Viktoria Azarenková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Viktoria Azarenková
Вікторыя Азаранка
Viktoria Azarenková na lednové společenské akci Australian Open 2016 v Melbourne
Přezdívka Vika
Stát BěloruskoBělorusko Bělorusko
Datum narození 31. července 1989 (31 let)
Místo narození Minsk, BSSR, Sovětský svaz[1]
dnes Bělorusko
Bydliště Monte Carlo, Monako
Výška 183 cm
Váha 70 kg
Profesionál od 2003
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 32 314 888 USD
Tenisová raketa Wilson Juice 100 BLX
Dvouhra
Poměr zápasů 528–204
Tituly 21 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění 1. místo (30. ledna 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (2012, 2013)
French Open semifinále (2013)
Wimbledon semifinále (2011, 2012)
US Open finále (2012, 2013, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň finále (2011)
Olympijské hry Bronzová olympijská medaile bronz (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 167–66
Tituly 8 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění 7. místo (7. červenec 2008)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open finále (2008, 2011)
French Open finále (2009)
Wimbledon čtvrtfinále (2008)
US Open finále (2019)
Smíšená čtyřhra
Tituly 3
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open finále (2007)
French Open vítězka (2008)
Wimbledon finále (2018)
US Open vítězka (2007)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry Zlatá olympijská medaile zlato (2012)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20201012a12. října 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato 2012 Londýn smíšená čtyřhra
bronz 2012 Londýn dvouhra žen

Viktoria Azarenková (bělorusky Вікторыя Фёдараўна Азаранка, rusky Виктория Фёдоровна Азаренко; * 31. července 1989 Minsk) je běloruská profesionální tenistka trvale žijící ve Spojených státech,[2] reprezentantka ve Fed Cupu, olympijská vítězkabronzová medailistka z londýnských Her XXX. olympiády a bývalá světová jednička ve dvouhře, celkově dvacátá první v historii, když na čele klasifikace strávila 51 týdnů.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrála dvouhru na Australian Open 20122013. Získala také dva grandslamové tituly ve smíšené čtyřhře – s Maxem Mirnym na US Open 2007 a s Bobem Bryanem na French Open 2008.

Jako poražená finalistka skončila na US Open v letech 2012, 20132020, když v prvních dvou případech podlehla Sereně Williamsové a potřetí Naomi Ósakaové. V semifinále Wimbledonu 2011 pak nestačila na Petru Kvitovou, s níž prohrála i finálový zápas na Turnaji mistryň 2011.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dvacet jedna turnajů ve dvouhře, včetně trofejí na Miami Masters 2009, 20112016. K nim přidala osm turnajových vítězství ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala jednu trofej ve dvouhře a tři ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v lednu 2012 na 1. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2008 na 7. místě. V únoru 2020 se trenérem stal Dorian Descloix.

V běloruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2005 utkáním bloku 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž vyhrála dvouhru i čtyřhru. Do dubna 2018 v soutěži nastoupila k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 16–4 ve dvouhře a 5–1 ve čtyřhře.

V červenci 2016 oznámila těhotenství a dočasné přerušení kariéry.[3] V prosinci téhož roku porodila syna a na tenisový okruh se vrátila červnovým Mallorca Open 2017 hraným na trávě.[4][5]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 vyhrála juniorku Australian Open ve dvouhře a s Marinou Erakovicovou také ve čtyřhře. Stejně tak triumfovala ve dvouhře juniorky na US Open a na konci roku ji Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorskou mistryní světa.

2011[editovat | editovat zdroj]

Sezónu začala čtvrtfinálovou účastí na turnaji v Sydney. Jako osmá nasazená prohrála v osmifinále Australian OpenČíňankou Li Na.

Výraznější úspěch přišel v Americe. Vítězství zaznamenala na Sony Ericsson Open po finálovém triumfu nad Ruskou Marií Šarapovou, když v předchozích kolech přešla přes světovou dvojku Kim Clijstersovou a také trojku Věru Zvonarevovou.

Následující týden si připsala první antukový titul, a to na Andalucia Tennis Experience, když ve finále porazila Irinu-Camelii Beguovou. Finálové účasti dosáhla také na madridském Mutua Madrileña Madrid Open, v němž ve finále nestačila na Petru Kvitovou.

Ve čtvrtfinále pak vypadla na French Open, opět s Na Liovou, pozdější vítězkou. Do prvního grandslamového semifinále se probojovala ve Wimbledonu, ale opět prohrála s příští vítězkou Kvitovou. Do semifinále se dostala také v Torontu.Účast na US Open zakončila ve třetím kole porážkou od vracející se Sereny Williamsové.

V týdnu předcházejícím turnaji mistryň vyhrála BGL Luxembourg Open, když ve finále porazila Rumunku Monicu Niculescuovou.

Sezónu zakončila ve finále dvouhry na Turnaji mistryň, v němž prohrála s Češkou Petrou Kvitovou.

2012[editovat | editovat zdroj]

Sezónu zahájila na turnaji v Sydney, kde ve finále vyhrála nad Li Na a získala svůj první titul roku. V Melbourne si připsala svůj premiérový grandslamový titul kariéry. V semifinále porazila obhájkyni titulu Kim Clijstersovou a ve finále nadělila Rusce Marii Šarapovové kanára. Po tomto vítězství se 30. ledna poprvé posunula na '1. místo žebříčku WTA.

Azarenková (první zleva) – bronzová olympijská medailistka z dvouhry

Další turnaj po vítězném australském turné představoval Qatar Total Open, kde v semifinále pořetí v řadě porazila Agnieszku Radwańskou. Ve finále si pak hladce poradila se Stosurovou. Na turnaji ztratila celkově jen 18 her, přestože v si v semifinále zranila kotník.

Z turnaje Dubai Tennis Championships se odhlásila, a tak hrála až turnaj v Indian Wells řadící se do kategorie Premier Mandatory. Zde pokračovala ve svém vítězném tažení. Ve finále porazila světovou dvojku Marii Šarapovovou. Po tomto turnaji měla v aktuální sezóně bilanci zápasů 23–0 ve svůj prospěch.

Na dalším turnaji Miami Masters měla ve čtvrtém kole namále se Slovenkou Dominikou Cibulkovou, utkání ale zvládla a vyhrála ve třech setech. Ve čtvrtfinále však na svou soupeřku Marion Bartoliovou nestačila a připsala si tak svou první prohru v sezoně.

Na německém Porsche Tennis Grand Prix ve Stuttgartu porazila už popáté za sebou Radwańskou, ve finále však byla podruhé v roce poražena, a to od Marii Šarapovové. Na madridské modré antuce prohrála také až utkání o titul s Američankou Serenou Williamsovou. Na dalším turnaji Rome Masters vzdala ve třetím kole pro zranění Dominice Cibulkové.

Na French Open vypadla ve 4. kole se slovenskou hráčkou Dominikou Cibulkovou 0–2 na sety, což znamenalo ztrátu pozice světové jedničky, na které setrvala devatenáct týdnů v řadě. O měsíc později ve Wimbledonu skončila druhý rok v řadě v semifinále, a to opět s pozdější vítězkou turnaje, kterou se stala Serena Williamsová. Jelikož však Maria Šarapovová neobhájila loňské finále, tak se Azarenková vrátila na vrchol.

Do londýnského olympijského turnaje hraného opět v All England Clubu necelý měsíc po skončení Wimbledonu vstupovala jako světová jednička a první nasazená. Na cestě do semifinále ztratila jediný set, když druhou sadu úvodního kola s Rumunkou Beguovou prohrála v poměru 3–6. V semifinále ji pak hladce porazila opět Serena Williamsová, když na ni uhrála pouze tři gamy. Bronzovou medaili vybojovala po výhře nad Ruskou Marií Kirilenkovou. Zlato však vyhrála ve smíšené čtyřhře.

Druhé gradslamové finále si zahrála na US Open 2012, kde opět prohrála se Serenou Williamsovou, přestože vedla ve třetím 5–3 a byla dva míče od vítězství.

Do turnajového kolotoče se vrátila v Tokiu, kde však ve čtvrtfinále nenastoupila k zápasu proti Němce Kerberové. Druhý titul kategorie Premier Mandatory vyhrála v Pekingu výhrou nad Marii Šarapovovou ve dvou setech.

2013[editovat | editovat zdroj]

V sezóně vyhrála tři singlové tituly a v únoru přišla o první příčku světové klasifikace WTA. Z několika turnajů v průběhu sezóny odstoupila pro zranění.

Ve druhém kole Southern California Open

Do nového roku vstupovala jako světová jednička. Z úvodního turnaje Brisbane International odstoupila před semifinále se Serenou Williamsovou. Následně obhájila titul na Australian Open, kde ve finále zdolala Li Na[6] Navzdory další úspěšné obhajobě na únorovém Qatar Total Open, jí bodový zisk nestačil na setrvání v čele žebříčku WTA, kde byla vystřídána Williamsovou, přestože Američanku ve finále zdolala (poprvé od roku 2009).[7]

Před čtvrtfinále s Caroline Wozniackou odstoupila z BNP Paribas Open a odhlásila se i z navazujícího Sony Open Tennis.[8] Do finále se probojovala na antukovém Internazionali BNL d'Italia, kde ji Serena Williamsová oplatila poslední porážku.[9] Na French Open si zahrála semifinále, když byla nad její síly obhájkyně titulu Maria Šarapovová.[10] Před druhým kolem wimbledonské dvouhry proti Flavii Pennettaové odstoupila pro poranění kolena.[11]

Na okruh se vrátila letním Southern California Open, kde v boji o titul nestačila na Samanthu Stosuroou.[12] Třetí titul roku si připsala na Cincinnati Masters, když podruhé v sezóně zdolala ve finále Serenu Williamsovou.[13] Stejné složení měla i finálová dvojice na navazujícím grandslamu US Open, z něhož vyšla vítězně Williamsová ve třech setech[14] Na tokijském Toray Pan Pacific Open a pekingském China Open utržila porážky vždy v úvodních zápasech. Nejdříve podlehla Venus Williamsové a poté ji přehrála Andrea Petkovicová.[15]

2015: Návrat po zranění[editovat | editovat zdroj]

Sezónu začala z pozice nenasazené hráčky na turnaji v Brisbane jako obhájkyně finále. V prvním kole ji vyzvala Češka Karolína Plíšková. Přestože běloruská tenistka za stavu 6–4 a 5–4 podávala na vítězství v zápase a měla mečboly, set ztratila v tiebreaku a ve třetím setu byla lepší Češka, jež nakonec oslavila jedno z největších vítězství kariéry. Azarenková zažádala o divokou kartu na Apia International Sydney, ale s žádostí neuspěla.

V důsledku neobhájení bodů byla po prvním turnaji klasifikována až na 42. druhém místě žebříčku WTA, a tak nebyla na Australian Open nasazena, v rámci grandslamů poprvé od US Open 2007. V prvním kole se třetí rok po sobě utkala s nenasazenou Američankou Sloane Stephenosovou, kterou opět porazila. Ve druhém překvapivě porazila osmou nasazenou a další bývalou světovou jedničku Dánku Caroline Wozniackou ve dvou setech. Ve třetím kole přešla přes Barboru Strýcovou, aby ji v osmifinále zastavila turnajová jedenáctka Dominika Cibulková ve třech setech.

První finále po více než roce si zahrála na únorovém Qatar Total Open v Dauhá, když v úvodním kole dovolila osmé nasazené Angelique Kerberové uhrát jen tři gamy. Ve čtvrtfinále opět zdolala po hladkém průběhu Wozniackou a v semifinále ji nezastavila ani obhájkyně titulu a jedenáctá žena klasifikace Venus Williamsová. Až z boje o titul odešla poražena od nenasazené Lucie Šafářové.

2017: Návrat po mateřské pauze a osobní problémy[editovat | editovat zdroj]

Ve Wimblednu 2017 došla do osmifinále

Na kurtu se vrátila už půl roku po porodu syna Lea travnatým Mallorca Open. Jako divoká karta v prvním kole odvrátila tři mečboly a proti Japonce Ozakiové zvítězila po 2 hodinách a 44 minutách poměrem 9–7 ve zkrácené hře třetí sady. Ve druhé kole ji vyřadila turnajová sedmička Ana Konjuhová.

Ve Wimbledonu startovala díky chráněnému žebříčku. Díky výhrám nad teenagarou Bellisovou, patnáctou nasazenou a obhájkyní semifinále Vesninovou a domácí Watsonovou postoupila až do osmifinále. V něm nestačila na světovou dvojku Simonu Halepovou. V novém vydání žebříčku byla klasifikována na 203. místě.

Kvůli soudním sporům s bývalým partnerem Billym McKeaguem o syna Lea byla donucela vynechat letní americké turnaje včetně grandslamového US Open[16][17], nebo domácího finále Fed Cupu a do konce sezóny se už na dvorce nevrátila.

2018: Návrat do první stovky[editovat | editovat zdroj]

Kvůli pokračujícím sporům musela vynechat novozélandský ASB Classic i grandslamové Australian Open. Prvním turnajem, do kterého zasáhla, se stal kalifornský BNP Paribas Open. Po výhře nad Britkou Heather Watsonovou nestačila ve druhém kole na úřadující vítězku US Open Sloane Stephensovou. Zlepšenou formu zaznamenala na navazujícím Miami Open, kde přes skreč Keysové, třísetovou výhru nad Sevastovovou a hladké vítězství nad Radwańskou postoupila do čtvrtfinále. V něm porazila šestou hráčku světa Karolínu Plíškovou. V semifinále se po dvou týdnech opět utkala se Stephensovou. Tentokrát dokázala proti domácí tenistce získat první sadu, nakonec však i kvůli zranění kyčle prohrála. Díky bodovému zisku se v novém vydání žebříčku WTA vrátila poprvé od návratu do první světové stovky.

Na evropských antukových turnajích zaznamenala pouze jedinou výhru, když v prvním kole turnaje v Madridu porazila Srbku Krunićovou, aby jí následně prohru z Miami vrátila Karolína Plíšková poměrem 7–5 ve třetím setu. Ani set nezískala proti Ósakaové v Římě a Siniakové na French Open. Na Mallorca Open i ve Wimbledonu dohrála ve druhém kole na raketě Lucie Šafářové, respektive Karolíny Plíškové. Výrazný úspěch však zaznamenala ve wimbledonské smíšené čtyřhře, kde po boku Jamie Murrayho došla až finále. Jednalo se o její první finále ve Wimbledonu v jakékoli seniorské soutěži.

Na tvrdém povrchu se prezentovala kolísavými výsledky. Mezi osm nejlepších se dostala na turnaji v San José patřícího do kategorie Premier, čtvrtfinálové utkání proti Danielle Collinsové ale ve druhém setu kvůli bolesti zad vzdala. Na posledním grandslamu sezóny, do kterého zasáhla díky divoké kartě pořadatelů, prošla do třetího kola. Potřetí v sezóně nestačila na Stephensovou, která na turnaji obhajovala titul. Na posledním turnaji roku v Tokiu zaznemanala výhru na světovou sedmnáctkou Bartyovou, souboj o semifinále proti Giorgiové ale vzdala kvůli zranění na konci prvního setu. Sezónu ukončila těsně za hranicí první padesátky, na 51. místě.

2020: Třetí finále US Open a návrat do špičky[editovat | editovat zdroj]

Úvodní australskou část sezóny i samotný melbourský grandslam vynechala pro „osobní problémy“.[18] Prvním turnajem, kterého se zúčastnila bylo únorové Monterrey Open, kde v roli obhájkyně finále a sedmé nasazené uhrála v prvním kole pouze čtyři hry proti Slovince Tamařa Zidanšekové. Z březnového Indian Wells Masters se odhlásila, aby byl celý turnaj zrušen a tenisový okruh následně přerušen[19] pro začínající pandemii covidu-19.

Návrat na dvorce zaznamenala na americkém turnaji kategorie International v Lexingtonu. V prvním kole ji vyřadila bývalá světová jednička Venus Williamsová. Do Western & Southern Open, toho roku hraného hraného v newyorském Národním tenisovém centru Billie Jean Kingové, vstupovala bez singlového vyhraného zápasu od předešlého ročníku tohoto turnaje. Postupně však porazila bez ztráty setu Chorvatku Donna Vekićovou, Francouzky Caroline Garciaovou a Alizé Cornetovou a Tunisanku Ons Jabeurovou, aby v semifinále otočila nepříznivě se vyvýjející zápas proti Britce Johanně Kontaové. Ve finále se měla utkat s desátou hráčkou světové klasifikace Naomi Ósakaovou, která však k zápasu nenastoupila. Vítězství na turnaji představovala první turnajový triumf od Miami Open 2016 i od narození syna Lea v prosinci 2016.[20] V následném vydání žebříčku WTA se posunula o více než 20 příček, když jí patřilo 27. místo.

Přesto však do grandslamového US Open vstupovala jako nenasazená. Na úvod ztratila jen tři gamy proti Rakušance Haasové, ve druhém kole oplatila porážku z prvního kola předešlého ročníku krajance a páté nasazené Aryně Sabalenkové a ve třetím kole přehrála polskou teenagerku Igu Świątekovou. V osmifinále zvítězila i přes ztrátu prvního setu proti Karolíně Muchové a poprvé od Australian Open 2016 postoupila mezi osm nejlepších hráček grandslamu, společně se Serena Williamsou a Cvetana Pironkovovou jako jedna ze tří matek, což se na grandslamu stalo poprvé v historii[21] . Ve čtvrtifnále pak šestnácté nasazené Elise Mertensové povolila zisk pouze jednoho gamu. Semifinálová výhra nad turnajovou trojkou Serena Williasovou znamenala celkově pátou výhru a vůbec první na grandslamu proti této americké tenistce, stejně jako první finále na majoru Bělorusky od US Open 2013. V něm narazila po dvou týdnech opět narazila na vítězku US Open z roku 2018 Naomi Ósakaovou. V souboji dvou dvojnásobných vítězek grandslamu získala první sadu za 27 minut poměrem 6–1 a ve druhém dějství vedla o brejk, nakonec však odešla poražena i ze svého třetího newyorského finále. V novém vydání žebříčku si polepšila o čtrnáct příček na 13. místo. V deblové části soutěže spojila síly s Američankou Sofií Keninovou, odešly však poraženy ze souboje o čtvrtfinále s německo-ruským párem a pozdějšími vítězkami Laurou Siegemundovou a Věrou Zvonarevovou.

Solidní formou se prezentovala i na antukovém Italian Open, netradičně hraném bezprostředně po US Open v podzimním termínu. Měsíc starou porážku v prvním kole oplatila Venus Williamsové a ve druhém kole zaznamenala jednoznačnou výhru nad světovou pětkou a úřadující šampiónkou Australian Open Sofií Keninovou. Jednalo se o její desátý zápas vyhraný poměrem dvakrát 6–0 v kariéře a první na antukce od roku 2011. V osmifinále jí vzdala v koncovce prvního setu ruská kvalifikantka Darja Kasatkinová pro zranění kotníku, které si přivodila na začátku zkrácené hry. Ve čtvrtfinále nestačila na turnajovou devítku Muguruzaovou, když v zápase celkem sedmkrát ztratila svůj servis.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Ve čtrnácti letech se z Minsku přestěhovala do arizonského Scottsdale, kde začala trénovat v lepších podmínkách. V této době jí ve Spojených státech pomáhali hokejový brankář NHL Nikolaj Chabibulin s manželkou, kteří jsou přáteli její matky.[22]

Před plánovanou Letní olympiádou v Riu de Janeiru 15. července 2016 oznámila dočasné přerušení kariéry pro těhotenství, s termínem porodu v závěru roku.[3][23] Dne 20. prosince 2016 porodila syna Lea.[2][24] V dubnu 2017 oznámila, že se na tenisový okruh plánuje vrátit stanfordským Bank of the West Classic na přelomu července a srpna 2017.[25] Ve druhé polovině května pak na twitterovém účtu napsala, že se objeví již v travnaté části sezóny[5] a na okruh se vrátila červnovým Mallorca Open 2017 hraným na trávě.[4]

Trenerské vedení[editovat | editovat zdroj]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 5 (2–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2012 Australian Open tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–3, 6–0
Finalistka 2012 US Open tvrdý USA Serena Williamsová 2–6, 6–2, 5–7
Vítězka 2013 Australian Open (2) tvrdý Čína Li Na 4–6, 6–4, 6–3
Finalistka 2013 US Open (2) tvrdý USA Serena Williamsová 5–7, 7–6(8–6), 1–6
Finalistka 2020 US Open tvrdý Japonsko Naomi Ósakaová 6–1, 3–6, 3–6

Ženská čtyřhra: 4 (0–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2008 Australian Open tvrdý Izrael Šachar Pe'erová Ukrajina Aljona Bondarenková
Ukrajina Kateryna Bondarenková
6–2, 1–6, 4–6
Finalistka 2009 French Open antuka Rusko Jelena Vesninová Španělsko Anabel Medinaová Garriguesová
Rusko Virginia Ruanová Pascualová
1–6, 1–6
Finalistka 2011 Australian Open (2) tvrdý Rusko Maria Kirilenková Argentina Gisela Dulková
Itálie Flavia Pennettaová
6–2, 5–7, 1–6
Finalistka 2019 US Open tvrdý Austrálie Ashleigh Bartyová Bělorusko Aryna Sabalenková
Belgie Elise Mertensová
5–7, 5–7

Smíšená čtyřhra: 4 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalistka 2007 Australian Open tvrdý Bělorusko Max Mirnyj Rusko Jelena Lichovcevová
Kanada Daniel Nestor
4–6, 4–6
Vítězka 2007 US Open tvrdý Bělorusko Max Mirnyj USA Meghann Shaughnessyová
Indie Leander Paes
6–4, 7–6(8–6)
Vítězka 2008 French Open antuka USA Bob Bryan Slovinsko Katarina Srebotniková
Srbsko Nenad Zimonjić
6–2, 7–6(7–4)
Finalistka 2018 Wimbledon tráva Spojené království Jamie Murray USA Nicole Melicharová
Rakousko Alexander Peya
6–7(1–7), 3–6

Utkání o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 (1 bronzová medaile)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Bronz 2012 Londýn, Velká Británie tráva Rusko Maria Kirilenková 6–3, 6–4

Smíšená čtyřhra: 1 (1 zlatá medaile)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Zlato 2012 Londýn, Velká Británie tráva Bělorusko Max Mirnyj Spojené království Laura Robsonová
Spojené království Andy Murray
2–6, 6–3, [10–8]

Finále na okruhu WTA[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra, Č – čtyřhra
Grand Slam (2–3 D; 0–4 Č)
Turnaj mistryň (0–1 D)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (10–4 D; 4–2 Č)
Tier II / Premier (4–6 D; 1–4 Č)
Tier III, IV & V / International (5–5 D; 3–1 Č)

Dvouhra: 40 (21–19)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 6. května 2007 Estoril, Portugalsko antuka Německo Gréta Arnová 6–2, 1–6, 6–7(3–7)
Finalistka 2. 7. října 2007 Taškent, Uzbekistán tvrdý Francie Pauline Parmentierová 5–7, 2–6
Finalistka 3. 5. ledna 2008 Gold Coast, Austrálie tvrdý Čína Li Na 6–4, 3–6, 4–6
Finalistka 4. 4. května 2008 Praha, Česko antuka Rusko Věra Zvonarevová 6–7(2–7), 2–6
Vítězka 1. 10. ledna 2009 Brisbane, Austrálie tvrdý Francie Marion Bartoliová 6–3, 6–1
Vítězka 2. 21. února 2009 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Dánsko Caroline Wozniacká 6–1, 6–3
Vítězka 3. 4. dubna 2009 Miami, Spojené státy tvrdý USA Serena Williamsová 6–3, 6–1
Finalistka 5. 20. února 2010 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý USA Venus Williamsová 3–6, 5–7
Finalistka 6. 19. června 2010 Eastbourne, Spojené království tráva Rusko Jekatěrina Makarovová 6–7(5–7), 4–6
Vítězka 4. 1. srpna 2010 Stanford, Spojené státy tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–4, 6–1
Vítězka 5. 24. října 2010 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rusko Maria Kirilenková 6–3, 6–4
Vítězka 6. 3. dubna 2011 Miami, Spojené státy (2) tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–1, 6–4
Vítězka 7. 10. dubna 2011 Marbella, Španělsko antuka Rumunsko Irina-Camelia Beguová 6–3, 6–2
Finalistka 7. 8. května 2011 Madrid, Španělsko antuka Česko Petra Kvitová 6–7(3–7), 4–6
Vítězka 8. 23. října 2011 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Rumunsko Monica Niculescuová 6–2, 6–2
Finalistka 8. 30. října 2011 Turnaj mistryň, Istanbul, Turecko tvrdý (h) Česko Petra Kvitová 5–7, 6–4, 3–6
Vítězka 9. 14. ledna 2012 Sydney, Austrálie tvrdý Čína Li Na 6–2, 1–6, 6–3
Vítězka 10. 28. ledna 2012 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–3, 6–0
Vítězka 11. 19. února 2012 Dauhá, Katar tvrdý Austrálie Samantha Stosurová 6–1, 6–2
Vítězka 12. 18. března 2012 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–2, 6–3
Finalistka 12. 23. dubna 2012 Stuttgart, Německo antuka (h) Rusko Maria Šarapovová 1–6, 4–6
Finalistka 12. 13. května 2012 Madrid, Španělsko (2) antuka USA Serena Williamsová 1–6, 3–6
Finalistka 11. 8. září 2012 US Open, New York, Spojené státy tvrdý USA Serena Williamsová 2–6, 6–2, 5–7
Vítězka 13. 7. října 2012 Peking, ČLR tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–3, 6–1
Vítězka 14. 14. října 2012 Linec, Rakousko tvrdý (h) Německo Julia Görgesová 6–3, 6–4
Vítězka 15. 26. ledna 2013 Australian Open, Melbourne, Austrálie (2) tvrdý Čína Li Na 4–6, 6–4, 6–3
Vítězka 16. 17. února 2013 Dauhá, Katar (2) tvrdý USA Serena Williamsová 7–6(8–6), 2–6, 6–3
Finalistka 12. 9. května 2013 Řím, Itálie antuka USA Serena Williamsová 1–6, 3–6
Finalistka 13. 4. srpna 2013 Carslbad, Spojené státy tvrdý Austrálie Samantha Stosurová 2–6, 3–6
Vítězka 17. 18. srpna 2013 Cincinnati, Spojené státy tvrdý USA Serena Williamsová 2–6, 6–2, 7–6(8–6)
Finalistka 14. 8. září 2013 US Open, New York, Spojené státy tvrdý USA Serena Williamsová 5–7, 7–6(8–6), 1–6
Finalistka 15. 4. ledna 2014 Brisbane, Austrálie tvrdý USA Serena Williamsová 4–6, 5–7
Finalistka 16. 28. února 2015 Dauhá, Katar tvrdý Česko Lucie Šafářová 4–6, 3–6
Vítězka 18. 9. ledna 2016 Brisbane, Austrálie (2) tvrdý Německo Angelique Kerberová 6–3, 6–1
Vítězka 19. 20. března 2016 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý USA Serena Williamsová 6–4, 6–4
Vítězka 20. 2. dubna 2016 Miami, Spojené státy (3) tvrdý Rusko Světlana Kuzněcovová 6–3, 6–2
Finalistka 17. 7. dubna 2019 Monterrey, Mexiko tvrdý Španělsko Garbiñe Muguruzaová 1–6, 1–3skreč
Vítězka 21. 29. srpna 2020 New York, Spojené státy (2) tvrdý Japonsko Naomi Ósakaová bez boje
Finalistka 18. 12. září 2020 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Japonsko Naomi Ósakaová 6–1, 3–6, 3–6
Finalistka 19. 25. října 2020 Ostrava, Česko tvrdý (h) Bělorusko Aryna Sabalenková 2–6, 2–6

Čtyřhra: 19 (8–11)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 26. února 2006 Memphis, Spojené státy tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká USA Lisa Raymondová
Austrálie Samantha Stosurová
6–7(2–7), 3–6
Vítězka 1. 14. května 2006 Taškent, Uzbekistán tvrdý Bělorusko Taťána Pučeková Itálie Maria Elena Camerinová
Švýcarsko Emmanuelle Gagliardiová
bez boje
Finalistka 2. 29. července 2007 Stanford, Spojené státy tvrdý Rusko Anna Čakvetadzeová Indie Sania Mirzaová
Izrael Šachar Pe'erová
4–6, 6–7(5–7)
Finalistka 3. 5. srpna 2007 San Diego, Spojené státy tvrdý Rusko Anna Čakvetadzeová Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
5–7, 4–6
Finalistka 4. 30. září 2007 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Izrael Šachar Pe'erová Česko Iveta Benešová
Slovensko Janette Husárová
4–6, 2–6
Finalistka 5. 14. října 2007 Moskva, Rusko koberec (h) Bělorusko Taťána Pučeková Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
6–4, 1–6, [7–10]
Finalistka 6. 25. ledna 2008 Australian Open, Melbourne,
Austrálie
tvrdý Izrael Šachar Pe'erová Ukrajina Aljona Bondarenková
Ukrajina Kateryna Bondarenková
6–2, 1–6, 4–6
Finalistka 7. 13. dubna 2008 Amelia Island, Spojené státy antuka Rusko Jelena Vesninová USA Bethanie Matteková
Česko Vladimíra Uhlířová
3–6, 1–6
Vítězka 2. 21. února 2009 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Dánsko Caroline Wozniacká Ukrajina Juliana Fedaková
Nizozemsko Michaëlla Krajiceková
6–1, 7–6(7–2)
Vítězka 3. 21. března 2009 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Rusko Věra Zvonarevová Argentina Gisela Dulková
Izrael Šachar Pe'erová
6–4, 3–6, [10–5]
Finalistka 8. 24. května 2009 French Open, Paříž, Francie antuka Rusko Jelena Vesninová Španělsko A. Medinaová Garriguesová
Španělsko V. Ruanová Pascualová
1–6, 1–6
Vítězka 4. 15. srpna 2010 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Rusko Maria Kirilenková USA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
7–6(7–4), 7–6(10–8)
Finalistka 9. 28. ledna 2011 Australian Open, Melbourne,
Austrálie
tvrdý Rusko Maria Kirilenková Argentina Gisela Dulková
Itálie Flavia Pennettaová
6–2, 5–7, 3–6
Vítězka 5. 7. května 2011 Madrid, Španělsko antuka Rusko Maria Kirilenková Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–4, 6–3
Vítězka 6. 31. července 2011 Stanford, Spojené státy tvrdý Rusko Maria Kirilenková USA Liezel Huberová
USA Lisa Raymondová
6–1, 6–3
Finalistka 10. 15. srpna 2011 Toronto, Kanada tvrdý Rusko Maria Kirilenková USA Liezel Huberová
USA Lisa Raymondová
bez boje
Vítězka 7. 2. března 2019 Acapulco, Mexiko tvrdý Čína Čeng Saj-saj USA Desirae Krawczyková
Mexiko Giuliana Olmosová
6–1, 6–2
Vítězka 8. 19. května 2019 Řím, Itálie (2) antuka Austrálie Ashleigh Bartyová Německo Anna-Lena Grönefeldová
Nizozemsko Demi Schuursová
4–6, 6–0, [10–3]
Finalistka 11. 8. září 2019 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Austrálie Ashleigh Bartyová Bělorusko Aryna Sabalenková
Belgie Elise Mertensová
5–7, 5–7

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 506. 146. 92. 30. 15. 7. 10. 3. 1. 2. 32. 22. 13. 208. 51. 50.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 201314 2015 201617 2018 2019
Pořadí 677. 429. 110. 32. 12. 15. 44. 12. 367. 433. 272. 18.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Victoria Azarenka career statistics na anglické Wikipedii a 2013 WTA Tour Championships na anglické Wikipedii.

  1. Виктория Азаренко [online]. Olympteka.ru [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b ČTK. Bývalá jednička Azarenková chystá návrat z mateřské. Na kurtech se znovu objeví o prázdninách [online]. Aktuálně.cz, 201-04-10 [cit. 2017-04-12]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b ZABLOUDIL. Azarenková přerušila kariéru. S přítelem čekáme miminko, oznámila. TenisPortal.cz [online]. 2016-07-15 [cit. 2016-08-01]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b AFP. Mallorca Open: Victoria Azarenka to return to tennis after a year, says she is ready for 'new part of career' [online]. First Post, 2017-06-19 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Azarenková se na kurty vrátí dříve! Před Wimbledonem má v plánu odehrát jeden přípravný turnaj [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-22 [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  6. Australian Open 2013: Victoria Azarenka beats Li Na for title [online]. Washington Times, 2013-01-26. Dostupné online. (anglicky) 
  7. AZARENKA MAKES BIG STATEMENT IN DOHA [online]. 15 February 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Azarenka withdraws from Indian Wells, Sharapova can take No. 2 ranking [online]. Sports Illustrated, 2013-03-14 [cit. 2013-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-28. (anglicky) 
  9. Serena extends career-best run, wins Rome title [online]. 19 May 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Maria Sharapova beats Victoria Azarenka at French Open [online]. Sports Illustrated, 2013-06-06. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Wimbledon - Black Wednesday claims Tsonga, Azarenka [online]. Eurosport, 2013-06-26. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Samantha Stosur beats Victoria Azarenka to win Carlsbad Open [online]. Guardian, 2013-08-05. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Victoria Azarenka beats Serena Williams in Cincinnati Open final [online]. 19 August 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Serena Williams triumphs in U.S. Open at Flushing Meadows [online]. 9 September 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Azarenka crashes out of China Open [online]. ESPN, 30 September 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  16. S.R.O, LiveSport. Azarenková bojuje o syna. Kvůli soudním sporům už vzdala turnaj v Cincinnati. TenisPortal.cz [online]. 2017-08-11 [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. 
  17. S.R.O, LiveSport. Azarenková se kvůli soudu o syna odhlásila z US Open. TenisPortal.cz [online]. 2017-08-22 [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. 
  18. Victoria Azarenka starts new season off with a bump to miss 2020 Australian Open. Tennis World USA [online]. 2019-12-19 [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. 
  19. WTA Tour suspended until May 2 [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  20. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Ósakaová do finále kvůli zranění nenastoupí. Azarenková má první titul od narození syna [online]. TenisPortal.cz, 2020-08-29 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  21. BRADON, Jonathan. Five things we learned from the 2020 US Open [online]. USTA, 2020-09-13 [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Reuters: "Azarenka reaches first top tier final". The Guardian (21 April 2008). Ověřeno k 29. červnu 2011.
  23. ACKERMAN, Jon. Victoria Azarenka is pregnant, will miss Rio Games [online]. NBCUniversal Media, 15-07-2016 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Azarenka celebrates birth of baby boy. tennismash [online]. 2017-01-03 [cit. 2016-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ČTK. Bývalá jednička Azarenková chystá návrat z mateřské. Na kurtech se znovu objeví o prázdninách [online]. Aktuálně.cz, 2017-04-10 [cit. 2017-04-12]. Dostupné online. (česky) 
  26. KARTHIKEYAN, Rishi. Naomi Osaka Appoints a New Member in Her Coaching Team Ahead of Australian Open 2020 [online]. EssentiallySports, 2019-12-14 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Press Conference: Dorian Descloix (Azarenka's Coach) [online]. US Open, 08-09-2020. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]