Rebeka Masárová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rebeka Masárová
Rebeka Masárová v kvalifikaci French Open 2022
Rebeka Masárová v kvalifikaci French Open 2022
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko (2013–2017)
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko (od 2018)
Datum narození6. srpna 1999 (24 let)
Místo narozeníBasilej, Švýcarsko[1]
BydlištěBasilej, Švýcarsko
Výška186 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 174 789 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů214–115
Tituly0 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění62. místo (11. prosince 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open1. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2023)
US Open2. kolo (2021, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů73–38
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 8 ITF
Nejvyšší umístění125. místo (2. října 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open1. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2023)
US Open2. kolo (2023)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupskupina finále (2021, 2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240422a22. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rebeka Masárová[2][3] (německy Rebeka Masarova, * 6. srpna 1999 Basilej) je španělská profesionální tenistka slovenského původu, která do roku 2017 reprezentovala rodné Švýcarsko. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[4] V úvodním kole US Open 2021 vyhrála za 3:40 hodiny nejdelší ženský zápas v otevřené éře newyorského grandslamu.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v prosinci 2023 na 62. místě a ve čtyřhře v říjnu téhož roku na 125. místě.[1]

V juniorském tenise triumfovala ve dvouhře French Open 2016 po výhře nad Američankou Amandou Anisimovovou. Stala se tak třetí švýcarskou šampionkou této pařížské soutěže. Po skončení, v červnu 2016, vystoupala na své juniorské maximum, 2. příčku kombinovaného žebříčku ITF.[5] Ve finále Australian Open 2017 pak podlehla Ukrajince Martě Kosťukové.[6]

Ve španělském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 utkáním ve skupině pražského finále proti Spojeným státům, v němž vyhrála s Bolsovovou čtyřhru nad Dolehideovou a Vandewegheovou. Američanky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k šesti mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 2–3 ve čtyřhře.[7]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1999 v Basileji do rodiny slovenského lékaře Petra Masára a Španělky Marie Victorie Vieitesové.[8] Má sestry Virginii a Veroniku a bratry Davida s Mojžíšem. K volbě tenisu ji inspirovalo sledování televizních přenosů basilejského spolurodáka Federera z Wimbledonu 2003.[9] Hovoří slovensky, německy, španělsky, katalánsky, francouzsky a anglicky. Za silný úder uvedla podání.[10]

Švýcarsko reprezentovala do konce sezóny 2017. Před Vánoci 2017 požádala Mezinárodní tenisovou federaci o změnu národní příslušnosti a od sezóny 2018 začala nastupovat za Španělsko, rodný stát matky.[8][9]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží okruhu ITF debutovala jako čtrnáctiletá v říjnu 2013. Na turnaji ve valencijském Benicarlu, dotovaném 10 tisíci dolary, prošla kvalifikací. V úvodním kole dvouhry podlehla Španělce Lucii Cerveře-Vazquézové. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2018, když ovládla turnaj v bádensko-württemberském Badenweileru s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále přehrála druhou nasazenou Švýcarku Ninu Stadlerovou.[11][4]

Na Bad Homburg Open 2023 si zahrála čtvrtfinále

Na okruhu WTA Tour debutovala v 16 letech – po triumfu na juniorce Roland-Garros – antukovým Ladies Championship Gstaad 2016, kam ji organizátoři jako 797. hráčce žebříčku udělili divokou kartu.[9] Na úvod vyřadila členku první třicítky a bývalou světovou jedničku Jelenu Jankovićovou a následně i Anett Kontaveitovou s Annikou Beckovou. Až v semifinále nestačila na pozdější šampionku a krajanku z počátku druhé světové stovky Viktoriji Golubicovou.[12][11] V sezóně 2018 ji na devět měsíců z tenisu vyřadilo zranění a operace kolena.[9]

V hlavní soutěži grandslamu debutovala v ženském singlu US Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě dohrály Jana Fettová, Lara Arruabarrenová a Jaqueline Cristianová. Do New Yorku přicestovala ve formě, když od května 2021 vyhrála 29 z 32 dvouher, které přispěly k raketovému žebříčkovému posunu o téměř 500 míst od začátku sezóny.[9] V úvodním kole newyorské dvouhry svedla bitvu se stou druhou ženou klasifikace, Rumunkou Anou Bogdanovou. Všechny sady rozhodl až tiebreak. Po 3 hodinách a 40 minutách dohrály nejdelší ženský zápas v otevřené éře Flushing Meadows. V duelu odvrátila dva mečboly a proměnila svůj šestý.[13] Ve druhém kole však nenašla recept na světovou pětku Elinu Svitolinovou. V následné zářijové klasifikaci se poprvé stala členkou světové dvoustovky, když se posunula o padesát tři příček výše, na 179. místo.[11][4]

Na svém posledním turnaji okruhu WTA Tour 2023, klužském Transylvania Open, prošla podruhé v roce do semifinále

Premiérové finále na túře WTA odehrála na lednovém ASB Classic 2023 v Aucklandu, kde musela jako 130. hráčka projít kvalifikačním sítem. V kvalifikačním kole přehrála Erraniovou a na úvod dvouhry turnajovou dvojku Sloane Stephensovou z konce první čtyřicítky. Po výhrách nad Blinkovovou, Muchovou a Bonaventurovou ji až ve finále hladce zdolala 18letá světová sedmička Coco Gauffová. Ve 23 letech se po turnaji poprvé posunula do elitní světové stovky, na 94. místo.[14] Přes krajanku Cristinu Bucșovou a třiadvacátou hráčku pořadí Donnu Vekićovou prošla do třetího kola Mutua Madrid Open 2023, kde ji zastavila světová devítka Maria Sakkariová. Noční zápas v Caja Mágica skončil přesně v 1.00 hodinu po půlnoci.[15]

Druhé sezónní čtvrtfinále na túře WTA dosáhla na travnatém Bad Homburg Open 2023 po výhře nad Biancou Andreescuovou. Ačkoli získala úvodní sadu následného duelu s Emmou Navarrovou, v úvodu té druhé Američance skrečovala.[16] Vstup do Wimbledonu 2023 zvládla proti třicáté první nasazené Egypťance Majar Šarífové až ziskem tiebreaku rozhodující sady. Poté ji však zastavila Italka Elisabetta Cocciarettová. Ve stejné fázi dohrála i na US Open 2023. V prvním duelu oplatila madridskou porážku osmé ženě klasifikace Sakkariové,[17] ale následně nestačila na Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou.[18] Mezi poslední osmičkou na kantonském Guangzhou Open 2023 jí vyřadila polská turnajová jednička Magda Linetteová. Do druhého sezónního semifinále se probojovala na Transylvania Open 2023 v Kluži, po vítězství nad pátou nasazenou Rumunkou Anou Bogdanovou. Do souboje o titul ji ale nepustila až 188. hráčka žebříčku Elena-Gabriela Ruseová.[19]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. leden 2023 Auckland, Nový Zéland tvrdý USA Coco Gauffová 1–6, 1–6

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. červenec 2022 Båstad, Švédsko antuka Jižní Korea Čang Su-čong 6–3, 3–6, 1–6

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. červen 2022 Valencie, Španělsko antuka Španělsko Aliona Bolsovová Rusko Alexandra Panovová
Nizozemsko Arantxa Rusová 		6–0, 6–3
Finalistka 1. červen 2023 La Bisbal d'Empordà, Španělsko antuka Španělsko Aliona Bolsovová USA Caroline Dolehideová
  Diana Šnajderová 		6–7(5–7), 3–6

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments 15 000 $ tournaments

Dvouhra (6 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. září 2018 Badenweiler, Německo antuka Švýcarsko Nina Stadlerová 6–2, 7–5
2. březen 2019 Amiens, Francie antuka (h) Rumunsko Oana Georgeta Simionová 6–0, 6–3
3. květen 2021 Platja d'Aro, Španělsko antuka Španělsko Irene Burillo Escorihuelová 6–3, 3–6, 6–2
4. červen 2021 Palma del Río, Španělsko tvrdý Švýcarsko Lulu Sunová 6–3, 1–6, 7–6(7–4)
5. červenec 2021 Vitoria-Gasteiz, Španělsko tvrdý Španělsko Ane Mintegi del Olmová 7–6(7–3), 6–4
6. říjen 2022 Hamburk, Německo tvrdý (h) Belgie Ysaline Bonaventureová 6–4, 6–3

Čtyřhra (8 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. duben 2017 Dijon, Francie tvrdý (h) Lotyšsko Diāna Marcinkēvičová Francie Victoria Munteanová
Ukrajina Anastasija Zarycká 		6–4, 6–3
2. leden 2019 Manacor, Španělsko antuka Španělsko Yvonne Cavallé Reimersová Německo Irina Cantos Siemersová
Španělsko Júlia Payolová 		6–4, 6–3
3. únor 2019 Manacor, Španělsko antuka Španělsko Claudia Hoste Ferrerová Japonsko Rina Saigová
Japonsko Jukina Saigová 		7–5, 6–3
4. červen 2019 Toruň, Polsko antuka Slovensko Rebecca Šramková USA Robin Andersonová
Ukrajina Anhelina Kalininová 		6–4, 3–6, [10–4]
5. září 2019 Valencie, Španělsko antuka Rumunsko Irina Baraová Venezuela Andrea Gámizová
Austrálie Seone Mendezová 		6–4, 7–6(2)
6. červenec 2021 Vitoria-Gasteiz, Španělsko tvrdý Austrálie Olivia Gadecká Španělsko Celia Cerviño Ruizová
Spojené království Olivia Nichollsová 		6–3, 6–3
7. říjen 2022 Les Franqueses del Vallès, Španělsko tvrdý Španělsko Aliona Bolsovová Japonsko Misaki Doiová
Indonésie Beatrice Gumulyová 		7–5, 1–6, [10–3]
8. listopad2022 Madrid, Španělsko antuka Španělsko Aliona Bolsovová Chorvatsko Lea Boškovićová
Lotyšsko Daniela Vismaneová 		6–3, 6–3

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2016 French Open antuka USA Amanda Anisimovová 7–5, 7–5
Finalistka 2017 Australian Open tvrdý Ukrajina Marta Kosťuková 5–7, 6–1, 4–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rebeka Masarova na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Rebeka Masárová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240117a17. ledna 2024
  2. ↑ Rebeka Masárová [online]. TenisovýSvět.cz [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Online: Vondroušová - Masárová 6:1, 6:1, Linec (Rak.) - Turnaj žen. iDNES.cz [online]. [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Rebeka Masárová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231103a3. listopadu 2023
  5. ↑ Rebeka Masarova remporte le tournoi juniors à Paris. Le Matin [online]. 2016-06-05 [cit. 2023-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-02. ISSN 1018-3736. (francouzsky) 
  6. ↑ Kostyuk, Piros earn Aussie Open juniors titles. ESPN.com [online]. 2017-01-28 [cit. 2023-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-05. (anglicky) 
  7. ↑ Rebeka Masárová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240117a17. ledna 2024
  8. ↑ a b Čo je to za zvláštnu módu? Talentovaná tenistka Rebeka Masarová zmenila občianstvo. Nový Čas [online]. 2018-01-17 [cit. 2023-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-18. (slovensky) 
  9. ↑ a b c d e MACPHERSON, Alex. Introducing the 2021 US Open's Grand Slam debutantes. Women's Tennis Association [online]. 2021-08-28 [cit. 2023-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-28. (anglicky) 
  10. ↑ Rebeka Masarova Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b c Rebeka Masarova Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Golubic ends 16-year-old's Masarova's tour debut in Gstaad semis. Tennis.com [online]. 2016-07-16 [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Top 3 longest women's US Open matches. Tennishead [online]. 2021-09-07 [cit. 2023-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-05. 
  14. ↑ Gauff seals dominant week to win third career title in Auckland. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Madrid Open 2023: Sakkari defeats Masarova. Tennis Majors [online]. 2023-04-29 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Bad Homburg Open 2023: Masarova sees off Navarro. Tennis Majors [online]. 2023-06-29 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ COSTANZO, Diane di. Rebeka Masarova upsets Maria Sakkari at the 2023 US Open. www.usopen.org [online]. United States Tennis Association, 2023-08-28 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Fantastická Schmiedlová: Na US Open vyradila ďalšiu favoritku a vyrovnala osobné maximum. Športky.sk [online]. 2023-08-30 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  19. ↑ MEYER, Luke. Merciless Elena Gabriela Ruse sweeps aside Masarova in the semifinal to play vs Korpatsch. HIGHLIGHTS - CLUJ RESULTS. Tennis Tonic [online]. 2023-10-21 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rebeka_Masárová&oldid=23846551“