Beatriz Haddad Maiová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Beatriz Haddad Maiová
Haddad Maiová na French Open 2022
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození30. května 1996 (26 let)
Místo narozeníSão Paulo, Brazílie[1]
BydlištěSão Paulo, Brazílie[2]
Výška185 cm
Hmotnost62 kg
Profesionál od2010
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 449 256 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů397–195
Tituly2 WTA, 1 WTA 125K, 17 ITF
Nejvyšší umístění14. místo (16. ledna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017, 2019, 2022)
French Open2. kolo (2022)
Wimbledon2. kolo (2017, 2019)
US Open2. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů140–81
Tituly4 WTA, 1 WTA 125K, 9 ITF
Nejvyšší umístění12. místo (9. ledna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2022)
French Open2. kolo (2022)
Wimbledon3. kolo (2017, 2022)
US Open3. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledon2. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230116a16. ledna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beatriz Haddad Maiová (nepřechýleně Haddad Maia, * 30. května 1996 São Paulo) je brazilská profesionální tenistka s libanonskými kořeny, hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové a čtyři deblové turnaje. Po jedné singlové i deblové trofeji přidala v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala sedmnáct titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2023 na 14. místě a ve čtyřhře v témže měsíci na 12. místě. Trénuje ji Larri Passos.[1][3]

Na Indian Wells Masters 2021 se výhrou nad třetí hráčkou klasifikace Karolínou Plíškovou stala první Brazilkou, která porazila členku elitní světové trojky žebříčku WTA. Na grandslamu si zahrála finále ženské čtyřhry Australian Open 2022. Po boku Kazachstánky Anny Danilinové v něm prohrály s prvním světovým párem Češek Barborou Krejčíkovou a Kateřinou Siniakovou.[4]

V brazilském fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 základním blokem 1. skupiny Americké zóny proti Venezuele, v němž prohrála dvouhru s Gabrielou Pazovou. Brazilky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupila k dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 13–8 ve dvouhře a 10–2 ve čtyřhře.[2]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

S tenisem začala v pěti letech v saopaulském klubu Sirio, v němž hrály také matka Lais Scaff Haddadová a babička Arlette Scaff Haddadová.[5] V juniorské kategorii se probojovala do dvou grandslamových finále ve čtyřhře a to vždy na Roland Garros. Z obou bojů o titul odešla poražena. Poprvé nestačila po boku paraguayské juniorky Montserrat Gonzálezové na French Open 2012 ruské dvojici Darja Gavrilovová a Irina Chromačovová až v supertiebraku dvoubodovým rozdílem. O rok později si na French Open 2013 finále zopakovala, když v páru s Ekvádorkou Doménicou Gonzálezovou podlehly favorizovaným českým hráčkám Barboře Krejčíkové s Kateřinou Siniakovou ve dvou setech.

První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v roce 2010 v Brazílii. Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se pak stala kvalifikace quebeckého Bell Challenge 2012, v níž na úvod vypadla s Kanaďankou Heidi El Tabakhovou. Debutový titul na této ženské túře pak získala na antukovém Copa Colsanitas 2015, hraném v kolumbijské metropoli Bogotě. Ve finále čtyřhry s krajankou Paulou Cristinou Gonçalvesovou zdolaly americký pár Irina Falconiová a Shelby Rogersová až v supertiebreaku.

Bekhend v kvalifikaci Prague Open 2019

Po červencovém Wimbledonu 2019, kde v úvodním kole vyřadila Španělku Garbiñe Muguruzaovou[6] a poté podlehla Harriet Dartové, Mezinárodní tenisová federace oznámila, že byla 4. června 2019 na turnaji WTA 125K v Bolu pozitivně testována na zakázaný modulátor s podobnými vlastnostmi anabolickým steroidům. Montréalská laboratoř odhalila metabolity SARM S-22 a SARM LGD-4033. Do vyřešení případu jí byla pozastavena činnost.[7][8] Na odloženém BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells postoupila do hlavní soutěže až jako šťastná poražená. Ve třetím kole vyřadila třetí hráčku klasifikace Karolínu Plíškovou. Stala se tak první Brazilkou, která porazila členku elitní světové trojky na žebříčku WTA.[9] Následně však uhrála jen dva gamy na Estonku Anett Kontaveitovou.[10]

První singlový titul na okruhu WTA Tour získala na travnatém Rothesay Open Nottingham 2022 po třísetové finálové výhře nad Američankou Alison Riskeovou. Druhou trofej si odvezla o týden později z červnového Rothesay Classic Birmingham 2022. Na cestě do finále porazila dvě wimbledonské šampionky – v prvním kole Kvitovou a v semifinále Halepovou. V úvodní sadě závěrečného zápasu jí skrečovala Číňanka Čang Šuaj pro poranění zad. Bodový zisk ji na žebříčku poprvé posunul do světové třicítky, na 29. místo.[11] Na torontském National Bank Open 2022 přehrála ve druhé fázi světovou třináctku Leylah Fernandezovou. Následně poprvé v kariéře zdolala světovou jedničku, Polku Igu Świątekovou ve třech sadách. Potřetí v sezóně tak zvládla duel s členkou první světové desítky a stala se první Brazilkou ve čtvrtfinále turnaje WTA 1000.[12] Ani v něm ji nezastavila dvanáctá žena klasifikace Belinda Bencicová.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 1 (0–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2022 Australian Open tvrdý Kazachstán Anna Danilinová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
7–6(7–3), 4–6, 4–6

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D; 0–1 Č)
Premier / WTA 500 (1–0 Č)
International / WTA 250 (2–1 D, 3–0 Č)

Dvouhra: 4 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 24. září 2017 Soul, Jižní Korea tvrdý Lotyšsko Jeļena Ostapenková 7–6(7–5), 1–6, 4–6
Vítězka 1. 12. června 2022 Nottingham, Spojené království tráva USA Alison Riskeová 6–4, 1–6, 6–3
Vítězka 2. 19. června 2022 Birmingham , Spojené království tráva Čína Čang Šuaj 5–4skreč
Finalistka 2. 14. srpna 2022 Toronto, Kanada tvrdý Rumunsko Simona Halepová 3–6, 6–2, 3–6

Čtyřhra: 6 (4–21)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. dubna 2015 Bogotá, Kolumbie antuka Brazílie Paula Cristina Gonçalvesová USA Irina Falconiová
USA Shelby Rogersová
6–3, 3–6, [10–6]
Vítězka 2. 15. dubna 2017 Bogotá, Kolumbie (2) antuka Argentina Nadia Podoroská Paraguay Verónica Cepedeová Roygová
Polsko Magda Linetteová
6–3, 7–6(7–4)
Vítězka 3. leden 2022 Sydney, Austrálie tvrdý Kazachstán Anna Danilinová Německo Vivian Heisenová
Maďarsko Panna Udvardyová
4–6, 7–5, [10–8]
Finalistka 1. 30. ledna 2022 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Kazachstán Anna Danilinová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
7–6(7–3), 4–6, 4–6
Vítězka 4. 12. června 2022 Nottingham, Spojené království tráva Čína Čang Šuaj USA Caroline Dolehideová
Rumunsko Monica Niculescuová
7–6(7–2), 6–3
Finalistka 2. 23. října 2022 Guadalajara, Mexiko tvrdý Kazachstán Anna Danilinová Austrálie Storm Sandersová
Brazílie Luisa Stefaniová
6–7(4–7), 7–6(7–2), [8–10]

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 8. května 2022 Saint-Malo, Francie antuka   Anna Blinkovová 7–6(7–3), 6–3
Finalistka 1. 15. května 2022 Paříž, Francie antuka USA Claire Liuová 3–6, 4–6

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. května 2022 Paříž, Francie antuka Francie Kristina Mladenovicová Gruzie Oxana Kalašnikovová
Japonsko Miju Katová
5–7, 6–4, [10–4]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 25 (17–8)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 1. srpna 2011 São Paulo, Brazílie antuka Brazílie Maria Fernanda Alvesová 6–4, 5–7, 3–6
Vítězka 1. 24. října 2011 Goiânia, Brazílie antuka Portugalsko Bárbara Luzová 6–2, 6–0
Vítězka 2. 2. dubna 2012 Ribeirão Preto, Brazílie tvrdý Jižní Afrika Natasha Fourouclasová 6–0, 6–1
Vítězka 3. 25. března 2013 Ribeirão Preto, Brazílie antuka Argentina Andrea Benítezová 7–6(7–2), 6–2
Vítězka 4. 15. dubna 2013 Antalya, Turecko tvrdý Česko Tereza Martincová 6–4, 6–3
Finalistka 2. 20. května 2013 Caserta, Itálie antuka Česko Renata Voráčová 4–6, 1–6
Finalistka 3. 17. června 2013 Lenzerheide, Švýcarsko antuka Německo Laura Siegemundová 2–6, 3–6
Finalistka 4. 23. června 2014 Breda, Nizozemsko antuka USA Bernarda Peraová 1–6, 6–7(8–10)
Finalistka 5. 1. prosince 2014 Mérida, Mexiko tvrdý Rumunsko Patricia Maria Țigová 6–3, 3–6, 1–6
Finalistka 6. 3. října 2016 Pula, Itálie antuka Itálie Martina Trevisanová 3–6, 4–6
Vítězka 5. 31. října 2016 Scottsdale, Spojené státy tvrdý USA Kristie Ahnová 7–6(7–4), 7–6(7–2)
Vítězka 6. 7. listopadu 2016 Waco, Spojené státy tvrdý USA Grace Minová 6–2, 3–6, 6–1
Vítězka 7. 28. února 2017 Clare, Austrálie tvrdý Česko Markéta Vondroušová 6–2, 6–2
Vítězka 8. 14. května 2017 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Švýcarsko Jil Teichmannová 6–3, 6–3
Finalistka 7. 4. listopadu 2018 Tyler, Spojené státy tvrdý USA Whitney Osuigweová 3–6, 4–6
Vítězka 9. září 2020 Montemor-o-Novo, Portugalsko tvrdý Spojené království Jodie Anna Burrageová 6–1, 6–4
Finalistka 8. září 2020 Figueira da Foz, Portugalsko tvrdý Španělsko Georgina Garcíaová Pérezová 7–6(12–10), 5–7, 4–6
Vítězka 10. září 2020 Santarém, Portugalsko tvrdý Polsko Martyna Kubková 6–0, 6–0
Vítězka 11. září 2020 Porto, Portugalsko tvrdý Brazílie Ingrid Gamarra Martinsová 6–3, 6–2
Vítězka 12. říjen 2020 Funchal, Portugalsko tvrdý Portugalsko Francisca Jorgeová 6–3, 6–3
Vítězka 13. duben 2021 Villa Maria, Argentina antuka Spojené království Francesca Jonesová 5–7, 6–4, 6–2
Vítězka 14. duben 2021 Cordoba, Argentina antuka Maďarsko Panna Udvardyová 6–2, 6–2
Vítězka 15. červen 2021 Montemor Ladies Open, Portugalsko tvrdý Gruzie Mariam Bolkvadzeová 6–4, 6–4
Vítězka 16. září 2021 Collonge-Bellerive, Švýcarsko antuka Turecko Ipek Ozová 5–7, 6–1, 6–4
Vítězka 17. září 2021 Montreux, Švýcarsko antuka Spojené království Francesca Jonesová 6–4, 6–3

Čtyřhra: 15 (9–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 20. září 2010 Brazílie Mogi das Cruzes antuka Brazílie Flávia Guimarães Bueno Brazílie Maria Fernanda Alves
Brazílie Natasha Lotuffová
6–1, 6–3
Vítězka 2. 1. srpna 2011 Brazílie São Paulo antuka Brazílie Carla Forteová Paraguay Isabella Robbianiová
Indie Kyra Shroffová
6–7(5–7), 6–3, [10–7]
Vítězka 3. 24. října 2011 Brazílie Goiânia antuka Brazílie Paula Cristina Gonçalves Brazílie Flávia Dechandt Araújo
Brazílie Karina Vendittiová
6–4, 5–7, [12–10]
Finalistka 1. 8. dubna 2013 Turecko Antalya tvrdý Portugalsko Bárbara Luzová Rumunsko Irina Baraová
Rumunsko Diana Buzeanová
5–7, 1–6
Finalistka 2. 9. června 2014 Nizozemsko Amstelveen tvrdý Argentina Tatiana Búová USA Bernarda Peraová
Bulharsko Viktorija Tomovová
0–6, 1–2skreč
Vítězka 4. 16. června 2014 Nizozemsko Alkmaar antuka USA Bernarda Peraová Nizozemsko Charlotte van der Meiováj
Nizozemsko Mandy Wagemakerová
6–1, 1–6, [10–5]
Finalistka 3. 26. ledna 2015 USA Sunrise antuka Brazílie Paula Cristina Gonçalves Rusko Anna Kalinská
USA Katerina Stewartová
6–7(6–8), 7–5, [6–10]
Finalistka 4. 11. května 2015 Saint-Gaudens, Francie antuka USA Nicole Melicharová Kolumbie Mariana Duqueová
Izrael Julia Glušková
6–1, 6–7(5–7), [4–10]
Vítězka 5. 25. května 2015 Grado, Itálie antuka Švýcarsko Viktorija Golubicová Kanada Sharon Fichmanová
Polsko Katarzyna Piterová
6–3, 6–2
Vítězka 6. 18. ledna 2016 Guarujá, Brazílie tvrdý Brazílie Paula Cristina Gonçalvesová Brazílie Laura Pigossiová
Švýcarsko Jil Teichmannová
6–7(3–7), 7–5, [10–7]
Vítězka 7. 28. února 2017 Clare, Austrálie tvrdý Austrálie Genevieve Lorbergsová Austrálie Alison Baiová
Japonsko Erika Semaová
6–4, 6–3
Finalistka 5. květen 2019 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Brazílie Luisa Stefaniová Švýcarsko Xenia Knollová
Rusko Anna Blinkovová
6–4, 2–6, [12–14]
Vítězka 8. červen 2019 Ilkley, Velká Británie tráva Brazílie Luisa Stefaniová Austrálie Ellen Perezová
Austrálie Arina Rodionovová
6–4, 6–7(5–7), [10–4]
Vítězka 9. září 2020 Figueira da Foz, Portugalsko tvrdý Brazílie Ingrid Gamarra Martinsová Švédsko Jacqueline Cabajová Awadová
Portugalsko Inês Murtaová
7–5, 6–1
Finalistka 6. říjen 2020 Funchal, Portugalsko tvrdý Brazílie Ingrid Gamarra Martinsová Nizozemsko Arianne Hartonová
Nizozemsko Eva Vedderová
6–4, 1–6, [7–10]

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 2012 French Open antuka Paraguay Montserrat Gonzálezová Rusko Darja Gavrilovová
Rusko Irina Chromačovová
6–4, 4–6, [8–10]
Finalistka 2013 French Open antuka Ekvádor Doménica Gonzálezová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
5–7, 2–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beatriz Haddad Maia na anglické Wikipedii.

  1. a b Beatriz Haddad Maiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230116a16. ledna 2023
  2. a b Beatriz Haddad Maiová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220928a28. září 2022
  3. a b Beatriz Haddad Maiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230115a15. ledna 2023
  4. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, ČTK. Na druhý pokus to vyšlo! Krejčíková se Siniakovou na Australian Open získaly čtvrtý grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2022-01-30 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  5. Revista Sirio | Sirio 1917–2007. S. 16–17. Esporte Clube Sirio [PDF]. [cit. 2022-08-12]. Čís. 222, s. 16–17. Dostupné online. 
  6. Sharapova out amid injury drama as Muguruza also falls in Wimbledon shocks. The Guardian [online]. 2019-07-02 [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, ČTK. Haddadová Maiaová měla pozitivní dopingový nález [online]. TenisPortal.cz, 2019-07-24 [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. 
  8. Tennis: Haddad Maia gets provisional ban after failing dope test. Reuters [online]. 2019-07-24 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Norrie wins, Evans & Pliskova out. BBC Sport [online]. 2021-10-11 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  10. Bia Haddad leva pneu e perde para Anett Kontaveit em Indian Wells. ge [online]. 2021-10-12 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (portugalsky) 
  11. Haddad Maia's win streak hits 10 as Zhang retires in Birmingham final. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-19 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Haddad Maia stuns Swiatek to advance to Toronto quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-12 [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]