Tatjana Mariová
| Tatjana Mariová | |
|---|---|
_(49307842616).jpg) Tatjana Mariová v Poitiers (2019) | |
| Stát |  Německo |
| Datum narození | 8. srpna 1987 (38 let) |
| Místo narození | Bad Saulgau, Západní Německo |
| Bydliště | Bad Saulgau, Německo |
| Výška | 172 cm[1] |
| Profesionálka od | 2006 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
| Výdělek | 6 681 929 USD |
| Tenisová raketa | Yonex |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 704–562 |
| Tituly | 4 WTA, 1 WTA 125, 19 ITF |
| Nejvyšší umístění | 36. místo (14. července 2025) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2009, 2016, 2024, 2025) |
| French Open | 2. kolo (2016, 2017) |
| Wimbledon | semifinále (2022) |
| US Open | 2. kolo (2012, 2017, 2018, 2024) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Olympijské hry | 1. kolo (2024) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 270–252 |
| Tituly | 4 WTA, 15 ITF |
| Nejvyšší umístění | 54. místo (6. června 2016) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2017) |
| French Open | 3. kolo (2016) |
| Wimbledon | čtvrtfinále (2018) |
| US Open | 3. kolo (2023) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Olympijské hry | 1. kolo (2024) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| French Open | 1. kolo (2016) |
| Týmové soutěže | |
| Fed Cup | semifinále (2018) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 14. ledna 2026 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tatjana Mariová (nepřechýleně Maria, rozená Malek, * 8. srpna 1987 Bad Saulgau, Bádensko-Württembersko) je německá profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové i deblové turnaje. V sérii WTA 125 přidala jednu trofej z dvouhry. V rámci okruhu ITF získala devatenáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2025 na 36. místě a ve čtyřhře v červnu 2016 na 54. místě. Trénuje ji manžel Charles Edouard Maria, za něhož se provdala 8. dubna 2013.[1]
V německém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2009 baráží o Světovou skupinu proti Číně, v němž pomohla k celkové výhře 4:1 vítězstvím nad Sun Tchien-tchien. Do roku 2026 v soutěži nastoupila k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 8–8 ve dvouhře a 5–2 ve čtyřhře.[3]
Německo reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. V úvodu dvouhry ji deklasovala Argentinka María Lourdes Carléová dvěma „kanáry“.[4] Do ženské čtyřhry nastoupila s Tamarou Korpatschovou. V prvním kole však od Carléové utržila dalšího „kanára“, když Němky podlehly Carléové s Podoroskou.
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]K tenisu ji ve věku čtyř let přivedl otec Heinrich Malek (polsky: Henryk Małek), polský házenkář a reprezentant národního družstva, který se stal jejím prvním koučem a doprovázel ji na turnajích až do úmrtí v roce 2008. Ve svém rodišti Bad Saulgau vystudovala střední školu.
V Palm Beach Gardens na Floridě se 8. dubna 2013 provdala za svého trenéra a manažera Charlese Edouarda Mariu. Od té doby žijí ve West Palm Beach. Po Wimbledonu 2013 přerušila kariéru pro těhotenství a 20. prosince 2013 porodila dceru Charlottu. V dubnu 2020 oznámila, že očekává druhé dítě. Dcera Cecílie se narodila 2. dubna 2021.[5] Po návratu na okruhy byla jedinou dvojnásobnou matkou v profesionálním tenise, která se dokázala dvakrát vrátit a účastnit se vrcholných turnajů.
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]První deblový titul na túře WTA získala na zářijovém Bell Challenge 2012 v Québecu, když spolu s Francouzkou Kristinou Mladenovicovou ve finále přehrály polsko-britský pár Alicja Rosolská a Heather Watsonová až v rozhodujícím supertiebreaku. Z červencového boje o deblový titul na Gastein Ladies 2009 v rakouském Bad Gasteinu odešla jako poražená finalistka, když po boku krajanky Andrey Petkovicové nestačily na českou dvojici Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká. Na nejvyšší grandslamové úrovni se probojovala do třetího kola ve Wimbledonu 2015. Druhá kola dvouhry si zahrála na Australian Open 2009 i 2016, ve Wimbledonu 2009 a také na newyorském US Open 2012.
_(28107258632).jpg)
V sezónách 2010 a 2011 se stala s družstvem TC Radolfzell vítězkou německé tenisové bundesligy. Roku 2013 reprezentovala po boku Tommyho Haase Německo na Hopmanově poháru, když nahradila Petkovicovou, která na turnaji odehrála pouze jeden set.
První singlovou trofej na okruhu WTA Tour získala ve 30 letech na travnatém Mallorca Open 2018. Do finále postoupila přes Lucii Šafářovou a Sofii Keninovou. V závěrečném duelu pak zdolala lotyšskou obhájkyni titulu Anastasiji Sevastovovou po dvousetovém průběhu. Před turnajem si zahrála pouze jedno kariérní semifinále na québeckém Coupe Banque Nationale 2017.[6] Na okruh se vrátila v srpnu 2021 po narození druhé dcery. Podruhé triumfovala z pozice kvalifikantky na bogotské antuce Copa Colsanitas 2022. Ve finále přehrála další brazilskou kvalifikantku Lauru Pigossiovou, které patřilo 212. místo světové klasifikace. Jako 237. hráčka žebříčku se Mariová stala nejníže postavenou finalistkou od 272. ženy v pořadí Bouchardové na Istanbul Cupu 2020 a nejníže figurující šampionkou od 299. hráčky světa Gasparjanové na Tashkent Open 2018. Jednalo se o první finále dvou kvalifikantek od Lyon Open 2021, premiérový přímý souboj o titul tenistek mimo Top 100 od Poland Open 2021 a historicky první finálový zápas dvou hráček mimo Top 200 od zavedení žebříčku v roce 1975.[7][8]
_06.jpg)
Do prvního singlového čtvrtfinále i semifinále grandslamu postoupila ve Wimbledonu 2022 z pozice 103. hráčky žebříčku. Cestou soutěží postupně vyřadila Srbku Aleksandru Krunićovou, turnajovou šestadvacítku Soranu Cîrsteaovou, řeckou světovou pětku Marii Sakkariovou a v osmifinále dvanáctou nasazenou Lotyšku Jeļenu Ostapenkovou, které odvrátila dva mečboly. Ve 34 letech se v rámci otevřené éry stala nejstarší debutantkou ve wimbledonském čtvrtfinále a teprve sedmou tenistkou ve věku 34 let či starší, jíž se podařilo postoupit do této fáze londýnského majoru.[9] Ve čtvrtfinále zdolala 22letou krajanku Jule Niemeierovou po třísetovém průběhu. Kariérní finálovou neporazitelnost na okruhu WTA Tour udržela na travnatém HSBC Championships 2025 v londýnském Queen's Clubu, který byl hrán poprvé od roku 1973. Účast v hlavní soutěži si zajistila výhrou v kvalifikačním kole nad Arinou Rodionovovou. Podruhé v kariéře, po Wimbledonu 2022, pak na jediném turnaji vyřadila více členek Top 20, když na její raketě dohrály Karolína Muchová, Jelena Rybakinová, Madison Keysová a ve finále Amanda Anisimovová. Ve 37 letech a 10 měsících se stala nejstarší vítězkou události kategorie WTA 500 od jejího založení v roce 2009. V následné klasifikaci z 16. června 2025 vystoupala z 86. na 43. příčku, jednu pozici za svým nejvyšším postavením.[10][11]
V 38 letech a 5 měsících porazila na úvod Hobart International 2026 Venus Williamsovou, které bylo 45 let a 7 měsíců. Jednalo se o nejvyšší kombinovaný věk aktérek zápasu na okruhu WTA Tour od jeho založení v roce 1973, přesahující 84 let.[12][13]
Finále na okruhu WTA Tour
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| Grand Slam (0) | |
| Turnaj mistryň (0) | |
| Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
| Premier / WTA 500 (1–0 D) | |
| International / WTA 250 (3–0 D; 4–4 Č) | |
Dvouhra: 4 (3–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 24. června 2018 | Mallorca, Španělsko | International | tráva |  Anastasija Sevastovová |
6–4, 7–5 |
| Vítězka | 2. | 10. dubna 2022 | Bogotá, Kolumbie | WTA 250 | antuka |  Laura Pigossiová |
6–3, 4–6, 6–2 |
| Vítězka | 3. | 9. dubna 2023 | Bogotá, Kolumbie (2) | WTA 250 | antuka |  Peyton Stearnsová |
6–3, 2–6, 6–4 |
| Vítězka | 4. | 15. června 2025 | Queen's Club, Londýn, Spojené království | WTA 500 | tráva | Amanda Anisimovová |
6–3, 6–4 |
Čtyřhra: 8 (4–4)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 26. července 2009 | Bad Gastein, Rakousko | International | antuka | Andrea Petkovicová |
 Andrea Hlaváčková Lucie Hradecká |
2–6, 4–6 |
| Vítězka | 1. | 16. září 2012 | Québec, Kanada | International | tvrdý (h) |  Kristina Mladenovicová |
 Alicja Rosolská  Heather Watsonová |
7–6(7–5), 6–7(6–8), [10–7] |
| Finalistka | 2. | 6. října 2014 | Ósaka, Japonsko | International | tvrdý |  Lara Arruabarrenová |
 Šúko Aojamová Renata Voráčová |
1–6, 2–6 |
| Finalistka | 3. | 19. července 2015 | Båstad, Švédsko | International | antuka |  Olga Savčuková |
 Kiki Bertensová  Johanna Larssonová |
5–7, 4–6 |
| Vítězka | 2. | 11. dubna 2016 | Bogotá, Kolumbie | International | antuka | Lara Arruabarrenová |
Gabriela Céová  Andrea Gámizová |
6–2, 4–6, [10–8] |
| Finalistka | 4. | 25. dubna 2016 | Rabat, Maroko | International | antuka |  Ioana Raluca Olaruová |
 Xenia Knollová  Aleksandra Krunićová |
3–6, 0–6 |
| Vítězka | 3. | 3. března 2018 | Acapulco, Mexiko | International | tvrdý | Heather Watsonová |
Kaitlyn Christianová Sabrina Santamariová |
7–5, 2–6, [10–2] |
| Vítězka | 4. | 22. září 2019 | Soul, Jižní Korea | International | tvrdý | Lara Arruabarrenová |
Hayley Carterová Luisa Stefaniová |
7–6(9–7), 3–6, [10–7] |
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (1–4 D; 0–1 Č) | |
Dvouhra: 5 (1–4)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | červen 2023 | Gaiba, Itálie | tráva | Ashlyn Kruegerová |
6–3, 4–6, 5–7 |
| Vítězka | 1. | srpen 2023 | Barranquilla, Kolumbie | tvrdý | Fiona Ferrová |
6–1, 6–2 |
| Finalistka | 2. | srpen 2024 | Barranquilla, Kolumbie | tvrdý |  Nadia Podoroská |
2–6, 6–1, 3–6 |
| Finalistka | 3. | září 2024 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Kamilla Rachimovová | 3–6, 7–6(7–5), 3–6 |
| Finalistka | 4. | červenec 2025 | Newport, Spojené státy | tvrdý | Caty McNallyová |
6–2, 4–6, 2–6 |
Čtyřhra: 0 (0–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 23. listopadu 2015 | Carlsbad, Spojené státy | tvrdý |  Oxana Kalašnikovová |
 Verónica Cepede Roygová Gabriela Céová |
6–1, 4–6, [8–10] |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]| Turnaje okruhu ITF | |
|---|---|
| Turnaje W100 (100 000 $) | Turnaje W80 (80 000 $) |
| Turnaje W75/W60 (60 000 $) | Turnaje W50/W40 (50/40 000 $) |
| Turnaje W35/W25 (25 000 $) | Turnaje W15/W10 (15/10 000 $) |
Dvouhra (19 titulů)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | červenec 2006 | Les Contamines, Francie | 25 000 $ | tvrdý | Sandra Záhlavová |
6–3, 6–4 |
| 2. | srpen 2006 | Hechingen, Německo | 25 000 $ | antuka | Magda Mihalacheová |
6–2, 6–3 |
| 3. | říjen 2007 | Bratislava, Slovensko | 100 000 $ | tvrdý (h) | Petra Kvitová |
6–2, 7–6(9–7) |
| 4. | listopad 2008 | Ismaning, Německo | 50 000 $ | koberec (h) | Kristina Barroisová |
6–2, 6–3 |
| 5. | únor 2009 | Stockholm, Švédsko | 25 000 $ | tvrdý (h) |  Anikó Kaprosová |
6–3, 6–2 |
| 6. | květen 2009 | Makarska, Chorvatsko | 50 000 $ | antuka | Simona Halepová |
6–1, 4–6, 6–4 |
| 7. | srpen 2009 | New York, Spojené státy | 100 000 $ | tvrdý | Kristina Barroisová |
6–1, 6–4 |
| 8. | srpen 2011 | Hechingen, Německo | 25 000 $ | antuka | Sarah Gronertová |
6–3, 6–4 |
| 9. | srpen 2014 | Fort Worth, Spojené státy | 10 000 $ | tvrdý | Hayley Carterová |
6–1, 6–1 |
| 10. | říjen 2014 | Makinohara, Japonsko | 25 000 $ | tráva | Šúko Aojamová |
6–1, 6–2 |
| 11. | prosinec 2014 | Mérida, Mexiko | 25 000 $ | tvrdý |  Victoria Rodríguezová |
6–0, 6–3 |
| 12. | únor 2015 | Midland, Spojené státy | 100 000 $ | tvrdý (h) | Louisa Chiricová |
6–2, 6–0 |
| 13. | listopad 2015 | Toronto, Kanada | 50 000 $ | tvrdý (h) | Jovana Jakšićová |
6–3, 6–2 |
| 14. | únor 2017 | Midland, Spojené státy | 100 000 $ | tvrdý (h) | Naomi Broadyová |
6–4, 6–7(6–8), 6–4 |
| 15. | červen 2017 | Southsea, Spojené království | 100 000 $ | tráva | Irina-Camelia Beguová |
6–2, 6–2 |
| 16. | únor 2022 | Rome, Spojené státy | W60 | tvrdý (h) | Alycia Parksová |
6–4, 4–6, 6–2 |
| 17. | leden 2023 | Puné, Indie | W40 | tvrdý |  Nigina Abduraimovová |
6–1, 6–1 |
| 18. | prosinec 2024 | Trnava, Slovensko | W75 | tvrdý (h) | Jodie Burrageová |
6–4, 6–1 |
| 19. | leden 2025 | Bengalúr, Indie | W100 | tvrdý | Léolia Jeanjeanová |
6–7(0–7), 6–3, 6–4 |
Čtyřhra (15 titulů)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | květen 2003 | Varšava, Polsko | 10 000 $ | antuka | Annette Kolbová |
Barbora Machovská Ivana Pláteniková |
6–3, 6–3 |
| 2. | květen 2009 | Makarska, Chorvatsko | 50 000 $ | antuka | Renata Voráčová |
Tereza Hladíková Karolina Kosińská |
6–4, 5–7, [10–6] |
| 3. | říjen 2010 | Joué-lès-Tours, Francie | 50 000 $ | tvrdý (h) | Irena Pavlovicová |
Stéphanie Cohen-Alorová  Selima Sfarová |
6–4, 5–7, [10–8] |
| 4. | říjen 2010 | Saint-Raphaël, Francie | 50 000 $ | tvrdý (h) |  Sandra Klemenschitsová |
Estrella Cabeza Candelová Laura Pous Tióová |
6–2, 6–4 |
| 5. | duben 2011 | Tessenderlo, Belgie | 25 000 $ | antuka (h) | Anna-Lena Grönefeldová |
Elina Svitolinová Maryna Zanevská |
7–5, 6–3 |
| 6. | červen 2011 | Toruň, Polsko | 50 000 $ | antuka | Stéphanie Foretzová |
Edina Gallovits-Hallová  Andreja Klepačová |
6–2, 7–5 |
| 7. | srpen 2011 | Hechingen, Německo | 25 000 $ | antuka | Sandra Klemenschitsová |
Korina Perkovicová Laura Siegemundová |
4–6, 6–2, [10–7] |
| 8. | březen 2012 | Bath, Spojené království | 25 000 $ | tvrdý (h) |  Stephanie Vogtová |
Julie Coinová Melanie Southová |
6–3, 3–6, [10–3] |
| 9. | červen 2012 | Stuttgart, Německo | 25 000 $ | antuka | Sandra Klemenschitsová |
 Lenka Juríková Zuzana Luknárová |
6–3, 6–2 |
| 10. | duben 2013 | Dothan, Spojené státy | 50 000 $ | antuka | Julia Cohenová |
Irina Falconiová Maria Sanchezová |
6–4, 4–6, [11–9] |
| 11. | červen 2014 | Essen, Německo | 25 000 $ | antuka | Kristina Barroisová |
 Ysaline Bonaventureová  Elica Kostovová |
6–2, 6–2 |
| 12. | říjen 2014 | Makinohara, Japonsko | 25 000 $ | tráva | Miki Mijamurová |
Makoto Ninomijová Mari Tanaková |
6–3, 6–1 |
| 13. | říjen 2014 | Hamamacu, Japonsko | 25 000 $ | koberec | Miki Mijamurová |
Makoto Ninomijová Mari Tanaková |
5–7, 6–2, [10–5] |
| 14. | prosinec 2014 | Mérida, Mexiko | 25 000 $ | tvrdý | Renata Zarazúová |
Jan Abazová  Sü Ťie-jü |
7–6(7–1), 6–1 |
| 15. | prosinec 2014 | Mérida, Mexiko | 25 000 $ | tvrdý | Renata Zarazúa |
Andrea Gámizová  Valeria Savinychová |
6–4, 6–1 |
Vítězství nad hráčkami Top 10
[editovat | editovat zdroj]- Přehled
| Sezóna | 2010 | 2015 | 2018 | 2019 | 2022 | 2025 | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězství | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 6 |
- Vítězství
| Č. | hráčka top 10 | WTA | turnaj | povrch | fáze | skóre | TM |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sezóna 2010 | |||||||
| 1. |  Li Na |
10. | Kuala Lumpur, Malajsie | tvrdý | 1. kolo | 6–1, 5–7, 6–2 | 81. |
| Sezóna 2015 | |||||||
| 2. |  Eugenie Bouchardová |
7. | Miami, Spojené státy | tvrdý | 2. kolo | 6–0, 7–6(7–4) | 113 |
| Sezóna 2018 | |||||||
| 3. | Elina Svitolinová |
5. | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | 1. kolo | 7–6(7–3), 4–6, 6–1 | 57. |
| Sezóna 2019 | |||||||
| 4. | Sloane Stephensová |
6. | Miami, Spojené státy | tvrdý | 3. kolo | 6–3, 6–2 | 62. |
| Sezóna 2022 | |||||||
| 5. |  Maria Sakkariová |
5. | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | 3. kolo | 6–3, 7–5 | 103. |
| Sezóna 2025 | |||||||
| 6. | Madison Keysová |
8. | Queen's Club, Londýn, Spojené království | tráva | semifinále | 6–3, 7–6(7–3) | 86. |
Postavení na konečném žebříčku WTA
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatjana Maria na anglické Wikipedii.
- 1 2 3 Tatjana Mariová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 14. ledna 2026
- ↑ Tatjana Mariová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 14. ledna 2026
- ↑ Tatjana Mariová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 14. ledna 2026
- ↑ Gauff breezes through Olympics singles debut to reach second round - Sportsmax. sportsmax.tv [online]. 2024-06-28 [cit. 2025-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nach Charlotte nun Cecilia: Nachwuchs im Hause Tatjana Maria. tennisnet.com [online]. 2021-04-05 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Třicetiletá Mariaová na Mallorce slaví premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-24 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Pigossi upsets Osorio in Bogota; to meet Maria in all-qualifier final. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-09 [cit. 2022-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-10. (anglicky)
- ↑ Mother-of-two Maria outlasts Pigossi in Bogota for second career title. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-10 [cit. 2022-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Maria saves match points, upsets Ostapenko to reach Wimbledon quarters. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-03 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (entřísetov)
- ↑ 'My whole family won this trophy': Maria completes title run at Queen's. Women's Tennis Association [online]. 2025-06-16 [cit. 2025-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KANE, David. Qualifier Tatjana Maria reigns in Queens’s Club, defeats Amanda Anisimova in finals. Tennis.com [online]. 2025-06-15 [cit. 2025-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ In oldest WTA match, Tatjana Maria defeats Venus Williams in Hobart. Tennis [online]. 2026-01-12 [cit. 2026-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tatjana Maria tops Venus Williams in Hobart, a favorite of her daughters. Women's Tennis Association [online]. 2026-01-13 [cit. 2026-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatjana Mariová na Wikimedia Commons - Tatjana Mariová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Tatjana Mariová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Tatjana Mariová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Tatjana Mariová na X
- Tatjana Mariová na Instagramu
