Olga Savčuková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Olga Savčuková
Ольга Савчук
Olga Savčuková na French Open 2018
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum narození20. září 1987 (34 let)
Místo narozeníMakijivka, Sovětský svaz
BydlištěNassau, Bahamy
Výška177 cm
Hmotnost68 kg
Profesionál od2004
Ukončení kariéry30. srpna 2018[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 642 228 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů346–321
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění79. místo (19. května 2008)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2006)
French Open2. kolo (2007)
Wimbledon1. kolo (2006, 2008)
US Open1. kolo (2006, 2007, 2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů256–260
Tituly3 WTA, 1 WTA 125K, 8 ITF
Nejvyšší umístění33. místo (23. října 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2009, 2010, 2011, 2016, 2017)
French Openčtvrtfinále (2017)
Wimbledon2. kolo (2010, 2013, 2015)
US Open2. kolo (2011, 2014, 2015, 2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2018)
French Open1. kolo (2016)
Wimbledon3. kolo (2015)
US Open2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 17. září 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Mykolajivna Savčuková (ukrajinsky: Ольга Миколаївна Савчук, * 20. září 1987 Makijivka) je ukrajinská tenisová trenérka a bývalá profesionální hráčka, která se na ženských okruzích pohybovala v letech 2004–2018.[1] Ve své kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové turnaje. K nim přidala jednu trofej ze čtyřhry série WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2008 na 79. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2017 na 33. místě. Trénoval ji Tomasz Iwanski.[3]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojovala do třetího kola Australian Open 2006, v němž jako postoupivší kvalifikantka podlehla Rusce Jeleně Vesninové. V deblové soutěži si po boku Rumunky Ioany Raluky Olaruové zahrála čtvrtfinále na French Open 2017.

V ukrajinském fedcupovém týmu debutovala v roce 2004 základním blokem I. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v němž vyhrála s Marií Korytcevovou čtyřhru. Ukrajinky zvítězily 2:1 na zápasy. Mezi roky 2004–2018 v soutěži nastoupila k dvaceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 3–2 ve dvouhře a 18–6 ve čtyřhře.[4]

Ukrajinu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde nastoupila s Elinou Svitolinovou do čtyřhry. V úvodním kole je vyřadily šesté nasazené Češky Andrea Hlaváčková s Lucií Hradeckou po třísetovém průběhu.

Na začátku sezóny 2020 se jako trenérka připojila k Venezuelanu Danieli Vallverdemu do trenérského týmu Karolíny Plíškové, které v dané době patřila třetí příčka světové klasifikace.

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 9 (3–6)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0–1)
International (3–5)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 5. října 2008 Taškent, Uzbekistán tvrdý Rumunsko Ioana Raluca Olaruová Rusko Nina Bratčikovová
Německo Kathrin Wörleová
5–7, 7–5, [10–7]
Finalistka 1. 21. února 2010 Bogotá, Kolumbie antuka Bělorusko Anastasia Jakimovová Argentina Gisela Dulková
Rumunsko Edina Gallovits-Hallová
2–6, 6–7(6–8)
Vítězka 2. 13. dubna 2014 Katovice, Polsko tvrdý (h) Ukrajina Julia Bejgelzimerová Česko Klára Koukalová
Rumunsko Monica Niculescuová
6–4, 5–7, [10–7]
Finalistka 2. 8. března 2015 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý Ukrajina Julia Bejgelzimerová Čína Liang Čchen
Čína Wang Ja-fan
6–4, 3–6, [4–10]
Finalistka 3. 19. července 2015 Båstad, Švédsko antuka Německo Tatjana Mariová Nizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
5–7, 4–6
Finalistka 4. 2. srpna 2015 Baku, Ázerbájdžán tvrdý Rusko Vitalija Ďjačenková Rusko Margarita Gasparjanová
Rusko Alexandra Panovová
3–6, 5–7
Finalistka 5. 7. ledna 2017 Šen-čen, Čína tvrdý Rumunsko Ioana Raluca Olaruová Česko Andrea Hlaváčková
Čína Pcheng Šuaj
1–6, 5–7
Vítězka 3. 14. ledna 2017 Hobart, Austrálie tvrdý Rumunsko Ioana Raluca Olaruová Kanada Gabriela Dabrowská
Čína Jang Čao-süan
0–6, 6–4, [10–5]
Finalistka 6. 18. února 2017 Dauhá, Katar tvrdý Kazachstán Jaroslava Švedovová USA Abigail Spearsová
Slovinsko Katarina Srebotniková
3–6, 6–7(7–9)

Chronologie výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 V–P
Australian Open A 3. kolo 1. kolo 1. kolo A Q1 Q2 Q3 Q2 Q3 A Q1 A 2–3
French Open A 1. kolo 2. kolo 1. kolo Q2 Q1 Q2 Q1 Q2 Q2 A Q2 A 1–3
Wimbledon Q1 1. kolo Q2 1. kolo Q1 Q1 Q2 Q2 Q1 Q1 A Q1 A 0–2
US Open Q2 1. kolo 1. kolo Q3 Q2 1. kolo Q2 Q1 Q2 Q1 A Q2 A 0–3
výhry–prohry 0–0 2–4 1–3 0–3 0–0 0–1 0–0 0–0 0–0 0–0 0–0 0–0 0–0 3–11

Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 V–P
Australian Open A A 1. kolo 2. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo A 1. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo 2. kolo 6–10
French Open A A 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo A A 1. kolo 2. kolo 1. kolo ČF 1. kolo 5–9
Wimbledon A A 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 4–11
US Open 1. kolo A A 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo A 2. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 4–10
výhry–prohry 0–1 0–0 0–3 2–4 2–4 2–4 0–3 1–1 1–4 3–4 2–4 5–4 1–4 19–40
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 432. 279. 162. 99. 97. 114. 164. 151. 200. 196. 175. 221. 195. 311. 839.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 525. 329. 650. 155. 84. 81. 62. 82. 106. 84. 52. 52. 64. 33. 147.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Украинская теннисистка Ольга Савчук объявила о завершении карьеры. Sport Segodnya [online]. [cit. 2020-09-17]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  2. Olga Savčuková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200917a17. září 2020
  3. Olga Savčuková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20200917a17. září 2020
  4. Olga Savčuková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20200917a17. září 2020

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]