Kirsten Flipkensová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kirsten Flipkensová
Flipkensová ve Wimbledonu 2016
Stát BelgieBelgie Belgie
Datum narození 10. ledna 1986 (32 let)
Místo narození Geel, Belgie
Bydliště Mol, Belgie
Výška 165 cm
Váha 55 kg
Profesionál od 2003
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 3 976 232 USD
Tenisová raketa Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů 483–347
Tituly 1 WTA, 12 ITF
Nejvyšší umístění 13. místo (5. srpna 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2013)
French Open 2. kolo (2006, 2009, 2010, 2013, 2014, 2017, 2018}
Wimbledon semifinále (2013)
US Open 3. kolo (2009)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 101–103
Tituly 3 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění 35. místo (16. dubna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2016)
French Open čtvrtfinále (2017)
Wimbledon 3. kolo (2017, 2018)
US Open 1. kolo (2010, 2012, 2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open 1. kolo (2013)
Wimbledon 3. kolo (2018)
Týmové soutěže
Fed Cup finále (2006)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2018082323. srpna 2018

Kirsten Flipkensová (* 10. ledna 1986 Geel) je belgická profesionální tenistka, juniorská mistryně světa 2003 po zisku dvou juniorských grandslamů z Wimbledonu a US Open. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jeden singlový turnaj, když ve finále québeckého Bell Challenge 2012 porazila Lucii Hradeckou. K tomu přidala tři deblové trofeje. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2013 na 13. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2018 na 35. místě. Trénuje ji Marc De Hous. Dříve tuto roli plnil Maxime Braeckman.[2]

V belgickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2003 moskevským semifinále Světové skupiny proti Spojeným státům, v němž podlehla Shaughnessyové. Do roku 2019 v soutěži nastoupila k dvaceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 12–20 ve dvouhře a 2–10 ve čtyřhře.[3]

Belgii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v ženské dvouhře zdolala světovou šestku Venus Williamsovou a Lucii Šafářovou. Vypadla ve třetím kole, když nestačila na Němku Lauru Siegemundovou. Do ženské čtyřhry nastoupila s Yanina Wickmayerovou jako náhradnice. Soutěž opustily po prohře ve druhém kole od španělských turnajových čtyřek Garbiñe MuguruzaovéCarly Suárezové Navarrové.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na juniorce newyorského grandslamu US Open 2002 opanovala spolu s krajankou Elke Clijstersovou soutěž čtyřhry. Ve finále si z pozice druhých nasazených poradily s americkým párem Shadisha Robinsonová a Tory Zawacká, když je hladce přehrály ve dvou setech.[4]

V sezóně 2003 získala dva juniorské grandslamové tituly z dvouhry, když ve finále Wimbledonu 2003 porazila Rusku Annu Čakvetadzeovou,[5] a v boji o titul na US Open 2003 přehrála nizozemskou hráčku Michaëllu Krajicekovou.

Po zisku dvou juniorských trofejí byla nominována do belgického fedcupového týmu na semifinále Světové skupiny 2003 proti Spojeným státům.[6] Premiérové utkání ve Fed Cupu odehrála proti světové sedmnáctce Meghann Shaughnessyové, jíž podlehla po těsné třísetové bitvě.[7]

Na konci roku 2003 se stala Talentem Belgie v anketě Nejlepší sportovec.[8] Mezinárodní tenisová federace ji vyhlásila juniorskou mistryní světa.[9]

Profesionální kariéra[editovat | editovat zdroj]

2006[editovat | editovat zdroj]

Forhend ve Wimbledonu 2013

V hlavní soutěži seniorského grandslamu debutovala na pařížském French Open 2006, kde vypadla ve druhém kole. Do stejné fáze prošla také z kvalifikace na US Open 2006, kde podlehla pozdější semifinalistce Jeleně Jankovićové. Ve Wimbledonu 2006 nastoupila s tehdejší britskou dvojkou Andym Murraym do smíšené čtyřhry poté, co obdrželi divokou kartu.[10] V prvním kole zdolali švédskou dvojici Robert Lindstedt a Sofia Arvidssonová, ale následně nestačili na česko-německé turnajové šestnáctky Františka Čermáka hrajícího s Annou-Lenou Grönefeldovou ve dvou setech.

Ve Fed Cupu se s družstvem probojovala až do finále, kde v polovině září Belgičanky přivítaly v charleroiské hale Spiroudome Itálii. V úvodní dvouhře nestačila na Francescu Schiavoneovou a ve druhém singlu podlehla Maře Santangelové. Poté, co dva body získala spoluhráčka Justine Heninová-Hardenneová, rozhodla o vítězkách soutěže až závěrečná čtyřhra. V ní obě belgické singlistky vytvořily pár proti italské dvojici Schiavoneová a Roberta Vinciová. Ve třetím setu za stavu 0–2 na gamy musely Belgičanky utkání skrečovat a pohár připadl Italkám.

2012[editovat | editovat zdroj]

V dubnu jí byly v lýtku diagnostikovány krevní sraženiny, které ji na dva měsíce vyřadily z hraní. Během této pauzy klesla na žebříčku WTA až do třetí stovky, když jí patřilo 262. místo. Ztratila také finanční podporu od Vlámské tenisové asociace (VTV).[11] Na profesionální okruh se vrátila červnovým turnajem UNICEF Open v Rosmalenu, kde v prvním kole zdolala Australanku Samanthu Stosurovou[12] a došla až do semifinále.[13]

Kvalifikovala se na poslední grandslam sezóny US Open, kde byla ve druhém kole nad její síly pozdější finalistka Viktoria Azarenková z Běloruska.[14] Na posledním turnaji profesionální kariéry Kim Clijstersové, spolu vytvořily pár v soutěži ženské čtyřhry. Skončily však v úvodní fázi.[15] V září získala premiérový titul na okruhu WTA, když na cestě do finále québeckého Bell Challenge přehrála[16] nejvýše nasazenou Slovenku Dominiku Cibulkovou, Chorvatku Mirjanu Lučićovou Baroniovou, Gruzínku Annu Tatišviliovou a v semifinále Němku Monu Barthelovou. V boji o titul pak vyhrála nad českou turnajovou osmičkou Lucií Hradeckou.[17]

Po návratu na evropský kontinent odehrála linecký Generali Ladies, kde si účast v hlavní soutěži vybojovala postupem z kvalifikace. V úvodním kole přešla přes francouzskou hráčku Alizé Cornetovou a ve čtvrtfinále zvládla utkání s favorizovanou bývalou světovou jedničkou Anou Ivanovićovou ve dvou setech.[18][19] Mezi poslední čtyřkou tenistek ji vystavila stopku Němka Julia Görgesová.[20] V následné pondělní klasifikaci se posunula na své kariérní maximu, když figurovala na 58. příčce. V říjnu Kim Clijstersová oznámila, že by jí ráda pomohla ve zlepšení jako trenérka na částečný úvazek.[21] V prosinci se pak jejím novým koučem stal Maxime Braeckman, ale Flipkensová pokračovala také v započaté spolupráci s Clijstersovou.[22]

2013[editovat | editovat zdroj]

Bekhendový volej během tréninku na Rome Masters 2014

Sezónu rozehrála na tasmánském Moorilla Hobart International, kde v úvodním utkání přehrála Italku Francescu Schiavoneovou.[23] Poté na její raketě zůstaly Srbka Bojana Jovanovská a Rumunka Monica Niculescuová. V semifinále ji vyřadila Mona Barthelová ve dvou setech.[24] Na melbournském grandslamu Australian Open prošla do osmifinále přes lucemburskou hráčku Mandy Minellaovou, Kláru Zakopalovou a Valerii Savinychovou. Ve čtvrtém kole ji porazila Maria Šarapovová po hladkém průběhu.[25]

Travnatou wimbledonskou přípravu zahájila na birminghamském AEGON Classic, kde startovala jako turnajová jednička. Po volném losu zdolala kvalifikantku Ajlu Tomljanovićovou.[26] Ve třetí fázi byla nad její síly Slovenka Magdaléna Rybáriková, která ukončila její pouť turnajem.[27] Týden před grandslamem zavítala do nizozemského Rosmalenu na Topshelf Open, kde si zahrála druhé finále okruhu WTA v kariéře. V roli turnajové čtyřky postupně porazila Schiavoneovou, Krajicekovou, sedmou nasazenou Polku Urszulu Radwańskou a konečně v semifinále španělské překvapení, kvalifikantku Garbiñe Muguruzovou. V bitvě o titul však nestačila na nenasazenou Rumunku Simonu Halepovou po dvousetovém průběhu. Halepová tak slavila první titul na okruhu.[28]

Nejlepší grandslam dosavadní kariéry odehrála ve Wimbledonu, kam přijížděla v roli turnajové dvacítky. V prvních čtyřech kolech neztratila žádný set a po vítězství nad Italkou Flavií Pennettaovou postoupila do čtvrtfinále. V něm si ve třech setech poradila s wimbledonskou vítězkou z roku 2011 Petrou Kvitovou.

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (1–3 D; 3–5 Č)

Dvouhra: 3 (1–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 16. září 2012 Québec, Kanada koberec Česko Lucie Hradecká 6–1, 7–5
Finalistka 1. 22. června 2013 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Rumunsko Simona Halepová 4–6, 2–6
Finalistka 2. 6. března 2016 Monterrey, Mexiko tvrdý Spojené království Heather Watsonová 6–3, 2–6, 3–6
Finalistka 3. 13. června 2018 's-Hertogenbosch, Nizozemsko (2) tráva Srbsko Aleksandra Krunićová 7–6(7–0), 5–7, 1–6

Čtyřhra: 8 (3–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 25. září 2016 Soul, Jižní Korea tvrdý Švédsko Johanna Larssonová Japonsko Akiko Omaeová
Thajsko Peangtarn Plipuečová
6–2, 6-3
Finalistka 1. 27. května 2017 Norimberk, Německo antuka Švédsko Johanna Larssonová USA Nicole Melicharová
Spojené království Anna Smithová
6–3, 3–6, [9–11]
Vítězka 2. 17. června 2017 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Slovensko Dominika Cibulková Nizozemsko Kiki Bertensová
Nizozemsko Demi Schuursová
4–6, 6–4, [10–6]
Finalistka 2. 21. října 2017 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Kanada Eugenie Bouchardová Nizozemsko Lesley Kerkhoveová
Bělorusko Lidzija Marozavová
7–6(7-4), 4–6, [6–10]
Finalistka 3. 25. února 2018 Budapešť, Maďarsko tvrdý (h) Švédsko Johanna Larssonová Španělsko Georgina García Pérezová
Maďarsko Fanny Stollárová
6–4, 4–6, [3–10]
Vítězka 3. 15. dubna 2018 Lugano, Švýcarsko antuka Belgie Elise Mertensová Bělorusko Věra Lapková
Bělorusko Aryna Sabalenková
6–1, 6–3
Finalistka 4. 26. května 2018 Norimberk, Německo antuka Švédsko Johanna Larssonová Nizozemsko Demi Schuursová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–3, 3–6, [7–10]
Finalistka 5. 16. června 2018 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Nizozemsko Kiki Bertensová Belgie Elise Mertensová
Nizozemsko Demi Schuursová
3–3skreč

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra (12)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj dotace povrch soupeřka ve finále výsledek
1. 4. srpen 2002 Pétange, Francie 10 000 $ antuka Německo Tanja Hirschauerová 4–6, 6–2, 6–1
2. 18. srpen 2002 Koksijde, Belgie 10 000 $ antuka Nizozemsko Michelle Gerardsová 6–4, 7–6(3)
3. 5. duben 2004 Neapol, Itálie 10 000 $ antuka Lucembursko Mandy Minellaová 5–7, 6–3, 6–1
4. 25. červenec 2004 Innsbruck, Rakousko 50 000 $ antuka Česko Michaela Paštiková 6–2, 6–3
5. 14. srpen 2005 Hechingen, Německo 25 000 $ antuka Slovensko Magdaléna Rybáriková 6–4, 6–3
6. 5. březen 2006 Las Palmas, Španělsko 25 000 $ tvrdý Rusko Alla Kudrjavcevová 6–1, 6–4
7. 2. březen 2008 Buchen, Německo 10 000 $ koberec Česko Sandra Záhlavová 6–1, 3–6, 6–4
8. 30. březen 2008 Tessenderlo, Belgie 25 000 $ antuka Belgie Caroline Maesová 7–5, 6–1
9. 15. červen 2008 Marseille, Francie 75 000 $ antuka Francie Stéphanie Foretzová 7–6(4), 6–2
10. 19. červenec 2009 Zwevegem, Belgie 25 000 $ antuka Japonsko Jurika Semová 6–3, 6–3
11. 2. červenec 2012 Middelbourg, Nizozemsko 25 000 $ antuka Francie Aravane Rezaïová 6–0, 6–1
12. 5. srpna 2012 Rebecq, Francie 25 000 $ antuka Francie Myrtille Georgesová 6–2, 6–1

Čtyřhra (1)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj dotace povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. 17. srpen 2003 Koksijde, Belgie 10 000 $ antuka Belgie Elke Clijstersová Česko Zuzana Černá
Česko Vladimíra Uhlířová
6–2, 6–4

Výhry nad hráčkami Top 10[editovat | editovat zdroj]

Přehled uvádí vyhrané zápasy Flipkensové ve dvouhře nad tenistkami, které v době utkání figurovaly do 10. místa žebříčku WTA.

Přehled sezón[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem
počet výher 1 2 0 0 2 0 0 5

Přehled výher[editovat | editovat zdroj]

č. hráčka Top 10 WTA událost povrch fáze výsledek
Sezóna 2012
1. Austrálie Samantha Stosurová 5. Rosmalen, Nizozemsko tráva 1. kolo 7–6(9–7), 6–3
2013
2. Česko Petra Kvitová 8. Miami, Spojené státy tvrdý 3. kolo 6–0, 4–6, 6–1
3. Česko Petra Kvitová 8. Wimbledon, Spojené království tráva čtvrtfinále 4–6, 6–3, 6–4
2016
4. Španělsko Garbiñe Muguruzaová 2. Mallorca, Španělsko tráva 1. kolo 6–3, 6–4
5. USA Venus Williamsová 6. LOH – Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý 1. kolo 4–6, 6–3, 7–6(7–5)

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 1122. 560. 363. 169. 201. 105. 363. 104. 81. 77. 194. 54. 20. 46. 93. 62. 76.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kirsten Flipkens na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) Kirsten Flipkensová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2018082323. srpna 2018
  2. (anglicky) Kirsten Flipkensová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 2018082323. srpna 2018
  3. (anglicky) Kirsten Flipkensová na stránkách Fed Cupu, přístup: 2018051616. května 2018
  4. FAYAT, Serge. US Open – Elke Clijsters et Flipkens [online]. 10 September 2002 [cit. 2013-01-20]. La Libre Belgique. (French) 
  5. Wimbledon – Une Belge remporte le tournoi junior [online]. 6 July 2003 [cit. 2013-01-20]. La Libre Belgique. (anglicky) 
  6. FAYAT, Serge. Kirsten Flipkens entre dans la danse [online]. 18 November 2013 [cit. 2013-01-20]. La Libre Belgique. (French) 
  7. FAYAT, Serge. Kirsten Flipkens n'a pas tout perdu [online]. 20 November 2003 [cit. 2013-01-20]. La Libre Belgique. (French) 
  8. Vande Weyer, Philippe; Thirion, Stéphane; Leonardi, Paolo. Sportifs de l'année 2003 [online]. 18 December 2003. Le Soir. (French) 
  9. Roddick, Henin-Hardenne named ITF World Champions [online]. itftennis.com [cit. 2013-01-20]. S. 2. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Wimbledon: Kirsten Flipkens met Andy Murray in dubbel gemengd [online]. 22 June 2006 [cit. 2013-01-19]. Gazet van Antwerpen. (Dutch) 
  11. Q AND A With Kirsten Flipkens – By: Matt Cronin [online]. 10sBalls, 17 January 2013 [cit. 2013-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. SCHLINK, Leo. Samantha Stosur loses in first round to world No.262 Kirtsen Flipkens [online]. 19 June 2012 [cit. 2013-01-19]. The Courier-Mail. (anglicky) 
  13. Geen finale in Rosmalen voor Kirsten Flipkens [online]. Nieuwsblad.be, 22 June 2012 [cit. 2013-01-19]. Dostupné online. (Dutch) 
  14. Flipkens no match for classy Azarenka [online]. ESPN, 29 August 2012 [cit. 2013-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. WALDSTEIN, David. U.S. Open – Clijsters Loses in Doubles [online]. 30 August 2012 [cit. 2013-01-19]. The New York Times. (anglicky) 
  16. Belgium's Kirsten Flipkens wins Bell Challenge [online]. 16 September 2012 [cit. 2013-01-19]. Yahoo! Sports. (anglicky) 
  17. Kirsten Flipkens registers upset [online]. ESPN, 12-09-2012 [cit. 2013-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. UPDATE 4-Tennis-Linz Open women's singles round 1 results [online]. 9 October 2012 [cit. 2013-01-19]. Chicago Tribune. (anglicky) 
  19. Azarenka rolls, Flipkens upsets Ivanovic in Linz [online]. 12 October 2012 [cit. 2013-01-19]. USA Today. (anglicky) 
  20. Goerges beats Flipkens to reach Linz final [online]. CSN Washington, 13 October 2012 [cit. 2013-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Kim Clijsters coach de Kirsten Flipkens [online]. RTBF.be, 16 October 2012 [cit. 2013-01-19]. Dostupné online. (French) 
  22. Un top 20 pour Flipkens "ne serait pas choquant" [online]. DH.be, 17 January 2013 [cit. 2013-01-19]. Dostupné online. (French) 
  23. Flipkens beats Schiavone in day of upsets [online]. Moorilla Hobart International Tennis, 8 January 2013 [cit. 2013-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. SMITH, Adam. Mona Barthel spoils Kirsten Flipkens' party in Hobart semi-final [online]. 12 January 2013 [cit. 2013-01-19]. Herald Sun. (anglicky) 
  25. Sharapova powers past Flipkens [online]. ESPN, 20 January 2013 [cit. 2013-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Flipkens among second-round winners in Birmingham [online]. 12 June 2013 [cit. 2013-06-26]. Fox News. (anglicky) 
  27. Top-seeded Kirsten Flipkens out of Aegon Classic [online]. Knoxnews.com, 13 June 2013 [cit. 2013-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Halep beats Flipkens, Mahut wins at Rosmalen [online]. 21 June 2013 [cit. 2013-06-26]. The Fresno Bee. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]