Kamilla Rachimovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kamilla Rachimovová
Камилла Рахимова
Kamilla Rachimovová na US Open 2023
Kamilla Rachimovová na US Open 2023
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození28. srpna 2001 (22 let)
Místo narozeníJekatěrinburg, Rusko[1]
Výška170 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 582 795 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů187–130
Tituly0 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění65. místo (12. června 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open3. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů101–66
Tituly3 WTA, 1 WTA 125, 6 ITF
Nejvyšší umístění65. místo (6. června 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Open1. kolo (2022, 2023)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open3. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240416a16. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamilla Stanislavovna Rachimovová (rusky Камилла Станиславовна Рахимова, Kamilla Stanislavovna Rachimova, * 28. srpna 2001 Jekatěrinburg) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v  červnu 2023 na 65. místě a ve čtyřhře v červnu 2022 na 65. místě. Trénuje ji Julija Pilčikovová.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2016, když na turnaji v ŠymkentuKazachstánu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Premiérový singlový titul na této úrovni tenisu vybojovala v únoru 2019 na stejném místě.

Bekhend na French Open 2022

Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se pro ni stal antukový Baltic Open 2019, na který obdržela divokou kartu. V prvním kole ji vyřadila další držitelka divoké karty, Lotyška Diāna Marcinkēvičová.

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala na French Open 2020, netradičně hraném v podzimním termínu. Po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě dohrála i nasazená jednička kvalifikačního pavouka Ann Liová, přehrála v úvodním kolo dvouhry čtvrtfinalistu měsíc starého newyorského majoru Shelby Rogersovou. Jednalo se o její vůbec první výhru na hlavním ženském okruhu. Ve druhém kole ji vyřadila Řekyně Maria Sakkariová.

První titul na okruhu WTA Tour vybojovala na Phillip Island Trophy 2021Melbourne, spadajícího do kategorie WTA 250, kde po boku Indky Ankity Rainové ovládla ženskou čtyřhru. Druhý titul na WTA Tour ve čtyřhře získala spolu s krajankou Natelou Dzalamidzeovou na turnaji v rakouském Linci v listopadu 2021.

Na US Open 2021 i 2022 postoupila do hlavní soutěže až jako šťastná poražená z kvalifikace. V roce 2021 došla, po výhrách nad Kristinou Mladenovicovou a třicátou druhou nasazenou krajankou Jekatěrinou Alexandrovovou, do třetího kola, v němž nestačila na turnajovou osmičku Barboru Krejčíkovou.[3]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 6 (3–3)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (3–3)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 19. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý Indie Ankita Rainová Rusko Anna Blinkovová
Rusko Anastasija Potapovová
2–6, 6–4, [10–7]
Finalistka 1. 25. července 2021 Palermo, Itálie antuka Rusko Natela Dzalamidzeová Nový Zéland Erin Routliffeová
Belgie Kimberley Zimmermannová
6–7(5–7), 6–4, [4–10]
Vítězka 2. listopad 2021 Linec, Rakousko tvrdý (h) Rusko Natela Dzalamidzeová Čína Wang Sin-jü
Čína Čeng Saj-saj
6–4, 6–2
Finalistka 2. 24. dubna 2022 Istanbul, Turecko antuka Rusko Natela Dzalamidzeová Česko Marie Bouzková
Španělsko Sara Sorribesová Tormová
3–6, 4–6
Finalistka 3. 16. října 2022 Kluž, Rumunsko tvrdý (h)   Jana Sizikovová Německo Laura Siegemundová
Belgie Kirsten Flipkensová
3–6, 5–7
Vítězka 3. 7. dubna 2024 Bogota, Kolumbie antuka Španělsko Cristina Bucșová Maďarsko Anna Bondárová
  Irina Chromačovová
7–6(7–5), 3–6, [10–8]

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D, 2–1 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. srpen 2023 Stanford, Spojené státy tvrdý Čína Wang Ja-fan 2–6, 0–6

Čtyřhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. červenec 2021 Båstad, Švédsko antuka Slovensko Tereza Mihalíková Švédsko Mirjam Björklundová
Švýcarsko Leonie Küngová
7–5, 3–6, [5–10]
Vítězka 1. říjen 2022 Rouen, Francie tvrdý (h) Gruzie Natela Dzalamidzeová Japonsko Misaki Doiová
Gruzie Oxana Kalašnikovová
6–2, 7–5
Vítězka 2. říjen 2023 Tampico, Mexiko tvrdý   Anastasija Tichonovová USA Sabrina Santamariová
Spojené království Heather Watsonová
7–6(7–5), 6–2

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (8 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
1. únor 2019 Šymkent, Kazachstán tvrdý Rusko Anastasija Tichonovová 6–2, 6–3
2. duben 2019 Šymkent, Kazachstán tvrdý Srbsko Tamara Čurovićová 6–2, 7–5
3. duben 2019 Andijan, Uzbekistán tvrdý Indie Prandžala Jadlapalliová 0–6, 6–1, 6–3
4. červen 2019 Fergana, Uzbekistán tvrdý Rusko Valerija Juščenkovová 6–1, 7–5
5. říjen 2019 Istanbul, Turecko tvrdý (h) Turecko Pemra Özgenová 6–3, 5–7, 6–3
6. srpen 2022 Bronx, Spojené státy tvrdý Švédsko Mirjam Björklundová 6–2, 6–3
7. listopad 2022 Nantes, Francie tvrdý (h) Čína Wang Sin-jü 6–4, 6–4
7. únor 2023 Irapuato, Mexiko tvrdý Kypr Raluca Șerbanová 6–0, 1–6, 6–2

Čtyřhra (6 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1 září 2018 Šymkent, Kazachstán tvrdý Polsko Anna Hertelová Rusko Uljana Ajzatulinová
Rusko Anna Jakovlevová
6–0, 7–6(7–0)
2. duben 2019 Šymkent, Kazachstán tvrdý Moldavsko Vitalia Stamatová Jižní Korea Lee Eun-hye
Uzbekistán Sevil Juldaševová
6–3, 7–6(4)
3. srpen 2019 Penza, Rusko tvrdý Rusko Vlada Kovalová Rusko Anastasija Gasanovová
Ukrajina Ganna Pozničirenková
6–0, 6–3
4. září 2019 Meitar, Izrael tvrdý Rusko Sofja Lansereová Rusko Anastasija Gasanovová
Ukrajina Valerija Strachovová
4–6, 6–4, [10–3]
5. únor 2020 Káhira, Egypt tvrdý Ukrajina Marta Kosťuková Ukrajina Anastasija Šošynová
Polsko Paula Kaniová
6–3, 2–6, [10–6]
6. únor 2020 Moskva, Rusko tvrdý Rusko Sofja Lansereová Rusko Natela Dzalamidzeová
Řecko Valentini Grammatikopoulou
6–1, 3–6, [10–6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamilla Rakhimova na anglické Wikipedii.

  1. a b c Kamilla Rachimovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 202404168a168. dubna 2024
  2. Kamilla Rachimovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240416a16. dubna 2024
  3. Krejčíková - Rachimovová 6:4, 6:2, Bravo! Krejčíková je na US Open v osmifinále! Čeká ji bývalá světová jednička - Sport.cz. Sport.cz [online]. 2021-09-03 [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]