Viktoria Azarenková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Viktoria Azarenková
Вікторыя Азаранка
Viktoria Azarenková na lednové společenské akci Australian Open 2016 v Melbourne
PřezdívkaVika
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
Datum narození31. července 1989 (33 let)
Místo narozeníMinsk, BSSR, Sovětský svaz[1]
dnes Bělorusko
BydlištěMonte Carlo, Monako
Výška183 cm
Hmotnost70 kg
Profesionál od2003
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek33 798 851 USD
Tenisová raketaWilson Juice 100 BLX
Dvouhra
Poměr zápasů569–223
Tituly21 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (30. ledna 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2012, 2013)
French Opensemifinále (2013)
Wimbledonsemifinále (2011, 2012)
US Openfinále (2012, 2013, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňfinále (2011)
Olympijské hryBronzová olympijská medaile bronz (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů176–69
Tituly9 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (7. červenec 2008)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2008, 2011)
French Openfinále (2009)
Wimbledončtvrtfinále (2008)
US Openfinále (2019)
Smíšená čtyřhra
Tituly3
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2007)
French Openvítězka (2008)
Wimbledonfinále (2018)
US Openvítězka (2007)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryZlatá olympijská medaile zlato (2012)
Týmové soutěže
Fed Cupsemifinále (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220128a28. ledna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato 2012 Londýn smíšená čtyřhra
bronz 2012 Londýn dvouhra žen

Viktoria Azarenková (bělorusky Вікторыя Фёдараўна Азаранка, rusky Виктория Фёдоровна Азаренко; * 31. července 1989 Minsk) je běloruská profesionální tenistka trvale žijící ve Spojených státech,[2] olympijská vítězkabronzová medailistka z londýnských Her XXX. olympiády a v letech 2012–2013 světová jednička ve dvouhře, celkově dvacátá první v historii. Na čele klasifikace ve dvou obdobích strávila 51 týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dvacet jedna turnajů ve dvouhře, včetně trofejí na Miami Masters 2009, 20112016. K nim přidala devět titulů ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala jednu trofej ve dvouhře a tři ve čtyřhře.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrála dvouhru na Australian Open 20122013. Získala také dva grandslamové tituly ve smíšené čtyřhře – s Maxem Mirným na US Open 2007 a s Bobem Bryanem na French Open 2008. Jako poražená finalistka skončila na US Open v letech 2012, 20132020, když v prvních dvou případech podlehla Sereně Williamsové a potřetí Naomi Ósakaové. V semifinále Wimbledonu 2011 pak nestačila na Petru Kvitovou, s níž prohrála i finálový zápas na Turnaji mistryň 2011.

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v lednu 2012 na 1. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2008 na 7. místě. V říjnu 2021 se trenérem stal Maxim Tčutakjan.

V běloruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2005 utkáním bloku 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž vyhrála dvouhru i čtyřhru. Do roku 2022 v soutěži nastoupila k dvaceti jednomu mezistátnímu utkání s bilancí 17–5 ve dvouhře a 6–2 ve čtyřhře.

V červenci 2016 oznámila těhotenství a dočasné přerušení kariéry.[3] V prosinci téhož roku porodila syna a na tenisový okruh se vrátila červnovým Mallorca Open 2017 hraným na trávě.[4][5]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 vyhrála juniorku Australian Open ve dvouhře a s Marinou Erakovicovou také ve čtyřhře. Stejně tak triumfovala ve dvouhře juniorky na US Open a na konci roku ji Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorskou mistryní světa.

2011[editovat | editovat zdroj]

Sezónu začala čtvrtfinálovou účastí na turnaji v Sydney. Jako osmá nasazená prohrála v osmifinále Australian OpenČíňankou Li Na.

Výraznější úspěch přišel v Americe. Vítězství zaznamenala na Sony Ericsson Open po finálovém triumfu nad Ruskou Marií Šarapovou, když v předchozích kolech přešla přes světovou dvojku Kim Clijstersovou a také trojku Věru Zvonarevovou.

Následující týden si připsala první antukový titul, a to na Andalucia Tennis Experience, když ve finále porazila Irinu-Camelii Beguovou. Finálové účasti dosáhla také na madridském Mutua Madrileña Madrid Open, v němž ve finále nestačila na Petru Kvitovou.

Ve čtvrtfinále pak vypadla na French Open, opět s Na Liovou, pozdější vítězkou. Do prvního grandslamového semifinále se probojovala ve Wimbledonu, ale opět prohrála s příští vítězkou Kvitovou. Do semifinále se dostala také v Torontu.Účast na US Open zakončila ve třetím kole porážkou od vracející se Sereny Williamsové.

V týdnu předcházejícím turnaji mistryň vyhrála BGL Luxembourg Open, když ve finále porazila Rumunku Monicu Niculescuovou.

Sezónu zakončila ve finále dvouhry na Turnaji mistryň, v němž prohrála s Češkou Petrou Kvitovou.

2012: Vítězství na Australian Open a světová jednička[editovat | editovat zdroj]

Azarenková na Sony Ericsson Open, kde zaznamenala první porážku roku

Sezónu zahájila na turnaji v Sydney, kde cestou pavoukem porazila tři hráčky z první desítky – ve čtvrtfinále Bartoliovou, v semifinále Radwańskou a ve finále Li Na.[6] Do Australian Open tak vstupovala jako jedna z favoritek a jedna z adeptek v boji o tenisový trůn. V prvních čtyřech kolech ztratila dohromady jenom dvanáct gamů, ve čtvrtfinále otočila zápas s Radwańskou a v semifinále zdolala obhájkyni titulu Kim Clijstersovou. Ve svém debutovém finále na majoru přehrála Rusku Marii Šarapovovou, když od stavu 3–3 v úvodní sadě získala ve svůj prospěch všechny následují hry a Rusce uštědřila kanára. Výhra v přímém souboji o první místo žebříčku WTA znamenala, že se Azarenková 30. ledna poprvé posunula do čela světové klasifikace a to dvacátá první tenistka v historii a první Běloruska vůbec.[7][8]

Na French Open

Další turnaj po vítězném australském turné představoval Qatar Total Open, kde v semifinále pořetí v řadě porazila Agnieszku Radwańskou,a to i přesto, že během utkání zranila kotník. Ve finále si pak hladce poradila se Stosurovou. Na turnaji ztratila celkově jen 18 her. Z navazujícího turnaje v Dubaji se odhlásila. Ve vítězném tažení pokračovala v březnu v Indian Wells řadící se do kategorie Premier Mandatory. Ve finále porazila v repríze melbournského finále světovou dvojku Šarapovovou a navýšila bilanci zápasů v roce 23–0 ve svůj prospěch. Na Miami Masters měla ve čtvrtém kole namále se Slovenkou Dominikou Cibulkovou, když prohrávala už 1–6 a 0–4, utkání ale zvládla a vyhrála ve třech setech.[9] Její vítěznou šňůru ukončila ve čtvrtfinále Marion Bartoliová.[10]

Antukovou část sezóny odstartovala ve stuttgartské hale na Porsche Tennis Grand Prix, kde popáté porazila Radwańskou a popáté prošla do finále. V něm napotřetí poprvé odešla poražena ze souboje se Šarapovovou. Na madridské modré antuce obhájila po otočce s Li Na a šestém vítězství nad Radwańskou finálovou účast I tentokrát odešla poražena, tentokrát od deváté nasazené Sereny Williamsové.[11] Z navazujícího Rome Masters odstoupila před zápasem třetího kola.[12] Na French Open hrála poprvé v roli nasazené jedničky na majoru. Na okraji vyřazení se ocitla již v prvním kole, když prohrávala s Italkou Briantiovou po ztracené první sadě ve druhém dějství o čtyři hry, zápas ale dokázala otočit.[13] Dohrála nakonec ve 4. kole se slovenskou hráčkou Dominikou Cibulkovou.[14] Celkové vítězství Šarapovové znamenalo ztrátu pozice světové jedničky, na které setrvala devatenáct týdnů v řadě.

Na trávě neodehrála žádný přípravný turnaj a nastoupila tak rovnou až do Wimbledonu. V něm byla v úvodních kolech suverénní, když do druhého semifinále na wimbledonské trávě postoupila bez ztracené sady. Semifinálovou porážku jí druhý rok v řadě připravila pozdější vítězka, tentokrát Serena Williamsová. Po turnaji se díky výsledkům Šarapovové a Radwańské opět vrátila do čela žebříčku.

Azarenková (první zleva) – bronzová olympijská medailistka z dvouhry

Do londýnského olympijského turnaje hraného opět v All England Clubu necelý měsíc po skončení Wimbledonu tak vstupovala jako první nasazená. Na cestě do semifinále ztratila jediný set, když prohrála druhou sadu úvodního kola s Rumunkou Beguovou. V semifinále ji pak hladce porazila opět Serena Williamsová, když na ni uhrála pouze tři gamy. V boji o bronzovou medaili přehrála Rusku Marií Kirilenkovou.[15] Ještě lépe si vedla v soutěži smíšené čtyřhry, kde po boku Maxe Mirnyjeho získala zlato po finálové výhře nad domácí dvojicí Laura Robsonová a Andy Murray.[16]

Vinou zranění kolena vynechala velké severoamerické turnaje v Kanadě a Cincinnati. Jenom deset her prohrála v prvních čtyřech kolech na US Open. Ve čtvrtfinále vyřadila obhájkyni titulu Samanthu Stosurovou ve zkrácené hře třetí sady,[17] a po vítězství na Šarapovovou postoupila do podruhé do grandslamového finále. Ve třetím setu vedla již 5–5 na gamy a byla dva míče od vítězství, ale domácí favoritce nakonec po čtyřech ztracených hrách podlehla.[18][19]

Z tokisjkého turnaje odstoupila před čtvrtfinálovým zápasem proti Němce Kerberové kvůli nevolnostem. Suverénně však ovládla následující týden turnaj Premier Mandatory v Pekingu po finálové výhře nad Šarapovovou ve dvou setech.[20] Šestý titul roku získala v rakouské hale na Generali Ladies Linz, kde na ni ve finále nestačila Julia Görgesová.[21] Ani na jedné z vyhraných akcí ji žádná soupeřka neuzmula set. Počtvrté za sebou tak nechyběla na závěrečném Turnaji mistryň v Istanbulu. Po porážce od Williamsové, která byla její jedinou prohrou v základní skupině, postoupila do semifinále z druhého místa. I přes vyřazení od Šarapovové[22] zakončila rok poprvé jako světová jednička ve dvouhře žen.

2013: Druhý titul z Australian Open a zranění[editovat | editovat zdroj]

Servis na vítězném Qatar Total Open

Z úvodního turnaje Brisbane International odstoupila před semifinále se Serenou Williamsovou. Jako obhájkyně triumfu vstupovala do Australian Open. Jeden set ztratila už ve třetím kole proti Jamie Hamptonové, v dalších zápasech ale zůstal suverénní. Ve čtvrtfinále porazila bývalou světovou dvojku Kuzněcovovou a v semifinále přemožitelku Sereny Williamsové Sloane Stephensovou. Ve finále pak otočila nepříznivě se vyvíjecí utkání proti Číňance Li Na a obhájila tak titul a udržela pozici světové jedničky.[23][24] O tu přišla navzdory další úspěšné obhajobě po únorovém Qatar Total Open, když ji na prvním místě vystřídala právě Williamsová, která měla jistotu návratu do čela již po postupu do semifinále, a to přesto, že Američanku v boji o titul porazila.[25] Při absenci Williamsové hrála na BNP Paribas Open jako první nasazená a opět v roli obhájkyně titulu. Před čtvrtfinále s Dánkou Caroline Wozniackou však z turnaje odstoupila kvůli zranění kotníku a odhlásila se i z navazujícího Sony Open Tennis.[26][27]

Vrátila až v půlce května v Madridu, po roční pauze opět na klasické červené antuce. V druhém kole odešla poprvé poražena ze soutěžního zápasu, když ji vyřadila Makarovová. Lépe se jí dařilo na Internazionali BNL d'Italia, kde došla potření v sezóně do finále. V něm ji deklasovala Serena Williamsová a oplatila jí únorovou porážku. Azarenková prohrála šesté ze sedmi finálových duelů hraných na antuce.[28] Na French Open si poprvé zahrála semifinále, čímž zkompletovala sbírku účastí v této fázi turnaje ze všech majorů, a zároveň postoupila do čtvrtého samifinále na turnaji velké čtyřky v řadě. V boji o finále byla nad její síly obhájkyně titulu Maria Šarapovová. Bodový zisk ji však vrátil na druhé místo žebříčku, které opustila v březnu.[29]

Před druhým kolem wimbledonské dvouhry proti Flavii Pennettaové odstoupila pro poranění kolena, které si způsobila během vítězného utkání v prvním kole proti Köhlerové.[30]

Ve druhém kole Southern California Open

Na okruh se vrátila letním Southern California Open, kde v boji o titul nestačila na Samanthu Stosurovou.[31] Třetí titul roku si připsala na Cincinnati Masters, když podruhé v sezóně zdolala ve finále Serenu Williamsovou.[32] Stejné složení měla i finálová dvojice na navazujícím grandslamu US Open, z něhož vyšla vítězně Williamsová ve třech setech[33] Na tokijském Toray Pan Pacific Open a pekingském China Open utržila porážky vždy v úvodních zápasech. Nejdříve podlehla Venus Williamsové a poté ji přehrála Andrea Petkovicová.[34]

2015: Návrat po zranění[editovat | editovat zdroj]

Na French Open 2015

Sezónu začala z pozice nenasazené hráčky na turnaji v Brisbane jako obhájkyně finále. V prvním kole ji vyzvala Češka Karolína Plíšková. Přestože běloruská tenistka za stavu 6–4 a 5–4 podávala na vítězství v zápase a měla mečboly, set ztratila v tiebreaku a ve třetím setu byla lepší Češka, jež nakonec oslavila jedno z největších vítězství kariéry. Azarenková zažádala o divokou kartu na Apia International Sydney, ale s žádostí neuspěla.

V důsledku neobhájení bodů byla po prvním turnaji klasifikována až na 42. druhém místě žebříčku WTA, a tak nebyla na Australian Open nasazena, v rámci grandslamů poprvé od US Open 2007. V prvním kole se třetí rok po sobě utkala s nenasazenou Američankou Sloane Stephenosovou, kterou opět porazila. Ve druhém překvapivě porazila osmou nasazenou a další bývalou světovou jedničku Dánku Caroline Wozniackou ve dvou setech. Ve třetím kole přešla přes Barboru Strýcovou, aby ji v osmifinále zastavila turnajová jedenáctka Dominika Cibulková ve třech setech.

První finále po více než roce si zahrála na únorovém Qatar Total Open v Dauhá, když v úvodním kole dovolila osmé nasazené Angelique Kerberové uhrát jen tři gamy. Ve čtvrtfinále opět zdolala po hladkém průběhu Wozniackou a v semifinále ji nezastavila ani obhájkyně titulu a jedenáctá žena klasifikace Venus Williamsová. Až z boje o titul odešla poražena od nenasazené Lucie Šafářové.

2016: Sunshine Double a těhotenství[editovat | editovat zdroj]

Do sezóny vstoupila dominantním triumfem v Brisbane, když cestou za prvním turnajovým vítězstvím od Cincinnati Masters 2013 neztratila ani set. Nejvíce her jí v turnaji odebrala ve druhém kole šťastná poražená Ysaline Bonaventureová, která získala šest gamů. Ve finále pošesté v kariéře přehrála Němku Kerberovou a zaznamenala jubilejní 60. výhru nad hráčkou postavenou v první desítce hodnocení.[35] Suverénně zahájila i Australian Open, když v prvním kole Van Uytvanckové nepovolila ani jednu hru. Na její raketě pak dohrály i Kovinićová, Ósakaová a třetí rok v řadě Strýcová, než ji ve čtvrtfinále zaskočila Angelique Kerberová. Azarenková v druhé sadě nevyužila vedení 5–2 a 40:0.[36]

V březnu ovládla oba severoamerické turnaje z kategorie Premier Mandatory a stala se po Grafové a Clijstersové teprve třetí ženou, která získala tzv. Sunshine double. V Indian Wells ve finálovém souboji potřetí v kariéře porazila úřadující světovou jedničku a zároveň snížila pasivní bilanci vzájemných zápasů se Serenou Williamsovou na 4:17. Na Indian Wells Masters vyhrála po ročníku 2012 podruhé.[37] V Miami pak ve finále porazila Rusku Světlanu Kuzněcovovou a na floridském podniku triumfovala bez ztráty jediného setu. Bilanci zápasů v probíhající sezóně zvýšila na 22–1.[38] Bodový zisk za oba turnaje ji katapultoval na 5. místo žebříčku WTA.

2017: Návrat po mateřské pauze a osobní problémy[editovat | editovat zdroj]

Na kurtu se vrátila už půl roku po porodu syna Lea travnatým Mallorca Open. Jako divoká karta v prvním kole odvrátila tři mečboly a proti Japonce Ozakiové zvítězila po 2 hodinách a 44 minutách poměrem 9–7 ve zkrácené hře třetí sady. Ve druhé kole ji vyřadila turnajová sedmička Ana Konjuhová.

Ve Wimbledonu startovala díky chráněnému žebříčku. Díky výhrám nad teenagarou Bellisovou, patnáctou nasazenou a obhájkyní semifinále Vesninovou a domácí Watsonovou postoupila až do osmifinále. V něm nestačila na světovou dvojku Simonu Halepovou. V novém vydání žebříčku byla klasifikována na 203. místě.

Kvůli soudním sporům s bývalým partnerem Billym McKeaguem o syna Lea byla donucena vynechat letní americké turnaje včetně grandslamového US Open[39][40], nebo domácího finále Fed Cupu a do konce sezóny se už na dvorce nevrátila.

2018: Návrat do první stovky[editovat | editovat zdroj]

Kvůli pokračujícím sporům musela vynechat novozélandský ASB Classic i grandslamové Australian Open. Prvním turnajem, do kterého zasáhla, se stal kalifornský BNP Paribas Open. Po výhře nad Britkou Heather Watsonovou nestačila ve druhém kole na úřadující vítězku US Open Sloane Stephensovou.

Na US Open 2018

Zlepšenou formu zaznamenala na navazujícím Miami Open, kde přes skreč Keysové, třísetovou výhru nad Sevastovovou a hladké vítězství nad Radwańskou postoupila do čtvrtfinále. V něm porazila šestou hráčku světa Karolínu Plíškovou. V semifinále se po dvou týdnech opět utkala se Stephensovou. Tentokrát dokázala proti domácí tenistce získat první sadu, nakonec však i kvůli zranění kyčle prohrála. Díky bodovému zisku se v novém vydání žebříčku WTA vrátila poprvé od návratu do první světové stovky.

Na evropských antukových turnajích zaznamenala pouze jedinou výhru, když v prvním kole turnaje v Madridu porazila Srbku Krunićovou, aby jí následně prohru z Miami vrátila Karolína Plíšková poměrem 7–5 ve třetím setu. Ani set nezískala proti Ósakaové v Římě a Siniakové na French Open. Na Mallorca Open i ve Wimbledonu dohrála ve druhém kole na raketě Lucie Šafářové, respektive Karolíny Plíškové. Výrazný úspěch však zaznamenala ve wimbledonské smíšené čtyřhře, kde po boku Jamie Murrayho došla až finále. Jednalo se o její první finále ve Wimbledonu v jakékoli seniorské soutěži.

Na tvrdém povrchu se prezentovala kolísavými výsledky. Mezi osm nejlepších se dostala na turnaji v San José patřícího do kategorie Premier, čtvrtfinálové utkání proti Danielle Collinsové ale ve druhém setu kvůli bolesti zad vzdala. Na posledním grandslamu sezóny, do kterého zasáhla díky divoké kartě pořadatelů, prošla do třetího kola. Potřetí v sezóně nestačila na Stephensovou, která na turnaji obhajovala titul. Na posledním turnaji roku v Tokiu zaznamenala výhru na světovou sedmnáctkou Bartyovou, souboj o semifinále proti Giorgiové ale vzdala kvůli zranění na konci prvního setu. Sezónu ukončila těsně za hranicí první padesátky, na 51. místě.

2020: Třetí finále US Open a návrat do špičky[editovat | editovat zdroj]

Úvodní australskou část sezóny i samotný melbourský grandslam vynechala pro „osobní problémy“.[41] Prvním turnajem, kterého se zúčastnila bylo únorové Monterrey Open, kde v roli obhájkyně finále a sedmé nasazené uhrála v prvním kole pouze čtyři hry proti Slovince Tamařa Zidanšekové. Z březnového Indian Wells Masters se odhlásila, aby byl celý turnaj zrušen a tenisový okruh následně přerušen[42] pro začínající pandemii covidu-19.

Návrat na dvorce zaznamenala na americkém turnaji kategorie International v Lexingtonu. V prvním kole ji vyřadila bývalá světová jednička Venus Williamsová. Do Western & Southern Open, toho roku hraného hraného v newyorském Národním tenisovém centru Billie Jean Kingové, vstupovala bez singlového vyhraného zápasu od předešlého ročníku tohoto turnaje. Postupně však porazila bez ztráty setu Chorvatku Donna Vekićovou, Francouzky Caroline Garciaovou a Alizé Cornetovou a Tunisanku Ons Džabúrovou, aby v semifinále otočila nepříznivě se vyvýjející zápas proti Britce Johanně Kontaové. Ve finále se měla utkat s desátou hráčkou světové klasifikace Naomi Ósakaovou, která však k zápasu nenastoupila. Vítězství na turnaji představovala první turnajový triumf od Miami Open 2016 i od narození syna Lea v prosinci 2016.[43] V následném vydání žebříčku WTA se posunula o více než 20 příček, když jí patřilo 27. místo.

Přesto však do grandslamového US Open vstupovala jako nenasazená. Na úvod ztratila jen tři gamy proti Rakušance Haasové, ve druhém kole oplatila porážku z prvního kola předešlého ročníku krajance a páté nasazené Aryně Sabalenkové a ve třetím kole přehrála polskou teenagerku Igu Świątekovou. V osmifinále zvítězila i přes ztrátu prvního setu proti Karolíně Muchové a poprvé od Australian Open 2016 postoupila mezi osm nejlepších hráček grandslamu, společně se Serena Williamsou a Cvetana Pironkovovou jako jedna ze tří matek, což se na grandslamu stalo poprvé v historii[44] . Ve čtvrtfinále pak šestnácté nasazené Elise Mertensové povolila zisk pouze jednoho gamu. Semifinálová výhra nad turnajovou trojkou Serena Williasovou znamenala celkově pátou výhru a vůbec první na grandslamu proti této americké tenistce, stejně jako první finále na majoru Bělorusky od US Open 2013. V něm narazila po dvou týdnech opět narazila na vítězku US Open z roku 2018 Naomi Ósakaovou. V souboji dvou dvojnásobných vítězek grandslamu získala první sadu za 27 minut poměrem 6–1 a ve druhém dějství vedla o brejk, nakonec však odešla poražena i ze svého třetího newyorského finále. V novém vydání žebříčku si polepšila o čtrnáct příček na 13. místo. V deblové části soutěže spojila síly s Američankou Sofií Keninovou, odešly však poraženy ze souboje o čtvrtfinále s německo-ruským párem a pozdějšími vítězkami Laurou Siegemundovou a Věrou Zvonarevovou.

Solidní formou se prezentovala i na antukovém Italian Open, netradičně hraném bezprostředně po US Open v podzimním termínu. Měsíc starou porážku v prvním kole oplatila Venus Williamsové a ve druhém kole zaznamenala jednoznačnou výhru nad světovou pětkou a úřadující šampiónkou Australian Open Sofií Keninovou. Jednalo se o její desátý zápas vyhraný poměrem dvakrát 6–0 v kariéře a první na antukce od roku 2011. V osmifinále jí vzdala v koncovce prvního setu ruská kvalifikantka Darja Kasatkinová pro zranění kotníku, které si přivodila na začátku zkrácené hry. Ve čtvrtfinále nestačila na turnajovou devítku Muguruzaovou, když v zápase celkem sedmkrát ztratila svůj servis. Na poslední grandslamu sezóny French Open byla poprvé po čtyřech letech mezi nasazenými tenistkami. V chladném a sychravém počasí, na které se během utkání prvního kola stěžovala,[45] dohrála již ve druhém kole, kde ji vyřadila Slovenka Anna Karolína Schmiedlová. Sezónu zakončila na dodatečně zařazeném ostravském J&T Banka Ostrava Open. Jako čtvrtá nasazené postoupila do třetího finále v sezóně, kde v prvním ryze běloruském finále na okruhu WTA uhrála na Arynu Sabalenkovou i vinou zranění jen čtyři hry.[46]

2021: Opětovná zranění zad a finále v Indian Wells[editovat | editovat zdroj]

Azarenková na bett1open

Po příletu do Austrálie musela kvůli pozitivnímu testu osob na palubě letadla do přísně 14denní karantény.[47] Následný nedostatek tréninku i herní praxe se projevil odstoupením z Grampians Trophy a porážkou v prvním kole melbournského majoru od Pegulaové. I přes zranění zad, které ji omezovalo v pohybu na dvorci, postoupila do semifinále na Qatar Total Open.[48] K souboji o finále proti Muguruzaové ale nenastoupila, aby následně vynechala i dubajský podnik.[49] V Miami na události z kategorie WTA 1000 ji vyřadila v osmifinále světová jednička Ashleigh Bartyová.

Zdravotní problémy pokračovaly i během antukového jara. Před French Open se zúčastnila jediného turnaje – Madrid Open, z něhož však před zápasem druhého kola odstoupila pro bolest zad.[50] Na French Open postoupila do čtvrtého kola, což představovalo její nejlepší výsledek na antukovém grandslamu od její semifinálové účasti v roce 2013. V osmifinále ji zastavila Ruska Anastasija Pavljučenkovová, přestože Azarenková vyhrála první set.[51]

Na travnatém bett1open hraném v Berlíně oplatila ve čtvrtfinále únorovou porážku Pegulaové a poprvé od olympijského turnaje v roce 2012 postoupil na tomto povrchu do semifinále. V ji zaskočila ruská kvalifikantka Ljudmila Samsonovová. Titul si odvezla z deblové soutěže, ve které triumfovala po boku krajanky Sabalenkové.[52] Z navazujícího Bad Homburg Open odstoupila před čtvrtfinálovým duelem poté, co ve druhém kole odvrátila v tříhodinovém souboji tři mečboly proti Cornetové a zvítězila poměrem 9:7 ve zkrácené hře třetí sady. Z Wimbledonu byla vyřazena už ve druhém kole po porážce od Sorany Cîrsteaové.

Vůbec nejlepší turnajový výsledek zaznamenala až na závěrečném podniku roku v Indian Wells, netradičně hraném v polovině října. Od třetího kola kola přehrála postupně turnajovou šestku Kvitovou, následně krajanku Sasnovičovou a ve čtvrtfinále Pegulaovou, pokaždé ve dvou setech. V semifinále proti Ostapenkové prohrávala už o set a brejk, zápas však dokázala otočit a postoupila po třetího tamního finále. V něm nestačila na po více než třech hodinách na Španělku Paula Badosová, když o vítězce rozhodl až tiebreak třetí sady.[53]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Ve čtrnácti letech se z Minsku přestěhovala do arizonského Scottsdale, kde začala trénovat v lepších podmínkách. V této době jí ve Spojených státech pomáhali hokejový brankář NHL Nikolaj Chabibulin s manželkou, kteří jsou přáteli její matky.[54]

Před plánovanou Letní olympiádou v Riu de Janeiru 15. července 2016 oznámila dočasné přerušení kariéry pro těhotenství, s termínem porodu v závěru roku.[3][55] Dne 20. prosince 2016 porodila syna Lea.[2][56] V dubnu 2017 oznámila, že se na tenisový okruh plánuje vrátit stanfordským Bank of the West Classic na přelomu července a srpna 2017.[57] Ve druhé polovině května pak na twitterovém účtu napsala, že se objeví již v travnaté části sezóny[5] a na okruh se vrátila červnovým Mallorca Open 2017 hraným na trávě.[4]

Trenerské vedení[editovat | editovat zdroj]

  • António van Grichen (2005–2009)
  • Sam Sumyk (2010–2015)
  • Wim Fissette (2015–2016, listopad 2018 – prosinec 2019)[58]
  • Michael Joyce (2017)
  • Dorian Descloix (únor 2020 – 2021)[59]
  • Maxim Tčutakjan (od října 2021)

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 5 (2–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2012 Australian Open tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–3, 6–0
Finalistka 2012 US Open tvrdý USA Serena Williamsová 2–6, 6–2, 5–7
Vítězka 2013 Australian Open (2) tvrdý Čína Li Na 4–6, 6–4, 6–3
Finalistka 2013 US Open (2) tvrdý USA Serena Williamsová 5–7, 7–6(8–6), 1–6
Finalistka 2020 US Open tvrdý Japonsko Naomi Ósakaová 6–1, 3–6, 3–6

Ženská čtyřhra: 4 (0–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2008 Australian Open tvrdý Izrael Šachar Pe'erová Ukrajina Aljona Bondarenková
Ukrajina Kateryna Bondarenková
6–2, 1–6, 4–6
Finalistka 2009 French Open antuka Rusko Jelena Vesninová Španělsko Anabel Medinaová Garriguesová
Rusko Virginia Ruanová Pascualová
1–6, 1–6
Finalistka 2011 Australian Open (2) tvrdý Rusko Maria Kirilenková Argentina Gisela Dulková
Itálie Flavia Pennettaová
6–2, 5–7, 1–6
Finalistka 2019 US Open tvrdý Austrálie Ashleigh Bartyová Bělorusko Aryna Sabalenková
Belgie Elise Mertensová
5–7, 5–7

Smíšená čtyřhra: 4 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalistka 2007 Australian Open tvrdý Bělorusko Max Mirnyj Rusko Jelena Lichovcevová
Kanada Daniel Nestor
4–6, 4–6
Vítězka 2007 US Open tvrdý Bělorusko Max Mirnyj USA Meghann Shaughnessyová
Indie Leander Paes
6–4, 7–6(8–6)
Vítězka 2008 French Open antuka USA Bob Bryan Slovinsko Katarina Srebotniková
Srbsko Nenad Zimonjić
6–2, 7–6(7–4)
Finalistka 2018 Wimbledon tráva Spojené království Jamie Murray USA Nicole Melicharová
Rakousko Alexander Peya
6–7(1–7), 3–6

Utkání o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 (1 bronzová medaile)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Bronz 2012 Londýn, Velká Británie tráva Rusko Maria Kirilenková 6–3, 6–4

Smíšená čtyřhra: 1 (1 zlatá medaile)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Zlato 2012 Londýn, Velká Británie tráva Bělorusko Max Mirnyj Spojené království Laura Robsonová
Spojené království Andy Murray
2–6, 6–3, [10–8]

Finále na okruhu WTA[editovat | editovat zdroj]

Legenda
(před 2009/2009–2020/po 2021)
D – dvouhra, Č – čtyřhra
Grand Slam (2–3 D; 0–4 Č)
Turnaj mistryň (0–1 D)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (10–5 D; 4–3 Č)
Tier II / Premier / WTA 500 (4–6 D; 2–3 Č)
Tier III, IV & V / International / WTA 250 (5–5 D; 3–1 Č)

Dvouhra: 41 (21–20)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 6. května 2007 Estoril, Portugalsko antuka Německo Gréta Arnová 6–2, 1–6, 6–7(3–7)
Finalistka 2. 7. října 2007 Taškent, Uzbekistán tvrdý Francie Pauline Parmentierová 5–7, 2–6
Finalistka 3. 5. ledna 2008 Gold Coast, Austrálie tvrdý Čína Li Na 6–4, 3–6, 4–6
Finalistka 4. 4. května 2008 Praha, Česko antuka Rusko Věra Zvonarevová 6–7(2–7), 2–6
Vítězka 1. 10. ledna 2009 Brisbane, Austrálie tvrdý Francie Marion Bartoliová 6–3, 6–1
Vítězka 2. 21. února 2009 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Dánsko Caroline Wozniacká 6–1, 6–3
Vítězka 3. 4. dubna 2009 Miami, Spojené státy tvrdý USA Serena Williamsová 6–3, 6–1
Finalistka 5. 20. února 2010 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý USA Venus Williamsová 3–6, 5–7
Finalistka 6. 19. června 2010 Eastbourne, Spojené království tráva Rusko Jekatěrina Makarovová 6–7(5–7), 4–6
Vítězka 4. 1. srpna 2010 Stanford, Spojené státy tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–4, 6–1
Vítězka 5. 24. října 2010 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rusko Maria Kirilenková 6–3, 6–4
Vítězka 6. 3. dubna 2011 Miami, Spojené státy (2) tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–1, 6–4
Vítězka 7. 10. dubna 2011 Marbella, Španělsko antuka Rumunsko Irina-Camelia Beguová 6–3, 6–2
Finalistka 7. 8. května 2011 Madrid, Španělsko antuka Česko Petra Kvitová 6–7(3–7), 4–6
Vítězka 8. 23. října 2011 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Rumunsko Monica Niculescuová 6–2, 6–2
Finalistka 8. 30. října 2011 Turnaj mistryň, Istanbul, Turecko tvrdý (h) Česko Petra Kvitová 5–7, 6–4, 3–6
Vítězka 9. 14. ledna 2012 Sydney, Austrálie tvrdý Čína Li Na 6–2, 1–6, 6–3
Vítězka 10. 28. ledna 2012 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–3, 6–0
Vítězka 11. 19. února 2012 Dauhá, Katar tvrdý Austrálie Samantha Stosurová 6–1, 6–2
Vítězka 12. 18. března 2012 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–2, 6–3
Finalistka 12. 23. dubna 2012 Stuttgart, Německo antuka (h) Rusko Maria Šarapovová 1–6, 4–6
Finalistka 12. 13. května 2012 Madrid, Španělsko (2) antuka USA Serena Williamsová 1–6, 3–6
Finalistka 11. 8. září 2012 US Open, New York, Spojené státy tvrdý USA Serena Williamsová 2–6, 6–2, 5–7
Vítězka 13. 7. října 2012 Peking, ČLR tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–3, 6–1
Vítězka 14. 14. října 2012 Linec, Rakousko tvrdý (h) Německo Julia Görgesová 6–3, 6–4
Vítězka 15. 26. ledna 2013 Australian Open, Melbourne, Austrálie (2) tvrdý Čína Li Na 4–6, 6–4, 6–3
Vítězka 16. 17. února 2013 Dauhá, Katar (2) tvrdý USA Serena Williamsová 7–6(8–6), 2–6, 6–3
Finalistka 12. 9. května 2013 Řím, Itálie antuka USA Serena Williamsová 1–6, 3–6
Finalistka 13. 4. srpna 2013 Carslbad, Spojené státy tvrdý Austrálie Samantha Stosurová 2–6, 3–6
Vítězka 17. 18. srpna 2013 Cincinnati, Spojené státy tvrdý USA Serena Williamsová 2–6, 6–2, 7–6(8–6)
Finalistka 14. 8. září 2013 US Open, New York, Spojené státy tvrdý USA Serena Williamsová 5–7, 7–6(8–6), 1–6
Finalistka 15. 4. ledna 2014 Brisbane, Austrálie tvrdý USA Serena Williamsová 4–6, 5–7
Finalistka 16. 28. února 2015 Dauhá, Katar tvrdý Česko Lucie Šafářová 4–6, 3–6
Vítězka 18. 9. ledna 2016 Brisbane, Austrálie (2) tvrdý Německo Angelique Kerberová 6–3, 6–1
Vítězka 19. 20. března 2016 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý USA Serena Williamsová 6–4, 6–4
Vítězka 20. 2. dubna 2016 Miami, Spojené státy (3) tvrdý Rusko Světlana Kuzněcovová 6–3, 6–2
Finalistka 17. 7. dubna 2019 Monterrey, Mexiko tvrdý Španělsko Garbiñe Muguruzaová 1–6, 1–3skreč
Vítězka 21. 29. srpna 2020 New York, Spojené státy (2) tvrdý Japonsko Naomi Ósakaová bez boje
Finalistka 18. 12. září 2020 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Japonsko Naomi Ósakaová 6–1, 3–6, 3–6
Finalistka 19. 25. října 2020 Ostrava, Česko tvrdý (h) Bělorusko Aryna Sabalenková 2–6, 2–6
Finalistka 20. 17. října 2021 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Španělsko Paula Badosová 6–7(5–7), 6–2, 6–7(2–7)

Čtyřhra: 20 (9–11)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 26. února 2006 Memphis, Spojené státy tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká USA Lisa Raymondová
Austrálie Samantha Stosurová
6–7(2–7), 3–6
Vítězka 1. 14. května 2006 Taškent, Uzbekistán tvrdý Bělorusko Taťána Pučeková Itálie Maria Elena Camerinová
Švýcarsko Emmanuelle Gagliardiová
bez boje
Finalistka 2. 29. července 2007 Stanford, Spojené státy tvrdý Rusko Anna Čakvetadzeová Indie Sania Mirzaová
Izrael Šachar Pe'erová
4–6, 6–7(5–7)
Finalistka 3. 5. srpna 2007 San Diego, Spojené státy tvrdý Rusko Anna Čakvetadzeová Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
5–7, 4–6
Finalistka 4. 30. září 2007 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Izrael Šachar Pe'erová Česko Iveta Benešová
Slovensko Janette Husárová
4–6, 2–6
Finalistka 5. 14. října 2007 Moskva, Rusko koberec (h) Bělorusko Taťána Pučeková Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
6–4, 1–6, [7–10]
Finalistka 6. 25. ledna 2008 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Izrael Šachar Pe'erová Ukrajina Aljona Bondarenková
Ukrajina Kateryna Bondarenková
6–2, 1–6, 4–6
Finalistka 7. 13. dubna 2008 Amelia Island, Spojené státy antuka Rusko Jelena Vesninová USA Bethanie Matteková
Česko Vladimíra Uhlířová
3–6, 1–6
Vítězka 2. 21. února 2009 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Dánsko Caroline Wozniacká Ukrajina Juliana Fedaková
Nizozemsko Michaëlla Krajiceková
6–1, 7–6(7–2)
Vítězka 3. 21. března 2009 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Rusko Věra Zvonarevová Argentina Gisela Dulková
Izrael Šachar Pe'erová
6–4, 3–6, [10–5]
Finalistka 8. 24. května 2009 French Open, Paříž, Francie antuka Rusko Jelena Vesninová Španělsko A. Medinaová Garriguesová
Španělsko V. Ruanová Pascualová
1–6, 1–6
Vítězka 4. 15. srpna 2010 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Rusko Maria Kirilenková USA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
7–6(7–4), 7–6(10–8)
Finalistka 9. 28. ledna 2011 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Rusko Maria Kirilenková Argentina Gisela Dulková
Itálie Flavia Pennettaová
6–2, 5–7, 3–6
Vítězka 5. 7. května 2011 Madrid, Španělsko antuka Rusko Maria Kirilenková Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–4, 6–3
Vítězka 6. 31. července 2011 Stanford, Spojené státy tvrdý Rusko Maria Kirilenková USA Liezel Huberová
USA Lisa Raymondová
6–1, 6–3
Finalistka 10. 15. srpna 2011 Toronto, Kanada tvrdý Rusko Maria Kirilenková USA Liezel Huberová
USA Lisa Raymondová
bez boje
Vítězka 7. 2. března 2019 Acapulco, Mexiko tvrdý Čína Čeng Saj-saj USA Desirae Krawczyková
Mexiko Giuliana Olmosová
6–1, 6–2
Vítězka 8. 19. května 2019 Řím, Itálie antuka Austrálie Ashleigh Bartyová Německo Anna-Lena Grönefeldová
Nizozemsko Demi Schuursová
4–6, 6–0, [10–3]
Finalistka 11. 8. září 2019 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Austrálie Ashleigh Bartyová Bělorusko Aryna Sabalenková
Belgie Elise Mertensová
5–7, 5–7
Vítězka 9. 20. černa 2021 Berlín, Německo tráva Bělorusko Aryna Sabalenková USA Nicole Melicharová
Nizozemsko Demi Schuursová
4–6, 7–5, [10–4]

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 506. 146. 92. 30. 15. 7. 10. 3. 1. 2. 32. 22. 13. 208. 51. 50. 13. 27.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 201314 2015 201617 2018 2019 2020 2021
Pořadí 677. 429. 110. 32. 12. 15. 44. 12. 367. 433. 272. 18. 21. 159.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Victoria Azarenka career statistics na anglické Wikipedii a 2013 WTA Tour Championships na anglické Wikipedii.

  1. Виктория Азаренко [online]. Olympteka.ru [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b ČTK. Bývalá jednička Azarenková chystá návrat z mateřské. Na kurtech se znovu objeví o prázdninách. Aktuálně.cz [online]. Economia, 201-04-10 [cit. 2017-04-12]. Dostupné online. 
  3. a b ZABLOUDIL. Azarenková přerušila kariéru. S přítelem čekáme miminko, oznámila. TenisPortal.cz [online]. 2016-07-15 [cit. 2016-08-01]. Dostupné online. 
  4. a b AFP. Mallorca Open: Victoria Azarenka to return to tennis after a year, says she is ready for 'new part of career' [online]. First Post, 2017-06-19 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Azarenková se na kurty vrátí dříve! Před Wimbledonem má v plánu odehrát jeden přípravný turnaj [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-22 [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  6. ZABLOUDIL, Luboš. Azarenková si před Melbourne zvedla sebevědomí titulem ze Sydney. TenisPortal.cz [online]. 2012-01-13 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  7. CAMBERS, Simon. Victoria Azarenka crushes Maria Sharapova to win Australian Open title. The Observer [online]. 2012-01-28 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  8. Azarenková vyhrála Australian Open a bude světovou jedničkou. ČT sport [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  9. ZABLOUDIL, Luboš. Azarenkové hrozil debakl: Cibulkové utekla z 1-6 a 0-4 a první porážku odvrátila. TenisPortal.cz [online]. 2012-03-27 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  10. ZABLOUDIL, Luboš. Azarenková padla! Neporazitelnost ztratila v Miami s Bartoliovou. TenisPortal.cz [online]. 2012-03-28 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  11. ZABLOUDIL, Luboš. Serena nedala Azarenkové šanci a je první šampionkou na modré antuce. TenisPortal.cz [online]. 2012-05-13 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  12. ZABLOUDIL, Luboš. Azarenková odstoupila z turnaje v Římě. TenisPortal.cz [online]. 2012-05-17 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  13. S.R.O, LiveSport. Azarenková proti Briantiové vstala z mrtvých, otočila zápas. TenisPortal.cz [online]. 2012-05-28 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  14. ROBENEK, Jakub. Světová jednička Azarenková nestačila na Dominiku Cibulkovou!. TenisPortal.cz [online]. 2012-06-03 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  15. S.R.O, LiveSport. Serena deklasovala Šarapovovou, má olympijské zlato. TenisPortal.cz [online]. 2012-08-04 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  16. London 2012 Tennis: Azarenka and Mirnyi win Olympic gold in mixed doubles | Olympics News. NDTVSports.com [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  17. ZABLOUDIL, Luboš. Azarenková zdolala Stosurovou a je poprvé v semifinále. TenisPortal.cz [online]. 2012-09-04 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  18. Serena Williams defeats Victoria Azarenka in thrilling US Open final. the Guardian [online]. 2012-09-10 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  19. ZABLOUDIL, Luboš. Serena počtvrté ovládla US Open. TenisPortal.cz [online]. 2012-09-10 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  20. ROBENEK, Jakub. Azarenková porazila Šarapovovou a získala titul v Pekingu. TenisPortal.cz [online]. 2012-10-07 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  21. ROBENEK, Jakub. Suverénní tažení Azarenkové v Linci Görgesová nezastavila. TenisPortal.cz [online]. 2012-10-14 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  22. ZABLOUDIL, Luboš. Po osmi letech se ve finále Turnaje mistryň potkají Serena se Šarapovovou. TenisPortal.cz [online]. 2012-10-27 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  23. ZABLOUDIL, Luboš. Azarenková zdolala smolařku Na Li a na Australian Open obhájila titul. TenisPortal.cz [online]. 2013-01-26 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. 
  24. Australian Open 2013: Victoria Azarenka beats Li Na for title [online]. Washington Times, 2013-01-26. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ZABLOUDIL, Luboš. Hvězdné finále jedniček v Dauhá: Azarenková porazila Serenu. TenisPortal.cz [online]. 2013-02-17 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. 
  26. Azarenka withdraws from Indian Wells, Sharapova can take No. 2 ranking [online]. Sports Illustrated, 2013-03-14 [cit. 2013-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-28. (anglicky) 
  27. ZABLOUDIL, Luboš. Azarenková v Miami hrát nebude, kotník stále bolí. TenisPortal.cz [online]. 2013-03-22 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. 
  28. Serena extends career-best run, wins Rome title [online]. 19 May 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  29. S.R.O, LiveSport. Šarapovová může obhájit titul, čeká ji ale Serena. Tu už 12 zápasů neporazila. TenisPortal.cz [online]. 2013-06-06 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. 
  30. Wimbledon - Black Wednesday claims Tsonga, Azarenka [online]. Eurosport, 2013-06-26. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Samantha Stosur beats Victoria Azarenka to win Carlsbad Open [online]. Guardian, 2013-08-05. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Victoria Azarenka beats Serena Williams in Cincinnati Open final [online]. 19 August 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  33. Serena Williams triumphs in U.S. Open at Flushing Meadows [online]. 9 September 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Azarenka crashes out of China Open [online]. ESPN, 30 September 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ZABLOUDIL, Luboš. Azarenková po dvou a půl letech slaví titul. V Brisbane neměla konkurenci. TenisPortal.cz [online]. 2016-01-09 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  36. ZABLOUDIL, Luboš. Kerberová zastavila Azarenkovou a zahraje si o první grandslamové finále. TenisPortal.cz [online]. 2016-01-27 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  37. ZABLOUDIL, Luboš. Azarenková přehrála Serenu a podruhé dobyla Indian Wells [online]. Tenisportal.cz, 2016-03-20 [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  38. ZABLOUDIL, Luboš. Azarenková jako třetí v historii ovládla Indian Wells i Miami [online]. TenisPortal.cz, 2016-04-02 [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  39. S.R.O, LiveSport. Azarenková bojuje o syna. Kvůli soudním sporům už vzdala turnaj v Cincinnati. TenisPortal.cz [online]. 2017-08-11 [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. 
  40. S.R.O, LiveSport. Azarenková se kvůli soudu o syna odhlásila z US Open. TenisPortal.cz [online]. 2017-08-22 [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. 
  41. Victoria Azarenka starts new season off with a bump to miss 2020 Australian Open. Tennis World USA [online]. 2019-12-19 [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. 
  42. WTA Tour suspended until May 2 [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  43. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Ósakaová do finále kvůli zranění nenastoupí. Azarenková má první titul od narození syna [online]. TenisPortal.cz, 2020-08-29 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  44. BRADON, Jonathan. Five things we learned from the 2020 US Open [online]. USTA, 2020-09-13 [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. "Jdu pryč, mrznu!" French Open začalo rebelií, rozzuřená Azarenková opustila kurt. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-09-27 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 
  46. ZABLOUDIL, Luboš. Sabalenková smetla Azarenkovou a má 7. titul. V Ostravě vyhrála i čtyřhru. TenisPortal.cz [online]. 2020-10-25 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 
  47. ZABLOUDIL, Luboš. Do Melbourne dorazila dvě letadla s pozitivně testovanými osobami. 47 tenistů nesmí dva týdny trénovat. TenisPortal.cz [online]. 2021-01-16. Dostupné online. 
  48. JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Kvitová v Dauhá zdolala Kontaveitovou. Karolína Plíšková schytala výprask a české derby nebude. TenisPortal.cz [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  49. ZABLOUDIL, Luboš. Kvitová v Dauhá obhájila finále! Po třech letech v něm narazí opět na Muguruzaovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-05 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  50. ZABLOUDIL, Luboš. Azarenková z Madridu odstoupila. Letos už potřetí kvůli bolestem zad. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  51. ZABLOUDIL, Luboš. Vondroušová v osmifinále French Open podlehla Badosaové. TenisPortal.cz [online]. 2021-06-06 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  52. Azarenka and Sabalenka win at doubles tournament in Berlin [online]. TVR, 2021-06-20 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ZABLOUDIL, Luboš. Badosaová v Indian Wells získala nejcennější titul a naději na Turnaj mistryň. TenisPortal.cz [online]. 2021-10-18 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 
  54. Reuters: "Azarenka reaches first top tier final". The Guardian (21 April 2008). Ověřeno k 29. červnu 2011.
  55. ACKERMAN, Jon. Victoria Azarenka is pregnant, will miss Rio Games [online]. NBCUniversal Media, 15-07-2016 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. Azarenka celebrates birth of baby boy. tennismash [online]. 2017-01-03 [cit. 2016-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ČTK. Bývalá jednička Azarenková chystá návrat z mateřské. Na kurtech se znovu objeví o prázdninách. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-04-10 [cit. 2017-04-12]. Dostupné online. 
  58. KARTHIKEYAN, Rishi. Naomi Osaka Appoints a New Member in Her Coaching Team Ahead of Australian Open 2020 [online]. EssentiallySports, 2019-12-14 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. Press Conference: Dorian Descloix (Azarenka's Coach) [online]. US Open, 08-09-2020. Dostupné online. (anglicky) 
  60. Государственных наград Беларуси удостоены 52 человека. www.belta.by [online]. 2010-07-30 [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. (rusky) 
  61. Аб узнагароджанні дзяржаўнымі ўзнагародамі Рэспублікі Беларусь. pravo.by [online]. [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]