Přeskočit na obsah

Bibiane Schoofsová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bibiane Schoofsová
Bibiane Schoofsová v kvalifikaci Wimbledonu 2023
Bibiane Schoofsová v kvalifikaci Wimbledonu 2023
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Datum narození13. května 1988 (36 let)
Místo narozeníRhenen, Nizozemsko[1]
BydlištěEde, Nizozemsko
Výška170 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek650 682 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů388–264
Tituly0 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění142. místo (11. června 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo kvalifikace (2018)
French Open1. kolo kvalifikace (2012)
Wimbledon3. kolo kvalifikace (2012)
US Open2. kolo kvalifikace (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů239–140
Tituly3 WTA, 2 WTA 125, 23 ITF
Nejvyšší umístění77. místo (6. listopadu 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2024)
French Open1. kolo (2020)
Wimbledon1. kolo (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240711a11. července 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bibiane Schoofsová (* 13. května 1988 Rhenen) je nizozemská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala dvě deblové trofej. V rámci okruhu ITF získala do listopadu 2018 osm titulů ve dvouhře a dvacet tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2012 na 142. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2023 na 77. místě. Trénuje ji Rudi Vesser. Připravuje se v tenisové akademii Pro-M v Utrechtu.[1]

V nizozemském fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž vyhrála dvouhru s Julií Gluškovou a po boku Krajicekové prohrála čtyřhru. Nizozemky prohrály 1:2 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 2–5 ve dvouhře a 4–5 ve čtyřhře.[3]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

V žákovské věkové kategorii reprezentovala zemi také v národním týmu juda.[1] Vdala se 7. července 2014 a přijala manželovo příjmení Weijersová. Na podzim roku 2016 se vrátila k rodnému příjmení a prosincové mistrovství Nizozemska 2016 již opět vyhrála pod jménem Bibiane Schoofsová.[4][5]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2003, když na turnaj v Alkmaaru s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla krajance Michelle Gerardsové.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v srpnu 2010 na enschedeském turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále hladce přehrála Němku Nicolu Geuerovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na říjnovém BGL Luxembourg Open 2011. V tříkolové kvalifikaci zůstaly na její raketě Alison Van Uytvancková, Kiki Bertensová a Julia Putincevová. V hlavní soutěži pak vyřadila světovou dvacet devítku Angelique Kerberovou a ve druhé fázi 62. hráčku žebříčku Rebeccu Marinovou z Kanady. Ve čtvrtfinále její cestu pavoukem ukončila britská kvalifikantka Anne Keothavongová.[1]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála v první lednový týden v ženské čtyřhře ASB Classic 2018Aucklandu, kde startovala s bývalou deblovou světovou jedničkou Sarou Erraniovou. V semifinále vyřadily turnajové dvojky Nao Hibinovou s Darijou Jurakovou a v bitvě o titul zdolaly japonské turnajové jedničky Eri Hozumiovou s Miju Katovou po dvousetovém průběhu.[6][1]

Debut v kvalifikační soutěži grandslamové kategorie přišel na Australian Open 2012, kde v úvodní třísetové bitvě přehrála Kazašku Jaroslavu Švedovovou až poměrem gamů 11–9 a poté vypadla s ruskou teenagerkou Irinou Chromačovovou.[1]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 6 (3–3)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (3–3)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. leden 2018 Auckland, Nový Zéland tvrdý Itálie Sara Erraniová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Miju Katová
7–5, 6–1
Finalistka 1. červen 2019 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Nizozemsko Lesley Kerkhoveová Japonsko Šúko Aojamová
Srbsko Aleksandra Krunićová
5–7, 3–6
Finalistka 2. březen 2020 Lyon, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Lesley Kerkhoveová Rumunsko Laura Ioana Paarová
Německo Julia Wachaczyková
5–7, 4–6
Vítězka 2. únor 2023 Lyon, Francie tvrdý (h) Španělsko Cristina Bucșová Srbsko Olga Danilovićová
  Alexandra Panovová
7–6(7–5), 6–3
Finalistka 3. březen 2024 Austin, Spojené státy tvrdý Polsko Katarzyna Kawaová Austrálie Olivia Gadecká
Spojené království Olivia Nichollsová
2–6, 4–6
Vítězka 3. červen 2024 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Estonsko Ingrid Neelová Slovensko Tereza Mihalíková

Spojené království Olivia Nichollsová

7-6(8-6), 6-3

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
WTA 125 (2–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 26. listopadu 2017 Bombaj, Indie tvrdý Mexiko Victoria Rodriguezová Rusko Irina Chromačovová
Slovinsko Dalila Jakupovićová
7–5, 3–6, [10–7]
Finalistka 1. 4. listopadu 2018 Bombaj, Indie tvrdý Česko Barbora Štefková Rusko Natela Dzalamidzeová
Rusko Veronika Kuděrmetovová
4–6, 6–7(4–7)
Vítězka 2. květen 2023 Saint-Malo, Francie antuka Nizozemsko Greet Minnenová Norsko Ulrikke Eikeriová
Japonsko Eri Hozumiová
7–6(9–7), 7–6(7–3)

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 18 (8–11)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 30. března 2008 Káhira, Egypt antuka Polsko Katarzyna Piterová 1–6, 3–6
Finalistka 2. 11. května 2008 Edinburgh, Spojené království antuka Nizozemsko Marcella Koeková 1–6, 6–4, 3–6
Vítězka 1. 29. srpna 2010 Enschede, Nizozemsko antuka Německo Nicola Geuerová 6–1, 6–2
Vítězka 2. 13. března 2011 Antalya, Turecko antuka Nizozemsko Daniëlle Harmsenová 6–0, 4–6, 6–3
Vítězka 3. 19. června 2011 Montpellier, Francie antuka Španělsko Leticia Costasová 6–4, 6–4
Vítězka 4. 3. července 2011 Middelburg, Nizozemsko antuka Nizozemsko Lesley Kerkhoveová 7–6(7–4), 6–1
Finalistka 3. 17. července 2011 Zwevegem, Belgie antuka Rumunsko Mihaela Buzărnescuová 6–3, 2–6, 4–6
Finalistka 4. 28. srpna 2011 Praha, Česko antuka Slovensko Jana Čepelová 6–7(6–8), 4–6
Finalistka 5. 12. srpna 2012 Koksijde, Belgie antuka Německo Annika Becková 1–6, 1–6
Finalistka 6. 30. března 2014 Antalya, Turecko tvrdý Česko Denisa Alertová 4–6, 3–6
Vítězka 5. 20. dubna 2014 Antalya, Turecko tvrdý Česko Sandra Honigová 6–0, 6–3
Vítězka 6. 12. července 2015 Amstelveen, Nizozemsko antuka Dánsko Karen Barbatová 6–4, 3–6, 6–1
Vítězka 7. 10. července 2016 Amstelveen, Nizozemsko antuka Nizozemsko Arianne Hartonová 6–7(4–7), 6–4, 6–3
Finalistka 7. 5. února 2017 Glasgow, Spojené království tvrdý (h) Česko Petra Krejsová 6–2, 5–7, 4–6
Vítězka 8. 19. února 2017 Altenkirchen, Německo koberec (h) Nizozemsko Quirine Lemoineová 7–5, 7–5
Finalistka 8. 13. srpna 2017 Koksijde, Belgie antuka Austrálie Isabelle Wallaceová 4–6, 6–4, 6–3
Finalistka 9. 1. října 2017 Clermont-Ferrand, Francie tvrdý (h) Bělorusko Věra Lapková 4–6, 4–6
Finalistka 10. 28. října 2017 Saguenay, Kanada tvrdý (h) Maďarsko Gréta Arnová 1–6, 2–6
Finalistka 11. březen 2020 Altenkirchen, Německo koberec (h) Německo Eva Lysová 2–6, 4–6

Čtyřhra (23 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. 10. října 2005 Tucumán, Argentina antuka Argentina Agustina Leporeová Argentina Lucía Jara Lozanová
Argentina Denise Kirbijikianová
6–1, 7–5
2. 2. května 2006 Bournemouth, Spojené království antuka Nizozemsko Marrit Boonstrová Rusko Maja Gaverovová
Rusko Anastasija Poltoracká
6–4, 1–6, 6–4
3. 17. září 2007 Limoges, Francie tvrdý (h) Itálie Stella Mennová Francie Adeline Goncalvesová
Francie Gracia Radovanovicová
6–4, 6–1
4. 3. prosince 2007 Havana, Kuba tvrdý Polsko Monika Krauzeová Kuba Yamile Fors Guerrová
Kuba Yanet Núñez Mojarenová
6–4, 6–4
5. 11. srpna 2008 Versmold, Německo antuka Francie Samantha Schoeffelová Německo Nicola Geuerová
Německo Laura Haberkornová
4–6, 7–6(7–5), [10–5]
6. 3. listopadu 2008 Le Havre, Francie antuka (h) Francie Samantha Schoeffelová Chorvatsko Ana Bezjaková
Srbsko Neda Kozićová
6–3, 6–1
7. 6. září 2010 Alphen a/d Rijn, Nizozemsko antuka Nizozemsko Daniëlle Harmsenová Rusko Xenija Lykinová
Francie Irena Pavlovicová
6–3, 6–2
8. 7. března 2011 Antalya, Turecko antuka Nizozemsko Daniëlle Harmsenová Rusko Jevgenija Paškovová
Rusko Maria Žarkovová
6–3, 7–5
9. 24. září 2012 Clermont-Ferrand, Francie tvrdý (h) Lotyšsko Diāna Marcinkēvičová Spojené království Samantha Murrayová
Spojené království Jade Windleyová
6–3, 6–0
10. 8. července 2017 Middelburg, Nizozemsko antuka Řecko Valentini Grammatikopoulou Austrálie Naiktha Bainsová
USA Dasha Ivanovová
6–7(8–10), 7–5, [10–5]
11. 29. července 2017 Horb, Německo antuka Nizozemsko Lesley Kerkhoveová Maďarsko Ágnes Buktová
Bulharsko Isabella Šinikovová
7–5, 6–3
12. 13. srpna 2017 Koksijde, Belgie antuka Indie Ankita Rainová Belgie Marie Benoîtová
Belgie Magali Kempenová
3–6, 6–3, [11–9]
13. 27. ledna 2018 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h) Belgie Ysaline Bonaventureová Itálie Camilla Rosatellová
Belgie Kimberley Zimmermannová
4–6, 7–5, [10–7]
14. 11. února 2018 Loughborough, Spojené království tvrdý (h) Nizozemsko Michaëlla Krajiceková Spojené království Tara Mooreová
Švýcarsko Conny Perrinová
6–7(5–7), 6–1, [10–6]
15. 14. dubna 2018 Pula, Itálie antuka Slovensko Chantal Škamlová USA Chiara Schollová
Bosna a Hercegovina Jelena Simićová
6–2, 3–6, [10–7]
16. 20. října 2018 Joue-Les-Tours, Francie tvrdý (h) Polsko Magdalena Fręchová Česko Miriam Kolodziejová
Česko Jesika Malečková
5–7, 6–2, [10–3]
17. březen 2019 Mâcon, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Lesley Kerkhoveová Itálie Claudia Giovineová
Itálie Angelica Moratelliová
6–2, 6–4
18. únor 2020 Nonthaburi, Thajsko tvrdý Indie Ankita Rainová Thajsko Supapič Kuearumová
Thajsko Manančaja Savangkaevajová
6–4, 6–2
19. únor 2020 Nonthaburi, Thajsko tvrdý Indie Ankita Rainová Japonsko Mijabi Inoueová
Čína Kchang Ťia-čchi
6–2, 3–6, [10–7]
20. únor 2021 Potchefstroom, Jihoafrická republika tvrdý Nizozemsko Lesley Pattinama Kerkhoveová Spojené království Naomi Broadyová
Spojené království Eden Silvaová
4–6, 6–3, [10–6]
21. říjen 2021 Istanbul, Turecko tvrdý (h) Nizozemsko Jasmijn Gimbrèreová Polsko Maja Chwalińská
Česko Miriam Kolodziejová
6–2, 6–4
22. září 2023 Tokio, Japonsko tvrdý Francie Jessika Ponchetová Spojené království Alicia Barnettová
Spojené království Olivia Nichollsová
4–6, 6–1, [10–7]
23. říjen 2023 Poitiers, Francie tvrdý (h) Francie Jessika Ponchetová   Jekatěrina Maklakovová
  Jelena Pridankinová
7–5, 6–4


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bibiane Schoofs na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Bibiane Schoofsová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240309a9. března 2024
  2. a b c Bibiane Schoofsová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240309a9. března 2024
  3. Bibiane Schoofsová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240309a9. března 2024
  4. Van de redactie. De wonderbaarlijke wederopstanding van Bibiane Schoofs [online]. Ede Stad, 2016-12-21 [cit. 2018-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-22. (nizozemsky) 
  5. Schoofs klopt Rus in finale Lotto NK Tennis [online]. KNLTB, 2016-12-18 [cit. 2018-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-22. (nizozemsky) 
  6. Schoofs pakt met Errani dubbeltitel Auckland [online]. NOS, 2018-01-07 [cit. 2018-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-07. (nizozemsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]