Kimberley Zimmermannová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kimberley Zimmermannová
Kimberley Zimmermannová na French Open 2022
StátBelgieBelgie Belgie
Datum narození9. listopadu 1995 (27 let)
Místo narozeníWemmel, Belgie
Výška172 cm
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek314 278 USD
Dvouhra
Poměr zápasů245–236
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění215. místo (13. května 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2019)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů246–175
Tituly2 WTA, 1 WTA 125K, 18 ITF
Nejvyšší umístění39. místo (16. ledna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open1. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230116a16. ledna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kimberley Zimmermannová (* 9. listopadu 1995 Wemmel, Vlámský Brabant)[1] je belgická profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala jeden tituly ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2019 na 215. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2023 na 39. místě.[3]

Narodila se do rodiny belgického překážkáře Michela Zimmermanna, finalisty běhu na 400 metrů překážek na Letních olympijských hrách 1984 v Los Angeles.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2010, když na turnaji v Bruselu dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla Slovence Zuzaně Zlochové z šesté světové stovky.[2] Během května 2021 vyhrála s Maďarkou Annou Bondárovou čtyřhru na I. ČLTK Prague Open 2021, štvanickém turnaji ITF s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále porazily švýcarsko-rumunský pár Xenia Knollová a Elena-Gabriela Ruseová. V témže měsíci debutovala na okruhu WTA Tour, když s Britkou Eden Silvaovou zasáhla do deblové soutěže Emilia-Romagna Open 2021 v Parmě. Ve čtvrtfinále však nestačily na Chorvatku Dariju Jurakovou a Slovinku Andreju Klepačovou.[5]

Mezi poslední osmičkou skončila i ve čtyřhře úvodního ročníku travnatého Bad Homburg Open 2021, kde startovala po boku Novozélanďanky Erin Routliffeové. Do semifinále pak obě poprvé prošly na červencovém Ladies Open Lausanne 2021 a finále odehrály o týden později na Palermo Ladies Open 2021. V závěrečném utkání zdolaly Rusky Natelu Dzalamidzeovou s Kamillou Rachimovovou až v rozhodujícím supertiebreaku. Jednalo se o jejich třetí společný start na túře WTA.[6] Z druhé finálové účasti na zářijovém BGL Luxembourg Open 2021 však odešly poraženy od Belgičanek Greet Minnenové a Alison Van Uytvanckové.[7][5][2]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (2–2 Č)

Čtyřhra: 4 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 25. července 2021 Palermo, Itálie antuka Nový Zéland Erin Routliffeová Rusko Natela Dzalamidzeová
Rusko Kamilla Rachimovová
7–6(7–5), 4–6, [10–4]
Finalistka 1. 19. září 2021 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Nový Zéland Erin Routliffeová Belgie Greet Minnenová
Belgie Alison Van Uytvancková
3–6, 3–6
Finalistka 2. červenec 2022 Budapešť, Maďarsko antuka Polsko Katarzyna Piterová Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová
Gruzie Oxana Kalašnikovová
6–1, 4–6, [6–10]
Vítězka 2. červenec 2022 Palermo, Itálie (2) antuka Maďarsko Anna Bondárová   Amina Anšbová
Maďarsko Panna Udvardyová
6–3, 6–2

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. září 2022 Budapešť, Maďarsko antuka Maďarsko Anna Bondárová Česko Jesika Malečková
Česko Renata Voráčová
6–3, 2–6, [10–5]

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (2 tituly)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. srpen 2016 Wanfercée-Baulet, Belgie antuka Belgie Hélène Scholsenová 6–2, 6–2
2. květen 2018 Caserta, Itálie antuka Itálie Stefania Rubiniová 1–6, 7–5, 6–1

Čtyřhra (18 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. květen 2014 Tarsus, Turecko antuka Bosna a Hercegovina Anita Husarićová Rusko Anastasija Pivovarovová
Turecko Melis Sezerová
6–4, 6–2
2. únor 2015 Antalya, Turecko antuka Bosna a Hercegovina Anita Husarićová Turecko Başak Eraydınová
Itálie Verena Melissová
6–0, 6–3
3. březen 2015 Pula, Itálie antuka Itálie Claudia Giovineová Rumunsko Irina Baraová
Maďarsko Lilla Barzóová
7–6(7–4), 6–3
4. září 2015 Pula, Itálie antuka Švýcarsko Nina Stadlerová Itálie Alice Balducciová
Itálie Camilla Scalová
6–0, 6–1
5. únor 2016 Glasgow, Velká Británie tvrdý (h) Švýcarsko Nina Stadlerová Omán Fatma Al-Nabhaniová
Německo Anna Zajaová
6–2, 7–6(9–7)
6. březen 2017 Le Havre, Francie antuka (h) Belgie Elyne Boeykensová Omán Fatma Al-Nabhaniová
Rumunsko Diana Negreanuová
7–6(7–5), 6–3
7. květen 2017 Båstad, Švédsko antuka Belgie An-Sophie Mestachová Bělorusko Ilona Kremenová
Švédsko Cornelia Listerová
4–6, 6–2, [10–5]
8. červen 2017 Périgueux, Francie antuka Itálie Camilla Rosatellová Francie Manon Arcangioliová
Francie Shérazad Reixová
6–4, 6–3
9. červenec 2019 Biarritz, Francie antuka Francie Manon Arcangioliová Mexiko Victoria Rodríguezová
Rumunsko Ioana Loredana Roșcová
2–6, 6–3, [10–6]
10. srpen 2019 Koksijde, Belgie antuka Belgie Lara Saldenová Nizozemsko Suzan Lamensová
Rusko Anna Pribylovová
6–1, 6–7(3–7), [11–9]
11. listopad 2019 Malibu, Spojené státy tvrdý Maďarsko Dalma Gálfiová USA Lorraine Guillermová
Polsko Anna Hertelová
7–6(7–5), 6–3
12. leden 2020 Daytona Beach, Spojené státy antuka Maďarsko Dalma Gálfiová Argentina Paula Ormaecheaová
Indie Prarthana Thombareová
7–6(7–4), 6–2
13. únor 2020 Glasgow, Velká Británie tvrdý (h) Francie Myrtille Georgesová Belgie Lara Saldenová
Dánsko Clara Tausonová
7–6(7–2), 7–6(7–5)
14. listopad 2020 Ortisei, Itálie tvrdý (h) Nizozemsko Suzan Lamensová Itálie Federica Di Sarrová
Finsko Anastasia Kulikovová
3–6, 6–4, [11–9]
15. listopad 2020 Las Palmas, Španělsko antuka Belgie Lara Saldenová Nizozemsko Suzan Lamensová
Nizozemsko Eva Vedderová
6–1, 6–3
16. únor 2021 Grenoble, Francie antuka Rumunsko Ioana Loredana Roșcaová Nizozemsko Arianne Hartonová
Japonsko Juriko Lily Mijazakiová
6–1, 7–5
17. květen 2021 Praha, Česko antuka Maďarsko Anna Bondárová Švýcarsko Xenia Knollová
Rumunsko Elena-Gabriela Ruseová
7–6(7–5), 6–2
18. duben 2022 Oeiras, Portugalsko antuka Polsko Katarzyna Piterová Srbsko Natalija Stevanovićová
Německo Katharina Gerlachová
6–1, 6–1

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kimberley Zimmermann na anglické Wikipedii.

  1. Kimberley Zimmermann wint de mooiste titel uit haar carrière tot nog toe. Luxilon [online]. 2018-05-29 [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  2. a b c Kimberley Zimmermannová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210924a24. září 2021
  3. Kimberley Zimmermannová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210924a24. září 2021
  4. SIMON, Yves. Australian Open: le pari gagnant de Kimberley Zimmermann. Le Soir Plus [online]. 2019-01-07 [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. a b Kimberley Zimmermann Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Top seed Collins defeats Ruse in Palermo to capture first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2021-07-26 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online. 
  7. Ostapenko overpowers Samsonova in Luxembourg, to meet Tauson in final. Women's Tennis Association [online]. 2021-09-18 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]