Natalija Stevanovićová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Natalija Stevanovićová
Наталија Стевановић
Natalija Stevanovićová v kvalifikaci Wimbledonu 2022
Natalija Stevanovićová v kvalifikaci Wimbledonu 2022
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Datum narození25. července 1994 (29 let)
Místo narozeníNiš, Svazová republika Jugoslávie[1]
BydlištěNiš, Srbsko
Výška164 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek629 593 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů402–280
Tituly0 WTA, 14 ITF
Nejvyšší umístění145. místo (17. července 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2020, 2021, 2023)
French Open3. kolo kvalifikace (2020)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open1. kolo kvalifikace (2019, 2021, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů188–139
Tituly0 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění196. místo (22. září 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231023a23. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Natalija Stevanovićová (rozená Kostićová, srbsky Наталија Стевановић (Костић), * 25. července 1994 Niš) je srbská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2023 na 145. místě a ve čtyřhře v září 2022 na 196. místě. Trénuje ji manžel a bývalý vodní pólista Nikola Stevanović. Připravuje se v Niši a Lisabonu.[3][4][1]

V srbském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 světovou baráží proti Mexiku, v níž prohrála dvouhru se Zacaríasovou. Mexičanky zvítězily 4:0 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[5]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1994 v Niši do rodiny tenisového trenéra Djordjeho a tělocvikářky Sonji Kostićových. Tenis začala hrát v pěti letech.[4]

Ve dvaceti jedna letech jí byla diagnostakována velká jaterní cysta, která způsobila šestnáctiměsíční přerušení kariéry v sezónách 2015–2016. Při operačním zákroku podstoupila resekci přibližně poloviny žaludku. Během rekonvalesce o ni šest měsíců pečoval Nikola Stevanović, který se vzdal profesionální kariéry vodního pólisty. Pár se zasnoubil během únorového Thailand Open 2020 v Hua Hinu a následující rok se uskutečnila svatba.[3][6]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala během května 2011 na 5. místě. Averze k travnatému povrchu vedla k vynechání wimbledonských juniorek.[3]

Ve Wimbledonu 2023 postoupila jako grandslamová debutantka do třetího kola

V rámci okruhu ITF debutovala v červnu 2009, když na turnaji v Prokuplji dotovaném 10 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole podlehla maďarské kvalifikantce Virag Nemethové. Po jedenácti singlových trofejích s minimálním rozpočtem vyhrála během listopadu 2018 první titul ve 25tisícové kategorii, na do té doby neoblíbené trávě,[3] v indickém Muzaffarnagaru. Ve druhé finálové sadě jí skrečovala slovenská spoluhráčka ze čtyřhry Tereza Mihalíková pro natažený hamstring.[7]

Na okruhu WTA Tour se poprvé představila ve dvouhře i čtyřhře únorového Thailand Open 2020 v Hua Hinu.[3] Na úvod singlové soutěže podlehla světové šestatřicítce Čeng Saj-saj a také v deblu s Akgul Amanmuradovovou vypadly. První výhry dosáhla na dubnovém Copa Colsanitas 2023 v Bogotě, kde zvládla kvalifikační kolo proti Chromačovové. Ve dvouhře pak přehrála Španělku Marinu Bassolsovou Riberovou z druhé světové stovky,[6] než ji zastavila šestá nasazená Brazilka Laura Pigossiová. Třetí hlavní soutěž WTA odehrála na travnatém Libéma Open 2023. V úvodu však podlehla devatenácté hráčce žebříčku Viktorii Azarenkové, když v první sadě neproměnila pět setbolů.[6][8]

V hlavní soutěži grandslamu prožila premiéru ve 28 letech dvouhrou ve Wimbledonu 2023 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. Na její raketě v ní dohrály Valentini Grammatikopoulou, čtvrtá nasazená Elizabeth Mandliková a podruhé v sezóně Bassolsová Riberová. Jako 225. hráčka žebříčku v první fázi wimbledonského singlu zdolala světovou devatenáctku a finalistku z roku 2021 Karolínu Plíškovou, s níž ztratila pouze pět gamů. Premiérově tak porazila tenistku z první světové dvacítky.[9] Poté vyřadila německou šťastnou poraženou z kvalifikace Tamaru Korpatschovou, než ji ve třetí fázi zastavila světová devítka Petra Kvitová.[10][8][2] První finále na túře WTA prohrála ve čtyřhře Jasmin Open Monastir 2023. V páru s Japonkou Mai Hontamovou nestačily na Italky Saru Erraniovou a Jasmine Paoliniovou.[11]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 22. října 2023 Monastir, Tunisko tvrdý Japonsko Mai Hontamová Itálie Sara Erraniová
Itálie Jasmine Paoliniová
6–2, 6–7(4–7), [6–10]

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments 15 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra (14 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. červenec 2011 Prokuplje, Srbsko antuka Slovensko Nikola Vajdová 6–2, 6–3
2. říjen 2011 Pirot, Srbsko antuka Srbsko Jovana Jakšićová 6–3, 6–3
3. říjen 2011 Dubrovník, Chorvatsko antuka Francie Estelle Guisardová 7–6(7–2)skreč
4. listopad 2011 Antalya, Turecko antuka Rumunsko Laura Ioana Paarová 6–4, 2–6, 6–2
5. červen 2012 Niš, Srbsko antuka Chorvatsko Indire Akikiová 3–6, 6–2, 6–3
6. září 2012 Bělehrad, Srbsko antuka Bulharsko Dalia Zafirovová 6–4, 6–3
7. srpen 2014 Zaječar, Srbsko antuka Ukrajina Elizaveta Jančuková 6–2, 6–1
8. listopad 2014 Heráklion, Řecko tvrdý Chorvatsko Tena Lukasová 6–0, 6–3
9. květen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Francie Jade Suvrijnová 6–2, 4–6, 7–5
10. červen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Francie Jade Suvrijnová 6–1, 6–0
11. květen 2017 Hammámet, Tunisko antuka Rusko Nika Kucharčuková 6–2, 6–1
12. listopad 2018 Muzaffarnagar, Indie tráva Slovensko Tereza Mihalíková 6–2, 3–1skreč
13. květen 2019 Kojang, Jižní Korea tvrdý Spojené království Maia Lumsdenová 6–3, 6–2
14. září 2022 Leiria, Portugalsko tvrdý Ukrajina Kateryna Volodková 2–6, 6–4, 6–4

Čtyřhra (13 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. říjen 2011 Umag, Chorvatsko antuka Slovensko Lucia Butkovská Česko Petra Krejsová
Česko Martina Borecká
7–5, 3–6, [10–6]
2. září 2012 Bělehrad, Srbsko antuka Slovensko Lucia Butkovská Slovensko Karin Morgošová
Slovensko Michaela Pochabová
6–0, 6–3
3. listopad 2012 Antalya, Turecko antuka Rumunsko Elena-Teodora Cadarová Itálie Georgia Bresciová
Německo Theresa Kleinsteuberová
6–2, 6–4
4. listopad 2013 Antalya, Turecko antuka Slovensko Karin Morgošová Bosna a Hercegovina Anita Husarićová
Belgie Kimberley Zimmermannová
7–6(2), 6–4
5. srpen 2014 Zaječar, Srbsko antuka Ukrajina Elizaveta Jančuková Austrálie Alexandra Nancarrowová
Česko Barbora Štefková
6–3, 7–5
6. září 2014 Bělehrad, Srbsko antuka Bulharsko Isabella Šinikovová Chorvatsko Nina Alibalićová
Srbsko Nina Stojanovićová
6–1, 6–2
7. květen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Ukrajina Ganna Požnichirenková Francie Emmanuelle Girardová
Spojené království Francesca Jonesová
6–4, 6–4
8. květen 2017 Hammámet, Tunisko antuka Bosna a Hercegovina Jelena Simićová Německo Lisa Ponomarová
Itálie Dalila Spiteriová
6–4, 6–4
9. únor 2018 Hammámet, Tunisko antuka Bosna a Hercegovina Jelena Simićová Venezuela Andrea Gámizová
Argentina Guadalupe Pérez Rojasová
bez boje
10. červenec 2018 Baja, Maďarsko antuka Argentina Paula Ormaecheaová Rumunsko Nicoleta Dascăluová
Bulharsko Isabella Šinikovová
bez boje
11. říjen 2018 Óbidos, Portugalsko koberec Japonsko Akiko Omaeová Lotyšsko Diāna Marcinkevičová
Maďarsko Panna Udvardyová
6–3, 4–6, [10–7]
12. říjen 2021 Loulé, Portugalsko tvrdý Řecko Despina Papamichailová Portugalsko Francisca Jorgeová
Portugalsko Matilde Jorgeová
6–2, 7–5
13. březen 2022 Santo Domingo, Dominikánská republika tvrdý Rusko Irina Chromačovová Rusko Anastasija Tichonovová
Lotyšsko Darja Semenistajová
6–1, 7–6(5)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Natalija Stevanović na anglické Wikipedii.

  1. a b c Natalija Stevanovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20231023a23. října 2023
  2. a b Natalija Stevanovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231023a23. října 2023
  3. a b c d e MACPHERSON, Alex. Five things to know about Serbian qualifier Natalija Stevanovic. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-05 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Natalija Stevanovic Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Natalija Stevanovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230707a7. července 2023
  6. a b c MACPHERSON, Alex. Wimbledon 2023's Grand Slam debuts: Stevanovic, Naef, Bai and more. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-01 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Mihalíková bojovala o svoj prvý 25-tisícový titul vo dvojhre v Indii [online]. Empire Tennis Academy, 2018-11-17 [cit. 2023-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-07. (slovensky) 
  8. a b Natalija Stevanovic Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. KNAP, Karel. Plíšková po vyřazení od hráčky číslo 225: Její čopy jsem pořád lovila na zemi. iDNES.cz [online]. 2023-07-05 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. 
  10. PLAŠIL, Jaroslav. Jsem strašně ráda, že jsem to zvládla. Byly to nervy, říká Kvitová po postupu do osmifinále Wimbledonu. iROZHLAS [online]. 2023-07-08 [cit. 2023-07-09]. Dostupné online. 
  11. WTA Monastir 2023, Sara Errani and Jasmine Paolini fly to the doubles final!. News Italy24 [online]. 2023-10-21 [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]