Cristina Bucșová
| Cristina Bucșová | |
|---|---|
Cristina Bucșová na Washington Open 2025 | |
| Stát | |
| Datum narození | 1. ledna 1998 (28 let) |
| Místo narození | Kišiněv, Moldavsko[1] |
| Bydliště | Kantábrie, Španělsko[2] |
| Výška | 176 cm[1] |
| Profesionálka od | 2013[3] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 5 570 236 USD |
| Tenisová raketa | Yonex |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 383–276 |
| Tituly | 1 WTA, 1 WTA 125, 4 ITF |
| Nejvyšší umístění | 30. místo (16. března 2026) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2023) |
| French Open | 2. kolo (2024) |
| Wimbledon | 3. kolo (2025) |
| US Open | 4. kolo (2025) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Olympijské hry | 2. kolo (2024) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 250–165 |
| Tituly | 9 WTA, 6 WTA 125, 9 ITF |
| Nejvyšší umístění | 13. místo (12. října 2026) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2024) |
| French Open | 3. kolo (2024, 2026) |
| Wimbledon | 2. kolo (2024) |
| US Open | čtvrtfinále (2026) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Olympijské hry | |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2025) |
| French Open | čtvrtfinále (2026) |
| Wimbledon | 2. kolo (2024) |
| US Open | 2. kolo (2024) |
| Týmové soutěže | |
| Billie Jean King Cup | semifinále (2026) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 14. října 2026 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| bronz | 2024 Paříž | ženská čtyřhra |
Cristina Bucșová (nepřechýleně: Bucșa, * 1. ledna 1998 Kišiněv) je španělská profesionální tenistka, která v letech 2013–2015 reprezentovala rodné Moldavsko. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový a devět deblových turnajů včetně čtyřhry na Madrid Open 2024 v kategorii WTA 1000. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou a šest deblových trofejí. Na okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a devět ve čtyřhře.[4]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2026 na 30. místě a ve čtyřhře v říjnu téhož roku na 13. místě. Trénuje ji otec Ion Bucșa.[2][1]
Ve španělském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2023 sevillskou finálovou skupinou, v níž po boku Bassolsové Riberové prohrála čtyřhru s Polkami. Španělky přesto zvítězily 2–1 na zápasy. Do roku 2027 v soutěži nastoupila k pěti mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[5]
Španělsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži, kde ve druhém kole dvouhry podlehla Kanaďance Leylah Fernandezové. Se Sarou Sorribesovou Tormovou získaly bronzovou medaili ve čtyřhře po výhře nad Češkami Muchovou a Noskovou.[6]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Stejně jako další kišiněvská rodačka Aliona Bolsovová začala již v dětství žít ve Španělsku, kde rozvíjela tenisovou kariéru.[3] Bydlí a trénuje v Kantábrii.[2]
V rámci okruhu ITF debutovala v květnu 2013 po zisku divoké karty na turnaj ve španělském Monzónu dotovaný 10 tisíci dolary. Ve druhém kole podlehla Španělce Lucii Cerverové-Vazquézové.[4] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během května 2017, na turnaji v portugalském Santarému s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále přehrála Rusku Valerii Savinychovou ze čtvrté světové stovky. Ve třetí fázi srpnového TK Sparta Prague Open 2020 ze série WTA 125K vypadla s Argentinkou Nadiou Podoroskou, figurující na 165. příčce. O týden později postoupila přes Varvaru Lepčenkovou a Magdalenu Fręchovou do finále 60tisícového L'Open 35 de Saint-Malo 2020 na túře ITF. V závěrečném utkání však opět nestačila na Podoroskou.[7][4]
V kvalifikaci únorového Qatar Total Open 2021 porazila Barboru Krejčíkovou, ale do dvouhry ji nepustila Kristýna Plíšková. V hlavní soutěži okruhu WTA Tour tak debutovala až dubnovým Copa Colsanitas 2021 v Bogotě.[3] Na úvod však nestačila na krajanku z druhé stovky žebříčku Nurii Párrizasovou Díazovou. V témže měsíci ji v prvním utkání Istanbul Cupu 2021 vyřadila Kateřina Siniaková. První vyhraný zápas v této úrovni tenisu dosáhla na květnovém Serbia Open 2021, když zdolala černohorskou světovou jedenašedesátku Danku Kovinićovou. Poté ji přehrála Běloruska Aljaksandra Sasnovičová.[3][7]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu US Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru si poradila s pátou nasazenou Francouzkou Océanií Dodinovou.[3] V úvodním kole Flushing Meadows však nenašla recept na čtyřicátou čtvrtou ženu klasifikace Jil Teichmannovou ze Švýcarska. Také na Australian Open 2022 prošla kvalifikačním sítem přes Richèl Hogenkampovou, ale s dvouhrou se rozloučila po porážce od Belgičanky Alison Van Uytvanckové. Z třetí grandslamové kvalifikace v řadě postoupila na French Open 2022. Do grandslamového osmifinále dvouhry prošla poprvé na US Open 2025, když vyřadila kvalifikantku Claire Liuovou, Filipínku Alexandru Ealaovou a jednadvacátou hráčku světa Elise Mertensovou.[8][9] Ve čtvrtém kole ji zastavila světová jednička a pozdější vítězka Aryna Sabalenková.[10][7][4]
Na listopadovém Hong Kong Open 2025 si zahrála první singlové finále na okruhu WTA Tour. V semifinále vyřadila třicátou druhou ženu klasifikace Mayu Jointovou.[11] V závěrečném klání však podlehla 19leté Victorií Mbokové, figurující na dvacáté první příčce. Třísetová bitva se časem 2 hodiny a 49 minut stala nejdelším finálem ročníku. Po skončení se poprvé posunula na 54. příčku žebříčku.[12]
Na mexickém Mérida Open 2026 z kategorie WTA 500 získala první kariérní „double“, když ovládla singlovou a po boku Číňanky Ťiang Sin-jü i deblovou soutěž. V méridském semifinále poprvé porazila členku z elitní světové desítky, sedmou v pořadí Jasmine Paoliniovou. Ve finále pak přehrála Polku Magdalenu Fręchovou. Vybojovala tak debutovou trofej z dvouhry okruhu WTA Tour. V následném vydání žebříčku z 2. března 2026 vystoupala na kariérní maxima v obou částech klasifikace, když jí jako španělské jedničce patřilo 31. místo ve dvouhře a 17. ve čtyřhře.[13][14]
Utkání o olympijské medaile
[editovat | editovat zdroj]Ženská čtyřhra: 1 (1 bronz)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráčka | soupeřky v utkání o medaili | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Bronz | 2024 | Paříž, Francie | antuka | 6–2, 6–2 |
Finále na okruhu WTA Tour
[editovat | editovat zdroj]| Legenda |
|---|
| Grand Slam (0) |
| Turnaj mistryň (0) |
| WTA 1000 (1–2 Č) |
| WTA 500 (1–0 D; 4–0 Č) |
| WTA 250 (0–1 D; 4–2 Č) |
Dvouhra: 2 (1–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 2. listopadu 2025 | Hongkong, Čína | WTA 250 | tvrdý | 5–7, 7–6(11–9), 2–6 | |
| Vítězka | 1. | 1. března 2026 | Mérida, Mexiko | WTA 500 | tvrdý | 6–1, 4–6, 6–4 |
Čtyřhra: 13 (9–4)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 18. září 2022 | Portorož, Slovinsko | WTA 250 | tvrdý | 4–6, 0–6 | ||
| Vítězka | 1. | 5. února 2023 | Lyon, Francie | WTA 250 | tvrdý | Alexandra Panovová |
7–6(7–5), 6–3 | |
| Vítězka | 2. | 7. dubna 2024 | Bogota, Kolumbie | WTA 250 | antuka | Kamilla Rachimovová | Irina Chromačovová |
7–6(7–5), 3–6, [10–8] |
| Vítězka | 3. | 5. května 2024 | Madrid, Španělsko | WTA 1000 | antuka | 6–0, 6–2 | ||
| Vítězka | 4. | 25. května 2024 | Štrasburk, Francie | WTA 500 | antuka | 3–6, 6–4, [10–6] | ||
| Vítězka | 5. | 24. srpna 2024 | Cleveland, Spojené státy | WTA 250 | tvrdý | 3–6, 6–3, [10–6] | ||
| Finalistka | 2. | 20. října 2024 | Ósaka, Japonsko | WTA 250 | tvrdý | 6–3, 2–6, [2–10] | ||
| Finalistka | 3. | 30. března 2025 | Miami, Spojené státy | WTA 1000 | tvrdý | Mirra Andrejevová Diana Šnajderová |
3–6, 7–6(7–5), [2–10] | |
| Vítězka | 6. | 6. dubna 2025 | Bogota, Kolumbie | WTA 250 | antuka | 5–7, 6–2, [10–5] | ||
| Vítězka | 7. | 23. srpna 2025 | Monterrey, Mexiko | WTA 500 | tvrdý | Alexandra Panovová |
6–2, 6–0 | |
| Vítězka | 8. | 1. března 2026 | Mérida, Mexiko | WTA 500 | tvrdý | 6–4, 6–1 | ||
| Finalistka | 4. | 17. května 2026 | Řím, Itálie | WTA 1000 | antuka | Mirra Andrejevová Diana Šnajderová |
3–6, 3–6 | |
| Vítězka | 9. | 19. září 2026 | Guadalajara, Mexiko | WTA 500 | tvrdý | 6–2, 5–7, [10–5] |
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (1–0 D; 6–2 Č) | |
Dvouhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | prosinec 2023 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | 2–6, 6–1, 6–2 |
Čtyřhra: 8 (6–2)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | srpen 2021 | Concord, Spojené státy | tvrdý | 6–3, 6–7(5–7), [8–10] | ||
| Vítězka | 1. | prosinec 2022 | Andorra la Vella, Andorra | tvrdý (h) | Angelina Gabujevová Anastasija Zacharovová |
7–6(7–4), 6–1 | |
| Vítězka | 2. | červenec 2023 | Contrexéville, Francie | antuka | Alena Fominová-Klotzová | Amina Anšbová |
4–6, 6–3, [10–7] |
| Finalistka | 2. | srpen 2023 | Chicago, Spojené státy | tvrdý | Alexandra Panovová | bez boje | |
| Vítězka | 3. | prosinec 2023 | Angers, Francie | tvrdý (h) | Alexandra Panovová |
6–1, 6–3 | |
| Vítězka | 4. | prosinec 2023 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | Jana Sizikovová | 6–4, 6–1 | |
| Vítězka | 5. | červen 2025 | Birmingham, Spojené království | tráva | 6–4, 6–2 | ||
| Vítězka | 6. | prosinec 2025 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | 6–3, 6–1 |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
| 50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
| 15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (4 tituly)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | květen 2017 | Santarém, Portugalsko | tvrdý | 6–4, 6–4 | |
| 2. | červenec 2018 | Porto, Portugalsko | antuka | 7–6(7–4), 6–1 | |
| 3. | listopad 2019 | Vitoria-Gasteiz, Španělsko | tvrdý | 6–0, 6–4 | |
| 4. | listopad 2019 | Nantes, Francie | tvrdý (h) | 6–2, 6–7(11–13), 7–6(8–6) |
Čtyřhra (9 titulů)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | listopad 2017 | Valencie, Španělsko | antuka | 7–6(7–1), 7–6(7–5) | ||
| 2. | květen 2018 | Monzón, Španělsko | tvrdý | 6–2, 5–7, [10–8] | ||
| 3. | září 2018 | Saint-Malo, Francie | antuka | 4–6, 6–1, [10–8] | ||
| 4. | listopad 2018 | Nules, Španělsko | antuka | 7–6(7–3), 6–3 | ||
| 5. | únor 2018 | Altenkirchen, Německo | koberec (h) | 5–7, 6–3, [12–10] | ||
| 6. | duben 2019 | Óbidos, Portugalsko | koberec | 7–5, 7–5 | ||
| 7. | duben 2019 | Chiasso, Švýcarsko | antuka | 6–1, 3–6, [10–7] | ||
| 8. | březen 2022 | Le Havre, Francie | antuka | 6–4, 6–3 | ||
| 9. | listopad 2022 | Valencie, Španělsko | antuka | Irina Chromačovová Iryna Šymanovičová |
6–3, 6–2 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristina Bucșa na anglické Wikipedii.
- 1 2 3 Cristina Bucșová na WTA Tour (anglicky), přístup: 14. října 2026
- 1 2 3 Cristina Bucaa Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 MACPHERSON, Alex. Introducing the 2021 US Open's Grand Slam debutantes. Women's Tennis Association [online]. 2021-08-28 [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 Cristina Bucșová na World Tennis (anglicky), přístup: 14. října 2026
- ↑ Cristina Bucșová v Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 4. října 2026
- ↑ Česko domov ďalšiu medailu zo štvorhry neprinesie. Španielky ukázali svoju kvalitu a získali bronz. Šport.sk [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (slovensky)
- 1 2 3 Cristina Bucsa Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2026-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bucsa takes down Eala to reach US Open third round for first time. Women's Tennis Association [online]. 2025-08-27 [cit. 2026-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The fighting spirit gives Bucsa a fourth round at the US Open. Puntodebreak.com [online]. 2025-08-29 [cit. 2026-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IMBER, Leon. Aryna Sabalenka refutes 'playing not to lose' claim after reaching US Open quarter-finals with victory over Cristina Bucsa - 'I play to win'. TNT Sports [online]. 2025-09-01 [cit. 2026-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MESIC, Dzevad. Hong Kong: Cristina Bucsa upsets No. 5 seed Maya Joint to make first WTA final at 27. Tennis World USA [online]. 2025-11-01 [cit. 2026-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mboko defeats Bucsa to capture Hong Kong title in longest final of 2025. Women's Tennis Association [online]. 2025-11-04 [cit. 2025-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POSER, Noah. Bucsa outlasts Frech to earn first singles title, sweep the week in Merida. Women's Tennis Association [online]. 2026-03-02 [cit. 2026-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOLSONA, Joan. Cristina Bucsa hace historia: gana los dos títulos del WTA 500 de Mérida y es la nueva número uno de España. MARCA [online]. 2026-03-02 [cit. 2026-03-02]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cristina Bucșová na Wikimedia Commons - Cristina Bucșová na WTA Tour (anglicky)
- Cristina Bucșová na World Tennis (anglicky)
- Cristina Bucșová v Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Cristina Bucșová v databázi Olympedia (anglicky)