Emma Navarrová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emma Navarrová
Emma Navarrová v Biarritzi (2021)
Emma Navarrová v Biarritzi (2021)
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození18. května 2001 (22 let)
Místo narozeníNew York, Spojené státy americké[1]
BydlištěCharleston, Spojené státy americké
Výška170 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 412 750 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů171–97
Tituly1 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění20. místo (18. března 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2024)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open1. kolo (2021, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů24–34
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění231. místo (29. ledna 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2024)
French Open1. kolo (2023)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open1. kolo (2019, 2021, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240421a21. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emma Navarrová (nepřechýleně: Navarro, * 18. května 2001 New York) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový turnaj. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a jednu trofej ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2024 na 20. místě a ve čtyřhře v lednu téhož roku na 231. místě.[3][1]

V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2024 orlandským kvalifikačním kolem proti Belgii, v němž porazila Vandewinkelovou. Američanky zvítězily 4–0 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–0 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 2001 v New Yorku do rodiny miliardáře Benjamina W. Navarra a Kelly Navarrové. V roce 2004 otec přesunul firmu Sherman Financial Group, vlastnící také Credit One Bank, do jihokarolínského Charlestonu, kde vyrostla.[5] Otec se v roce 2018 stal majitelem největšího ryze ženského turnaje ve Spojených státech – Charleston Open,[6] a v roce 2022 také Cincinnati Masters.[7][8] Má mladší sestru a dva starší bratry.[9][10]

Na Virginské univerzitě se stala posluchačkou oboru obchod. V prvním ročníku 2020–2021 vyhrála americké univerzitní mistrovství NCAA jako druhá členka virginských Kavalírů po Danielle Collinsové a byla vyhlášena nováčkem roku univerzitní asociace ITA (Intercollegiate Tennis Association).[11][12][13]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V juniorském tenise si jako osmnáctiletá zahrála finále dvouhry i čtyřhry na French Open 2019. Zatímco ze souboje o singlový titul odešla poražena od 16leté Kanaďanky Leylah Fernandezové,[14] čtyřhru vyhrála s krajankou Chloe Beckovou po vítězství nad Ruskami Alinou Čarajevovou a Anastasijí Tichonovovou. Vylepšily tím semifinálovou účast z US Open 2018 a finále na Australian Open 2019.[15] Již v roce 2018 byla semifinalistkou Orange Bowlu.[11] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše v září 2019 na 3. místě.[2]

Na US Open 2023

Na okruhu WTA Tour debutovala dubnovým Volvo Car Open 2019 v Charlestonu, když do turnaje vlastněného jejím otcem Benem Navarrem z kategorie Premier získala divoké karty do dvouhry i čtyřhry.[13] Na úvod podlehla Němce Lauře Siegemundové z počátku druhé světové stovky. Ve čtvrtfinále debla s Beckovou nestačily na Lucii Hradeckou a Andreju Klepačovou.[16] Hlavní grandslamovou soutěž si poprvé zahrála opět na divokou kartu ve čtyřhře US Open 2019 po boku krajanky Hailey Baptisteové. Časnou porážku jim přivodily Američanky Kristie Ahnová s Christinou McHaleovou. První singlový zápas vyhrála na Volvo Car Open 2021,[13] když vyřadila Mexičanku Renatu Zarazúovou z poloviny druhé stovky žebříčku. Poté ji porazila světová osmatřicítka Veronika Kuděrmetovová. Další týden se v témže charlestonském areálu konal MUSC Health Women's Open 2021, dodatečně zařazený kvůli koronavirové pandemii. V první fázi jí skrečovala Tereza Martincová. Poté však nestačila až na 499. hráčku klasifikace, 15letou Lindu Fruhvirtovou.[17]

Premiéru v grandslamové dvouhře prožila na US Open 2021, do níž si zajistila divokou kartu vítězstvím na americkém univerzitním mistrovství NCAA.[13] V prvním kole nenašla recept na McHaleovou. Debutové čtvrtfinále dvouhry si zahrála na antukovém Internationaux de Strasbourg 2023, kde zdolala Martincovou a Švýcarku z osmé desítky Jil Teichmannovou.[18] Její cestu soutěží ukončila Anna Blinkovová. O týden později dosáhla první grandslamové výhry na French Open 2023, když vyřadila šťastnou poraženou teenagerku Eriku Andrejevovou.[19] Ve druhém utkání ale podlehla světové dvaačtyřicítce Biance Andreescuové.[20] Přes Podoroskou, Cornetovou a Masárovou prošla do semifinále travnatého Bad Homburg Open 2023, na němž startovala jako náhradnice. Do boje o titul ji však nepustila Kateřina Siniaková.[21] Ve Wimbledonu 2023 utržila časnou porážku od Jekatěriny Alexandrovové.[22] V červenci pak jako nejvýše nasazená postoupila do finále Nordea Open 2023 hraného v sérii WTA 125. V něm ji porazila Srbka Olga Danilovićová.[23][16][2]

První trofej na túře WTA vybojovala ve 22 letech na lednovém Hobart International 2024. Do finále postoupila přes čínskou kvalifikantku Jüan Jüe a v něm zdolala o šest let starší Belgičanku Elise Mertensovou ve třech sadách. Duel proti světové devětadvacítce byl jejich prvním vzájemným zápasem. Po skončení se premiérově posunula do světové třicítky, na 26. příčku.[24][25] Následně poprvé zasáhla do melbournského grandslamu, Australian Open 2024, do něhož vstoupila třísetovými výhrami nad Wang Si-jü a Elisabettou Cocciarettovou.[26] Ve třetí fázi ji vyřadila ukrajinská kvalifikantka a devadesátá třetí žena klasifikace Dajana Jastremská, která na předchozích sedmi grandslamech nepřešla úvodní kolo.[27] Po vítězných třísetových bitvách s šestnáctou nasazenou Elinou Svitolinovou a světovou dvojkou Arynou Sabalenkovou postoupila na BNP Paribas Open 2024 v Indian Wells do prvního kariérního čtvrtfinále v kategorii WTA 1000. Výhra nad Sabalenkovou znamenala její druhé vítězství nad členkou ze světové desítky a první ze světové pětky.[28] Poté ji však vyřadila devátá hráčka pořadí Maria Sakkariová, přestože získala úvodní sadu. V následném vydání žebříčku WTA, v polovině března 2024, debutovala mezi elitní světovou dvacítkou, kterou uzavírala.[29]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–0 D)

Dvouhra: (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. leden 2024 Hobart, Austrálie tvrdý Belgie Elise Mertensová 6–1, 4–6, 7–5

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. červenec 2023 Båstad, Švédsko antuka Srbsko Olga Danilovićová 6–7(4–7), 6–3, 3–6

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments 15 000 $ tournaments

Dvouhra (7 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. listopad 2021 Orlando, Spojené státy antuka USA Allie Kiicková 3–6, 6–2, 6–3
2. červenec 2022 Liepāja, Lotyšsko antuka Čína Jüan Jüe 6–4, 6–4
3. leden 2023 Naples, Spojené státy tvrdý USA Peyton Stearnsová 6–3, 7–5
4. duben 2023 Charleston, Spojené státy antuka USA Peyton Stearnsová 2–6, 6–2, 7–5
5. duben 2023 Charlottesville, Spojené státy antuka USA Ashlyn Kruegerová 6–4, 6–4
6. říjen 2023 Tyler, Spojené státy tvrdý USA Kayla Dayová 6–3, 6–4
7. listopad 2023 Charleston, Spojené státy (2) antuka Maďarsko Panna Udvardyová 6–1, 6–1

Čtyřhra (1 titul)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. říjen 2017 Charleston, Spojené státy antuka USA Chloe Becková Rusko Xenija Kuzněcovová
Španělsko María Martínezová 		6–1, 6–4

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2019 French Open antuka Kanada Leylah Fernandezová 3–6, 2–6

Čtyřhra juniorek: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2019 Australian Open tvrdý USA Chloe Becková Maďarsko Adrienn Nagyová
Japonsko Nacumi Kawagučiová 		4–6, 4–6
Vítězka 2019 French Open antuka USA Chloe Becková Rusko Alina Čarajevová
Rusko Anastasija Tichonovová 		6–1, 6–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emma Navarro na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Emma Navarrová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240421a21. dubna 2024
  2. ↑ a b c Emma Navarrová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240421a21. dubna 2024
  3. ↑ Emma Navarro Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Emma Navarrová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240421a21. dubna 2024
  5. ↑ HARTSELL, Jeff. Meet Ben Navarro. He bid for NFL team, owns Volvo Car Open and is changing schools.. Post and Courier [online]. 2018-10-20 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ BECK, James. Charleston billionaire Ben Navarro buys Volvo Car Open women's tennis event. Post and Courier [online]. 2018-09-19 [cit. 2023-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-08. (anglicky) 
  7. ↑ SPRINGER, Scott. August tradition of Western & Southern Open tennis might be on way to Charlotte. The Enquirer [online]. 2023-05-10 [cit. 2023-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-18. (anglicky) 
  8. ↑ DIXON, Ed. Western and Southern Open sold by USTA to Beemok Capital. SportsPro [online]. 2022-08-15 [cit. 2023-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-19. (anglicky) 
  9. ↑ Potential Panthers owner Navarro is a low-profile billionaire. www.espn.com [online]. ESPN, 2018-04-12 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Playing the wild card with rising tennis star Emma Navarro. Charleston Magazine [online]. 2021-03-22 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b Emma Navarro [online]. University of Virginia, 2020-08-27 [cit. 2023-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-22. (anglicky) 
  12. ↑ Emma Navarro Wins NCAA Singles Championship. acc-03.sidearmservers.com [online]. Atlantic Coast Conference, 2021-05-28 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b c d MACPHERSON, Alex. Introducing the 2021 US Open's Grand Slam debutantes. Women's Tennis Association [online]. 2021-08-28 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ MYLES, Stephanie. Canada's Leylah Annie Fernandez rolls to French Open girls' singles title. CBS [online]. 2019-06-08 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ MILANO, Sally. Navarro, Beck win French Open girls' doubles title [online]. USTA, 2019-06-08 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b Emma Navarro Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. 15letá Fruhvirtová je ve čtvrtfinále! V Charlestonu si poradila i s Navarrovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-04-14 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ Strasbourg: Navarro upsets Teichmann to make first WTA quarterfinal. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-23 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Navarro wins first Grand Slam match at the French Open. The Daniel Island News [online]. 2023-06-07 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Roland-Garros 2023: Andreescu sees off Navarro. Tennis Majors [online]. 2023-06-01 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Siniaková porazila i Navarrovou a utká se v Bad Homburgu o titul. iDNES.cz [online]. 2023-06-30 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  22. ↑ Emma Navarro plays well but loses her first-ever match at Wimbledon. Post and Courier [online]. 2023-07-05 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Danilovic takes down top seed Navarro to win Bastad 125 title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-15 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Navarro outlasts Mertens in Hobart to win first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-13 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Navarro pockets first WTA title, wins at Hobart. www.espn.com [online]. ESPN, 2024-01-13 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Navarro fights back to beat Cocciaretto and reach third round. Tennis Majors [online]. 2024-01-18 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Yastremska into 4th round at Oz Open. Borneo Bulletin [online]. 2024-01-20 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Navarro stuns No.2 Sabalenka to advance to Indian Wells quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ HARTSELL, Jeff. Charleston's Emma Navarro heads toward top 20, named to BJK Cup team. Post and Courier [online]. 2024-03-15 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emma_Navarrová&oldid=23844143“