Tamara Korpatschová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tamara Korpatschová
Korpatschová na Transylvania Open 2023
Korpatschová na Transylvania Open 2023
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození12. května 1995 (28 let)
Místo narozeníHamburk, Německo[1]
BydlištěHamburk, Německo[1]
Výška170 cm[1]
Profesionál od2011
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 260 432 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů327–241
Tituly1 WTA, 1 WTA 125, 11 ITF
Nejvyšší umístění71. místo (23. října 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open1. kolo (2020)
Wimbledon3. kolo kvalifikace (2017)
US Open2. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů17–49
Nejvyšší umístění291. místo (7. března 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231024a24. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tamara Korpatschová (* 12. května 1995 Hamburk) je německá profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový turnaj. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2023 na 71. místě a ve čtyřhře v březnu 2022 na 291. místě. Trénuje ji otec Thomas Korpatsch.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v srpnu 2011, když na turnaji v německém Braunschweigu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole dvouhry podlehla Dánce Karen Barbatové. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v září 2015 na brněnské události s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála Češku Vendulu Žovincovou.[2]

kvalifikaci Wimbledonu 2023

Na okruhu WTA Tour debutovala ve čtyřhře Ladies Championship Gstaad 2016. Do červencové soutěže nastoupila s Ruskou Jekatěrinou Jašinovou. V úvodní fázi podlehli francouzské dvojici Stéphanie Foretzová a Amandine Hesseová. Dvouhru si poprvé zahrála na dubnovém Hungarian Ladies Open 2017, kde zvládla projít kvalifikačním sítem. V Budapešti také vyhrála premiérový zápas na túře, když na úvod singlové soutěže porazila Rusku Jevgeniji Rodinovou. Následně podlehla Francouzce Océane Dodinové.[2][1]

Do čtvrtfinále poprvé postoupila na Ladies Championship Gstaad 2017 po výhře nad Řekyní Marií Sakkariovou, aby v něm skončila na raketě Sary Sorribesové Tormové. V prosinci 2017 se stala mistryní Německa ve dvouhře.[3] Podruhé mezi posledních osm singlistek prošla na květnovém J&T Banka Prague Open 2019.[2]

Debut v kvalifikaci nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala na US Open 2016, v níž ji v prvním kole vyřadila Češka Kristýna Plíšková. Hlavní soutěž si pak zahrála na US Open 2020 po pětiměsíčním přerušení sezóny kvůli pandemii koronaviru.[4] V úvodním kole však prohrála s Američankou startující na divokou kartu CiCi Bellisovou, ačkoli úvodní set získala v tiebreaku poměrem míčů 15:13.[2][1] První titul na okruhu WTA Tour získala na říjnovém Transylvania Open 2023 v Kluži, kde startovala jako 105. hráčka žebříčku. Do finále prošla přes krajanku Evu Lysovou a v něm zdolala Rumunku Elenu-Gabrielu Ruseovou, figurující na 188. místě. Bodový zisk ji posunul na nové kariérní maximum, 71. pozici světové klasifikace.[5]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–0 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 22. října 2023 Kluž, Rumunsko tvrdý (h) Rumunsko Elena-Gabriela Ruseová 6–3, 6–4

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 17. července 2021 Budapešť, Maďarsko antuka Španělsko Aliona Bolsovová Rumunsko Mihaela Buzărnescuová
Maďarsko Fanny Stollárová
4–6, 4–6

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–1 D)

Dvouhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. srpen 2022 Marbella, Španělsko antuka Egypt Majar Šarífová 6–7(1–7), 4–6
Vítězka 1. září 2022 Budapešť, Maďarsko antuka Bulharsko Viktorija Tomovová 7–6(7–3), 6–7(4–7), 6–0

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 17 (11–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. srpna 2013 Ratingen, Německo antuka Německo Julia Wachaczyková 3–6, 6–4, 4–6
Finalistka 2. 22. června 2014 Alkmaar, Nizozemsko antuka Belgie Catherine Chantraineová 6–3, 4–6, 4–6
Finalistka 3. 25. ledna 2015 Kaarst, Germany koberec (h) Česko Kateřina Vaňková 6–2, 4–6, 4–6
Vítězka 1. 27. září 2015 Brno, Česko antuka Česko Vendula Žovincová 4–6, 7–6(7–3), 7–6(7–3)
Vítězka 2. 26. června 2016 Lenzerheide, Švýcarsko antuka Slovinsko Dalila Jakupovićová 4–6, 6–4, 6–2
Vítězka 3. 24. července 2016 Darmstadt, Německo antuka Francie Fiona Ferrová 6–2, 6–2
Vítězka 4. 31. července 2016 Horb, Německo antuka Česko Tereza Smitková 6–2, 6–1
Vítězka 5. 7. srpna 2016 Bad Saulgau, Německo antuka Itálie Jasmine Paoliniová 6–2, 6–3
Vítězka 6. 13. srpna 2017 Hechingen, Německo antuka Itálie Deborah Chiesaová 2–6, 7–6(7–5), 6–2
Vítězka 7. 16. září 2018 Biarritz, Francie antuka Švýcarsko Timea Bacsinszká 6–2, 7–5
Vítězka 8. 28. července 2019 Praha, Česko antuka Česko Denisa Allertová 7–5, 6–3
Vítězka 9. září 2019 Bagnatica, Itálie antuka Itálie Martina Caregarová 6–1, 6–2
Finalistka 4. září 2019 Valencie, Španělsko antuka Rusko Varvara Gračovová 6–3, 2–6, 0–6
Finalistka 5. listopad 2019 Nantes, Francie tvrdý (h) Španělsko Cristina Bucșová 6–2, 6–7(11–13), 7–6(8–6)
Vítězka 10. březen 2022 Le Havre, Francie antuka (h)   Anna Blinkovová 3–6, 6–2, 6–2
Vítězka 11. září 2022 Montreux, Švýcarsko antuka USA Emma Navarrová 6–4, 6–1
Finalistka 6. listopad 2022 Madrid, Španělsko antuka Španělsko Aliona Bolsovová 4–6, 2–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tamara Korpatsch na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Tamara Korpatschová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  2. a b c d e Tamara Korpatschová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  3. Siegerliste Damen [online]. Deutscher Tennis Bund (DTB). Dostupné online. (německy) 
  4. Alex Macpherson. Introducing the 2020 US Open's Grand Slam debutantes [online]. TA Tennis, 2020-08-28 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Korpatsch triumphs in Cluj-Napoca for first career title. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-22 [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]