Šúko Aojamová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šúko Aojamová
青山 修子

Šúko Aojamová na US Open 2016
Stát JaponskoJaponsko Japonsko
Datum narození 19. prosince 1987 (29 let)
Místo narození Mačida-ši, Japonsko[p. 1]
Výška 154 cm
Váha 53 kg
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 532 538 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 217–178
Tituly 0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění 182. místo (9. února 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo kvalifikace (2015, 2017)
French Open 1. kolo kvalifikace (2015)
US Open 2. kolo kvalifikace (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 300–162
Tituly 8 WTA, 28 ITF
Nejvyšší umístění 31. místo (25. listopadu 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2013)
French Open 2. kolo (2014)
Wimbledon semifinále (2013)
US Open 1. kolo (2011, 2013, 2014, 2015, 2016)
Poslední aktualizace: 2017-08-1616. srpna 2017

Šúko Aojamová, japonsky: 青山 修子, Aojama Šúko, (* 19. prosince 1987 Mačida-ši, prefektura Tokio[1][2][3][p. 1]) je japonská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála osm deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala do srpna 2017 čtyři tituly ve dvouhře a dvacet osm ve čtyřhře.[4]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v února 2015 na 182. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2013 na 31. místě. Trénuje ji Masajuki Andó.[6][7]

V japonském fedcupovém týmu debutovala v roce 2013 baráží světové skupiny proti Španělsku, v níž za rozhodnutého stavu prohrály s Misaki Doiovou závěrečnou čtyřhru. Španělky zvítězily 4:0 na zápasy. Do dubna 2017 v soutěži nastoupila k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 11–4 ve čtyřhře.[5]

Vystudovala Univerzitu Waseda.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží dvouhry okruhu ITF debutovala v červnu 2007, když na turnaji v japonském Nótu s dotací 25 tisíc dolarů prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole singlu však podlehla korejské hráčce Čang Kjung-Mi po třísetovém průběhu.[4] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v červnu 2010 na tokijské události s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála krajanku Eriku Takaovou.[4]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na ósackém HP Open 2010. Na úvod kvalifikace zdolala Francouzku Séverine Beltramovou, aby ve druhém kole podlehla Jihoafričance Natalii Grandinové. V deblové soutěži však s krajankou Rikou Fudžiwarovou postoupily do finále, v němž nestačily na dvojici Čang Kchaj-čen a Lilia Osterlohová. Jednalo se o její premiérové finále na okruhu WTA Tour.[4][7]

První titul přišel téměř o dva roky později, když v páru s Tchajwankou Čang Kchaj-čen ovládly washingtonský Citi Open 2012. V závěrečném duelu přehrály pár Irina Falconiová a Chanelle Scheepersová. Ve Washingtonu, D.C. pak získala „hattrick“, když ve čtyřhře zvítězila i na dalších dvou ročnících Citi Open 2013 a 2014, nejdříve po boku Věry Duševinové a poté s Polkou Gabrielou Dabrowskou. Jako poražená finalistka skončila s Risou Ozakiovou v deblové soutěži Citi Open 2016.[4][7]

První singlový zápas v hlavní soutěži WTA Tour odehrála na červnovém AEGON Classic 2011, konaném na trávě v Birminghamu, kde zvládla kvalifikaci. V úvodním kole však uhrála jen tři gamy na Američanku Coco Vandewegheovou.[4][7]

V rámci nejvyšší grandslamové kategorie se probojovala do semifinále ženské čtyřhry Wimbledonu 2013. S jihoafrickou spoluhráčkou Chanelle Scheepersovou na cestě pavoukem vyřadily turnajové devítky Anastasiji Pavljučenkovovou s Lucií Šafářovou a ve třetím kole šestou nasazenou dvojici Liezel Huberová a Sania Mirzaová. Mezi poslední čtveřicí párů však nestačily na pozdější vítězky Sie Su-wej a Pcheng Šuaj.[4][7]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
WTA Tour Championships (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0–1 Č)
Premier (0)
International (8–6 Č)

Čtyřhra: 15 (8–7)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 17. října 2010 Ósaka, Japonsko tvrdý Japonsko Rika Fudžiwarová Čínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen
USA Lilia Osterlohová
0–6, 3–6
Vítězka 1. 3. srpna 2012 Washington, D.C., USA tvrdý Čínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen USA Irina Falconiová
Jihoafrická republika Chanelle Scheepersová
7–5, 6–2
Vítězka 2. 3. března 2013 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý Čínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen Slovensko Janette Husárová
Čína Čang Šuaj
6-7(4-7), 7-6(7-4), [14-12]
Vítězka 3. 3. srpna 2013 Washington, D.C., USA tvrdý Rusko Věra Duševinová Kanada Eugenie Bouchardová
USA Taylor Townsendová
6–3, 6–3
Vítězka 4. 3. srpna 2014 Washington, D.C., USA tvrdý Kanada Gabriela Dabrowská Japonsko Hiroko Kuwatová
Japonsko Kurumi Narová
6–1, 6–2
Vítězka 5. 12. října 2014 Ósaka, Japonsko tvrdý Česko Renata Voráčová Španělsko Lara Arruabarrenová
Německo Tatjana Mariová
6–1, 6–2
Finalistka 2. 10. ledna 2015 Auckland, Nový Zéland tvrdý Česko Renata Voráčová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
2–6, 1–6
Finalistka 3. 15. února 2015 Pattaya, Thajsko tvrdý Thajsko Tamarine Tanasugarnová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
6–2, 4–6, [3–10]
Finalistka 4. 21. května 2016 Norimberk, Německo antuka Česko Renata Voráčová Nizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
3–6, 4–6
Finalistka 5. 24. července 2016 Washington, D.C., USA tvrdý Japonsko Risa Ozakiová Rumunsko Monica Niculescuová
Belgie Yanina Wickmayerová
4–6, 3–6
Finalistka 6. 7. srpna 2016 Nan-čchang, ČLR tvrdý Japonsko Makoto Ninomijová Čína Liang Čchen
Čína Lu Ťing-ťing
6–3, 6–7(2–7), [11–13]
Vítězka 6. 12. září 2016 Tokio, Japonsko tvrdý Japonsko Makoto Ninomijová Spojené království Jocelyn Raeová
Spojené království Anna Smithová
6–3, 6–3
Vítězka 7. 5. srpna 2017 Washington, D.C., USA tvrdý Česko Renata Voráčová Kanada Eugenie Bouchardová
USA Sloane Stephensová
6–3, 6–2
Vítězka 8. 16. září 2017 Tokio, Japonsko (2) tvrdý Čína Jang Čao-süan Austrálie Monique Adamczaková
Austrálie Storm Sandersová
6–0, 2–6, [10–5]
Finalistka 7. 30. září 2017 Wu-chan, ČLR tvrdý Čína Jang Čao-süan Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Švýcarsko Martina Hingisová
6–75–7, 6–2, [4–10]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 9 (4–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. června 2010 Tokio, Japonsko tvrdý Japonsko Erika Takaová 7–6(7–3), 6–3
Finalistka 1. 1. dubna 2012 Bundaberg, Austrálie antuka Polsko Sandra Zaniewská 3–6, 2–6
Finalistka 2. 10. února 2013 Launceston, Austrálie tvrdý Austrálie Storm Sandersová 4–6, 4–6
Vítězka 2. 27. října 2013 Hamamacu, Japonsko tráva Japonsko Eri Hozumiová 7–6(9–7), 6–1
Finalistka 3. 16. února 2014 Rancho Santa Fe, USA tvrdý Rakousko Tamira Paszeková 1–6, 1–6
Finalistka 4. 13. října 2014 Makinohara, Japonsko tráva Německo Tatjana Mariová 1–6, 2–6
Finalistka 5. 17. listopadu 2014 Tojota, Japonsko koberec (h) Belgie An-Sophie Mestachová 1–6, 1–6
Vítězka 3. 24. října 2015 Hamamacu, Japonsko tráva Japonsko Miju Katová 6–2, 6–1
Vítězka 4. 23. října 2016 Hamamacu, Japonsko koberec Rusko Xenia Lykinová 6–4, 6–4

Čtyřhra (28 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. 29. března 2009 Kófu, Japonsko tvrdý Japonsko Akari Inoueová Japonsko Maki Araiová
Japonsko Miki Mijamurová
7–5, 3–6, [10–-8]
2. 6. června 2010 Komoro, Japonsko antuka Japonsko Maja Katová Jižní Korea Kim Kun-hee
Jižní Korea Yu Min-hwa
2–6, 6–2, 7–5
3. 13. června 2010 Tokio, Japonsko tvrdý Japonsko Akari Inoueová Jižní Korea Chang Kyung-mi
Jižní Korea Yoo Mi
7–6(7–3), 6–0
4. 28. listopadu 2010 Tojota, Japonsko tvrdý Japonsko Rika Fudžiwarová Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Mădălina Gojneová
1–6, 6–3, 6–4
5. 16. ledna 2011 Pching-kuo, ČLR tvrdý Japonsko Rika Fudžiwarová Čína Liou Wan-tching
Čína Sun Šeng-nan
6–4, 6–3
6. 20. února 2011 Surprise, USA tvrdý Japonsko Remi Tezuková Bosna a Hercegovina Mervana Jugić-Salkićová
USA Tetiana Luzhanská
6–3, 6–1
7. 27. března 2011 Kchun-ming, ČLR antuka Japonsko Rika Fudžiwarová Ukrajina Irina Burjačoková
Ukrajina Veronika Kapšajová
6–3, 6–2
8. 3. dubna 2011 Wen-šan, ČLR tvrdý Japonsko Rika Fudžiwarová Čína Liang Čchen
Čína Tchien Žan
6–4, 6–0
9. 8. května 2011 Fukuoka, Japonsko koberec Japonsko Rika Fudžiwarová Japonsko Aiko Nakamuraová
Japonsko Džunri Namigatová
7–6(7–3), 6–0
10. 22. května 2011 Karuizawa, Japonsko koberec (h) Japonsko Rika Fudžiwarová Japonsko Nacumi Hamamurová
Japonsko Ajumi Oková
6–4, 6–4
11. 23. října 2011 Makinohara, Japonsko koberec Japonsko Kotomi Takahatová Japonsko Džunri Namigatová
Japonsko Akiko Jonemurová
6–2, 7–5
12. 12. října 2012 Launceston, Austrálie tvrdý Japonsko Kotomi Takahatová Čínská Tchaj-pej Sie Šu-jing
Čína Čeng Saj-saj
6–4, 6–4
13. 1. února 2012 Bundaberg, Austrálie antuka Japonsko Džunri Namigatová Austrálie Sacha Jonesová
Austrálie Sally Peersová
6–1, 7–5
14. 29. července 2012 Lexington, USA tvrdý Čína Sü I-fan Izrael Julia Glušková
Austrálie Olivia Rogowská
7–5, 6–7(7–9), [10–4]
15. 12. srpna 2012 Bronx, USA tvrdý Japonsko Erika Semaová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Miki Mijamurová
6–4, 7–6(7–4)
16. 16. září 2012 Ning-po, ČLR tvrdý Čínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen USA Tetiana Luzhanská
Čína Čeng Saj-saj
6–2, 7–5
17. 28. října 2012 Hamamacu, Japonsko tráva Japonsko Miki Mijamurová Austrálie Monique Adamczaková
USA Alexa Glatchová
3–6, 6–4, [10–6]
18. 3. února 2013 Burnie, Austrálie tvrdý Japonsko Erika Semaová Austrálie Bojana Bobusicová
Austrálie Jessica Mooreová
bez boje
19. 27. října 2013 Hamamacu, Japonsko tráva Japonsko Džunri Namigatová Švýcarsko Belinda Bencicová
Gruzie Sofia Šapatavová
6–4, 6–3
20. 24. listopadu 2013 Tojota, Japonsko koberec (h) Japonsko Misaki Doiová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Makoto Ninomijová
7–6(7–1), 2–6, [11–9]
21. 17. února 2014 Surprise, USA tvrdý (h) Japonsko Eri Hozumiová USA Sanaz Marandová
USA Ashley Weinholdová
6–3, 7–5
22. 5. května 2014 Fukuoka, Japonsko tráva Japonsko Eri Hozumiová Spojené království Naomi Broadyová
Řecko Eleni Daniilidou
6–3, 6–4
23. 31. října 2015 Nan-king, ČLR tvrdý Japonsko Eri Hozumiová Čínská Tchaj-pej Čan Ťin-wej
Čína Čang Kchaj-lin
7–5, 6–7(7–9), [10–7]
24. 21. listopadu 2015 Tokio, Japonsko tvrdý Japonsko Makoto Ninomijová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Kurumi Narová
3–6, 6–2, [10–7]
25. 26. března 2016 Čchüan-čou, ČLR tvrdý Japonsko Makoto Ninomijová Čína Lu Ťing-ťing
Čína Čang Jü-süan
6–3, 6–0
26. 2. dubna 2016 Kófu, Japonsko tvrdý Japonsko Erina Hajašiová Japonsko Kanae Hisamiová
Japonsko Kotomi Takahatová
7–5, 7–5
27. 16. dubna 2016 Šen-čen, ČLR tvrdý Japonsko Makoto Ninomijová Čína Liang Čchen
Čína Wang Ja-fan
7–6(7–5), 6–4
28. 30. července 2016 Wu-chan, ČLR tvrdý Japonsko Makoto Ninomijová Čínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen
Čína Tuan Jing-jing
6–4, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Profily Mezinárodní tenisové federace a Fed Cupu uvádějí za místo narození prefekturu Kanagawa.[4][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Ukázka kaligrafického písma Tento článek obsahuje japonský text.
Bez správné podpory asijských znaků se Vám mohou namísto kandži nebo kany zobrazovat otazníky, obdélníčky nebo jiné zástupné symboly.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Shuko Aoyama na nizozemské Wikipedii a Shuko Aoyama na anglické Wikipedii.

  1. Šúko Aojama (青山 修子), profil hráčky [online]. TENNIS.jp, [cit. 2017-03-15]. Dostupné online. (japonsky) 
  2. Šúko Aojama (青山 修子), profil hráčky [online]. sportsnavi.ht.kyodo-d.jp, [cit. 2017-03-15]. Dostupné online. (japonsky) 
  3. Šúko Aojama (青山 修子), profil hráčky [online]. All Japan Tennis, [cit. 2017-03-15]. Dostupné online. (japonsky) 
  4. a b c d e f g h (anglicky) Šúko Aojamová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2017-08-1616. srpna 2017
  5. a b (anglicky) Šúko Aojamová na stránkách Fed Cupu, přístup: 2017-03-1313. března 2017
  6. Trenérem je Masajuki Andó, narozena v městě Mačida, Japonský tenisový svaz, (japonsky)
  7. a b c d e (anglicky) Šuko Aojamová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 2017-08-1616. srpna 2017

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]