. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 8 565
2. Belgie Elise Mertensová (BEL) 8 345
3. Austrálie Storm Hunterová (AUS) 7 695
4. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 6 495
5. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 6 250
6. Německo Laura Siegemundová (GER) 5 670
7. USA Nicole Melichar-Martinezová (USA) 5 395
8. Austrálie Ellen Perezová (AUS) 5 275
9.  Věra Zvonarevová 4 956
10. Nizozemsko Demi Schuursová (NED) 4 680