Renata Zarazúová
Renata Zarazúová | |
---|---|
Renata Zarazúová v kvalifikaci Wimbledonu 2018 | |
Stát | Mexiko |
Datum narození | 30. září 1997 (27 let) |
Místo narození | Ciudad de México, Mexiko[1] |
Bydliště | Tampa, Spojené státy americké |
Výška | 160 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 932 140 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 338–258 |
Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 4 ITF |
Nejvyšší umístění | 95. místo (17. června 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2024) |
French Open | 2. kolo (2020) |
Wimbledon | 1. kolo (2024) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2018, 2021, 2022) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 197–163 |
Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 17 ITF |
Nejvyšší umístění | 135. místo (8. října 2018) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 17. srpna 2024
Renata Zarazúová Ruckstuhl[2] (nepřechýleně: Zarazúa, * 30. září 1997 Ciudad de México) je mexická profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj, má však na svém kontě jeden singlový a jeden deblový titul na okruhu WTA 125. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2024 na 95. místě a ve čtyřhře v říjnu 2018 na 135. místě. Trénuje ji Julian Alonso. Připravuje se ve floridském Palm Beach.[4][1]
V mexickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2015 základním blokem 1. skupiny americké zóny proti Bolívii, v němž s Victorií Rodríguezovou vyhrála rozhodující čtyřhru. Mexičanky zvítězily 2:1 na zápasy. Do dubna 2021 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 4–6 ve dvouhře a 7–4 ve čtyřhře.[5]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se roku 1997 v Ciudad de México do rodiny Josého Luise a Alejandry Zarazúových. Starší bratr Patricio Zarazúa hrál tenis na Palm Beach Atlantic University ve floridském West Palm Beach.[6] Prastrýc Vicente Zarazúa nastoupil do šestnácti mezistátních utkání v mexickém daviscupovém týmu a s Rafaelem Osunou získal zlaté medaile z exhibiční a ukázkové čtyřhry na mexických Letních olympijských hrách 1968.[4]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2013, když na turnaj v texaském Austinu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla čtvrté nasazené Američance Lauren Albaneseové z osmé světové stovky.[3] Při druhém a třetím startu v této úrovni tenisu, během října 2013, odešla poražena z finále na dvou turnajích v mexickém Quintana Roo. Premiérový titul ITF vybojovala v prosinci 2014 na méridském turnaji s rozpočtem 25 tisíc dolarů, když ovládla čtyřhru s Němkou Tatjanou Mariovou. První singlovou trofej si pak odvezla z mexického Leónu v dubnu 2016 po finálové výhře nad krajankou Anou Sofíí Sánchezovou.[7][3]
Na okruhu WTA Tour debutovala srpnovým Brasil Tennis Cupem 2016 ve Florianópolisu, kde postoupila z kvalifikace. Na úvod dvouhry však podlehla argentinské tenistce Catalině Pellaovové z konce druhé stovky žebříčku po vyrovnaném průběhu. První zápas vyhrála na Abierto Mexicano Telcel 2018 v Acapulku, kam získala divokou kartu. V prvním kole přehrála sedmdesátou sedmou hráčku klasifikace Kristýnu Plíškovou,[8] než ji poté vyřadila světová šestadvacítka Darja Gavrilovová z Austrálie. Premiérové semifinále si zahrála o dva roky později na Abierto Mexicano Telcel 2020. V zahajovacím utkání porazila nejvýše nasazenou Američanku Sloane Stephensovou. Před branami finále ji však zastavila kanadská kvalifikantka Leylah Fernandezová, figurující na sté devadesáté příčce žebříčku.[7]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Srbka Olga Danilovićová, Bulharka Viktorija Tomovová a Chilanka Daniela Seguelová. V úvodním kole pařížské dvouhry ztratila jen tři gamy s Francouzkou hrající na divokou kartu Elsou Jacquemotovou. Poté však nenašla recept na světovou pětku Elinu Svitolinovou, přestože Ukrajince uštědřila „kanára“.[7][3]
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (1–1 D, 1–2 Č) |
Dvouhra: 2 (1–1)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | srpen 2021 | Concord, Spojené státy | tvrdý | Magdalena Fręchová | 3–6, 6–7(4–7) |
Vítězka | 1. | prosinec 2023 | Montevideo, Uruguay | antuka | Diane Parryová | 7–5, 3–6, 6–4 |
Čtyřhra: 3 (1–2)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | únor 2024 | Puerto Vallarta, Mexiko | tvrdý | Iryna Šymanovičová | Angelica Moratelliová Camilla Rosatellová |
6–2, 7–6(7–1) |
Finalistka | 1. | červen 2024 | Bari, Itálie | antuka | Angelica Moratelliová | Irina Chromačovová Anna Danilinová |
1–6, 3–6 |
Finalistka | 2. | červen 2024 | Valencie, Španělsko | antuka | Angelica Moratelliová | Katarzyna Piterová Fanny Stollárová |
1–6, 6–4, [8–10] |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (4 tituly)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | duben 2016 | León, Mexiko | tvrdý | Ana Sofía Sánchezová | 2–6, 6–3, 6–2 |
2. | květen 2016 | La Bisbal d'Empordà, Španělsko | antuka | Irene Burillo Escorihuelová | 6–7(3–7), 6–1, 6–4 |
3. | leden 2023 | Boca Raton, Spojené státy americké | antuka | Lulu Sunová | 6–2, 7–5 |
4. | srpen 2023 | Lexington, Spojené státy americké | tvrdý | Caroline Dolehideová | 1–6, 7–6(4), 7–5 |
Čtyřhra (17 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | prosinec 2014 | Mérida, Mexiko | tvrdý | Tatjana Mariová | Jan Abazová Chu Čch'-e-jü |
7–6(7–1), 6–1 |
2. | prosinec 2014 | Mérida, Mexiko | tvrdý | Tatjana Mariová | Andrea Gámizová Valeria Savinychová |
6–4, 6–1 |
3. | červen 2015 | Charlotte, Spojené státy | antuka | Maria Fernanda Alvesová | Lauren Herringová Ellen Perezová |
6–4, 6–7(6–7), [10–8] |
4. | červen 2015 | Manzanillo, Mexiko | tvrdý | Zoë Gwen Scandalisová | Bárbara Gaticová Stephanie Petitová |
6–1, 6–2 |
5. | říjen 2015 | Rock Hill, Spojené státy | tvrdý | Ema Burgić Bucková | Elica Kostovová Florencia Molinerová |
7–5, 6–2 |
6. | prosinec 2015 | Santiago, Chile | antuka | Victoria Rodríguezová | Florencia Molinerová Laura Pigossiová |
6–2, 5–7, [10–7] |
7. | duben 2016 | León, Mexiko | tvrdý | Chanel Simmondsová | Sabastiani Leonová Nazari Urbinová |
6–0, 6–2 |
8. | květen 2016 | Madrid, Španělsko | antuka | Marcela Zacaríasová | Andrea Raaholtová Jasmina Tinjićová |
6–4, 6–4 |
9. | leden 2017 | Wesley Chapel, Spojené státy | antuka | Chanel Simmondsová | Elizabeth Halbauerová Sofia Keninová |
6–2, 7–6(7–5) |
10. | červen 2017 | Ystad, Švédsko | antuka | Valentyna Ivachněnková | Quirine Lemoineová Eva Wacannová |
6–3, 3–6, [10–5] |
11. | říjen 2017 | Sevilla, Španělsko | antuka | Luisa Stefaniová | Estrella Cabeza Candelová Andrea Gámizová |
7–6(7–2), 7–6(7–3) |
12. | listopad 2017 | Sant Cugat, Španělsko | antuka | Luisa Stefaniová | Olga Danilovićová Guiomar Maristany Zuleta de Reales |
6–1, 6–4 |
13. | červenec 2018 | Řím, Itálie | antuka | Laura Pigossiová | Anastasia Grymalská Giorgia Marchettiová |
6–1, 4–6, [13–11] |
14. | červenec 2018 | Ashland, Spojené státy | tvrdý | Jovana Jakšićová | Sanaz Marandová Whitney Osuigweová |
6–3, 5–7, [10–4] |
15. | říjen 2019 | Cucuta, Kolumbie | antuka | Carolina Meligeni Alvesová | Emiliana Arangová Victoria Bosiová |
6–1skreč |
16. | květen 2022 | La Bisbal d'Empordà, Španělsko | antuka | Victoria Jiménez Kasintsevová | Alicia Barnettová Olivia Nichollsová |
6–4, 2–6, [10–8] |
17. | červenec 2023 | Granby, Kanada | antuka | Marcela Zacaríasová | Carmen Corleyová Ivana Corleyová |
6–3, 6–3 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renata Zarazúa na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Renata Zarazúová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 14. prosince 2023
- ↑ Este premio llega en el mejor momento de mi carrera: Renata Zarazúa. gob.mx [online]. Comisión Nacional de Cultura Física y [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b c d Renata Zarazúová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 14. prosince 2023
- ↑ a b LIVAUDAIS, Stephanie. Renata Zarazua reflects on historic Acapulco run, lockdown life [online]. WTA Tennis, 2020-04-13 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Renata Zarazúová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 25. března 2021
- ↑ Renata Zarazua Bio | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Renata Zarazua Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Renata Zarazúa: "Esta es mi mayor victoria hasta ahora". MARCA Claro México [online]. 2018-02-28 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Renata Zarazúová na Wikimedia Commons
- Renata Zarazúová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Renata Zarazúová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Renata Zarazúová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Renata Zarazúová na X (dříve Twitteru)