Emmanuelle Gagliardiová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Emmanuelle Gagliardiová
Emmanuelle Gagliardiová na US Open 2007
Stát MonakoMonako Monako (1992–1997)
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko (1997–2008)
Datum narození 9. července 1976 (44 let)
Místo narození Ženeva, Švýcarsko[1]
Bydliště Monte Carlo, Monako[1]
Výška 171 cm[1]
Profesionál od 1992
Ukončení kariéry 2008
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 1 739 751 USD
Tenisová raketa Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů 391–342
Tituly 0 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění 42. místo (13. května 2002)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2001)
French Open 4. kolo (2005)
Wimbledon 3. kolo (2001, 2004)
US Open 1. kolo (1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2007)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 2. kolo (2000)
Čtyřhra
Poměr zápasů 194–184
Tituly 4 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění 22. místo (27. září 2004)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2003)
French Open 3. kolo (2003, 2007)
Wimbledon 3. kolo (2004, 2005)
US Open čtvrtfinále (2002)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 2. kolo (2008)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2004)
French Open 3. kolo (2003, 2005)
Wimbledon 3. kolo (2004, 2005)
US Open čtvrtfinále (2004)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cup finále (1998)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200526a26. května 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emmanuelle Gagliardiová (* 9. července 1976 Ženeva) je bývalá švýcarská profesionální tenistka, pohybující se na okruzích v letech 1992–2008. Ve své kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour čtyři deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2002 na 42. místě a ve čtyřhře pak v září 2004 na 22. místě. Trénoval ji Daniel Panajotti.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni si zahrála semifinále čtyřhry Australian Open 2003 v páru s Maďarkou Petrou Mandulaovou. Ve dvouhře se nejdále probojovala do osmifinále French Open 2005, v němž ji vyřadila Bulharka Sesil Karatančevová. Jednalo se o její třicátou třetí účast na majorech.[3]

Představovala tenistku hrající od základní čáry, s kvalitním zkrácením hry. Za preferovaný typ dvorce uvedla tvrdý povrch.[3]

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

Ve švýcarském fedcupovém týmu debutovala v roce 1997 curyšskou světovou baráží proti Argentině, v níž s Martinou Hingisovou vyhrála čtyřhru. Švýcarky zvítězily 5:0 na zápasy. Ve Fed Cupu 1998 se stala členkou družstva, které skončilo jako poražený finalista. Do ročníku zasáhla semifinálovou výhrou po boku Schnyderové nad francouzským párem Fusaiová a Tauziatová. V soutěži nastoupila k dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 10–7 ve dvouhře a 13–2 ve čtyřhře.[4]

Švýcarsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2000 v Sydney. V ženské dvouhře vypadla ve druhém kole, když nestačila na Němku Janu Kandarrovou. Do ženské čtyřhry nastoupila s Miroslavou Vavrincovou. Soutěž opustily po prohře v úvodní fázi od venezuelského páru Milagros SequeraováMaría Ventoová-Kabchiová.

Zúčastnila se také pekingských Her XXIX. olympiády, na nichž s Patty Schnyderovou dohrála ve druhém kole deblové soutěže na raketách pozdějších bronzových medailistek Jen C’Čeng Ťie z Číny.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala jako patnáctiletá v únoru 1992, když startovala v portugalském Carvoeiru s dotací 10 tisíc dolarů. Ve čtvrtfinále podlehla Thomasové.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v červnu 1993 na nicolosijské události s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Francouzku Laurence Boisovou.[2] Průlom do elitní světové stovky žebříčku WTA dvouhry zaznamenala po Roland Garros 1997 v jeho vydání z 9. června 1997, když se posunula ze 106. na 87. místo.[3]

Na okruhu WTA Tour debutovala dubnovým Zagreb Open 1995. Po zvládnuté kvalifikaci nestačila na úvod singlové soutěže na devadesátou první ženu klasifikace Japonku Ai Sugijamovou. Na okruhu se probojovala celkem do osmi semifinále dvouhry, včetně Indian Wells Masters 2002, a všechny prohrála. Po turnaji se v dubnu 2002 stala členkou Top 50, když postoupila ze 70. na 46. příčku. V létě 2002 prodělala spalničky a toxoplazmózu.[3] Jedenáctkrát skončila ve čtvrtfinále. Poprvé na Pupp Czech Open 1996 v Karlových Varech, kde ji vyřadila Slovenka Katarína Studeníková.[3]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu Australian Open 1997. V úvodním kole však nenašla recept na světovou osmatřicítku Henrietu Nagyovou.[1] Na Australian Open 2001 poprvé porazila členku elitní světové desítky po výhře nad pátou hráčkou klasifikace Conchitou Martínezovou. Na Rome Masters 2001 pak zdolala belgickou světovou třináctku Kim Clijstersovou.[3]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na lednovém ASB Classic 2001, když ve finále čtyřhry s Rakušankou Barbarou Schettovou podlehly francouzsko-rakouské dvojici Alexandra Fusaiová a Rita Grandeová.[1] První dva deblové tituly získala v sezóně 2004. Nejdříve na dubnovém Estoril Open po boku Slovenky Janette Husárové a poté na zářijovém China Open, jenž odehrála s Ruskou Dinarou Safinovou.[3]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 10 (4–6)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Tier I (0)
Tier II (1–0)
Tier III, IV & V (3–6)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. leden 2001 Auckland, Nový Zéland Tier V tvrdý Rakousko Barbara Schettová Francie Alexandra Fusaiová
Itálie Rita Grandeová
6–7(7–9), 3–6
Finalistka 2. duben 2003 Estoril, Portugalsko Tier IV antuka Estonsko Maret Aniová Maďarsko Petra Mandulaová
Rakousko Patricia Wartuschová
7–6(7–3), 6–7(3–7), 2–6
Finalistka 3. duben 2003 Bol, Chorvatsko Tier III antuka Švýcarsko Patty Schnyderová Maďarsko Petra Mandulaová
Rakousko Patricia Wartuschová
3–6, 2–6
Vítězka 4. duben 2004 Estoril, Portugalsko Tier V antuka Slovensko Janette Husárová Česko Olga Blahotová
Česko Gabriela Navrátilová
6–3, 6–2
Finalistka 5. srpen 2004 Stockholm, Švédsko Tier IV tvrdý Německo Anna-Lena Grönefeldová Austrálie Alicia Moliková
Rakousko Barbara Schettová
3–6, 3–6
Finalistka 6. srpen 2004 Cincinnati, Spojené státy Tier III tvrdý Německo Anna-Lena Grönefeldová Německo Marlene Weingärtnerová
USA Jill Craybasová
5–7, 6–7(2–7)
Vítězka 7. září 2004 Peking, Čína Tier II tvrdý Rusko Dinara Safinová Argentina Gisela Dulková
Venezuela María Ventoová-Kabchiová
6–4, 6–4
Vítězka 8. únor 2005 Bogotá, Kolumbie Tier III antuka Slovinsko Tina Pisniková Slovensko Ľubomíra Kurhajcová
Česko Barbora Strýcová
6–4, 6–3
Vítězka 9. září 2005 Kanton, Čína Tier III tvrdý Itálie Maria Elena Camerinová USA Neha Uberoiová
Indie Šikha Uberoiová
7–6(7–5), 6–3
Finalistka 10. říjen 2006 Taškent, Uzbekistán Tier III tvrdý Itálie Maria Elena Camerinová Bělorusko Taťána Pučeková
Bělorusko Viktoria Azarenková
bez boje

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emmanuelle Gagliardi na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f (anglicky) Emmanuelle Gagliardiová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 20200526a26. května 2020
  2. a b c (anglicky) Emmanuelle Gagliardiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20200526a26. května 2020
  3. a b c d e f g Emmanuelle Gagliardi Bio | Bio & Career – WTA Official [online]. WTA Tennis [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. (anglicky) Emmanuelle Gagliardiová na stránkách Billie Jean King Cupu, přístup: 20200526a26. května 2020

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]